Hlavní navigace

Švarcsystém: jak funguje nelegální zaměstnání na živnosťák v ČR?

31. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Skoro před třiceti lety podnikatel Švarc vymyslel způsob, jak se vyhnout povinným odvodům za zaměstnance. Nabídl jim zaměstnání na základě živnostenského listu. Úřady tento způsob sice zakázaly, zabránit jeho rozmachu však nedokázaly. Švarcsystém totiž vyhovuje jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům. Nebo spíše živnostníkům?

Když na počátku 90. let minulého století začal mazaný benešovský podnikatel Švarc nabízet lidem práci na živnostenský list, určitě jej nenapadlo, že po něm bude tento nelegální způsob zaměstnávání jednoho dne pojmenován. Správně tedy není „schwarz systém“, jak se občas objevuje, ale český výraz švarcsystém.

Na začátku švarcsystému stál mazaný podnikatel

Miroslav Švarc byl velmi podnikavý člověk, který po sametové revoluci nelenil a hned rozjel podnikání. Aby nemusel za zaměstnance platit povinné odvody, začal jim nabízet práci na živnostenský list.

A jelikož lidem nabídl o trochu více peněz, než by dostali na hlavní pracovní poměr, lidé se nebránili, naopak. To se však nelíbilo státu, který tak přicházel o dost peněz, a tak panu Švarcovi „zatl tipec“, jak se říká. Pan Švarc byl souzen a odsouzen za daňové úniky na 3,5 roku odnětí svobody (nakonec si odseděl pouze 9 měsíců).

Aby bylo zcela jasno, od 1. ledna vešla v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která švarcsystém oficiálně zakázala.

Švarcsystém je výhodný pro podnikatele i zaměstnance, nikoliv však pro stát

I přes zákaz se však švarcsystém rychle rozšířil. Na švarcsystém lze narazit všude, zejména ve stavebnictví, službách (např. kadeřnice, kosmetika, pohostinství a další), ale třeba i v rámci poskytování IT služeb. A to i přes to, že je to nelegální, podnikatelům provozujícím švarcsystém hrozí pokuta až 10 000 000 Kč a zaměstnancům pracujícím na živnosťák pokuta ve výši až 100 000 Kč.Důvod? Švarcsystém je finančně výhodný pro obě strany.

Ani podnikatel, ani zaměstnanec. Zaměstnanec pracující na živnosťák je v podstatě taková „princezna koloběžka“. Pracuje pro jednoho zaměstnavatele. Vykonává práci za stejných podmínek jako běžní zaměstnanci. Má stejné povinnosti. Zaplacenou mívá i dovolenou. Za svou práci pobírá stále stejnou částku.

Funguje naprosto stejně jako běžný zaměstnanec, pouze s tím rozdílem, že nemá pracovní smlouvu, ale živnostenský list. To znamená, že zaměstnavatel nemusí státu odvádět povinné odvody jako v případě zaměstnance. Zaměstnanci na živnosťák tak může nabídnout o něco více peněz. Zatímco zaměstnavatel ušetří, zaměstnanec vydělá více.

Výhody švarcsystému:

  • zaměstnavatel neplatí povinné odvody,
  • zaměstnanec vydělá více,
  • zaměstnanec může kdykoliv zrušit pracovní poměr,
  • zaměstnavatel může zaměstnance kdykoliv vyhodit.

Nevýhody švarcsystému:

  • nelegální způsob zaměstnávání, hrozí pokuta,
  • zaměstnanec není chráněn pracovním zákoníkem a nemá žádný právní nárok na dovolenou, nemocenskou, odstupné, zkušební či výpovědní lhůtu a další zaměstnanecké výhody,
  • zaměstnanec si musí sám platit sociální a zdravotní pojištění a každý rok přiznávat daň z příjmů.

Jak poznat švarcsystém a jak se mu vyhnout?

Princip švarcsystému zní jednoduše, prokázat jej však nemusí být vždy snadné. Jednoduše řečeno, vztah mezi zaměstnavatelem a OSVČ v případě švarcsystému vykazuje jasné znaky standardního zaměstnaneckého pracovního poměru.

Vždy však záleží na konkrétní situaci. Hodnotí se smlouva, nadřazenost versus podřazenost zaměstnance, způsob výkonu práce a fakturace a vůbec vše, co by mohlo naznačit závislost zaměstnance (OSVČ) na zaměstnavateli. Mezi hlavní znaky švarcsystému patří:

  • činnost pouze pro jednoho zaměstnavatele,
  • podřízenost zaměstnance vůči zaměstnavateli,
  • stanovená pracovní doba,
  • stanovené pracoviště,
  • využívání vybavení, nástrojů a pomůcek poskytovaných zaměstnavatelem,
  • pravidelná odměna ve stejné výši.

Aby živnostník nebyl obviněn ze švarcsystému, měl by dodržovat následující čtyři pravidla:

  1. Živnostník by měl vykonávat podnikatelskou činnost pro dva různé zaměstnavatele a více.
  2. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) by měla používat zásadně své vlastní vybavení, nástroje a pomůcky (notebook, mobilní telefon, automobil, nářadí apod.).
  3. Živnostník byl měl mít vlastní pracoviště či provozovnu (kancelář, výrobní prostory apod.).
  4. OSVČ si stanovuje vlastní pracovní dobu, ale i pracovní podmínky a postupy sama dle vlastního uvážení.

Ne vždy je to v životě ale tak jednoduché. Mnohdy nemá zájemce o práci jinou možnost než si živnostenský list vyřídit. Bez něj by totiž žádnou slušnou práci nedostal. Bohužel tak ztrácí veškeré výhody a jistoty poskytované pracovním zákoníkem a zároveň nemůže využívat žádné výhody, které vykonávání samostatně výdělečné činnosti za normálních podmínek poskytuje.

skoleni_15_4

Švarcsystém versus outsourcing

Na závěr je vhodné zmínit nový trend v oblasti zaměstnávání a spolupráce, který se objevil v posledních letech a je velmi populární. Jedná se o tzv. outsourcing, který je na rozdíl od švarcsystému legálním způsobem spolupráce mezi podnikatelskými subjekty a OSVČ. Mezi švarcsystémem a outsourcingem existuje poměrně tenká hranice, ale je třeba striktně dbát výše uvedených doporučení.

Oč se jedná? Outsourcing představuje externí způsob spolupráce, kdy si firma na některé specifické činnosti najme živnostníky. Nejčastěji se jedná o služby, na které by se jim nevyplatilo zaměstnávat vlastní lidi, protože pro ně jednoduše nemají tolik práce. Může jít například o úklid, marketing, IT služby a jiné.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).