Vlákno názorů k článku Spoření na penzi pomocí investování do českých firem. Vláda posvětila novou koncepci od Tomáš Smolík - Kdyby radši zrušili inflaci...

Jenze to ma za dusledek to, ze clovek co do te banky vlozil sto tisic ma virtualne porad sto tisic, banka podrzi 10 a dalsich 90 muze pujcit. Ze sto tisic je tak najednou 190.

A ještě horší, je, že těch 90 co půjčila někdo vloží do banky a celý proces se opakuje.. Takto lze z původních 100 000 získat až tuším 600 000 Kč.
PS: v reálu ta rezerva není 10%, ale cca 2%....

Ano. Konkrétně tomu "má virtuálně" se říká "má pohledávku". A pokud se z nějakého důvodu rozhodnete sledovat celkový objem všech pohledávek, tak v případě, že jeden člověk půjčí peníze druhému, druhý třetímu, třetí čtvrtému, ... tak vám to arbitrárně nadefinované číslo poroste, to je pravda. Ale proč vás to tak děsí netuším.

Plus, jak jsem poznamenal výše, systém částečných rezerv tuhle monetární expanzi ne-umožňuje, ale naopak brzdí. Bez něj by mohla probíhat ještě volněji.

Ja se jenom vyjadroval k te inflaci, na ktere je cely bankovni system postaveny. Trochu desive je to, ze se ze sto tisic hotovosti muze stat treba 500 tisic zretezenych pohledavek. Kdyz dojde k nejake vetsi krizi, tak se ke svym penezum nedostane ani ten, kdo ty penize do te prvni banky ulozil. Asi by se vam nelibilo, kdyby vam najednou bankomat misto hotovosti vydal poukaz na nedobytnou pohledavku.

A k tomu dalsimu bodu... zrejme trpite utkvelou predstavou, ze jedina alternativa k systemu castecnych rezerv je system zadnych rezerv.

Bankovní systém je postavený na inflaci? Eh?!?! Můžete tohle tvrzení nějak ozdrojovat? (Jak jste si asi všiml, zatím v naší debatě inflace žádnou roli nehrála.)

Ono tady nejde o absolutní hodnotu, ale o řízení rizika - "komu půjčuji". Ale ano, chápu.

Reálně v historii existoval nejdříve "systém žádných rezerv" a pak byl zaveden systém částečných rezerv. Tedy historicky to jediná alternativa je. Vy jste navrhoval pouze zrušit systém částečných rezerv a tím bychom se dostali zase k systému žádných rezerv. Jiný návrh od vás nepadl. (Krom "půjčovat jen peníze co mají" a to splňují oba systémy.)

(Jak jste si asi všiml, zatím v naší debatě inflace žádnou roli nehrála.)
Zkuste zacit od zacatku vlakna.

"Bankovní systém je postavený na inflaci? Eh?!?! Můžete tohle tvrzení nějak ozdrojovat?"
I takhle primitivni vec musim ozdrojovat? Jakou ma nekdo motivaci nekomu pujcit penize? Spravne... urok. Logicky chce dostat zpatky vic, nez pujcil. Se splacenim pujcky tedy naroste penezni zasoba. Na zacatku byl clovek s vkladem 100 tisic a ted je clovek s vkladem 100 tisic a nekdo kdo ma navic zisk z uroku. To znamena, ze klesa hodnota penez(inflace). Kdyby hodnota penez neklesala, nikdo by nechtel pujcovat.

Reálně v historii existoval nejdříve "systém žádných rezerv"
Ja myslim, ze jeste driv existoval "system plnych rezerv" - banky byly jen mistem, kde se dal za uplatu v bezpeci uschovat majetek. (https://books.google.com/books?id=wo8csizDv0gC&pg=PA408&dq=money+changers+bible&hl=en&sa=X&ei=MOkBULWpB4Ss0QXMqdW8Bw&redir_esc=y#v=onepage&q=money%20changers%20bible&f=false)
Dneska nam prijde uplne normalni, ze do banky dame penize a banka je roztoci, ale myslim, ze tomu tak rozhodne nebylo vzdy.

> Se splacenim pujcky tedy naroste penezni zasoba.

Ne. Proto mě zajímal zdroj toho tvrzení, protože to není pravda. Ten úrok, který banka dostane navíc jsou peníze, které předtím měl někdo jiný. Ale to neznamená, že se do peněžní zásoby nepočítaly :-) Naopak, pokud se peníze vrátí bance, tak peněžní zásoba KLESNE. Doporučuji nastudovat pěknou a docela srozumitelnou definici dostupnou na Wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pen%C4%9B%C5%BEn%C3%AD_z%C3%A1soba

> To znamena, ze klesa hodnota penez(inflace). Kdyby hodnota penez neklesala, nikdo by nechtel pujcovat.

Opět máte nepořádek v základních pojmech. Ano, "peníze v budoucnu" mají menší hodnotu, než "peníze teď". To se nejmenuje "inflace" ale "časová hodnota peněz" a s inflací to (přímo) nesouvisí. Souvisí to s tím, že peníze jsou kapitál a v mezičase vám mohou vydělat další peníze. Proto je lepší je mít je teď, než později.

Mimochodem, když už jsme u toho, co přesně myslíte tou inflací? Hodnotu nějakého měnového agregátu (většinou M2), nebo růst spotřebitelských cen? Ono první má vliv na to druhé, ale růst peněžní zásoby není jediný zdroj růstu spotřebitelských cen, velkou roli tam hraje i nálada spotřebitelů. No a co se týče zvyšování peněžní zásoby, banky ji sice mohou zvyšovat půjčkami, ale to je přirozeně reverzibilní. V okamžiku splacení půjčky zásoba zase klesne. Jediný, kdo může peněžní zásobu zvyšovat trvale je centrální banka.

Ad historie: To už ale slovíčkaříte. Ano, moderní banky mají počátek "až" na začátku novověku. Ale i předtím se samozřejmě peníze půjčovaly. Takže v principu nic nového. A zavádět do moderní doby středověké metody a vztahy je samozřejmě nesmysl.

Proboha umite cist clovece? Vzdyt se to tam pise:
"Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze."

V anglicke verzi je to trochu obsahlejsi:
"Commercial banks play a role in the process of money creation, especially under the fractional-reserve banking system used throughout the world. In this system, money is created whenever a bank gives out a new loan. This is because the loan, when drawn on and spent, mostly finishes up as a deposit in the banking system, which is counted as part of money supply. After putting aside a part of these deposits as mandated bank reserves, the balance is available for the making of further loans by the bank. This process continues multiple times, and is called the multiplier effect."

Ale ok... asi me chytate za slovo s tim, ze mnozstvi penez naroste uz ve chvili, kdy banka pujcku poskytne, ne kdyz se splati.

Ano, množství peněz naroste ve chvíli, kdy banka půjčku poskytne. Ve chvíli, kdy dlužník půjčku splatí množství peněz KLESNE. Píšu vám to už podruhé.

Snad vám pomůže názorný příklad, byť komentář pro to není nejlepší prostor.

Výchozí stav:

- Pepa má na hotovosti 12 zlatek
- Franta má stůl
- Honza má v bance uložených 15 zlatek
- Olda nemá zatím nic, jen ví, že Franta potřebuje stůl a Pepa ho má

Celková peněžní zásoba: 12 (hotovost) + 15 (vklad) = 27 zlatek

- Olda si půjčí z banky 10 zlatek

Celková peněžní zásoba: 12 (hotovost Pepa) + 10 (hotovost Olda) + 15 (vklad) = 37 zlatek - peněžní zásoba narostla!

- Olda koupí stůl od Franty za 10 zlatek

Celková peněžní zásoba: 12 (hotovost Pepa) + 10 (hotovost Franta) + 15 (vklad) = 37 zlatek

- Olda prodá stůl Pepovi za 12 zlatek

Celková peněžní zásoba: 12 (hotovost Olda) + 10 (hotovost Franta) + 15 (vklad) = 37 zlatek

- Olda zaplatí bance 10 zlatek jistiny a 1 zlatku navíc jako úrok. 1 zlatku si nechá jako výdělek.

Celková peněžní zásoba: 1 (hotovost Olda) + 10 (hotovost Franta) + 15 (vklad) + 1 (zisk banky) = 27 zlatek - peněžní zásoba klesla zpět!!!

Už je to jasné? Když tak si nakreslete na papír chlívečky, zlatky nahraďte korunami (nebo klidně použijte zlaté mince, pokud máte) a přesouvejte je.

Sakra, četl jsem to 3x a tohle mi uteklo, má to být:

- Olda nemá zatím nic, jen ví, že Pepa potřebuje stůl a Franta ho má