Názory k článku Úroky v bankách v roce 2019 porostou u hypoték i na spořicích účtech
-
Poradce. (neregistrovaný)
Úroky v bankách by měly být stejné jako inflace. Na běžném účtu je většinou 0 %, na spořícím se prý "zhodnotí" obvykle 0,2-1,5 % ,
ve fondech mají určená procenta za správu i když Vám investici znehodnocují. Vaše peníze půjčují za vysoký úrok. Takže banky vydělávají vždy a za každou cenu na úkor střadatelů ! -
pepa (neregistrovaný)
Pokud nějaké peníze máte, nic vám nebrání, abyste je půjčoval - když jak říkáte že banky mají nemravné vysoké úroky.
Troufám si však tvrdit, že brzy zjistíte, že se najdou dlužníci, co vám peníze už nevrátí. A pak začnete přemýšlet o tom, že ty vysoké úroky slouží taky k tomu, aby pokryly rizika i z nesplacených půjček.
Na rozdíl od bank, kde na spořících účtech při úroku do 2% máte garanci vrácení do 100000 eur.
Tož tak. -
Honza (neregistrovaný)
"nic vám nebrání, abyste je půjčoval"
Zrovna půjčování peněz je docela dost zregulovaný business, takže bych netvrdil, že nám "nic nebrání". Jinak si myslím, že by měly banky úročit spořící účty aspoň diskontní sazbou mínus malé epsilon, ale možná, že mi tady nějaký znalec bankovnictví vysvětlí, proč ani tohle nejde.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Já budu velice rád půjčovat za mnohem výhodnějších podmínek než banky, pokud budu mít ten samý nástroj co banky: Vyrábění vlastních peněz z ničeho.
Banky mohou půjčovat neexistující peníze, protože si je mohou vyrobit. Pokud to udělá kdokoli jiný, jde o trestný čin podle § 237.
Nenažranost bank je do nebe volající.
-
L. (neregistrovaný)
Ale já to chápu moc dobře. To vy jste naprosto mimo a netušíte o bankovnictví nic, kromě toho, co jste shlédl v nějakých konspiračních videích. Což jsou vesměs lži a polopravdy.
Banky mohou vytvářet peníze ne proto, že by si je mohly tisknout, jak se evidentně domníváte. Celé to "vytváření peněz bankami" je prostě jen hra s čísly. Dám příklad:
Měnový agregát M2 je definován jako oběživo v držení nebankovních subjektů a [všechny] vklady v bankách. Tedy situace:
1) Pepa má u sebe 10.000,- Kč. M2 je 10.000,- Kč
2) Pepa je chce zhodnotit, dá je do banky na pětiletý termínovaný vklad. Oběživo v rukou banky se do M2 nepočítá, bude se tam počítat jen ten vklad, tedy M2 je stále 10.000,- Kč.
3) Franta si chce půjčit - půjčí si 10.000,- Kč se splatností čtyři roky, banka mu je vyplatí na ruku. M2 tedy bude 10.000,- (vklad Pepy) + 10.000,- (oběživo co má Franta) = 20.000,- Kč (!)
A ejhle banka vytvořila peníze!!! Můžete mi říct, jaký strašný "zločin" podle vás spáchala a kde je ta její údajná výhoda?
Opakuji, že to co udělala banka můžete udělat i vy. Klidně můžete od někoho přijmout peníze za účelem zhodnocení a někomu je půjčit. Jediný rozdíl je, že ten vklad u vás se nikam počítat nebude a proto M2 nestoupne, ale to je čistě formální rozdíl. Jak říkám, hra s čísly. Bohužel, konspirační teoretici toho rádi využívají k vytváření "senzací", které jim méně vzdělaná část obyvatelstva ochotně žere :(
-
bob54 (neregistrovaný)
Banky se předhánějí v tom, která vám půjčí výhodněji, nabízí konsolidaci půjček a pod. některé vám je nabídnou pujčku telefonocky, pak emailem a nakonec vám pošlou dopis. To na náklady nehledí ale zvednout úrok střadatelům byť o pár desetin, to by je zrujnovalo. Vymlouvaly se na to, že jim ČNB půjčí výhodněji. Když ČNB zvedla sazby, většina bank na to nereagovala.
-
Kdysi to někde vysvětlovali, banka může půjčit nějaký násobek toho, kolik do ní lidi dali a část majetku jsou ty dluhy ostatních vůči bance. Taky se vychází z toho, že není moc pravděpodobné, že by všichni chtěli ty peníze vybrat najednou. Pokud by to všichni chtěli fakt vybrat během pár dnů, tak bude mít banka problém.
-
A nějaké zdroje, jak to tedy funguje? Teď jsem něco našel třeba na http://investportal.cz/ekonomove-netusi-jak-funguje-bankovni-system, kde to tvrdí taky:
Podle ČNB používáme částečné rezervy s povinnou mírou rezerv pouhé 2 procenta tj. banky mohou reálně půjčit 50násobek toho, co získají pomocí vkladů. Větší omezení tak dnes představují požadavky na kapitálovou přiměřenost. Ta se dnes pohybuje v ČR kolem 15 procent. Výsledky tzv. stres testů bank ukazují, že největší evropské banky mají kapitálovou přiměřenost mezi 6,5 až 9 procenty.
-
L. (neregistrovaný)
Ano, článek s mezititulkem "Proč centrální banky lžou o fungování bankovnictví?" je jistě naprosto důvěryhodný zdroj ;)
Tento blud se drží už dlouho, proto jsem už před deseti lety sepsal a nakreslil tuhle názornou ukázku: http://lemming.hofyland.cz/penize_jako_dluh.html
Na ní vidíte, jak banky doopravdy "tvoří" peníze a že to funguje bez problémů i v případě, kdy všechny platby probíhají fyzickými zlatými mincemi.
-
No a v čem si to odporuje? Pořád je tady skutečnost, že banka může půjčit násobně víc, než původně měla, možná se to jenom prezentuje zjednodušeně. Jestli to půjčí rovnou nebo do ní někdo musí nalévat peníze, které ta samá nebo jiná banka už předtím půjčila je jenom implementační detail. Já neříkám, že to má řešit platba krytými mincemi, ono to nevyřeší asi nic, pokud dlužné peníze budou jenom nějaký záznam v databázi bez nějaké fyzické protihodnoty.
-
L. (neregistrovaný)
> Jestli to půjčí rovnou nebo do ní někdo musí nalévat peníze, které ta samá nebo jiná banka už předtím půjčila je jenom implementační detail.
To je asi takový "implementační detail" jako jestli si sousedovo auto půjčíte s jeho svolením, nebo jen tak :-D Podstatné je, že banka půjčuje jen ty peníze, které aktuálně má. Kdyby to nedělala, bylo by to trestné. Jako s tím autem.
> ... ono to nevyřeší asi nic, pokud dlužné peníze budou jenom nějaký záznam v databázi bez nějaké fyzické protihodnoty.
A to byste si představoval jak? Že půjčit peníze lze pouze proti plnohodnotné zástavě? To by sice úvěry a tím i expanzi omezilo, to je pravda, ale v principu by to nic moc nevyřešilo.
Lidé propagující zmiňované konspirační teorie se snaží vzbudit dojem, že vytváření peněz bankami při úvěrování je vlastně skoro stejné, jako když centrální banka tiskne peníze. Jenže ono není. Na rozdíl od tištění peněz centrální bankou je tohle spíš jen hra s čísly.
-
PepaJa (neregistrovaný)
Ta Vaše věta chce jen trošku pozměnit:
Pokud by lidé chtěli všechny peníze zpátky a pokud by všichni splatili své půjčky, tak na to banka mít bude.Pokud namítáte, že je nepravděpodobné, že by všichni naráz splatili půjčky, pak je také nepravděpodobné, že by všichni chtěli vybrat své peníze.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Pokud by lidé chtěli zpět všechny peníze - tak to banka neustojí. Říká se tomu run na banku, a nejenom že to není nepravděpodobné, ale stalo se to už mnohokrát. Obvykle je to krach a konec banky.
Mohli by se, pěkně prosím, k činnosti bank vyjadřovat pouze ti, kteří o tom něco vědí. A ne lidé jako je L. a další, kteří nevědí nic, jen mají velké sebevědomí?
-
Zato pan Ponkrác ví o činnosti bank všechno, nebo si to aspoň myslí. Žádná banka nemůže držet hotovost odpovídající vkladům, protože s těmi vklady musí dál podnikat, není to úschovna peněz.
Při runu na banku má banka nedostatek hotovosti, který může řešit pouze tak, že si potřebnou hotovost vypůjčí (nemůže okamžitě zesplatnit poskytnuté úvěry), ovšem na nějakou zástavu - cenné papíry. A tady je ten problém: Jsou-li ty papíry v podstatě bezcenné (např. řecké dluhopisy apod.), nikdo jí na ně nepůjčí a malér je na cestě. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Možná byste pane Bendere, měl v první řadě okomentovat kraviny lidí nad vámi. Například ptákovinu typu, že situace, kdy si všichni budou chtít vybrat vklad je nepravdědpobná.
Run na banku je situace, kdy prostě vkladatelé mají obavu, že banka krachne. Vše ostatní je jen důsledkem. Běžná banka, která vyrání peníze z ničeho, fakticky nemůže obstát nikdy.
Když už mě kritizujete, neměl byste sám psát blbosti. Run na banku může banka řešit mnoha způsoby, nikoli jak píšete "pouze tak...".
V první řadě může banka zavřít své pobočky. Banka může krachnout. Banka může omezit množství peněz, které si může jeden vkladatel vybrat. Banka si může peníze půjčit. Banka si může ... X dalších možností.
-
PepaJa (neregistrovaný)
Asi každý rozumíme slovu "nepravděpodobné" jinak. Pro Vás je nejspíš totožné se slovem "nemožné". Pro mne to slovo znamená, že k dané události dojde výrazně méněkrát, než že k ní nedojde (nebo dojde k opaku). Sice nemám žádná přesná čísla, ale myslím si, že bank, na které proběhl tzv. run je mnohem méně, než těch, na které neproběhl.
Je to asi jako kdybych řekl, že je nepravděpodobné, že do Vás uhodí blesk a Vy byste řekl, že je to kravina, protože jsou lidé, do kterých uhodil. -
pepa (neregistrovaný)
Čtu:
1/ Vyrábění vlastních peněz z ničeho,
2/ Vymlouvaly se na to, že jim ČNB půjčí výhodněji. Když ČNB zvedla sazby...
3/ Virtuálních peněz krytých dluhem mohou banky půjčovat prakticky kolik chtějí.
To nemůže být pravda, že existují takové názory.
Ad 1 - vyrábění vlastních peněz se trestá od 10ti let výše. A nepotřebují to dělat, viz níže.
Ad 2 - Když ČNB zvedla sazby, tak si z ČNB naopak půjčují dráže. Ale oni z ČNB peníze nepotřebují, naopak je tam ukládají. Viz níže.
Ad 3 - Banky virtuální peníze nemají. Naopak od obyvatel mají reálných uložených peněz tolik, že nevědí, co s nimi, neboť na 4 biliony úspor prostě není tolik investičních projektů, které by přinášely zisk.
To je dnešní realita. -
pepa (neregistrovaný)
Jestli máte na mysli krachy bank u nás v devadesátých, pak došlo k tomu, že ty banky půjčily peníze buď úplně bez zajištění úvěrů a nebo úvěry byly zajištěny například falešnými drahokamy. Následně pak samozřejmě dlužníci nic nespláceli a banky se "očišťovaly" z našich daní, aby se mohly privatizovat.
Jestli máte na mysli pády bank po roce 2007, pak příčina byla v realitní bublině USA, kdy banky v rámci konkurenčního boje zaúvěrovaly dlužníky, kteří nebyli schopni dluhy platit.
Je zajímavé, že příčiny krachů jsou různé, ale mechanismus je vždy stejný: banky mají příjmy nižší, než výdaje.
A právě proto na mých faktech není co měnit. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Základní příčinou krachů bank je ve většině případů:
1) V oběhu už je příliš mnoho virtuálních peněz vyrobených z ničeho, a nezajištěných žádnou reálnou hodnotu. Udává se, že v oběhu je momentálně 400-500 x více peněz, než je majetku ke koupi. Kamuflovat tento fakt chce neustálé triky a podvody, a občas se to prostě nepovede - a tak sem tam něco krachne.
2) Banky spoléhají často na to, že jsou "too big to fail", a že řadu z nich zasanuje stát, když krachují. Říká se tomu privatizace zisků a socializace ztrát. Protože banky/manažeři málokdy pocítí na svých ziscích své chyby, tak se nebojí jednat velice rizikově. Daňoví poplatníci to zacvakají, zisky zůstanou bance. No neberte to.
Vůbec celý současné fungování západního bankkovního systému je nemocný rakovinou od začátku do konce.
-
TVK (neregistrovaný)
Ad 1) Skutečně nevím, kde se to udává. Jen hodnota nefinančního majetku domácností v ČR je cca. 7 bil. Kč. Chcete říct, že proti tomu je v oběhu 300 bil. Kč peněz (když se omezím jen na Česko)? To je v oběhu ve finančním vyjádření a v různých podobach 70-ti násobek ročního HDP? To asi ne, když tytéž domácnosti mají finanční majetek ve výši cca. 6 bil.
Kc. To se nebavíme o majetku firem nebo statu a tom, že se utrácí čím dál více i za zcela nehmotné služby ... -
pepa (neregistrovaný)
Mícháte více věcí, které spolu souvisí jinak, než si představujete.
Ad 1 Pokud jsou v oběhu peníze nezajištěné reálnou hodnotou, příčina je v deficitních státních rozpočtech. Krachuje stát a pak následně celá společnost. Zaměňujete příčinu a důsledek.
Ad 2 Stát banky sanuje proto, aby obyčejní lidé nepřišli o celoživotní úspory a nenastala všeobecná bída. Konečným důsledkem je to, že všichni akcionáři zkrachovalé banky o své akcie (tj. investice) přijdou, banka se prakticky zestátní a po očištění jde do prodeje.
Z vašeho textu cítím nasranost, což ve vašem případě způsobuje zaslepenost a v důsledku toho vám brání k věcnému a logickému rozboru celé problematiky.
Howg, domluvil jsem.
ČLÁNKY DO MAILU