Názory k článku Už máte svého nezaměstnaného?

Už o tom nějakou dobu přemýšlím. Pronajmout svůj pražský byt, koupit domeček na Šumavě a užívat si tam pár let prázdnin. K procházkám po horách moc nepotřebuju a objímat stromy můžu zadarmo. Proč já debil do té práce vůbec chodím? Abych zblblý reklamou hromadil zbytečnosti, co nemám už ani kam dát?

Jak se dá dosáhnout nízká míra nezaměstnanosti ? Příkladem můľe být USA nebo Velká Británie. Existuje zde rozsáhlé zaměstnávání na částečné a dočasné pracovní úvazky. Ty stačí, aby člověk vypadl z evidence nezaměstnaných. Britątí sociologové spočítali, ľe kdyby se z těchto typů pracovních poměrů poskládali normální osmihodinové pracovní úvazky, byla nezaměstnanost kolem 20%. Velmi nízkou nezaměstanost lze vykouzlit i čarováním s dlouhodobými nemocemi - to se úspěąně pouľívá v Nizozemí._
Článek podsouvá řeąení prostřednictvím co nejniľąích mezd a generování míst se mzdou, která zaměstnance neuľiví. Podnikatelé, pro které je problémem minimální mzda by měli prostor na trhu uvolnit schopnějąím.

Zvýší-li minimální mzdu, snížím zaměstnanci úvazek.
To nic neřeší.

Největší problém, který by mnohé vyřešil, ale který zároveň asi vůbec vyřešit nejde, je možnost poznat, zda nezaměstnaný pracovat chce, nebo ne. Jsou lidé, kteří skutečně nějaký čas zoufale hledají práci a z vlastní zkušenosti vím, jak je to stresující a deprimující pocit. Takového nezaměstnaného by měl stát skutečně podporovat. Takový člověk tu dobu nese dost těžce a po určité době se stejně zase zapojí. Pak je tu řada těch, kteří vůbec pracovat nechtějí. Je jich skutečně hodně. Takové nechat bez popdpory by bylo nanejvýš spravedlivé. Jenže jak to spolehlivě poznat ?

Nemyslím, že je jich hodně. Můžeme se podívat do v článku zmíněného počátku devadesátých let. Autor tam uvádí, že nezaměstnanost byla 3%. Tehdy byla podpora vzhledem k mzdě ještě vyšší než je dnes a kontrola oprávěnosti jejího pobírání ještě menší. Dá se předpokládat, že mezi nezaměstnanými bylo i dost těch, kteří už tehdy nemohli práci sehnat ( už tehdy byla v některých regionech nezaměstnanost vyšší, část narazila po podmínku věku..). Pokud bychom se podívali před rok 1989, zjistíme, že i velká část důchodců pracovala i po dosažení důchodového věku. A to byl poměr důchodem a mzdou pro důchodce příznivější než dnes. Mezi důchodci ( i předčasnými ) mnoho dalších skrytých nezaměstnaných, kteří spíš nevidí možnost uplatnění než že by nechtěli pracovat.

Ano stát by měl podporovat skutečné nezaměstnané. Ale to, co se děje dnes, není podpora v nezaměstnanosti, ale náhrada mzdy. Mělo by být zřejmé, že podpora v nezaměstnanosti je jen jakási pomocná berlička, která umožní přežít nezaměstnanému tíživé období, než si zase najde práci. Dnes mi to připadá, že nezaměstnaným výše příspěvků vyhovuje natolik, že nemají valný zájem pracovat. Lidí umí počítat velmi dobře a ví, kdy se jim „vyplatí“ zůstat doma a žít si celkem v pohodě.

Abych nebyl nespravedlivý. Nejde tady primárně o podporu v nezaměstanosti, ale hlavně o návazné sociální dávky. Suma sumárům, pohodový život na náklady státu, tedy nás platících daňových poplatníků.

Řešení? Rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a mzdou musí být znát. Tedy zmrazit výši podpor v nezaměstnanosti, omezit sociální dávky a nechat, ať se nůžky podpor a mezd rozevírají. Jenže u vlády máme ony Špidlovce s nezaměstnanou armádou jejich voličů...

Ani toto není tak jednoduché. Jde také o cenu práce, daňové podmínky, dodržování zákoníku práce, zaměstnávání na černo, atd. Všechno velmi nepopulární kroky.

Již dlouhá léta sleduji "nezaměstnanost" v tomto státě. Vím jak naše firma neustále hledá schopné a pracovité lidi, kteří si chtějí a můžou vydělat, ale naráží pořád na stejný problém. Každý chce 20000,- plat čistého, ale není schopen za to nabídnout adekvátní protihodnotu a většina z nich ani nechápe, že nebudou dobře placeni za sezení u kafe. Myslím, že pracovních míst je u nás dostatek, ale chybí lidi s chutí do práce. Nemám na mysli menšinovou sortu která nikdy dělat nebude, ale stát ji pořád cpe přídavkama a podporou. Jsem pro aby v místech kde je dost práce byla zrušena podpora v nezaměstnanosti zdravým lidem v produktivním věku po 60ti dnech bez práce.
A za druhé po vyplacení podpory min. dvouletou pauzu bez nároku na podporu.
Clydd

Souhlasím s Vámi, že práce pro Ty, kteří pracovat chtějí a umí, je dostatek. Je však nutno vzít v úvahu lidi, kteří si ani nechtějí vydělat 20 tis., ale za 8 tis. by byli schopni odvádět dobrou práci. Samozřejmě ne tvůrčí a odpovědnou, ale i jiné práce je dostatek. Pak je na zamyšlení, proč platíme podporu a přitom je zde tolik jednoduché a nevykonávané práce. Je na zamyšlení ještě jeden aspekt: pokud je nezaměstnaný VŠ, nemůže mu být předložena práce na zametání ulic. Ale pokud má být inženýr na podpoře, proč by nemohl zametat ulice ? Další práce jsou prořez stromů, nátěry kandelábrů a ještě asi tisíc dalších. Dejme lidem jednoduchou práci a přimějme je k tomu každé ráno vstát, umýt se, oholit se a vyrazit kamsi za prací. Karel IV. nechal stavět hladovou zeď, mohli bychom se trochu poučit. Protože dávat peníze zadarmo má v jakékoliv podobě destruktivní účinky.

Ano, už si ze svých daní platím minimálně jednoho nezaměstnaného! Jenže on o mně neví a tak mi chudák nemůže ani poděkovat. Pracuje někde na černo a žije si možná líp, než já. Pokud vláda se stávajícím systémem podpory "k" nezaměstnanosti něco neudělá, za chvíli tady bude víc nezaměstnaných, než zaměstnaných. Nebezpečný rudý blázen Škromach, který ztratil veškerou soudnost a navrhuje další zvýšení podpor, by měl být co nejrychleji hospitalizován, než napáchá ještě větší škody, než dosud! Bůh ochraňuj tuto zemi, jestli bude vláda socialistických blbů pokračovat ještě další 3 roky.

V posledním zaměstnání jsem podala výpověď poté, co jsem poprvé vyčerpáním usnula za volantem. "Miluju" ty kecy o 20 000 Kč platu a chuti do práce. Peníze jsem měla docela slušné (průměrný pražský plat), bohužel za 10 - 12 hodin denně, volali mi klidně v osm večer a o víkendech jsem sepisovala výkazy.Neplaceně. Nedařilo se mi udržovat v pořádku svoje osobní věci. Za ten rok jsme s přítelem neměli jediný volný víkend, přestali jsme spolu spát a s přáteli jsem se neviděla vůbec. Neschopenku po odchodu z práce jsem měla dva měsíce (typická vypočítavost), první měsíc jsem spala 20 hodin denně a klepala se vysílením. Další tři měsíce jsem nebyla schopna nastoupit do práce kvůli chronické únavě. Na úřadě práce jsem strávila tři měsíce, poté jsem šla raději na živnostenský list, přestože jsem ještě nebyla úplně v pořádku. Práci pro mě měli, mám opravdu vysokou kvalifikaci. Pokusila jsem se postavit na vlastní nohy, peníze mi půjčil partner, po půl roce se dá říct, že to docela půjde.

Nezaměstnanost zvyšuje tlak na zaměstnance. Vede k ignorování zákoníku práce. Zaměstnanci si v některých firmách nechají líbit neuvěřitelné věci, ze strachu, že zůstanou na ulici. Úřady práce mají kontrolovat i prohřešky proti ZP ze strany zaměstnavatele, moje zkušenost je taková, že jsou lidi opakovaně narváni do podniků typu Globus nebo Flextronix (již neexistuje), kde je ZP považován za cár papíru.

Nemám recept na nezaměstnanost. V zaměstnání musí být lidské podmínky. Být na podpoře je děsně jednoduché. Zvlášť pro lidi, které nikdo nechce. Pro ty schopné platí ale něco jiného - jsou extrémně přetěžováni.


Veronika

Nezaměstnanost mezi VŠ je dle vás údajně cca 2 %. Jak má najít práci VŠ v 60 letech, kdy nechce jít do předčasného důchodu se všemi negativy, jak finančními i psychickými