Ona to nemusela být nutně špatná rada. Mohl to být i úmysl. Znám spoustu lidí, třeba i daňových poradců, kteří se do svých „obětí“ zakousnou a sají a sají, úmyslně činí zbytečné úkony, za které si nechávají platit, udržují je ve víře, že oni mají pravdu, a klient platí a platí. Samozřejmě prohraje. Tak platí dál za odvolání. Prohraje. Pak to přes partnera právníka ženou k soudu. Klient prohraje. A pořád jim platí a platí. Tady mi to přijde trochu obdobné - vezměte si, že i kdyby ta právnička skutečně špatně poradila, po prvním rozsudku by musela mít jasno, i kdyby něco zanedbala, nevěděla. V rozsudchích jsou podrobná odůvodnění s okazem na příslušná ustanovení zákonů a aktuální judikaturu. Ale přesto trvala na tom, že soud se plete. A hnala to dál. Skutečně se dá říct, že to byla špatná rada, nebo že to byla vychytralost, protože klient jí naprosto zbytečně platil úkony a soudní řízení, které by nemusel? Pro ni to byl příjem jako každý jiný.
No jenže je to jak s exekutorama. I když evidentně je pochybení na jejich straně, vinou jejich jednání byla způsobena škoda, uvedli někoho v omyl, tak jsou španě škubatelní. Zodpovědnost by měla být uzákoněna jednoduchým zákonem, stejně tak s politiky, úředníky, policisty a td. Jenže jednoduché zákony zde nemají podporu.
Je zajímavé, jak se tady lidi rozčilují nad tím, že jim ta advokátka špatně poradila, jaký je to lotr atd... Podle mě je základní problém už v tom, že kluk způsobil škodu a maminka hledala způsob, jak se vyvléknout z placení, místo aby hledala způsob, jak to zaplatit. Klukovi bych dal zaplatit původní dluh + inflaci a o zbytek by se měly podělit maminka s advokátkou rovným dílem. (Kdybych to měl rozsoudit svým smyslem pro spravedlnost.)
jasne myslím že se pláče nad rozlitým mlékem ale neřeší se příčina (ja vim sem chytrej) klukovina řekne se známe to ale tady to dopadlo přesně tak jak to nemá ale je to do života poučení a kluk si vezme 200 uvěr (a pokorně podekuje ješte p.Hradcovi) -(hold si nekoupí ojete BMW) ale v techto letech předvídat chování tenegera je věštění z koule jedna věc je vzit si uver a druha ho doplatit -takže se zkušeností si myslím že finále bude tak jako tak na rodičích asi tolik tak že vicemeně souhlas s Honzou
S tímto smyslem pro spravedlnost naprosto souhlasím. Trochu mi v článku chybí zamyšlení se nad tím, že tomu viníkovi je dnes 24 roků, měl by být tedy v produktivním věku a pokud není nějak indisponovaný, asi by měl vydělávat trochu víc než oněch 5300,- na zkrácený úvazek.Jestli studuje vejšku, je to jen jeho rozhodnutí a komfort, který by si neměl v této situaci dovolit. A pracovat se dá určitě víc než 40 hodin týdně - to je podle mého hlavní problém celé situace, kdy paní pláče, že nemají peníze. (Pokud nějaká situace viníkovi nedovoluje vidělávat více, je moje poznámka bezpředmětná, ale mělo to být uvedeno v článku)
Studovat výšku je komfort? Komfort to asi je, to jo... ale pokud na to má, tak je to zároveň také investice do budoucnosti, kterou bych si já osobně v podobné situaci klidně dovolil...(pokud bych měl možnost v podpoře rodiny)
Je to odsunutí jen o dva tři roky (je mu už 24), kdežto odkládat studium VŠ do doby splacení úvěru z méně kvalifikovaného zaměstnání může (a nejspíš bude) trvat násobně déle... (pokud nestuduje na učitelskýho :-) )
Pokud jako student dokáže měsíčně vydělat 6 tis. tak si myslím, že je to dobrý výsledek a že se úplně nefláká a snaží se.
Ano, je to rozhodnutí každého a co jsem popsal jen reaguje na srdceryvný článek. Pokud je to jeho rozhodnutí a kalkulace to splatit po vysoké škole, pak nechápu nářky matky nad celou situací. Pokud by k tomu přistoupil tak jak uvádíte, není co řešit - vezme si půjčku a tu pak splatí.
Co se týče ale "investice do budoucnosti", je velmi ošemetné investovat něco co nemám - až po výšce nesežene kloudnou práci, bude mít dluh opět o polovinu větší a splácet opět nebude mít z čeho.
Já tedy nevím, ale mě to přijde, že požadavek na placení přišel až po delší době, což matku překvapilo. Tak udělala naprosto logický a správný krok zeptat se advokátky, která by měla vědět co a jak. Nevidím v tom žádnou přímou snahu vyhnout se placení, docela věřím, že kdyby reakce byla "musíte to bohužel zaplatit", tak by to normálně řešila, třeba domluvila splátkový kalendář atd.
Problém se zkomplikoval až poté, co dostala zásadně chybnou radu - sorry, nevím jak vy, ale já bych se také nehrnul do placení více než 100k v případě, kdy to není nutné. A v přímém důsledku této rady bude platit o cca 70k navíc (a to ještě na ni byli docela hodní).
Nevím, ale pro mě je v tomto příběhu opravdu jediným skutečným "padouchem" ta advokátka, všichni ostatní se chovali v mezích možností přijatelně. Nebýt její chyby už byl zřejmě případ dávno vyřešen a navíc za méně peněz...
"Postupně vyčerpali všechny odvolací prostředky a jako poslední jejich odvolání zamítl i Ústavní soud"
Docvaknout, že něco není v pořádku, jim mohlo už po rozsudku na okresním soudu, ne? (Tím samozřejmě nechci nijak hájit tu advokátku. Že to nedocvaklo ani jí, je ještě horší.)
Tak jistě, ale tohle už je spíš o menší inteligenci té paní, ne o nějaké vypočítavosti.
Kdyby se to stalo mně, tak bych asi vinou té advokátky prohrál u prvního soudu také, ale pak bych určitě začal shánět informace i z jiných zdrojů...
Ovšem zase jsme zpátky u té advokátky - paní mohla shánět rady jinde, ale ksakru tohle je snad práce právníka. Pokud je tu nějaká možnost vymáhat škodu, tak by se to mělo zkusit už jen z principu.
No, ono je otázkou, co přesně advokátce řekla. Je tedy opravdu zvláštní, že ani advokátce ani jí nedošlo, že ten případ je poměrně jednoznačný (pokud článek něco nezatajuje) a nezkoušeli se dohodnout dokud nebylo úplně pozdě. Škoda, že článek nešel v tomhle směru trochu víc do hloubky.
Plus je tam ještě jeden moment - co udělala paní po radě od advokátky. Odhaduji, že místo co by do ČKP zavolala a vyjasnila (si) situaci, tak dopis prostě hodila do koše(?)
No divné je už i to, že se o to nijak nezajímala rovnou po té bouračce. Ono se občas i slušnému a zodpovědnému může stát, že způsobí nechtěně nějakou škodu (nejen při bouračce), něco někomu rozbije, zapomene zaplatit třeba za elektriku nebo nájem atd. atd. Ale zároveň, když to zjistí, tak by neměl čekat 3 roky, až to po něm začnou vymáhat (a ještě je zkoušet přečůrat s tím promlčením), ale v rámci možností se snažit uhradit dluh hned. Já jsem třeba taky jednou omylem nezaplatil PRE, pak zas nějaké pojištění. Ale vždy stačilo zvednout telefon, zavolat, omluvit se, zaplatit a všechno bylo v pohodě.
Nechce se mi věřit pravdivosti věty "jejich syn nesmí mít žádný příjem a žádný majetek až do své smrti". Vždyť snad i vražda se dá promlčet (něco mi říká, že 20 let). Dluhy se zřejmě řeší podle Občanského zákoníku (ne podle trestního) a tam je obecně promlčecí doba tříletá, ve vyjímečných případech desetiletá - u úmyslné škody. Takže vydržet 3 roky "bez majetku" mi připadá jako nejschůdnější. Pokud by to tedy bylo proveditelné - já opravdu nejsem právník. A jak je vidět - i právníci tomu nerozumí... :-)
Já osobně bych začal soud s onou právničkou, ovšem jen pokud mají její rady písemně. Jak už někdo napsal přede mnou - per huba u soudu neplatí.
Exekuce asi ještě nenastala - zatím to má pouze vymahač.
Společnost EOS KSI je jen vymáhací agentura. Bude se snažit dostat peníze pro ČKP, ale pouze jako vymáhání pohledávky běžnou cestou (písemně, telefonicky, osobní návštěvou). Pokud bude neúspěšná, předá pohledávku zpět ČKP, a ta pravděpodobně podá návrh na výkon rozhodnutí. Ten proces ještě pár měsíců potrvá, ale jednou k němu dojde.
Takže tady bych to viděl na promlčecí dobu tříletou od doby, kdy ČKP mohla začít vymáhat pohledávku, tj. druhý den po vyplacení pojišťovny Generali.
Je mi podezřelé, jak to že může vymáhat pohledávku ČKP a nikoli pojišťovna? Osobně bych to viděl tak, že ČKP může pouze žalovat Generali za to, že ve lhůtě nežalovala dlužníka. Co to je vlastně ČKP? Nějaké sdružení pojišťoven? Jaký je vlastně jejich právní status? Přeci pro ně neplatí zvláštní zákony?
To, že prohráli u ÚS ještě neznamená, že nemají pravdu. ÚS zkoumá pouze to, jestli byli souzeni podle platných paragrafů a nikoli jestli na svou obranu (a nebo soudy proti nim) použili všechny dostupné - i ty které by jim mohly pomoci.
Právničku Pščolkovou jsem si našel, pouze Mgr. (čili žádná extratřída) - s tou bych rozhodně k ÚS nešel.
Sám mám zkušenost s právníkem okresního významu. Nejdřív po mně chtěl 100.000, v druhém kole polovinu a po půl roce to vzdal. Stálo mne to čtvrt roku študování paragrafů na internetu - protože nejsem právník, "pouze" strojař.
Se soudy mám taktéž negativní zkušenosti. Byl jsem bez právníka (protože protistrana rovněž - a po předchozí zkušenosti bych asi zvolil jen nějakého prohnaného Pražáka), ale soudkyně (mimo jiné i zároveň předsedkyně OkrS) byla evidentně proti mně - rozhodně mne nikdo nepřesvědčujte, že soudci jsou nestranní! To by museli být stroje a nikoli lidi. Ale zisk z vyhraného by byl natolik malý, že by se nevyplatilo odvolání a právník.
Je smutné, že u soudu se ve většině případů bez právníka neobejdete - takhle spravedlnost asi fungovat nemá.
Takže pořád bude platit staré známé rčení, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek.
Co je to ČKP? To je řečnická otázka, nebo to opravdu nevíš?
http://www.ckp.cz/home.php
Celý život bez majetku až do smrti?
No tak to je rada, která svou hloupostí snad předčí hloupost paní advokátky.
Za prvé existují na světě civilizované státy, kde mají rozumné zákony a vědí, že člověk, odsouzený k doživotnímu pobírání dávek, jim k ničemu není. Takže takové případy dokážou řešit na úkor věřitele. Proto se lze legálně odstěhovat třeba do Velké Británie, tam rok žít, pak požádat o oddlužení a je to, bez pitomých podmínek a omezení.
Druhou možnost nám předvádějí mnohé slavné osoby (zdravím Pomeje), kdy dotyčný "pracuje zadarmo", "nic nevlastní" a přesto si může dovolit velký dům a drahé auto. Protože na sebe nemá napsáno nic, žádný příjem, žádné možnosti exekuce. A věřitelům se může chechtat do ksichtu.
Telecí rady jako "uhradit pohledávku z úvěru" či "žít celý život na dávkách", to si fakt nechte od cesty. Je mi z tohoto státu i z vás špatně. Uděláme z občanů žebráky ať chcípnou někde v příkopu?
řeknu vám ještě jednu historku, bohužel autentickou. u sousedů si dva kluci asi tak 16 roků chtěli testnout motorku, před koupí. sedli, ujeli asi dvěstě metrů, a na první křižovatce vzali zboku dodávku. nikdo přesně neví, co si ten kluk myslel a co se stalo, prý ho snad překvapil zátah silného stroje, zavlál za plynem a už ho nedokázal pustit. než si uvědomil svoji chybu, byl mrtvej - jeho kamarád se proletěl vrtulníkem, ale už ho neprobrali z bezvědomí.
věřte mi, že rodiče tech kluků by prodali barák i duší ďáblu, jen kdyby to šlo vrátit. takže pokud si někdo myslel, že s tim vyjebe, a nebude muset za způsobenu škodu nic platit - ani mi ho snad neni líto, kdyby do konce života živořil bez majetku někde v příkopu. znám čtyři lidi, co by s nim měnili zfleku, a ještě by za tu šanci byli vděčný.
Nevím, proč by Vám mělo být špatně z diskutujících i z tohoto státu. Nezlobte se na mě, ale názor typu, že když někdo někomu způsobí škodu, tak nad tím všichni mávněme rukou, ať kluk nic neplatí (chudák by se musel uskromnit), je stejně telecí rada. Mě osobně, když někdo způsobí škodu někomu jinému, tak je mi úplně lhostejné, jestli bude žebrákem nebo ne. Mám být kvůli tomu žebrákem poškozený? A teď se povznesme nad tento konkrétní případ podaný typem „hodný nevinný hošík“ vs. „zlá vydřidušská pojišťovna / kancelář pojistitelů“. Úplně tady v článku chybí důraz na „morální rozměr“ celého případu. Protože ten kluk jednoznačně způsobil škodu. Jednak pojišťovně (kanceláři pojistitelů), která musela uhradit řidiči Renaultu opravu uhradit. A úplně se zapomíná na to, že poškozený, byť úhradou opravy už je odškodněný, je i řidič Renaultu, protože i když mu pojišťovna proplatila opravu, škodu stejně má, protože auto už po opravě nebude mít nikdy původní hodnotu a když jej bude chtít prodat, tak už nikdy nezíská takovou částku, jakou by dostal, kdyby vůz byl zcela nebouraný. Oprava za víc jak 120 tisíc v cenách roku 2003 rozhodně není žádná drobná oprava pomačkaného blatníku a odřeného laku. Jako mladickou nerozvážnost vidím, když se jako nezletilý zhuláká a pak mu bude den špatně. Ale bez řidičáku, na vypůjčené motorce, která údajně nemá žádného majitele (nikdo se k ní nehlásí) způsobí dopravní nehodu se škodou 120 tisíc (jenom na samotném autě, o motorce ani nemluvě), to teda není žádná mladická nerozvážnost. To ukazuje spíš na to, že je to (s prominutím) naprostý debil. Když se ještě vrátím k tomu, že motorka nemá údajně žádného majitele (nikdo se k ní nehlásí), tak od koho si ji vypůjčil? To už zapomněl? Nikdo u toho nebyl? Nikdo toho „vlastníka“ na té motorce nikdy neviděl jezdit? To mu ji nabídnul někdo v podchodě, jestli si ji nechce na chvilku půjčit? Mám rád články o soudních rozhodnutích, které tady na Měšci vycházejí, ale tohle mi přijde hodně jednostranně napsaný článek, bez jakýchkoliv detailů, vycházející jenom z toho, jak to podala „poškozená strana“, takže ona pravda může být nakonec trošku jinde.
No mě celý tento příběh přijde celý hodně podivný a zvláštní, ona pravda asi bude nakonec trošku někde jinde. Tady se vychází z toho, jak to líčí poškozená strana. Trochu mi to připomíná takové ty články, kde si vždycky nějaký mimořádně poctivý podnikatel, vzor všech cností, stěžuje, jak ho šikanují zlé finanční úřady (nebo jiné úřady), které ho svým postupem téměř přivádějí ke krachu. Ale pro jistotu si dá vždycky setsakramentský pozor, aby úřad nezprostil mlčenlivosti a nebyla tak možnost zjistit informace z druhé strany, které by celý případ ukázaly ve zcela jiném světle. Pochopitelně úplně jinak, než jak ji líčí „šikanovaný“ „poškozený“.
Tohle mi přijde něco podobného. Staví se to do lehkovážné pubertální klukoviny nezletilého typu rozbytého okna prakem a vůbec se neberou důsledky. Mohl taky někoho zabít, taky by to byla lehkovážná pubertální klukovina nezletilého? Hlavně ta pasáž s tou motorkou mi přijde celá hodně divná a vrhá podivné světlo na celý případ. Řekl bych, že víme jenom malou část celého případu, který je podaný tím způsobem, jak ho chce poškozená strana podat, a my tady bychom skoro nad tím „chudákem“ zamačkávali slzu, jak je na něj svět zlý.
Docela se divím, že fracek nešel do pasťáku! Jezdit si na motorce bez řidičáku je trestný čin a ne malý - taky mohl někoho ZABÍT a to by peníze nespravily!!! Musí to být dobrý retard, aby to udělal...
S tím koreluje i ten "čistý" příjem 5300 Kč. To má snad víc i umývač záchoda.
Ať si fracíček najde zaměstnání na plný úvazek a občas hodí ještě nějaký přesčas nebo vedlejšák, nastěhuje se k matince, když tam "občas přespí", aby ušetřil za bydlení a může posílat minimálně 7 000 Kč měsíčně, do 4 let to má zaplacený a bude si pamatovat, že se má chovat jako člověk!
Kdyby si paní synáčka vychovala jako civilizovaného člověka, tak se jí to nestalo.
Já i bratr jsme taky dělali klukoviny, ale něco takového by nás nikdy ani nenapadlo.
Trestní odpovědnost by měla být už od mala, i pětileté dítě dokáže rozlišit, co je správné a špatné... Nevidím důvod proč by 14 letí fracci, když řídí bez řidičáku, někoho okradnou nebo pobodají, znásilní atd. měli zůstat beztrestní.
Já si taky myslím, že trestní odpovědnost by neměla být omezena spodní hranicí věku, jenom to deformuje. Vzpomente si na ty gangy mladistvých, které jistá skupina obyvatel posílá krást, protože jsou nepostižitelní. Snížení věkové hranice z 15 let na 14 nic neřeší, prostě se budou posílat opět o rok mladší. V USA spodní věkovou hranici u trestní odpovědnosti nemají, pokud se nepletu, je jenom na trest smrti. Trestným činem je čin, u něhož je shledán úmysl (s výjimkou nedbalostních trestných činů). Od toho, aby se úmysl prokázal či vyvrátil, je soud. Nevidím důvod, proč by nemohlo i s mladistvým proběhnout klasické soudní řízení, ve kterém by se prokázal buď úmysl a byl by odsouzen, nebo by soud zprostil obžaloby. Od toho soud snad je.