Hlavní navigace

Názory k článku Ukradení tržby vždy zabránit nemůžete. A ani nemusíte

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 24. 8. 2015 12:12

    thr

    Z té argumentace je jistě pravdivá ta část, že je do jisté míry problém zaměstnavatele, že nevydal jasné směrnice pro nakládání s hotovostí. Že tohle použil zaměstnanec ve svůj prospěch a nejvyšší soud to posléze uznal je podle mého názoru v pořádku.

    Na druhé straně si ale dovolím tvrdit, že nechat skoro 100 tisíc v autě a ještě to prohlašovat za "lepší variantu" může jen naprostý pitomec, případů vykradení aut jsou mraky a jde o věc zcela obecně známou, ne něco překvapivého. Uznat to za "dostatečné opatření" je hodně zvláštní rozhodnutí...

    Docela by mne zajímalo, jak budou nyní pokračovat nižší soudy, kam to bylo vráceno - musí rozhodnout ve prospěch zaměstnance anebo to vrácení připouští i možnost opět po něm chtít náhradu jen s nutností jinak formulovat právní argumentaci?

  • 24. 8. 2015 21:08

    xf (neregistrovaný)

    Řekl bych, že klíčová je tato věta:
    "Zaměstnavatel bez ohledu na prevenční povinnost zaměstnavatelů nezajistil zaměstnancům vytvoření podmínek pro převoz finanční hotovosti, ani bezhotovostní platbu zboží ze strany odběratelů, čímž nepřímo přenášel v rozporu s dobrými mravy odpovědnost za převzaté tržby na své zaměstnance."

    A nemyslím si, že by to byl pitomec. Hlídané místo agenturou, pod kamerami, ne zcela přístupné. Oproti tomu co? Má to mít třeba v tašce na krku? Plné ruce zboží, někdo mu to vyškubné, než zboží položí... a až ho bude honit, tak mu přibude ještě náhrada škody za ukradené zboží.

    Zkrátka jak říkal můj bývalý šéf: "kolik soudruhu naložíš, tolik soudruh utáhne". Takže majitel firmy nakládal stále více a více, až se ucho utrhlo. Jindy a jinde je zvykem, že s vyšší hotovostí chodí člověk, má ji v kufru připnutém na zápěstí, má zbraň, a nemá na starosti nic jiného.

    Ale to už je dnešní doba. Veškerá rizika zaměstnanci (náhrada škody když riziko, co majitel nařídil, nevyjde), veškerý zisk z rizika (uspořené náklady) majiteli firmy.
    Jo, kdysi dávno se podnikalo tak, že komu patřil zisk, tomu náleželo i riziko. Ale asi nová doba.

  • 25. 8. 2015 9:09

    thr

    Vhodný postup pro tuto situaci je podle mě to, co padlo i v článku - ledvinka u pasu... Naprosto běžný postup v podobné situaci, riziko náhodné ztráty či nějakého snadného vykradení prakticky nulové a ani vás to nijak neomezuje při práci.
    Ostatně to evidentně v dané firmě značná část řidičů takto dělala a neměli problém.

    Podle mě je chyba zaměstnavatele v tom, že v tomto směru nevydal nějakou směrnici, optimální by pro něj bylo rovnou vhodné tašky vydávat jako pracovní pomůcku, pak by se nebylo moc o čem soudit. Pokud přijdou o náhradu škody na tomto základě, tak jim to do jisté míry patří. Nicméně si stojím za tím, že postup daného řidiče byl velmi nevhodný...

  • 26. 8. 2015 10:31

    karl (neregistrovaný)

    Ale vždyť i to konstatoval i soud, že postup zaměstnance nebyl vhodný, respk. nevhodný, ale ne za hranici, kdy by měl nést riziko náhrady škody.

  • 26. 8. 2015 10:46

    xf (neregistrovaný)

    Přesněji řečeno, nejvyšší soud konstatoval, že postup zaměstnance byl nevhodný, nicméně nebylo to kvůli jeho chybě, či opomenutí, ale protože mu zaměstnavatel vytvořil podmínky, kdy se musel rozhodovat mezi dvěma, či více možnostmi, z nichž každé bylo rizikové. A proto bylo vymáhání náhrady škody "v rozporu s dobrými mravy".
    Zatímco nižší soudy se odmítly zabývat tím, jaké měl vlastně možnosti a podmínky nastavené zaměstnavatelem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).