Vlákno názorů k článku Výhody v České spořitelně skončily. Nabízí dražší důvěru od qwertz - Zajímavé, že vždycky se objeví zástup křiklounů, mající...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 10. 2015 15:26

    qwertz (neregistrovaný)

    Zajímavé, že vždycky se objeví zástup křiklounů, mající chronickou potřebu podělit se s námi o informaci, v které že to garážové polobance mají oni - chytří to klienti - služby zdarma, zatím co klienti české spořitelny jsou líní, hloupí, konzervativní a tak vůbec. Kvalita bankovních služeb v internetovém prostoru zdá se zdegenerovala na otázku ceny, protiklientské smlouvy, polovičatě zabezpečené, nespolehlivé internetové bankovnictví s otřesným designem apod asi nemá smysl řešit. Hlavně aby to mělo napojení na Xychtbook a bylo to zdarma. Podle toho se pozná bystrý bankovní klient :-)

  • 27. 10. 2015 17:04

    jezevec (neregistrovaný)

    no a cože je, prosímjichpěkně, na té spořce tak KVALITNÍHO, co nějaká garážovka nemá?

  • 27. 10. 2015 17:46

    qwertz (neregistrovaný)

    možná by bylo lepší zeptat se na konkrétní garážovku. Každá "exceluje" v jiných oblastech :-)

  • 27. 10. 2015 17:09

    P2010 (neregistrovaný)

    Uz lze v internetovem bankovnictvi CS zmenit co je videt na hlavni strance, prizpusobit vzhled aktualni sirce okna prohlizece (vyuzit vzdy celou sirku) a zvolit si presne sloupce v seznamu transakci ?

    Podpasovou otazku, zda jej lze pouzivat kdekoli na svete bez pitomych SMS vyzadujici SIM ceskeho operatora radeji vynecham :-)

  • 27. 10. 2015 17:44

    qwertz (neregistrovaný)

    Nepochybně znáte i odpovědi. Afaik lze přizpůsobit jen menu na hlavní stránce, a co se týče podpásové otázky, tohle jde snad s certifikátem, ne?

    Pokud vám tohle postačuje ke štěstí, a je vám úplně jedno, co jste v tom vašem bankovním "kanále" (jinak se to nazvat nedá) podepsal za nevýhodnou smlouvu, pak dejme tomu. Smlouva, ve které si banka vyhrazuje právo například započítat proti vašemu účtu promlčené, nejisté, neurčité a nesplatné pohledávky bez ohledu na způsob jejich vzniku (třeba koupí váš neexistující dluh za MHD), to už je hodně bizarní i na český bankovní rybníček. Co se týče smluvního vztahum jste u nejvíce protiklientské banky na trhu a žádné poplatky, nebo roztažení IB na šířku monitoru to nezmění. Ale kdo chce kam....

  • 27. 10. 2015 17:57

    Pavell+ (neregistrovaný)

    Mohu uvést konkrétní přiklad. Založil jsem další účet u Fio banky. Bez problémů. Založil jsem učet u Air bank, opět bez problémů. Založil jsem účet u spořitelny, špatně se propsal do internetového bankovnictví. Opraveno na základě reklamace. Takže asi tak bez ohledu na cenu.

  • 27. 10. 2015 18:10

    qwertz (neregistrovaný)

    Bez obsáhlého statistického souboru argument k ničemu. Zakládal jsem účty u všech vámi vyjmenovaných i dalších bank. Nikdy jsem se nesetkal s žádným problémem, kromě FIO, kde to pro jeden z účtů trvalo snad 2 měsíce (ano čtete dobře). Co z toho podle vás vyplývá?

  • 27. 10. 2015 18:25

    Pavell+ (neregistrovaný)

    Z toho vylývá, že vy se Fio bance vyhnete obloukem a já si klidně nějaký jejich produk koupím.Uvádím to do diskuze, protože spořitenu považuji horší než mnou uvedenéné banky, respektive nejhorší z bank co používám.
    Pokud za tyto služby chtějí platit (kvalita/cena), logicky to vede k vychvalování nových bezpoplatkových bank.

  • 27. 10. 2015 18:06

    P2010 (neregistrovaný)

    Vypadlo vam tam, ze jde o "sve pohledavky". Tedy o pohledavky vznikle napriklad pri obchodovani s cennymi papiry prostednictvim Fio.

    Mimochodem co bod 8.3 v "Všeobecné obchodní podmínky - soukromá klientela účinné od 1.1.2015" na http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=vop ? :-)

  • 27. 10. 2015 18:22

    qwertz (neregistrovaný)

    Pohledávka může být převedena na třetí stranu a zrovna banky si tuto možnost výslovně vyhrazují ve svých OP. Ostatně fungují tak třeba vymáhací agentury skupující od bank pohledávky. Spojení "Sve pohledavky" vůbec neimplikuje, že to musí být váš původní dluh vůči bance. Viz spojení "bez ohledu na způsob jejich vzniku", kde je to zdůrazněno.

    Ujednání VOP CS je zcela odlišné. Vyhrazují si započtení splatné pohledávky (nikoliv nesplatné, neurčité, nejisté), což je standardní záležitost z občanského zákoníku. Navíc stejná práva přiznávají klientovi, což banky často bez vlastního souhlasu ve svých OP vylučují. Tohle se zdá fér.

  • 27. 10. 2015 18:35

    P2010 (neregistrovaný)

    Cituji z VOP CS na odkazu vyse:

    8.3 Můžeme započíst nebo zúčtovat vzájemné pohledávky a ceny?

    Dohodli jsme se, že můžeme započíst jakoukoli naší splatnou peněžitou pohledávku, kterou za Vámi máme, proti jakýmkoli Vašim peněžitým pohledávkám, které máte za námi, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto pohledávky splatné, či nikoli, a dále bez ohledu na jejich měnu a právní vztah, ze kterého vyplývají, a to včetně započtení proti nesplatné pohledávce z Vašeho účtu. To se týká jakéhokoli účtu, který pro Vás vedeme. Obdobné oprávnění pro započtení platí i pro Vás, pokud jde o Vaše pohledávky vůči nám.

  • 27. 10. 2015 18:57

    qwertz (neregistrovaný)

    čtete to vůbec? Nejen, že tohle je standardní mechanismus definovaný zákonem, ale co je dle vás problematického na tom, když banka započte svoji splatnou pohledávku za vámi (jste povinen platit hned) proti vaší splatné či nesplatné pohledávce za bankou? Započtení pohledávky je jednostranný akt a vy si pletete započtení splatné pohledávky proti jiné pohledávce se započtením nesplatné pohledávky proti jiné pohledávce, což jsou zcela opačné případy s opačnými důsledky.

    V praxi to znamená, že vy dlužíte bance X s dnešním datem splatnosti. Banka dluží Y vám s budoucím datem splatnosti. Započtení splatné pohledávky banky vůči nesplatné pohledávce klienta znamená, že banka klientovi řekne: Sice nám máte dneska zaplatit X, ale protože vám my v budoucnu musíme vyplatit Y odečteme si to rovnou (platíte méně). To co se zde kritizuje je něco jiného, tj. započtení nesplatné pohledávky tj. pohledávky, kterou máte uhradit až někdy v budoucnu, či za podmínek, které dosud nenastaly.

  • 27. 10. 2015 21:20

    miki (neregistrovaný)

    Hele qwertzi, s tím "kanálem" jsi to docela trefil, bohužel ale na špatnou stranu. Ten kdo tu nedodržuje smlouvy a lže klientům je právě ČS a.s. Smlouva pro ně nic neznamená a ještě tu změnu budou marketingově tlumočit jako "lepší pro klienta", což je samozřejmě pro spoustu z nich lež.
    Také jsem po 20ti letech odešel od ČS k nízkonákladovce a ty ušetřené drobné už jdou do desetitisíců (transakce, druhá karta, zahraniční převody, kterýkoliv bankomat, ...). Tak proč je nechválit?
    ČS mi neposkytovala nic navíc a stejné služby byly mnohem dražší. Naopak neustálé otravování s nabídkami nevýhodných služeb, skoro žádné online smlouvy, neustálé změny podmínek a sazebníků, nulová diskrétnost na pobočkách atd. Prostě Vám jen oznámí, že druhá karta už nebude Maestro za 0 v balíčku, ale bude to Visa, bezkontaktní a za 400 ročně.
    Toto je podle Vás elita mezi bankami, kterou bych měl chválit?
    To je moje osobní zkušenost.
    Lidi ty klienty ČS považují za blázny, protože všude remcají jak je draho, ale zadek nezvednou.
    Kdysi konkurence nebyla a byl jste rád, že Vám ten účet Česká státní spořitelna vůbec zřídila, ale dnes?
    Pro běžný transakční účet se zůstatkem do 100 tisíc € je úplně jedno, jak se banka jmenuje a jestli je to garážovka nebo Lehman Brothers.
    Tohle by se mělo lidem opakovat. Pak se i u nás snad začnou tyto banky chovat jako u nich doma a ne jako na Klondajku.

  • 28. 10. 2015 0:23

    miki (neregistrovaný)

    Je to asi celkem jedno, ale když to musí být, tak jde o Fio a AirBank.
    U obou mám dalšího disponenta (manželku) a každý má svoje karty + další extra emboska (jen u ní jednorázový poplatek 99,- za vydání)
    Jediná služba, kde platím víc než u ČS je výběr z bankomatu v cizině, kdy je to 25,- (jakýkoliv bankomat) místo 6 (pouze bankomat Erste), což neřeším, protože hotovost v cizině zase tak často nevybírám.
    Stačí mi běžné služby (karty a jejich pojištění,převody, sipo, kontokorent,...).
    Kreditku nechci a hypo jsem bral tam, kde to bylo výhodnější.
    Beru, že každý má jiné nároky a někdo může být i u ČS (Premier?) spokojený, ale doba, kdy jsem byl nucen platit např. za příchozí platbu je naštěstí dávno pryč. Nebo 220 Kč za SEPA platbu? Nenechte se vysmát.
    Měl jsem ČS 20 let a neustále se zdražovalo, měnily se podmínky, osobní bankéři, každý produkt měl milion kliček (šikovné spoření?) a když došlo na disponenta (mimo balíček) a zrušení Výhodného programu, tak jsem řekl dost.
    Teď mám účty 2 a ročně na těch poplatcích ušetřím cca 2,5-3 tisíce.
    Bezpečnost stejná, pojištění vkladů také. Problémů jsem řešil víc s ČS než těmito nízkonákladovkami.
    Pro někoho možná malé peníze, ale na chodníku je nenajdu. To máte velmi slušný oběd pro celou rodinu. Proč si jej mají dávat akcionáři v Rakousku místo mne?
    Obě banky zaráz nepadnou a než vyřeší FPV výplatu (2 měsíce?), tak mám druhý účet.
    Je mi líto těch, co stále věří tomu, že velká čtyřka je nejbezpečnější a ty malé garážovky brzo krachnou a připraví je o peníze.

  • 28. 10. 2015 9:50

    qwertz (neregistrovaný)

    No vidíte, a jsme u toho. Ve skutečnosti vás zajímá pouze cena, nikoliv "kvalita služby" i když nás tady stále přesvědčujete o opaku. Při alespoň trochu racionálním uvažování by měl konsensus na základních nutných parametrech bankovního produktu vypadat následovně:

    1) smluvní vztah bez nebezpečných proti-klientských ustanovení
    2) bezpečné poskytování služby
    3) rozsah služeb
    4) odpovídající cena

    Jestliže banka nesplňuje ani bod (1) nemá vůbec žádný smysl zabývat se dalšími otázkami, protože s ní prostě rozumně uvažující jedinec žádnou smlouvu neuzavře. I kdyby byla FIO nejlepší bankou na světě, její VOP jsou s přehledem nejvíce proti-klientsky zaměřené na trhu a nikdo normální, kdo si tu smlouvu vážně přečte by to snad ani podepisovat neměl. Promiňte.

    Na bodu (2) je bohužel nutné vyřadit i AB. Pokud někdo neví, co to je dvoufaktorova autentizace, která se stala nejnižším základem bezpečnosti Internetového bankovnictví, neměl by banku vůbec provozovat. Situace, kdy nezávislé ověření (SMS) vyžaduje jen "první platba" a uživatel to nemůže změnit je naprosto skandální, zejména v kontextu s tím, jak klientům tvrdí, že "je to bezpečné". Jakékoli zařízení může být kompromitováno a vy nemáte 100% nástroj jak tomu zabránit a právě proto existuje dvoufaktorová autentizace, protože kompromitovat počítač a současně mobilní telefon (token) je řádově složitější. Jestliže, je klientovi AB kompromitován počítač, je úplně jedno, že k první platbě je třeba SMS. Poté co oprávněný uživatel provede první řádnou platbu a SMS zadá, může robot v pozadí provést ve zlomku sekundy jakékoli další operace. A zaplatí to pochopitelně klient. Transakce byla autorizována jeho ukradeným heslem, že? Než se zeptáte, rovnou vám odpovím, ano děje se to, případů jsou i přes vyšší úroveň zabezpečení u jiných bank tisíce (zpravidla kvůli hlouposti uživatel - nedávno třeba u FIO). V případě AB má útočník řádově lehčí práci a klient se nemá jak bránit. Až se stane dostatečně atraktivní, a pár klientů přijde o peníze, kvůli blbému PR s tím začnou něco dělat. Do té doby budouuživatelům tvrdit, že zadávat jen heslo je pohodlné, a přítom bezpečné - tedy cool. Ale co čekat od banky, která svoje IB implementovala také s využitím flashe, nebezpečné děravé technologie, jen proto, že chtěli mít hezké pohyblivé grafy a nechěli čekat na HTML5. Tohle je podle vás ta bezpečná banka? :-)

    Až teď se můžete bavit o "rozsahu služeb", ale FIO i AB nesplňují ani ty základní podmínky a vypadly předem. A k ceně jsme se ještě vůbec nedostali. A tohle už je hodně individuální záležitost. Např. uvádíte, že nechcete kreditku. No jo, ale lowcost vám až na vyjímky vydá pouze MC Debit/VISA Debit karty, a ty vám v zahraniční autopůjčovně nebo hotelu jako kreditku vezmou jen ztěží. Plnohonotné MC Standard a VISA Classic k běžnému dnes nabízí zejména střední a velké banky. (jen příklad)

    Takže ano, 220 CZK za SEPA platbu je od spořitelny zlodějina, a rozhodně to platit nehodlám. Ale tvrdit, že výše zmíněné banky poskytují lepší služby za méně peněz je úsměvné. Výše zmíněné banky se diskvalifikují býti vůbec bankami. Až mezi skutečnými bankami splňujícími alespoň elementární základy může klient vybírat na základ poměru kvality služby a ceny. Zástupům klientů lowcostu je ale všechno jedno, jde jim jen o cenu, maximálně ještě cool faktor. Úroveň bankovních služeb je ve skutečnosti vůbec nezajímá.

  • 28. 10. 2015 11:27

    miki (neregistrovaný)

    No vidíte, ono je to o prioritách. Zrovna tam emboska, za kterou jsem za zřízení platil 99,- jednorázově je MC Standard a je zrovna od FIO. Takže jde to.
    Zabezpečení AB pouze u první platby není ideální, souhlasím, ale na druhou stranu mi to až tak nevadí. Pečlivě si volím, odkud do banky přistupuju a jak je PC zabezpečeno (aktualizace OS, antivir,...). Jak jsem psal, účty jsou běžné, transakční, nejsou na nich žádné závratné částky. A nevěřím, že by AB škodu neuhradila, pokud by na ni došlo, protože nedoloží, že platba byla řádně autorizována. Např. bezkontaktní platby jako jedna z mála kryje plnohodnotně od okamžiku krádeže.
    Všude máte něco.
    Jde o kompromis mezi komfortem a lehkovážností. Takovou bezkontaktní kartu byste nemohl vzít do ruky, pokud byste se podíval, že Vám za ní banka neručí, a přitom Vám ji vnutí.
    To, co Vy považujete za problém s VP FIO já jako problém nevidím. Pokud mám závazky, jsem zvyklý je hradit.
    A že kladu důraz na cenu? Není to tak úplně pravda (to bych vůbec v cizině kartou neplatil, vozil mnohem levnější hotovost ze směnárny apod.). Ale prostě když mi 2 dávají stejnou službu a jeden chce za ni platit, tak nevidím důvod, proč nevyužít stejnou službu "zdarma".
    Nic není samozřejmě zdarma. Platím kartou (mají poplatky), mám úvěr (mají úroky) atd. Jen nemám potřebu přispívat na tisíce poboček (když je nepotřebuji) a miliardy vyváděné do ciziny.
    Založení účtu online, žádosti o karty, úvěry, .... v dnešní době to jde a není nutné tolik poboček.
    Velké banky budou mít svoje místo s nestandardními službami (šeky,...) a ty si nechají zaplatit. Se standardem ale budou muset změnit přístup (v Rakousku se chovají jinak, proč?)

  • 28. 10. 2015 12:12

    qwertz (neregistrovaný)

    Co se týče zabezpečení nemáte pod kontrolou nic. Můžete aktualizovat PC jak chcete, vybavit se antivirem apod, proti útokům typu MITM je vám to úplně k ničemu. Diskuzi o tom, že existuje nějaký zero-day exploit, Microsoft je chronicky nechopný vydávat aktualizace včas, a řada critical exploits je/byla neopravena v řádu let doufám ani nemusíme vést. Proto normální banky provozují utentizaci dvěma nezávislými kanály. Airbank vám samozřejmě škodu neuhradí, protože platba je autorizována vaším heslem (které útočník odposlechl), banka to dokáže stejně jako při použití PIN u karty.

    Situace u FIO není o hrazení vašich závazků. To by ta formulace byla postavena na započtení splatných pohledávek banky vůči vám. Započtení nesplatných pohledávek vás může finančně a sociálně zlikvidovat (zkuste si vzít např. hypotéku, s rizikem že banka se každou vteřinu může zcela libovolně rozhodnout požadovat peníze zpět (přesně tohle je případ započtení nesplatné pohledávky). Započtení pohledávek neurčitých a nejistých je pak čistá zlodějina. Proto tyto tři varianty zákon obecně zakázal, ovšem zda se že ponechává každému hlupákovi možnost dobrovolně se těmito praktikami nechat oškubat souhlasem ve smlouvě.

  • 28. 10. 2015 13:30

    miki (neregistrovaný)

    Tak pokud je pravda to, že to zákon zakázal, tak jaký je problém? Zákon je smlouvě nadřazen, tak se nemusíte bát.
    Vidím to tak, že pokud chcete hledat něco, proč FIO, Airbank, mBank, Equa, Zuno,.... nepoužívat, tak to najdete.
    Nevím jak hypo u FIO, ale podepisujete zvláštní smlouvu a za jakých podmínek je zasplatněná v ní máte přímo. V podstatě kdykoliv, když banka pojme podezření o snížení Vaší bonity. A měly to tam všechny banky, co jsem četl před 10-ti lety.
    Klient je vždy v nevýhodě a pokud produkt (hypo) potřebuje, tak někde podepsat musí. A nějaká blbost ve VOP v tom roli nehraje. Být tam agresivný pokuty, rozhodčí doložky je věc jiná, ale ochrana banky před tím, že Vám nedá peníze, když Vy jí máte něco platit? No a? Mě osobně se to netýká.
    Teorie typu MITM je opravdu jen teorie. Kdo by se s tím hrál?
    Pokud Vám vadí tohle, ale sběrný box ČS Vás nechává klidným, tak to nevím.
    Rizika existují a co? Věřte, že AirBank by tu škodu nahradila, stejně jako to dělají jiné banky. Potichu, aby neutrpěla jejich pověst, ale nahradila. Pokud tedy nebude podezření, že je to fingované. To máte podobné se skimmingem - taky jste neuchránil PIN. Tady je to navíc vlastnost IB nastavená bankou.
    Dokud lidi posílají notifikační SMS na Facebook, tak je nějaký MITM zbytečnost. Kdo se bojí, použije certifikát, ale taky si ho zaplatí.
    Mě to kvůli těm drobným za to nestojí.
    Účet u FIO mám od doby, co dostali licenci jako banka a ani nevím, že existují. Žádné změny smluv, VOP doplňují s novými produkty. Služby fungují, co jsem potřeboval šlo online, tak co řešit.
    Nemám potřebu jim dělat reklamu, pouze se divím, že někdo zarytě obhajuje ČS a plive na zbytek a nazývá je kanálem.

  • 28. 10. 2015 13:52

    qwertz (neregistrovaný)

    Vy jste asi natvrdlý. Můžete mi prosím popsat jeden jediný případ, kdy vám banka započte neurčitou a nejistou pohledávku (nejlépe ještě nesplatnou k tomu) aniž by se to příčilo dobrým mravům? Navíc toto není jediné diskutabilní ustanovení v jejich VOP. Je zvláštní že vám vadí "rozhodčí doložka", kde se banka musí ještě ptát třetí strany (rozhodce), ale nevadí vám započtení neurčité a nejasné pohledávky bez ohledu na způsob jejího vzniku (v praxi často neexistující dluh u třetí strany), kde se nikoho ani ptát nemusí a může konat rovnou. nic jí platit nemáte, ale banka si to stejně vezme a vy s tím souhlasíte. Proč to v těch OP teda mají, když to nechtějí používat? Ustanovení, pro která snad ani neexistuje etické využítí ve smlouvě nemají co dělat. Ale možná jezdíte na různé výjezdní akce šmejdů a tam podepisujete všechno co vám podrstrčí, a ještě vám to přijde normální, protože přiznat si chybu je těžké....

    Je rozdíl mezi tím, jestli zákon zákazuje něco absolutně, nebo pouze "nedohodnou-li se strany jinak. Započtení pohledávky je jednostranný úkon, a musí mít nějakou úpravu v zákoně. To ale neznamená, že zákon brání lidem svobodně sjednávat sebeblbější smlouvy proti jejich zájmu.

    Sběrný box je velký problém. Jenže to je problém banky. Mimo situace, kdy jste donucen vložit papírový příkaz násilím, se jedná vždy o neautorizovanou transakci. To je přesný opak toho, když někdo zneužívá vaše heslo nebo PIN, které jste sy vy nedostatečně zabezpečil.

    Airbank vám žádnou škodu neuhradí. Stejně jako ji neuhradila FIO při nedávném incidentu, i přes dlouhou a úpornou medializaci ze strany toho vola, co si nezabezpečil počítač a telefon.

    A protože jste si toho stále neráčil všimnout, nehájím zde ČS. Pouze poukazuji na to, že každý křikloun, který se zde přišel posmívat klientům této banky s tím, že on chytrý přešel k lowcostové konkurenci, je zpravidla ještě větší bankovní analfabet, jehož priority zdagenerovaly na otázku ceny..

  • 28. 10. 2015 23:37

    P2010 (neregistrovaný)

    toho vola, co si nezabezpečil počítač a telefon.

    Cimz jen potvrzujete, ze SMS zadne zabezpeceni nepredstavuji, coz tu tvrdim stale. Pouze obtezuji a protezuji predrazene sluzby mistnich operatoru. Nejen ze tuto blbost zavedla CS pro autorizovani prikazu v bankovnictvi, ale dokonce pak i pri platbe kartou na Internetu a udajne to neslo vypnout.

    To byla posledni kapka, proto jsem od CS odesel. Fio s SMSkami neprudi, prevod z uctu i "neexpresni" je do druheho dne a jeste je to cele zadarmo, vcetne peti vyberu z bankomatu jinych bank :-) Ano, samozrejme neruci za pripadne zneuziti karty nebo ib, ale to dnes zadna banka, vcetne CS. Ja zkratka v CS zadnou pridanou hodnotu nevidim.

  • 29. 10. 2015 12:13

    Patrik Chrz

    Fio nabízí dvě možnosti autorizace plateb. Přes SMS a přes certifikát. Klient si může zvolit, snad jde i kombinace (pro zvýšení bezpečnosti).

    Samozřejmě vše má své pro a proti, u certifikátu je nutné ho mít na daném PC nahraný, což stěžuje použití na více počítačích (je nutné si ho pak přenášet na flashce a vždy instalovat). Pro podnikatele je to asi výhodnější, snadněji se s tím potvrzuje více plateb.

  • 29. 10. 2015 12:15

    Patrik Chrz

    ...jsou i jiné možnosti.
    Třeba autorizační kalkulačky (snad ještě dobíhají u Raifky a Citi, používala i LBBW), které samostatně nebo při zasunutí platební karty vygenerují kód, nebo RSA token (používá např. Sberbank).

  • 29. 10. 2015 13:01

    qwertz (neregistrovaný)

    A k tomuto "převratnému zjištění" jste dospěl na základě čeho? Že nezodpovědný uživatel představuje nejslabší článek zabezpečení ještě neznamená, že zabezpečení raději zrušíme.

    Vaše tvrzení o povinných SMS v ČS se nezakládají na pravdě, na což jste byl již jednou upozorněn.

  • 29. 10. 2015 13:40

    P2010 (neregistrovaný)

    Pokud banka umoznuje transakce pomoci mobilni aplikace v Androidu bez dalsiho potvrzovaciho kanalu, je v tomto pripade nezodpovedna prave banka. Jenze je to moderni ...

    Vaše tvrzení o povinných SMS v ČS se nezakládají na pravdě, na což jste byl již jednou upozorněn.

    Zajimave, mel jsem od CS pisemnou odpoved, ze potvrzovani online plateb kartou pomoci SMS na cisla tuzemskeho operatora se zrusit neda. Neplatil jsem ale za ucet 500 Kc mesicne, mozna proto :-)

    Jinak u Fio je videt ze transakce sleduji. Kdyz jsem provedl s novou kartou nekolik zahranicnich plateb po sobe, prisel ihned email s dotazem ze detekovali podezrele transakce a zadali o potvrzeni.

  • 29. 10. 2015 14:26

    Ostap Bender

    "Jinak u Fio je videt ze transakce sleduji. "
    To ČS také. Zadal jsem v jednom dnu čtyři zahraniční platby (celkem cca 600 EUR) přes platební bránu a už mi volali, jestli je to košer.

  • 29. 10. 2015 19:42

    P2010 (neregistrovaný)

    Coz opet potvrzuje moji domenku, ze cela ta estrada s obtezujicimi SMSkami neni o bezpecnosti, ale jen protezovani zbytecnych mistnich predrazenych sluzeb.

  • 1. 11. 2015 9:11

    qwertz (neregistrovaný)

    Ano. Transakce bez dalsiho potvrzovaciho kanalu jsou nezodpovedne (od banky v prve rade, klient hned nasleduje), ale nikdo vam tento zpusob krome Airbank necpe. V IB takto nikdo jiny nepostupuje, a Smartbanking vam u jinych bank nikdo necpe.

  • 28. 10. 2015 23:29

    P2010 (neregistrovaný)

    Být tam agresivný pokuty, rozhodčí doložky je věc jiná, ale ochrana banky před tím, že Vám nedá peníze, když Vy jí máte něco platit? No a? Mě osobně se to netýká.

    Presne tak, podobne sporna ustanoveni jsou dnes prakticky v kazde smlouve, takze pokud nechcete zit v jeskyni, je treba s tim pocitat.

    Ostatne daleko vetsi pravedepodobnost v teto zemi je, ze se exekutor bude domnivat ze nejaky dluznik si zrovna u vas schoval majetek (nemusi to nicim prokazovat, staci ze si to mysli) a vykrade vam byt s posvecenim statu. Toto je daleko pravdepodobnejsi nez zneuziti zmimeneho odstavce ve Fio smlouve, ktere by bylo predpokladam i radne medializovano, pokud by k nemu doslo.

  • 28. 10. 2015 23:20

    P2010 (neregistrovaný)

    Diskuzi o tom, že existuje nějaký zero-day exploit, Microsoft je chronicky nechopný vydávat aktualizace včas,

    Opravdu ? Nektere vydava i mimo poradi pravidelnych aktualizaci. Narozdil od vecne deraveho Androidu, kde vyrobci zarizeni zpravidla aktualizace (pokud uz nejake jsou) nedodavaji vubec nebo iOS kde Apple chyby zasadne nekomentuje ani neopravuje (chova se jak Microsoft pred 15 lety).

    A temto technickym zmetkum urcite sverite "bezpecne" mobilni aplikace, kde se transakce nepotvrzuji pro jistotu uz vubec :-) Smesne.

    MITM utok je u nas podporen predevsim zoufalou improvizovanou sitovou infrastukturou na nezabezpecenych wifi siticich, s tim koncove zarizeni uz pramalo udela.

    zkuste si vzít např. hypotéku, s rizikem že banka se každou vteřinu může zcela libovolně rozhodnout požadovat peníze zpět

    To muze stejne, takze je to jedno. Jakekoli pujcky nebrat, to je zaklad.

  • 30. 10. 2015 16:27

    aime (neregistrovaný)

    Jen malá připomínka, čí jsou ty bankomaty, ze kterých máte výběry zdarma? Nízkonákladové banky na ně nemají peníze a proto platí ČS za jejich použití. Jak dlouho myslíte, že budete mít výběry zdarma?

  • 30. 10. 2015 20:12

    miki (neregistrovaný)

    Hele aime, jak souvisí počet bankomatů s kvalitou banky?
    Podle mne vůbec nijak. Česká republika je rájem bankomatů a je totální nesmysl, aby si každá nová banka budovala svoji vlastní síť, když může tuto existující síť využívat.
    Ten komu bankomat patří ale tuto službu neposkytuje zdarma, tj. cizí banka za výběry platí. Tj. je to normální placená služba.
    Výhodná je pro obě strany. Jedna tu síť nemusí budovat, druhé se snižují náklady, protože čím více výběrů, tím více inkasovaných peněz za službu.
    Jestli pak tuto cenu svému klientovi banka naúčtuje nebo ne, případně v jaké výši je přeci na ní.
    To, že ČS teď křičí, že těm malým bankám přístup zakáže, tak to má pouze 2 možné důvody. ČS buď nastavila špatně cenu, kterou za to inkasuje, nebo jí jsou malé banky nečekanou konkurencí a potřebuje jim zavařit. To druhé je podle mne pravdou.
    Cena za použití bankomatu je kolik 40 Kč (asi to víte jako zaměstnanec lépe)? To se Vám zdá málo?
    Elektriky to moc nesežere, auto s hotovostí jezdí kolem tak jak tak (dost často jsou bankomaty na pobočkách), takže pak už jen amortizace.
    No a zdarma to bude u malých bank tak dlouho, jak se jim to bude chtít dotovat. Pak, třeba za pár let, si koupíme balíček jako u ČS :-)
    Do té doby ale šetříme

  • 30. 10. 2015 23:41

    - (neregistrovaný)

    To, že ČS teď křičí, že těm malým bankám přístup zakáže, tak to má pouze 2 možné důvody. ČS buď nastavila špatně cenu, kterou za to inkasuje, nebo jí jsou malé banky nečekanou konkurencí a potřebuje jim zavařit. To druhé je podle mne pravdou.
    Cena za použití bankomatu je kolik 40 Kč (asi to víte jako zaměstnanec lépe)? To se Vám zdá málo?

    -> On ten poplatek je u Mastrcard debit cca 12 korun (planuje se zvyseni na 14). Urcuje ho karetni asociace a CS/KB/CSOB/jiny vlastnik bankomatu s tim nic neudela. Jedina moznost, kterou aktualne ma, je neprijimat karty dane asociace. Dalsi moznosti je, ze by mohla CS/KB/CSOB/jiny vlastnik bankomatu uctovat za vyber dodatecny poplatek primo klientovi pri vyberu. S tim vsak zase nesouhlasi Mastercard. Kdyby se k tomu neprijimani velke banky odhodlaly, tak by asi MC povolil, a pak by se klienti malych bank divili, co znamena to zdarma...

  • 1. 11. 2015 9:17

    qwertz (neregistrovaný)

    Dodatecny poplatek za vyber muze uctovat kterykoli provozovatel bankomatu, dle pravidel Mastercardu na to musi byt klient pri vyberu upozornen na obrazovce. Mastercard to nezakazuje a rada nebankovnich provozovatelu bankomatu takto funguje.

  • 27. 10. 2015 18:14

    Martin (neregistrovaný)

    Tuhle mluvil na BBC nějakej bankovní expert a řekl větu, která mě zaujala. K finanční gramotnosti dnešní doby patří i to, mít bezpoplatkový účet. Velmi výstižně řečeno.

  • 27. 10. 2015 19:47

    Ostap Bender

    Mám účet u ČS vč. debetní karty a IB, bez poplatků. Žádné další jejich produkty nevyužívám. Stačilo se ozvat a nadhodit možnost odchodu, což jsem v říjnu učinil.

  • 28. 10. 2015 0:32

    miki (neregistrovaný)

    Bez jakých poplatků? ¨
    Neplatíte transakční poplatky za platby?
    Clearing ČNB?
    SEPA (zahraniční) platby?
    Cizí bankomaty?
    Karty pro další disponenty?

    To, že Vám odpustí 69,- Kč za vedení účtu je to nejmenší.

  • 28. 10. 2015 9:23

    Ostap Bender

    Díval jsem se na výpis - odpustili mi 228,- Kč (dříve 114, což se kompenzovalo úroky) a nazvali to 100% retenční sleva. Jiné poplatky tam nejsou. Z cizích bankomatů nevybírám (ty ČS mám u nosu a kde můžu, platím kartou) a karty pro další disponenty nemám. Ani u zahraničních plateb (kartou) jsem žádné poplatky nezaznamenal.

  • 28. 10. 2015 9:50

    marťas (neregistrovaný)

    Tyto slevy jen pro někoho jsou k smíchu a chválit ČS za něco, co mnoho jiných bank nabízí zcela zdarma je ještě více k smíchu. :-))))))

  • 28. 10. 2015 13:39

    miki (neregistrovaný)

    Tento princip je bohužel silně závislý na pobočce, kde máte účet. Tam, kde se víc účty ruší, tak Vám manažer tu slevu dá (asi aby pobočku nezrušili?). Na jiných máte smůlu.
    Navíc jakákoliv "sleva" je zapomenuta v okamžiku, kdy změní produktovou řadu. Po kolikáté už mění ty osobní účty a slevové programy?
    Ale jde vidět, že alespoň trošku ta konkurence se Spořkou cvičí, protože před lety tohle možné nebylo a byli si jistí, že ty garážovky pro ně nejsou konkurence.
    A ony asi jsou...

  • 28. 10. 2015 14:14

    xf (neregistrovaný)

    Po pravdě řečenu, to nechápu jak někomu může vyhovovat neustále sledovat změny podmínek, neustále být připraven a podávat výpovědi, neustále se handrkovat, neustále sledovat, jestli splnili co do telefonu naslibovali.
    Leda... by člověk byl masochista. To potom ano.

    Samozřejmě, něco jiného by bylo, kdyby člověk, tedy spíše firma, z nějakého důvodu potřeboval mít pobočku banky za rohem. To také bude to poslední, co bude rakouskou Spořku držet nad vodou... jenže ve chvíli, kdy se náklady na pobočky nerozpustí i do běžných klientů, přijde bod zlomu, a budou to muset zavřít. Jistě, k tomu bodu ještě hodně vody uplyne, ale hoši to tam směřují.
    Protože těmito neustálými změnami a drobnými podrazy ničí to, co banka má nejcenější: důvěru klieta.

    28. 10. 2015 20:11 redakčně upraveno, důvod: Porušení pravidel diskuzí.
  • 28. 10. 2015 22:35

    xf (neregistrovaný)
    13. 7. 2016 23:29 redakčně smazáno, důvod: Porušení pravidel diskuzí.
  • 29. 10. 2015 12:10

    Martin (neregistrovaný)

    Samozřejmě, že to časem položí, protože spočka to je otřes. Jednají z pozice síly, protože si myslí, že když mají nejvíc účtů, můžou určovat trh. Ale tohle už dávno neplatí, lidi nejsou ovce a půjdou za levnou konkurencí

  • 29. 10. 2015 12:19

    Patrik Chrz

    jsou ovce a jen málo jich půjde za levnou konkurencí.

    ČS dělá to, co z hlediska zisku je nejlepší. Protože má klienty s malou citlivostí na poplatky, nemá proč zlevňovat. I když jí klienti postupně odcházejí (většinou přirozenou cestou), pořád se jí vyplatí zdražovat, protože ten zbytek stále vydělává.

    Pokud si pamatuji dobře, tak výnosy z poplatků byly vyšší, než zisk, tedy pokud by se stala plně bezpoplatkovou bankou, byla by ve ztrátě

  • 29. 10. 2015 16:20

    xf (neregistrovaný)

    Ano, hodně lidí ovce jsou. A protože si to uvědomujeme, hovoříme o dlouhodobé perspektivě. Až ovce vymřou, až se stádo ovcí zmenší každoročním úbytkem náhodnou probírkou, třeba dětí co "to" nechají na dětech, a "ty papíry" podepíší. Děje se tak každý den.

    Nemysli si, že to nechápeme, že z hlediska okamžitého zisku je lépe zdražit. Dokonce si myslím, že by Spořka mohla a měla stříhat ovečky i více. Nicméně jak jsem napsal, je to pankáčská banka "No future!". Oni ty klienty ztrácejí nenávratně, a pro nové je to značka "tam ne". Něco jako pro tebe ty tvé "odbory".

    A k té poslední větě: to by jsi musel znát účetnictví banky, tohle je věta pro média, o které nikdo mimo banku, a málokdo v bance neví, co je v tom skryto, porovnat s "bezpoplatkovými" atd.

  • 1. 11. 2015 11:42

    qwertz (neregistrovaný)

    Patriku vy už jste taky dávno ztratil smysl pro realitu. Vaše neschopnost přiznat si, že klient může volit ČS často z jiných důvodů než lenost nebo konzervativnost je už směšná.

    Tvrzení, že lowcost banky nabídnou stejnou nebo lepší službu za méně peněz je prostě sprostá lež. Úroveň služeb tragická, personál negramotný, neschopný, neochotný. Řešení ad-hoc požadavků nebo problémů zdlouhavé. V každé diskuzi se objeví kritika těchto nešvarů v ČS, ale že v lowcostu je to ještě 100x horší už nikdo nahlas neřekne. Co tam asi bude pracovat za lidi, když je to low-cost? špičkoví profesionálové?

    Low-cost už dávno ztratil svůj drive. Doba kdy velké banky zpoplatnily každý prd a polovina věcí nešla udělat v IB je dávno pryč. Tehdy měl lowcost co nabídnout. Dneska mají všechny banky služby nějak balíčkované v rozumné cenové relaci. Dneska jsou technologickými leadery spíše střední a velké banky (NFC, Paypass/paywave, internetové platby, vkladomaty, elektronické a karetní peněženky) a low-cost má jen tu cenu a tzv. cool faktor, který na mnohé působí spíše odpudivě. A mnohdy už ani tu cenu ne. Je zábavné kolik podobných křiklounů si nakonec tiše vezme hypotéku u banky typu ČS protože jim nakonec nabídne nejlepší podmínky včetně ceny.

    Takže když tady nějaký srandista tvrdí, že klienti velkých bank jsou ovce, je to k smíchu. Jen čas investovaný do takových triviálních úkonů jako třeba "potřebuji papír z mBank" dělá z lowcostu nejodpornější a meřeno cenou velného času taky nejdražší řešení.

  • 1. 11. 2015 16:56

    miki (neregistrovaný)

    Tvrzení, že lowcost banky nabídnou stejnou nebo lepší službu za méně peněz je prostě sprostá lež

    Opravdu?
    - ČS má lepší a levnější převody peněz? A stejně levné pro všechny? (i méně majetné, co nejsou Modří nebo Černí?
    - Umí téměř všechny úkony spojené s účty, kartami a půjčkami řešit online bez návštěvy pobočky?

    A tak by se dalo pokračovat. Zase nebuďte s tou Spořkou tak fanatický, jinak budete k smíchu.

    Myslím, že průkopníkem v technologiích (paypass, nfc, vkladomat, ...) taky byl někdo jiný než Spořka v ČR.

    Sám jsem od Spořky odešel a neexistuje základní služba, o které bych mohl tvrdit, že pro mne jako klienta byla v ČS kvalitnější a levnější.

    Od lidech na přepážkách ČS jsou po internetu psané romány, takže to jste taky mimo mísu. Ale Vy máte přeci osobního bankéře, tak s nimi na přepážce nepřijdete do styku ne?
    Low-cost banky jsou relativně mladé a na pobočkách ještě nezaschla barva na stěnách, což je právě jejich výhoda. Personál je totiž nový, mladý a proškolený. Pokud přijdete na pobočku ČS a chcete nějakou novinku (rok stará produkt), tak se koná rada starších a když to spolu na pobočce nevymyslí, tak volají speciální linku do Prahy. To jest moje vlastní zkušenost (požadavek na jinou kartu než Visa, certifikáty k účtu, podepisování více lidmi, více disponentů, atd.)
    Politika ČS, kdy lidé na přepážkách mají předepsané kvóty prodejů různých produktů jinak přijdou o peníze (podobně jako Česká pošta) totiž dříve nebo později ty šikovnější, co se uplatní i jinde, vyžene. Zůstanou jen ti méně schopní nebo pro peníze všeho schopní. A tak nutí placené účty důchodcům, co kdyby partner zemřel, tak oni se přeci nedostanou k důchodu (vlastní zkušenost z "čekárny")
    A přitom sami umí dát disponenta a poznámku, že účet se nemá smrtí zablokovat. Tohle jsou podle mne podvody a lži, které Vy nechcete vidět.

  • 1. 11. 2015 17:45

    qwertz (neregistrovaný)

    Problém bude asi v tom, že vy jste jen zoufalý "teoretik", který "kdysi odešel od spořky", a proto se z nějakého záhadného důvodu cítíte kompetentní komentovat dnešní stav služeb, o kterém zřejmě nevíte vůbec nic. Takové diskutující mám nejradši.

    ČS má levný vnitrostátní platební styk (v balíčku v řádu desetikorun), drahý cizoměrný platební styk, a systém zvýhodnění pro aktivní klienty. Pokud se vám to nelíbí běžte jinam. Mě osobně se nelíbí, když banka dotuje neomezené drahé výběry z cizích bankomatů zoufalcům, co vybírají 10x měsíčně, místo aby poskytla lepší služby racionálně se chovajícím klientům. Nicméně třeba SEPA platby jsou u ČS téměř zlodějina souhlasím.

    Se spořkou jste fanatický vy a vám podobní. Mám poměrně aktuální zkušenosti s cca polovinou bank na českém trhu. V minulosti jsem rovněž ČS zrušil a přešel k mBank, to ale neznamená, že se trh nevyvíjí. V průběhu doby jsem naopak většinu low-costu musel zrušit pro naprostou tupost, nekompetentnost a nefunkčnost. Vám možná přijde normální, když si banka testuje v živém provozu na svých klientech zabugovanou betaverzi Internetového bankovnictví plnou chyb jako to dělala řadu měsíců mBank. Podle mě je to skandál. O úrovni tohoto nového IB raději pomlčím, protože bych byl sprostý. O spolehlivosti Internetbankingu Equabank a ztrácejících se či zpožďujících platbách platbách se na internetu vedou nekonečné diskuze. Ne. Mě to opravu nepřijde "normální", ani když to je zadarmo.

    Úroveň pobočkových pracovníků ČS šla za poslední roky neskutečně nahoru. Nevnucují nesmyslné produkty, poradí, a když je to potřeba zvednou telefon a situaci ověří. Drobná manipulace se mi zdá spíše u těch "osobních bankéřů", kteří toho bonitnějšího klienta lépe znají. Jistě, není to perfekrní, ale to neznamená, že je fér to zlepšení nepřiznat. Nakonec, když je na pobočce blbý personál (i takové znám), můžete pobočku změnit, protože v ČS máte často na výběr. S blbým personálem v lowcostu neuděláte nic. Celkově je to srovnání dost nefér, protože v lowcostu personál obsluhuje jeden dva produkty a i tak je to spíš hrůza, než jak se to tu snažíte vybarvit.

    Je hezké, že zde uvádíte příklad s "jinou kartou, certifikáty, disponenty", ale kdybyste nebyl demagog, pak taky dodáte, že v low-costu tohle ani nikdo neumí (kromě FIO), takže netvrdte, že to lowcost umí lépe. Standardem je jeden typ karty natvrdo (zpravidla MC debit). A protože mám s FIO zkušenosti jako fyzicky i právnická osoba, ty vaše pohádky o skvěle fungující bance vám nežeru. Tohle je poslední banka, ve které si kdy založím znovu účet. Jedním slovem strašné.

    S praktikami které popisujete mám zkušenosti, pokud si někdo nechá vnutit něco co nepotřebuje, může mít problém nejen v ČS. Situace se ovšem výrazně zlepšila a už několik let v mém okolí nikdo nikomu nic necpal.

    Průkopníkem Paypass/Paywave v česku byla ČS. Karty vydávala jako druhá (po Citibank), teminály jako první ve velkém množství. NFC bych připsal asi GE, první klasické vkladomaty spustila ČS, elektronické peněženky a platební systémy jsem nepoužíval, ale tipl bych si ČSOB. Počet inovací lowcostu je čistá nula, v mnoha ohledech jsou x let pozadu. Nevěříte, použijte google.

    Ideální ani perfektní banka v česku neexistuje. Pohádky o skvělém lowcostu vám nežeru. Je to odpad a nevidím nic, co by stálo za to zařadit do portfolia. Jediný argument jsou cizoměrné platby, které jsou jinde drahé, jenže to potřebuje málokdo..

  • 1. 11. 2015 18:55

    miki (neregistrovaný)

    Když Vám dojdou argumenty, začnete o "zoufalých" lidech. Proč odchází z ČS kvanta klientů, když je to nejlepší banka?
    Já jsem s ČS skončil před rokem, takže zkušenosti mám dosti aktuální a dnešní rušení účtů v tom jen pokračuje.
    Jak s ČS, tak s FIO mám zkušenost jak právnická, tak fyzická osoba.
    Mám s čím porovnávat. Můj názor na tyto (a jiné) banky mám tedy z vlastních zkušeností a opravdu mi věřte, že základní služby, které běžný občan potřebuje mu low cost poskytne adekvátně k ostatním.
    Taky nikde netvrdím, že všechen low cost je stejný a zrovna mBank patří (z mého pohledu) k těm, které jsou horší. Také stále mění podmínky a ten nový IB, to je opravdu šaškárna.
    Je reaguji na Váš postoj, že nej modla je ČS. Vy jste spokojen, budiž Vám to přáno. Já jsem spokojen u low costu, protože těch starostí (a podrazů) mám mnohem méně.
    Srovnávejte srovnatelné, tj. základní služby 1:1 a ne prémiové programy vs. základ low costu.
    Historie je mi ukradená a stejně tak porovnávání pindíků - kdo kdy s čím přišel dříve, nebo jaký nesmysl je v VOP. Dnes chci BÚ, službu, vezmu si ji tam, kde mi ji nabídnou výhodněji a BEZ zbytečných podmínek. Jeden měsíc Vám vypadne/posune se příjem a hned mi dá banka pokutu? Děkuji nechci.
    Dobré reference si lidé předají, takže když low costu rostou klienti po statisících, ale velké 4 odchází, tak jsou asi všichni blbí.
    Až naberou dost klientů, určitě spoustu podmínek změní (dotace bankomatů apod), ale není nic jednoduššího, než to opět vyřešit nohama. Proč stahovat kalhoty, když je brod ještě daleko.

  • 1. 11. 2015 21:33

    qwertz (neregistrovaný)

    při vší úctě, tato diskuze je nekonečně zaplevelena nenávistnými výkřiky pomatenců, kteří mají z nepochopitelného důvodu potřebu se s námi podělit o informaci, jak oni s tímto hrozným bankovním ústavem skončili, a jak jsou všichni kdo tam zůstávají blbci. Už to o něčem vypovídá.

    Nikde jsem nenapsal, jak je ČS modla, takže si prosím přestaňte vymýšlet. Ale ono to skvěle zapadá do vašeho černobílého vidění světa: My = chytří, oni = blbci/ovce/doplňte si co chcete.

    Argument o úprku tisíců klientů se opakuje pořád. Když se vás ovšem zeptám, z jakých podkladů čerpáte, nebudete mít v ruce nic. Podle výročních zpráv českých bank je aktivních více účtů fyzických osob než je obyvatel. Zejména v low-costu existují hromady prázdných účtů, které nikdo nezrušil, protože jsou zadarmo. Jak změříte klienta, který má prázdný účet v 5 lowcost bankách? Vypadne vám 5x tolik klientů?
    Ve skutečnosti se v auditovaných zprávách ČS nic o hromadném úprku nedočtete, protože počet klientů je tam uveden za celou skupinu a vy nerozlišíte, co je stavební spoření, penze, nebo běžný účet. Ve skutečnosti třeba ČS přijde o desetitisíce stavebních spoření a vy zde jistě budete hulákat, jak klienti utekli k lowcostu, i když jsou to naprosto nesouvisející položky. Faktem je, že za loňský rok ČS stoupl počet běžných účtů. Jak to souvisí s vaším úprkem klientů nevím. Nemám jako vy křišťálovou kouli, i když nepochybuji, že k přirozené fluktuaci dochází. Celá tahle diskuze je jen demagogie.

  • 4. 11. 2015 23:27

    Klára (neregistrovaný)

    Přidám úplně čerstvou zkušenost. Účet u ČS mám hromadu let. V době, kdy se začaly poplatky u jiných bank zlevňovat (to bylo ještě v řádu pár korun měsíčně), tak se přiznám, že jsem byla líná, účet převádět a složitě rušit a zakládat nové trvaláky, přehlašovat číslo účtu apod. V té době to bylo dost složité a pro pár kaček to nestálo za to. Ve chvíli, kdy se převod účtu zjednodušil a rozdíl v poplatcích začal být propastný, jsem už měla program výhod a s ním i bezplatný účet. Důvod rušit nebyl, i když nebylo vše vždy růžové, třeba těch zakuklených "výhodných" nabídek, díky kterým bych přišla o účet zdarma. Ovšem já se v bankovnictví pohybuji, tak jsem se nachytat nenechala, pro rady na pobočku si nechodím, takže jsem byla spokojená.

    Minulý měsíc mi přišel dopis že program výhod ČS ruší a nahrazuje něčím (jak jinak) výhodnějším, pokud mám jiný produkt od ČS. Na stránkách ČS se k tomu nic nedá najít a tak jsem vyrazila na pobočku, abych zjistila, co to obnáší.

    Návštěva první - bezhotovostní přepážka je obsazená, po 10 minutách se dozvím, že na dlouhou dobu. Na hotovostní přepážce ukazuji dopis a paní mi poradit nemůže. Mám prý buď počkat nebo přijít jindy, času na řešení je dost podle ní, je to až za měsíc.

    Návštěva druhá - čas už není žádný, budu platit poplatek vysoký za tento měsíc, protože jsem skrz řešení zdravotních potíží čas neměla žádný natož na spořitelnu.
    Bohužel i tato návštěva byla dost rozpačitá. Měla jsem sice štěstí, že na bezhotovostní přepážce bylo volno, ale paní nevěděla stejně nic a musela počkat, až paní na hotovostní přepážce odbaví klienta, aby jí poradila. Trochu Kocourkov řekla bych. Paní pokladní na mě nakráčela se slovy, že se přece nic moc nemění, s čímž jsem si dovolila nesouhlasit, mít poplatek 270Kč a 0Kč poněkud rozdíl je. Pak jsem se dozvěděla, že "u nich" nic jiného nemám a tudíž nemám nárok na slevu (10 let pravidelného spoření na penzijní připojištění je tedy nic). Paní pokladní tedy vymyslela, jestli si nechci spořit 300 měsíčně a pak bych měla účet zdarma místo 69Kč. Ok, to pro mě není problém, jenže pak se zahleděla na účet a řekla mi, že vzhledem k tomu, že mám hodně plateb, tak to bude chtít, abych si zaplatila balíček za platby 29Kč a na ten už žádná sleva nebude. Jiná varianta není. A že mi to hned převedou. Tak jsem je zarazila, že jinde to budu mít zadarmo úplně. Pokladní se opáčila, že to jí to nepříjde moc, že moc levnějších bank není a že u nich mám výhodu dostupných poboček. Ovšem z tohoto článku jsem se dozvěděla, že bych platila ještě poplatky za výběr z bankomatu, tak nevím, k čemu mi ta pobočka je, když se úplné informace stejně nedoberu, o účtu Blue jsem si přečetla taky až tady.
    Paní bezhotovostní se ještě snažila, že by (někomu směrem vzhůru) pohrozili mým odchodem, ale prý vzhledem k tomu, že "u nich" "nic" nemám, je to zbytečné. Jsem z toho dost rozladěná. Účet u ČS mám přes 20let, posledních 10let s průměrným zůstatkem 50tisíc a víc, penzijní spoření 10let a přesto pro spořitelnu nejsem zajímavý klient. Ještě zkusím infolinku a jestli i tam se dozvím, že je jim jedno, jestli odejdu, tak půjdu jinam. Ovšem i s tím, že až si budu vyřizovat hypotéku, tak se spořitelně nejspíš vyhnu. To by musel být hodně velký rozdíl v ceně, abych překousla uraženou ješitnost, že jsem pro ně NIC.

  • 31. 10. 2015 18:12

    marťas (neregistrovaný)

    Tak ano, věřím, že pokud jste tu slevu dostal tak Vám to bude vyhovovat. Já měl u těch vydřiduchů studentský účet jakože zdarma. Ano neplatilo se za vedení, ale jinak si nechali zaplatit každý prd a, když jsem za nimi přišel, že chci účet zrušit účet, tak mi decentně "vyhrožovali" - nebo spíš chtěli zastrašit, že jestli se nebojím dát své peníze do zahraniční banky (mBank). Jasně, pobočka má mnohé klienty v důchodovém věku, tak na ně jistě tato narážka zabere a raději si své peníze u těch vydřiduchů ponechají, než, aby se obávali, že o své mnohdy celoživotní úspory "příjdou" v některé "neznámé" bance. :-)))) Jsem celkem přesvědčen, že ti konkrétní zaměstnanci, byli dobře proškoleni, co mají říkat, aby ovečky zůstaly. Je to sprosté chování a Českou spořitelnu i díky těm zastrašujícím kecům už nikdy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).