Otázku, zda doporučované jednání je správné, totiž mravné, označuje autor za „filosofickou otázku“ – a reaguje na ni otázkou, zda by jiné než doporučené jednání „nebylo … hloupé“, rozuměj: pro paní Janu nevýhodné. Doufejme, že imaginární zaměstnavatel by se na paní Janu vykašlal, jinak by jeho velkorysost zacvakali všichni, kteří do příslušného balíku platí skutečné peníze.