Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Vkladomaty nejsou žádné terno, ale své uživatele si nacházejí od Rafter - Paradoxne nejvic vkladomatu maji banky s pomerne hustou...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 19. 11. 2009 8:42

    Rafter (neregistrovaný)
    Paradoxne nejvic vkladomatu maji banky s pomerne hustou pobockovou siti a tudiz jejich masovejsi pouzivani klienty nelze predpokladat. Vklad na ucet jinych bank (co tu pobockovou sit nema) by melo vetsi smysl, ale tech 25 + 0,5% u CS mi prijde docela dost. Takze klientum velkych bank bude vkladomat na nic a naopak klienti mensich bank bez pobockove site budou radeji chodit na postu.
  • 19. 11. 2009 12:38

    Patrik Chrz
    Smysl to má. Jak pro banku, tak pro klienty. Je to totiž levnější (pro obě strany).

    K té Unicredit bank v článku - byl jsem u nich ještě v době Živnobanky a také jsem jednou takhle vkládal. No a že to bylo poprvé (a taky naposled, protože zanedlouho do nich UB vstoupila a nová cenová politika změnila jednu z nejlevnějších bank na jednu z nejdražších), tak jsem to samozřejmě udělal blbě. Onen "vkladový lístek" jsem do obálky zapomněl vložit. Naštěstí i tak to připsali správně. Transakce totiž probíhala tak, že se nejdříve s pomocí karty musel člověk identifikovat a zadat kolik chce vložit. Vylučovací metodou jim tedy vyšlo, že tato obálka musí být moje :D
  • 19. 11. 2009 15:00

    Q (neregistrovaný)
    Já jsem naopak od ČS přestoupil v době, kdy do ní vstupovali Italové. Zažil jsem ještě nějaký ten měsíc ŽB, ale že by šly jako UCB cenově nahoru, to bych neřekl. Ale asi záleží, jakou máte strukturu využívaných položek. Já si ŽB vybral na základě porovnávače na netu, zadal počet položek v měsíci a vyplivlo mi to jako nejlevnější ŽB /kromě nějakých ústavů se 3 pobočkami v ČR, z toho 2 v Praze a 1 v Jeseníku/, a ČS, u které jsem byl, naopak jako jednu z nejdražších. Ona ČS při pohledu na sazebník až tak nekřičela, ale po sečtení jednostlivých položek to vyskočilo za měsíc dost vysoko. Přirovnal bych to ke škodovkám, kdy základní cena jakž takž ujde. Ale zjistíte, že za tu cenu to bylo holátko. Chtěli jste něco z civilizované výbavy - připlaťte si nebo si kupte vyšší stupeň výbavy. A najednou mohl být člověk u Fabie taky na 400 tisících, za což se dala pořídit lépe vybavená značková značka. Nevím, jak jsou na tom s cenami nyní v souvislosti s krizí, zlevňovali a navyšovali výbavu, ale podobně se chovaly i ostatní značky, takže se domnívám, že budou stále cenově nevýhodné, zvláště pak ve vztahu k naší levné pracovní síle. U UCB mám balíček za 169,- a nic víc už neplatím, se vším se vejdu do onoho balíčku.
  • 19. 11. 2009 15:17

    Patrik Chrz
    Když jsem byl u ŽB, tak jsem platil někde kolem 250 Kč ročně (karta, příchozí výplata, výběry z bankomatu, nějaké odchozí platby přes IB nebo samoobslužnou zónu, čtvrtletní výpis).
    Pak jsem přešel k WSPK, kde to bylo více méně stejné, no a pak k FIO a pak se to "rozjelo" (MPU, ING, mBank, Unibon, PS), aktuálně jsem na nějakých 15 účtech a 6 kartách a neplatím poplatky skoro žádné (za poslední rok jen několikrát padesátikorunu za zahraniční platby u FIO).
  • 19. 11. 2009 18:06

    Patrik Chrz
    Což o to, účty dneska rozdává kde kdo (u mBank mám necelou polovinu účtů, další mám u zmíněných 5 ústavů a všechny jsou zdarma), každý má nějakou výhodu a nevýhodu, ale vhodnou kombinací lze složit v podstatě ideální účet (vysoké úročení, nulové poplatky, embossované i neembossované debetní karty s povolenými i zakázanými platbami na Internetu, výběry z bankomatů za určitých podmínek zdarma (PS u ČSOB neomezeně, mBank z kteréhokoliv třikrát za měsíc), kreditní kartu, vklady a výběry na přepážce, vklady vkladomatem, výhodné zahraniční platby)
    Je pravda, musí to člověka bavit. Ne každému ty ušetřené dva až tři tisíce za rok (při větším "provozu" i víc) na poplatcích + další peníze získané na úrocích za to stojí. Mě jo a navíc mě to baví.
  • 20. 11. 2009 6:48

    Patrik Chrz
    Ale jo. Ona stačí karta pro disponenta (tuším za 100 Kč) nebo spolumajitele (zdarma?) a jsou to hned další 3 výběry z bankomatu.
    Já nevyužiji ani ty tři.
  • 20. 11. 2009 8:00

    Q (neregistrovaný)
    Tak to už těch 250 Kč ročně nebylo, když jsem přestupoval k ŽB. Ale stále těch 169,-- (ale měsíčně) bylo z těch našich "šiditelen" nejmíň. Dnes bude situace zase jiná, ale já jsem spokojen, považuji to za rozumný kompromis. Ono se to nezdá, ale jinde třeba platíte, i když ne všude, platební kartu zvlášť. Tady jsou v ceně balíčku hned dvě. Když cenu karty u jiných ústavů rozpočítám do měsíčního poplatku, tak to vychází obdobně, zde je k tomu zahraniční pojištění, které si jinde zase musíte přikoupit. Samozřejmě, pro Pražáka jedoucího 3x ročně na dovolenou do ciziny se asi vyplatí extra cestovní pojištění, já bydlím na hranicích a tak než abych utrácel za předražené nekvalitní zboží v českých obchodech, tak raději 1x týdně zajedeme za hranice za kvalitnějšším a levnějšším zbožím. Pravda, v obchodech je více čecháčků než němců a rovněž nákupní koše přetékají více čecháčkům než němcům a němci koukají do našich košíků, co že to kupujeme a pak si to koupí taky, protože tuší, že češi kupují to, co se vyplatí. No a obchodníci jsou na takovou situaci zvyklí, a raději prodají větší kvanta s nižší přirážkou a akčního zboží je dost pro všechny. U nás raději obchodníci prodají méně zboží, zato za vyšší cenu. To jsem trochu odskočil, ale ještě se k obchodům vrátím.
    ŽB kdysi platila za banku pro náročnější či movitější klientelu (za socialismu vůbec) a i nějak podobně se prezentuje nyní pod křídly UCB. Pak se vrhla více na drobnější klientelu, rozšiřuje počet poboček, ale komfort obsluhy nabízí, na rozdíl od jiných všelidových bank či obchodníků, stále ještě vyšší.
    Dnes lze u UCB zřídit za 119,-- měsíčně konto Mozaika, kde si člověk může poskládat položky podle chuti. Teoreticky jsem to zkoušel nakombinovat, ale to, co využívám, se mi tam nevešlo, takže bych stejně platil víc. Dnes mají na stránkách konfigurátor, tak jsem si ověřil, že pro mé transakce je nejvhodnější to, co jsem si před několika lety vybral. Samozřejmě, pro někoho může být 169,-- měsíčně hodně, mnohý některé služby nevyužije. Ale proč bych se měl kondrcat v ošklivé škodovce, když mohu jezdit s vyšším komfortem třeba v Mercedesu...

    Co se týče bankovních poplatků, banky mají za cíl nějaký zisk, a ten rozpočítají na jednotlivé položky. Takže u některého ústavu se vám vyplatí to a u jiného zase ono, aby v součtu většina ústavů měla obdobné výnosy. U jednoho obchodníka taky nakoupíte cukr za 20 a mouku za 4 a u jiného bude cukr za 11 a mouka za 9. A oba obchodníci budou mít průměrnou marži 50 %. A obdobné to bude i u bank a záleží, jak si tu kterou položku ocení. A zákazník může nakoupit v jednom obchodě cukr za 11 a pak jet do dalšího obchodu pro mouku za 4. A samozřejmě obdobně se lze chovat i u bank. Takové zákazníky však nemají nikde rádi, protože kdyby se takto ekonomicky chovali všichni zákazníci, nemohli by mít obchodníci ani banky takové zisky a museli by svoji obchodní strategii přebudovat.
    A tak většina lidí na drahotu jen nadává, ale jinam nejde nebo není schopna či ochotna kombinovat nabídku od více obchodníků či bank. Samozřejmě, na venkově, kde jsou rádi, že tam zůstala aspoň ta Jednota nebo pošta, si mezi obchodníkem a bankou nemohou vůbec vybírat, zrovna tak jako si ani ve větší civilizaci nelze vybrat dodavatele plynu, elektřiny, vody. A jeden za 18 a druhý bez 2 za 20 skutečně není zádná konkurence. Samozřejmě mohou zajet 1x měsíčně na velký nákup někam jinam, ale běžné obdenní nákupy pořizují v místě, tzn. nevyplatí se jim jet pro 5 housek a chleba někam 20 km jinam, kde to mají o korunu levnější. U bank mohou využít internetové nebo telefonní bankovnictví, tam nejsou na návštěvě pobočky závislí, ale jsou i případy, že některý klient tu pobočku zkrátka potřebuje navštívit osobně nebo aspoň využít služeb bankomatu, což internetové a telefonní bankovnictví stále neumí.
  • 20. 11. 2009 8:47

    Patrik Chrz
    Ona ŽB ještě nějakou dobu působila pod starým názvem i poté, co do ní Italové vstoupili. Pravděpodobně proto, že nechtěli, aby to zdražení bylo tak okatě spojováno jen se vstupem této skupiny. Já jsem odešel velmi brzo po jejich vstupu, hned po prvním zdražení.

    To srovnání s obchodníky do značné míry pokulhává. Samozřejmě se nevyplatí jezdit pro pár housek několik km, ale u banky, kde vše ovládám přes Internet je mi jedno jestli se přihlásím k té nebo oné stránce. Jediné co ve svých bezplatných produktech nemám je to pojištění (i když nějaká mizerná úrazovka by měla být součástí karty co mám k Postžiro zadarmo), ale je to přesně, jak jsi psal. Já Prahu opouštím většinou jen jednou do roka a to vždy někam daleko. Pojištění na platebních kartách je obvykle nedostatečné (částky i pojistné podmínky), takže bych si ho stejně sjednával. Takže se mi nevyplatí platit ročně dva tisíce za něco, co mám jinde zdarma (3 výběry z jakéhokoliv bankomatu od mBank, neomezeně výběrů z bankomatu ČSOB od Poštovní spořitelny, vklady a výběry na přepážce od FIO, 2,5 % úrok na spořícím účtu od ING a mBank a 3,1 % od Unibon a 5,2 % p. a. z termíňáku (1,5 roku) od Unibon, kreditní kartu od mBank, a sbírku debetek (Visa Electron, Visa Classic embossovaná i neembossovaná, Maestro) od všech dohromady), ale chápu, že někomu to vyhovuje.

    A to že banky nemají takové turisty rády? No, nemají. Však já po nich taky nechci aby mě milovaly (stejně jako to nechci po prodavačce v supermarketu) :D.
  • 20. 11. 2009 13:13

    Q (neregistrovaný)
    Tak jsem koukal, mám v počítači sazebníky ŽB od 1.9.2005 - balíček "Forte" za 169,--, od 05.11.2008 jsou už sazebníky prezentovány pod UCB a balíček stojí furt 169,--, byť se nyní nazývá "Komplet".
    K tomu ovládání přes Net - znám spoustu lidí, co nemají ani počítač, natož internetové bankovnictví, protože si jim zkrátka pro 2 platby v měsíci nevyplatí toto vydržovat a počítač je jinak netáhne. Pak je situace úplně jiná a mBank, Fio nebo jiné zde na Měšci diskutované ústavy chápané pro občana jako levné být levnými rázem nemusí.
  • 20. 11. 2009 14:35

    Patrik Chrz
    U mBank, pokud má člověk v dosahu mKiosek nebo finanční centrum, tak není počítač taky potřeba - platby je možné zadávat na "počítači" přímo na pobočce a je to rovněž zdarma.
    Nevím, jestli všechny pobočky FIO, ale např. na Senovážném náměstí jsou hned dva počítače pro klienty, takže i zde je možné se obejít bez počítače :D.
    V obou případech je ale nutné mít mobil (aspoň jeden v rodině).

    Pak je velmi levnou alternativou ING konto + vkladní knížka + SIPO + kreditní karta. Lze tím pokrýt většinu potřeb a stojí to 12 Kč měsíčně za hotovostní platbu SIPO nebo (tuším) 5 Kč za jednorázové platby SIPO z ING konta.
    Výhodou totiž je, že ING konto je možné ovládat i telefonicky a to úplně zdarma - volá se na bezplatnou linku a za příkazy není nic účtováno. Je možné mít 3 transakční účty, tedy:
    1. vkladní knížka (PS, ČS,..) pro případné výběry hotovosti
    2. účet pro splácení kreditní karty za platby v obchodech
    3. 156080780/0300 pro bezhotovostní platby SIPO

    Pak jsou ještě různé kombinace, jako mKonto pouze s platbou SIPO (ušetří se těch 5 Kč) a posílat tam jen částku potřebnou k zaplacení SIPO, z ING konta by to mělo jít i trvalým příkazem.
  • 23. 11. 2009 9:00

    Q (neregistrovaný)
    Ano, pokud bydlíte v Praze nebo nějakém větším městě, jsou možnosti jiné. Já třeba bydlím přes 40 km /jedním směrem/ od civilizace a myšlenka, že bych jel do mKiosku nebo KFC, kde možná bude WiFi zadara, mne netankuje. Známí v bydlišti mají WiFi, ale stále na to nadávají, Internet od mobilních operátorů je drahý a známá to nakonec zrušila, protože ji stále něco blblo, modem, pak ji dokonce na prodejně poradili přeinstalaci Oken a jelikož v tomhle není až tak zběhlá, každý zákrok jí stál nemalé peníze, o kabelovce se nám může jen zdát a tak většina lidí má ADSL od O2. A dost lidí prostě Internet nemá, protože nestahuje z Rapidu poslední trháky a na ty 2 položky v měsíci se to fakt nevyplatí.
  • 23. 11. 2009 9:37

    Patrik Chrz
    A právě pro tyhle lidi je ideální variantou ING konto + SIPO + vkladní knížka + kreditní karta. A je k tomu třeba jen volat na bezplatnou linku, takže ani za hovorné člověk nic neutratí.

    Jinak zdarma je možné dostat se k Internetu ještě např. v řadě knihoven a hodně lidí má internetové připojení v zaměstnání.
  • 23. 11. 2009 14:44

    anonymní
    nevím, na jakém systému pracují různá netová bankovnictví, ale u řady bank musíte do počítače něco nahrát, mít tam čtečku atp. Nedovedu si dost dobře představit, že ve veřejné knihovně nebo internetové kavárně něco takového provádím, v práci mám nejen já smůlu (nebo štěstí), že vše je zablokované. A vystavovat se příležitosti vyhazovu pro mimopracovní aktivity v pracovní době asi nebude moc dobré řešení.
  • 23. 11. 2009 15:01

    Patrik Chrz
    mBank, FIO, ING a Poštovní spořitelna - není nutné cokoliv do počítače nahrávat nebo k němu připojovat nějakou čtečku.
    Kromě ING jsou všechny operace zabezpečeny příchozí SMSkou na mobil. U ING není ani to (jen jméno + heslo) a zabezpeční je prováděno tím, že je možné převádět peníze pouze na tři registrované účty.

    Pak je tu ještě Unibon, který IB zatím nemá a příkazy se podávají poštou :D, nebo jedině osobně na pobočce (zatím Praha a Ostrava).
  • 19. 11. 2009 12:59

    cc (neregistrovaný)
    Já to taky využívám a největší výhoda je čas. Nejsem omezen pracovní dobou přepážek ČS, která je tragická.
    Zvlášť na vsích je to loterie, někde otevřeno jen v úterý, někde ve čtrvtek a když už je otevřeno celý týden, tak každý den zavírají v jinou dobu.
  • 19. 11. 2009 15:00

    Q (neregistrovaný)
    Vaši příslušnost k ČS bych chápal, kdyby na každé vesnici byl bankomat. Není tam ale ani bankomat, natož vkladomat - těch je v republice 5 (slovy pět!). Tzn. jet z jednoho konce republiky na druhý nebo bydlet v Praze, ale vy píšete o vsích.

    Jinak máte pravdu, že otevírací doba ČS je otřesná, nejednotná a proto jsem tuto banku vyměnil za solidnější, což uvádím v reakci na příspěvek p. Chrze. Doporučuji taky změnit lokál.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).