Jde o něco jiného. Daň by se nevztahovala na platby mezi jednotlivými lidmi, ale na platby, kterými banky a finanční instituce nakupují své vlastní investice (peníze v jiných měnách, akcie, komodity…). Spíš jde o to, jestli by tuto novou daňovou zátěž přenesli následně na své klienty formou vyšších poplatků či úroků. Nepravděpodobné to není. Mohlo by nás poté však utěšovat, že jsme udělali cosi pro světový mír. :)
No, to je právě otázka, co by banky udělaly. Cílem oné daně je, aby banky takovéto oprace nedělaly vůbec, a přenechaly je spekulantům. Otázka je, jak by banky nahradily ztracený zisk z těchto operací (pokud ovšem z nich nějaký zisk dlouhodobě vůbec měly, a nedělaly to jen proto, že to dělají všichni).
V článku je uvedeno:
„Do diskuzí a programů nejrůznějších mezinárodních setkání se tak stále častěji dostává daň z finančních transakcí peněžních domů (nikoli z transakcí jednotlivých střadatelů či investorů), která je nejčastěji médii označována jako Tobinova daň.“
„Dosud známé návrhy chtějí daň ve výši 0,5 až 1 % zavést na veškeré transakce (nejen na měnové operace, jak chtěla původní Tobinova daň), které finanční instituce mezi sebou provádějí.“
Domnívám se, že druhé vyjádření není přesné, protože mezi nimi necítím rozdíl. Také proto se domnívám, že autor článku chtěl sdělit, že se nově uvažuje o dani která bude uvalena na úplně všechny prováděné finanční transakce. Že EU o něčem podobném uvažuje jsem slyšel již dříve.
Pokud to špatně chápu, mohl by to někdo uvést na pravou míru?!
Dobrý den,
chápete to špatně, což mi ale nedělá radost, protože to z textu mělo být zřejmé. :)
Tato daň, tak jak je o ní momentálně uvažováno, by nebyla uvalena na transakce klientů, ale na transakce peněžních domů. Daň zaplatí, když budou nakupovat akcie, cizí měny apod (původně to bylo myšleno jen na spekulativní investice, dnes na všechny). Když Vy pošlete platby za nájem apod., daň platit nebudete.
Pěkný den, JH.
Pane Hovorka,
Děkuji vám za objasnění. Možná by ještě stálo za to, blíže nám vysvětlit co jsou, v tomto případě, spekulativní obchody. Nějakou představu sice mám, ale v zásadě „docela mlhavou“. Jaký je například rozdíl mezi běžným nákupem a prodejem (za účelem zisku a pochopitelně v co nejkratší době) nemovitosti, nebo například práva nakoupit cizí měnu za předem dohodnutou nebo nižší cenu a spekulativním investováním?
P.S.
Pokud jste i správcem diskuse, chtěl bych vás požádat o odstranění dalšího mého příspěvku, s titulkem: „Sbohem banko“, kde jsem se nechal unést hrozbou zdanění každé transakce. Pokud to nejde, tak ostatní čtenáře této diskuse žádám o shovívavost.
Děkuji, Robert
Autor původní myšlenky James Tobin to chtěl definovat asi tak, že by se daň platila z měnových transakcích, kdy k nákupu a následnému prodeji došlo v horizontu několika málo dní, čemuž lze snadno dokázat spekulativní záměr. Sám operoval s tím, že 80 % spekulativních investic je realizováno během sedmi a méně dní.
Dnes je to však vcelku jedno, protože daň, o které momentálně uvažují především evropští lídři, by se vztahovala na všechny transakce.
Správcem diskuse nejsem a mazat příspěvek stejně netřeba. Nejste ani první ani poslední, kdo se spletl a narozdíl od jiných, jste se k tomu doznal. To je čestné a příkladné. :)
Mějte se pěkně, JH.
Ono sice je to jen malý podíl z případného vysokého zisku, ale na druhou stranu to do celé operace vnáší značné riziko, protože zisk není automatický a jednoprocentní ztráta může při běžném objemu těchto operací znamenat dost velkou sumu (tím spíše, že běžným postupem je provádění transakce s cizími penězi).
Po pravdě do téhle sféry moc nevidím, ale …
Při intradenním obchodování se používá pákového efektu, takže 1% z objemu by vám udělalo třeba pět nebo deset procent z vašeho majetku – záleží na typu obchodu – takže by toto jedno procento extrémně pročistilo trh o drobné obchodníky, kteří si nemohou dovolit obchodovat pouze s vlastními prostředky.
Navíc, jak by se oddělili oni drobní obchodníci od bank, když by nakupovali přes banky, které mají licence a nástroje pro přístup na mezibankovní trhy?
Je vidět, že nenasytným sociálním/socialistickým státům nestačí stávající peníze na vytváření korupčního prostředí. Ale hledají peníze další.
Mezi korupci počítám také různé dotace a příspěvky (nejen) nikým nevoleným a nikomu nezodpovědným neziskovým (nátlakovým) organizacím.
Líbí se mi to prosté uvažování, jak se odnikud vezme 400 miliard dolarů. Ne ne, bavíme se o 400 miliardách, které banky neutratí – prodá se méně služeb, bude méně peněz na investice, budou nižší platy a bude se propouštět.
A za tyhle peníze, uměle odčerpané z oběhu rozvinutých ekonomik, budou zástupy moderních dobyvatelů zotročovat obyvatelstvo rozvojových zemí.
Dobrá,
Mějme normálního člověka který vydělá 100–250 tisíc Kč/rok čistého. Tyto peníze mu jsou převedeny na účet a většinu jich pravděpodobně zase z účtu odčerpá nebo převede jinam. Převod směrem od zaměstnavatele zaplatí jisto jistě zaměstnanec, o tom nepochybuji.
Bude-li vše probíhat ideálně (příznivě) zaplatíme minimálně 2×1% z této sumy, tedy 1000–2500 Kč.
Pravděpodobně toto 1% zaplatíme vícekrát, podle mne si ho do cen napočítají i všichni obchodníci a businesmani. Každý kdo bude rozumný vyrovná tyto více-náklady na úkor odměny pro zaměstnance, tak aby nesnížil zisk firmy. Myslím že reálně to bude stát každého človíčka v česku 5× tolik, při dani 1% je to tedy roční suma 5000–12500 Kč, a to není málo.
Myslím, že se pokusím omezit toto okrádání alespoň tam kde mohu, u sebe. Pokud mi banka zdraží služby pokusím se znovu přimět zaměstnavatele k platbě v hotovosti a účet v bance přestanu používat.
Škoda, že lidí kteří požadují po zaměstnavatelích platbu v hotovosti je čím dále tím méně… Před deseti lety jsem si ještě mohl vybrat zda chci hotovost, nebo peníze na účet!
P.S.
Předpokládám, že lidé také budou dávat méně darů na charitu…
Když zdaníte pumpaře , kdo to zaplatí? Když zdaníte banky, kdo to zaplatí? Odpověď zná každý. Kromě jisté skupiny intelektuálů ( nadpis článku: Splatí banky společenský dluh?). Zajímavý termín je i spekulace. Co to je? Nakup čehosi za účelem zisku? To je účelem jakéhokoli nákupu! Co je lidstvo lidstvem.