jste zaměstnavatel. kde hledáte zaměstnance? dáte nablint inzerát????? no snad nejdřív proberete všechny své příbuzné, známé, kamarády, bývalé spolupracovníky, lidi na této pozici co znáte v konkurenčních a subdodavatelských firmách, kamarády kamarádů a kumpány v putyce, . . . . prostě obecně lidi co znáte aspoň trochu a víte o nich aspoň něco, aspoň z doslechu. nebo ne?
teprve když selžou všechny tyto možnosti, jak atrahovat někoho známého - dáte inzerát a nebo oslovíte agenturu. pokud se vám ovšem kdykoliv v půrběhu toho procesu naskytne šance vzít někoho s věrohodnou referencí, asi vezmete radši jeho, ne? nebo když máte na konci tři lidi zhruba srovnatelných parametrů, ale jednoho z nich znáte osobně - z jakého důvodu byste dala přednost cizímu člověku?
p.s. to že zaměstnavatel vám nesmí říct, že prostě nechce lidi přes 50, a tak radši posílá univerzální blábolivou ale nežalovatelnou větu, nebo radši nic - to není vina zaměstnavatelů.
jste zaměstnavatel. kde hledáte zaměstnance? dáte nablint inzerát????? no snad nejdřív proberete všechny své příbuzné, známé, kamarády, bývalé spolupracovníky, lidi na této pozici co znáte v konkurenčních a subdodavatelských firmách, kamarády kamarádů a kumpány v putyce, . . . . prostě obecně lidi co znáte aspoň trochu a víte o nich aspoň něco, aspoň z doslechu. nebo ne?
Přesně tak. U člověka, u kterého znám pouze životopis riskuji poměrně hodně. Jednak to, že údaje nejsou zcela pravdivé (ne vše lze ověřit) a vůbec neznám psychologický profil toho člověka.
V jedné z firem, kde jsem pracoval, se během krátké doby hned tři noví zaměstnanci ukázali jako nespolehliví (krádež, laxní přístup k pracovním povinnostem).
Stejně tak nemusí být ani řešením vzít "překvalifikovaného" člověka, protože ten bude chtít vyšší plat a pokud náhodou přistoupí na horší podmínky, je pravděpodobné, že tam dlouho nevydrží a sotva získá nějakou další praxi odejde i s částí firemního "know-how" do jiné firmy. Pamatuji si, jak jsme vybírali kandidáta na nové místo a "nadměrná kvalifikace" byla rovněž na závadu, protože jsme si hned říkali "ten/ta tu dlouho nevydrží".
Z dosavadních míst jsem si všechna až na to poslední našel sám (první mi našla pracovní agentura, další na inzeráty v novinách). To poslední jsem našel zajímavým způsobem - hledali jsme místo s kamarádem a našel jsem něco, o čem jsem se domníval, že by ho mohlo zajímat, ovšem pro mě to nebylo. On na dané místo skutečně nastoupil a za měsíc mě tzv. "hodil lano" :D
p.s. to že zaměstnavatel vám nesmí říct, že prostě nechce lidi přes 50, a tak radši posílá univerzální blábolivou ale nežalovatelnou větu, nebo radši nic - to není vina zaměstnavatelů.
Přesně tak, dnes je pracovní trh svázán tolika předpisy, že odpovědi jsou takové nemastné-neslané a většina firem raději neodpoví vůbec. "Ochrana až za hrob" tak má spíše negativní efekt, protože zaměstnanec se tak nedozví proč nebyl přijat (např. to, že mu smrdí z pusy, což pro prodejce je celkem problém) a nemůže tak s tím něco udělat, případně se pokusit i mylnou představu o sobě zaměstnavateli vyvrátit.
Existuje ještě jeden spolehlivý způsob, jak umístit předem vybranou osobu:
do závěrečného kola vybrat tuto osobu a nějakou jinou nesplňující nově zařazený požadavek, např. jazykový atest, které by ve zbývající skupině vyřazených splňovala většina uchazečů, ale v předchozích kolech VŘ to nebylo záměrně požadováno. Tzv metoda křoví.
Já na CV taky nevěřím, ale při výběrovém řízení, zvláště když je několik kol, máte možnost kandidáta proklepnout a poznáte co v něm je a jestli v životopise lhal. Potřebovala jsem např. do firmy asistentku s velmi dobrou znalostí angličtiny. Dívka, která do CV napsala, že je pokročilá v 1.kole ze sebe nevysoukala delší větu. Ale to přece poznáte, ne? Proč je nepozvat?
"Proč je nepozvat?"
1. ZTRÁTA ČASU! Existují efektivnější metody, jak najít vhodného člověka, než zvát spousty lidí a ztrácet s nimi čas. To je oč tu běží.
2. Jsou lidé, kteří "UMÍ" výběrová řézení, ale jsou nepoužitelní a naopak lidi, kteří ve výběrových řízeních většinou zklamou, ale přitom by byli velice vhodní.
Naopak u člověka, kterého roky znám a vím, co od něj čekat, vyřeším oba výše uvedené body efektivně (rychle a správně).
Reference? Už mi kolikrát volali známí, že se hlásí do výběrového řízení a chtěli, abych na ně podala kladné reference, kdyby se někdo náhodou ptal. Co Vám brání uvést své známé? Jednoduché jako facka: brání se zaměstnavatel, brání se zaměstnanec. I mně se kolikrát stalo, že jsem se zaručila za nově nastupujícícho, protože jsem ho znala, ale on vzápětí selhal. Za blba pak ale nebyl on, protože selhal, za blba jsem byla já jakožto ten, kdo ho doporučil. Z mé praxe personalisty je reference blbost. Někdy si lidi sednou, jindy ne, někdy jim sedne kolektiv, jindy ne. To, že byl člověk úspěšný na jedné pracovní pozici, přece neznamená, že jinde nemusí totálně pohořet. Krom toho se občas stane, že máte "den blbec" a pohoříte i v tom, co normálně ovládáte. To ale nemusí nutně znamenat, že jste špatný pracovník.
Nelze, než s Vámi souhlasit. Ale co tedy coby člověk z branže radíte? ... Já už jsem coby mladší a ne tolik zkušený (= předpoklad, že nebudu chtít tolik peněz) "čistou" výběrovku přímo u zaměstnavatele (tj. na jeho přímý inzerát) úspěšně zvládl... Pět let se otočilo a všechno je jinak...Nejhorší zkušenost mám z poslední doby s personálními agenturami. Tam Vám prstíček nahoru nebo dolu ukazuje šestadvacetiletá slečna, aniž dostanete šanci někoho přesvědčit o svých schopnostech... V jejich inzerátu není ani slovíčko, které bych coby uchazeč nesplňoval a oni se ani nenamáhají odpovědět... Když jste neodbytný, vyřeší Vás pár frázičkami o uchazečích s profilem přesněji odpovídajícím dané funkci... Za tři týdny vyjde totožný inzerát znovu... Nejhorší je, že ani neřeknou proč doopravdy - aby se člověk vzdělal nebo poučil... Co s tim?
f tom případě si zachová svou profesi, kterou umí a snad i miluje - pokud je to pro něj vyšší hodnota než mamon, nechť svou profesi nemění a pracovní místa nevytváří. mně to připadá fér. stejně jako nemohou být všichni managoři, nemohou ani všichni zaměstnávat. jsou chovný koně a tažný koně, a obojího je třeba.
Aha, takže vy jste napsal:
"pokud chcete opravdu dobrou práci, musíte"
ale ve skutečnosti jste myslel:
"pokud chcete opravdu DOBŘE PLACENOU práci, musíte"
V praxi může být varianta "být osloven" výrazně lepší (zejména pokud se jedná o špičkovou firmu v oboru), než "vytvořit místo sám" - pokud člověk nemá tu kombinaci geniality a štěstí, aby založil nový google.
To, že něco umím a dělám to dobře, "mamon" nevylučuje. Čistý "mamon" bych hledala tam, kde jde o práci společensky málo hodnocenou (což bývali zelináři, hospodští, cirkusáci a podobné profese) nebo protizákonnou (pěstování marihuany). Náš problém je v tom, že řada lidí má i dobré znalosti i umí odvést práci, ale příjem (nebo počet odpracovaných hodin v poměru k příjmu) je natolik demotivující, že na to v konečném výsledku dlábnou.