"Ekonomická teorie nám říká, že jakákoliv regulace ceny může mít pouze jeden ze dvou efektů. Buď žádný a nebo škodlivý."
To je lež, navíc dvojnásobná, pokud mluvíte o trhu práce, pro který existuje řada modelů, které se HODNĚ vzdalují klasickému dokonale konkurenčnímu ze základních učebnic ekonomie. Na trhu práce totiž existují takové věci jako nehomogenity, částečné monopoly, cenová strnulost, neracionální očekávání, specifický kapitál... ale na druhou stranu je pravda, že jediná moje kvalifikace jsou dvě zkoušky za 1 k tomuto tématu (ekonomie trhu práce, nová keynesovská ekonomie) na FSV UK :-)
Zdravím...
No to je sice pravda, ale asi si musíme ujasnit kde vlastně jsme. Určitě bude text pro Měšec a pro Finance a úvěr dost odlišný. Klidně můžeme začít od Adama Smithe, pokračovat Keynesem, Lucasem, Friedmanem, atd. Každá teorie nabízí jiné řešení. Neznám ekonomickou větou, o které by se nadalo říct, že je to lež. Tohle je článek s limitovaným obsahem... Mimochodem Vámi jmenovanou školu jsem vystudoval :-).
Pokud použijete teorii, o které víte, že její aplikaci na trh práce hodně ekonomů zpochybňuje, jako argument jen proto, že je jednoduchá, něco není v pořádku :-) Rozhodně by bylo čistější napsat, že ten příměr s limonádou platí za takových a takových podmínek, které na trhu práce nejsou zdaleka splněny, tj. vliv změny minimální mzdy na nezaměstnanost nemusí být tak jednoznačný.
Ostatně na to, že regulace cen musí mít jen neutrální nebo škodlivý efekt, existuje jednoduchý protipříklad - externality. Pokud například uvalíte spotřební daň na benzín, čímž uměle zvýšíte jeho tržně stanovenou cenu, efekt je pozitivní - do ceny se tak, byť nestandardně, dostanou externí náklady, které jinak trh nedokáže zohlednit...
No dobrá :-), na druhou stranu můžu namítat, že takřka neznám teorii, kterou by někdo nezpochybňoval (myšleno jiní ekonomové). Myslím si, že se v tom můžeme hrabat donekonečna :-). Samozřejmě že se pohybujeme ve stochastickém modelu nezaměstnanosti. A už proto, že je stochastický, tak nikdo nemůže vědět, cože se přesně stane. Na druhou stranu bych si troufnul tvrdit, že pravděpodobnost, že zvýšení minimální mzdy zvýší i nezaměstnanost, je přece jenom o něco větší, než že jí sníží.
Taky nic nenamítám proti tomu, že trh práce není a nikdy nebyl dokonalým trhem. Neznám ani žádný jiný příklad trhu, který splňuje všechny klasické, neoklasické, keynesiánské, postkeynesiánské, neokeynesiánské, oranžové nebo kterékoliv jiné podmínky. Nikdy jsem neviděl jediný model, jehož podmínky by odpovídaly realitě. On by to pak vlastně ani nebyl model, že? To bysme pak ale mohli zrušit všechny sdělovací prostředky, které se tím zabývají. Nebylo by to ale potom trošku fádní?
A k těm externalitám. Kdybych chtěl do článku zahrnout celou teorii cen, tak bych se do jeho limitované velikosti, troufám si říct, nevešel :-)...
zkusme zapomenout na teorie a berme to trochu pragmaticky. zvyseni minimalni mzdy se muze obejit bez zvyseni nezamestnanosti, kdy? no v pripade, ze zadny ze zamestnavatelu nema jinou moznost, nez tem lidem mzdu zvysit a nadale je zamestnavat. jakmile totiz bude existovat v odvetvi byt jen jedna jedina firma, ktere se to podari nejak obejit, e.g. porusit zakon, najmout ukrajince, optimalizovat vyrobu tak, aby nebylo potreba tolik lidi, etc. etc. tak to potom bude znamenat konkurenci vyhodu pro takovou firmu a ostatni firmy se budou muset prizpusobit temto tlakum, ktere, za predpokladu, ze budou dostatecne vysoke a ze na trhu je alespon nejaka konkurencni struktura (tj. neoperuje tam treba kartel apod.), nebo to pro ne bude znamenat konec podnikani.
z vyse uvedeneho je asi jasne, ze v realnem svete zvyseni minimalni mzdy nic neresi a je typickou levicovou chimerou, ktera ve skutecnosti resi pouze dusledky, nikoli priciny problemu, tak jak uz to ostatne maji socialiste ve zvyku. nebo se na to da divat jeste jinak, opet jde o podporu rovnosti vysledku nikoli rovnost vstupnich prilezitosti. rozumna vlada by v dane situaci investovala do vzdelavani, infrastruktury a podpory modernich technologii, odbouravala by naklady podnikatelu zpusobene byrokratickymi obstrukcemi typu zivnostensky zakon, nebot to jsou prave ty veci, ktere ekonomika naseho typu s predpokladanym vstupem do EU bude potrebovat nejvice. naopak nebude potrebovat ruzne prumyslove zony a jine podobne vyfikundace, ktere se hodi spise do oblasti levnych montaznich zon pro vyspely svet, kam snad proboha patrit nechceme.