Podpora v nezaměstnanosti dostane od 1. ledna 2024 nová pravidla, kdy vstoupí v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která je součástí konsolidačního balíčku. Změny se nebudou líbit především lidem, kteří se opakovaně a v krátkých intervalech vraceli na Úřad práce a znovu žádali o podporu. Také už nebude výhodná pro ty, kdo se rozhodnou opustit své stávající zaměstnání z vlastní vůle, i když je k tomu nutí vážné důvody.
Důvodů pro změny v podpoře nezaměstnaných lidí je hned několik. Česká republika má už léta téměř nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Firmy si stěžují, že je ohrožuje nedostatek pracovníků, kvůli čemuž nemohou přijímat tolik zakázek, kolik by chtěly. Apelují přitom na vládu, aby zvýšila kvóty pro přijímání zahraničních pracovníků, protože samotná česká populace už jejich provozuschopnost nezachrání. To nakonec vláda také udělala a povolila až 20 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců ročně pro IT společnosti, nemocnice nebo stavební firmy.
Nejnižší nezaměstnanost byla v říjnu 2023 ve Zlínském kraji (2,55 %) a nejvyšší v Ústeckém kraji (5,40 %).
Nezaměstnanost v ČR podle krajů, říjen 2023
Pokud jde o snížení podpory v nezaměstnanosti, je třeba si uvědomit, že Česká republika má nyní druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci celé EU. Poptávka po zaměstnancích stále převyšuje počet lidí bez práce. Každý, kdo má zájem, si může práci najít,
komentoval situaci už dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Zkrátka nyní je doba vhodná na úpravu systému, kterým třeba loni proteklo více než 10 miliard korun. Navíc od roku 2018 je nabídka pracovních míst v ČR vyšší než počet nezaměstnaných osob,
dodal.
Jaké novinky nás tedy od 1. ledna 2024 čekají?
Jak dlouho budete podporu v nezaměstnanosti dostávat
Úplně na začátek je důležité připomenout, kdo má nárok získat od Úřadu práce podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou je, že žadatel v průběhu posledních 2 let alespoň 12 měsíců pracoval (ať už jako zaměstnanec, či jako podnikatel) a odváděl důchodové pojištění. Stát umožňuje pobírat podporu i dalším osobám splňujícím podmínky započtením náhradních dob, které stanoví zákon.
V tomto ohledu se pravidla nemění a zůstává taky stejná délka podpory, tedy tzv. podpůrčí doba, při které závisí na vašem věku. Podporu v nezaměstnanosti budete dostávat:
- 5 měsíců, pokud je vám méně než 50 let (tedy do 50. narozenin včetně)
- 8 měsíců, jestliže je vám 50 až 55 let (tedy od data vašich 50. narozenin + 1 dne až do 55. narozenin včetně),
- 11 měsíců, pokud jste starší 55 let (tedy od 55. narozenin + 1 den až do data nároku na starobní důchod).
Procentní výše podpory v nezaměstnanosti zůstane také stejná, tedy:
- 1. a 2. měsíc dostanete 65 % průměrného čistého výdělku,
- 3. a 4. měsíc už budete pobírat jen 50 % průměrného čistého výdělku
- a v dalších měsících (jejichž počet se odvíjí od vašeho věku) už vám Úřad práce pošle jen 45 % vašeho průměrného čistého příjmu.
Výše podpory má však svůj strop, a tím je 0,58násobek české průměrné mzdy, která se počítá za první 3 kvartály v předchozím kalendářním roce. V roce 2023 jste tedy mohli dostat v rámci podpory v nezaměstnanosti maximálně 22 798 Kč.
Pro novou podporu nejdříve po půl roce
Úřad práce přestane být hodnou mámou pro lidi, kteří mají pobyt na „pracáku“ jako životní styl. Doposud bylo možné pobírat podporu v nezaměstnanosti a těsně před koncem podpůrčí doby úřadu nahlásit, že má dotyčný novou práci. Tím pádem byl veden jako uchazeč s nevyčerpanou podpůrčí dobou. Za 3 měsíce je ale zase zpátky a žádá o další podporu, kterou pak pobírá znovu od začátku. A to i v případě, kdy zaměstnavatel o jeho práci stojí a rozhodně se nechce svého zaměstnance zbavit.
Zatímco doposud má uchazeč s nevyčerpanou podpůrčí dobou nárok na novou podporu už po 3 měsících, od ledna se tato lhůta prodlouží na 6 měsíců. To znamená, že od chvíle, kdy najde novou práci, do okamžiku, kdy znovu přijde žádat na ÚP o novou podporu v nezaměstnanosti, musí uplynout nejméně půl roku.
Novinky se budou týkat lhůty pro nové žádosti o podporu v případě, že uchazeč předcházející podpůrčí dobu zcela vyčerpal. Pokud o nově získanou práci přijde, Úřad práce nepřijme další žádost o podporu dříve než za 9 měsíců (zatímco doposud bylo možné požádat už po 6 měsících).
Od kdy můžete s podporou v nezaměstnanosti počítat?
Podporu v nezaměstnanosti začnete pobírat, hned jakmile o práci přijdete, a to bez ohledu na fakt, zda jste dostali, nebo nedostali od zaměstnavatele odstupné.
Doposud byla praxe taková, že vám obvykle zaměstnavatel, který se rozhodl vás z nějakého důvodu propustit, vyplatil odstupné, odbytné, nebo odchodné. Úřad práce vám začal posílat podporu v nezaměstnanosti až poté, co jste tyto vyplacené peníze od zaměstnavatele spotřebovali. Tím se vám prodloužila doba, kdy jste si mohli dovolit být doma a případně i odsunout hledání nové práce na dobu, kdy vám začnou peníze docházet.
Nově na obdržení odstupného nebude záležet a podporu budete dostávat hned od 1. měsíce nezaměstnanosti. Dostanete tedy najednou větší balík peněz (odstupné + podporu), který vám však poslouží po kratší dobu. S hledáním nové práce byste tak neměli otálet.
Jak dlouho jste byli v evidenci Úřadu práce, než jste si našli novou práci?
Nevyplatil vám zaměstnavatel odstupné? Úřad práce už nebude suplovat jeho povinnost
Zpřísnění se dotkne také záležitostí, které se týkají odstupného od zaměstnavatele. Jestliže vám náleželo odstupné od zaměstnavatele a ten vám ho nevyplatil, doposud tuto povinnost kompenzoval Úřad práce. Odstupné vám vyplatil úřad, který ho posléze po zaměstnavateli vymáhal. Jeho výši stanovil podle násobku doby, za kterou vám odstupné náleží, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
I tato kompenzace ze strany Úřadu práce od roku 2024 skončí. Pokud vám zaměstnavatel peníze, na které máte nárok, nevyplatí, zbyde vám jediná cesta, jak je získat: sehnat si právníka a žalovat svůj nárok u soudu.
Přivýdělek při nezaměstnanosti ano, ale jen velmi omezený
Možnost vašeho přivýdělku se liší podle toho, zda dostáváte, nebo nedostáváte peněžitou podporu.
Když podporu pobíráte
Pokud podporu pobíráte, pak nehledejte přivýdělek, ale rovnou zaměstnání, protože dokud vám chodí od Úřadu práce peníze, přivydělat si nesmíte. Až vám skončí podpůrčí doba, ÚP vám přestane vyplácet podporu a vy stále ještě neseženete nové zaměstnání, pak se vás týká následující odstavec.
Když podporu nepobíráte
- V takovém případě si smíte přivydělat, ale váš celkový měsíční příjem může být pouze do výše 50 % hrubé minimální mzdy. V tuto chvíli ještě není známa její výše pro rok 2024 (návrhy Ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o variantách ve výši 18 900, nebo 19 400 Kč, jak uvádí náš sesterský web Podnikatel.cz). Pro rok 2023 je minimální hrubá mzda 17 300 Kč měsíčně, resp. 103,80 Kč/hod. V současné chvíli si tedy můžete přivydělat nejvýše 8650 Kč měsíčně.
- Můžete si sjednat výdělek pouze na pracovní smlouvu, nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Tu však můžete mít sjednanou pouze do výše 4000 Kč měsíčně, aby vám nezakládala povinnost odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Je však možné si sjednat dvě práce na DPČ s limitem 4000 Kč, tím pádem pořád budete v povoleném limitu 50 % minimální měsíční mzdy.
- Pozor, nesmíte mít výdělek sjednaný na dohodu o provedení práce!
- Své zaměstnání musíte Úřadu práce oznámit a nesmí vám bránit v tom, abyste si našli plnohodnotné zaměstnání.
V případě, že byste překročili povolený limit pro výdělek a Úřad práce na to přijde, pak vás z evidence vyřadí. Znovu se můžete zaregistrovat pouze tehdy, pokud váš výdělek klesne pod povolenou hranici.
Jak ovlivní nezaměstnanost váš důchod?
Po dobu „pobytu“ na Úřadu práce za vás stát hradí zdravotní pojištění, sociální však nikoli. Tato doba se však započítává pro výpočet důchodu jako vyloučená doba, čímž se vám splní účast na důchodovém pojištění.
V praxi to znamená, že se doba evidence na ÚP vyloučí z rozhodného období, které určuje váš nárok na důchod a jeho výši, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných pracovní činností před a po období vaší nezaměstnanosti.
- Doba vedení v evidenci Úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let.
- Pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze jeden rok.
- Takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. To však neplatí v případě nároku na invalidní důchod.
Příklad: Máte odpracováno 35 let, z této doby jste však 2 roky strávili v evidenci Úřadu práce. Pokud byste se na ÚP neregistrovali, pak by se vám důchod vypočítával (také) ze všech vašich výdělků v uplynulých 35 letech, kde však máte dvouletý propad v příjmech, což vám nakonec spočítá nižší průměr, tím pádem i nižší důchod.
Jestliže jste však zaregistrováni na ÚP, pak se vám bude důchod vypočítávat jen z 33 let, kdy jste pracovali. V takovém případě vás nulový příjem po dobu 2 let nepoškodí.
