Vlákno názorů k článku Studenti v nemilosti: studium může podražit až o 40 000 Kč ročně od Jaromir - Platit by se mělo symbolickou ale citelnou částku...
-
Platit by se mělo symbolickou ale citelnou částku a to proto, aby se studenti cítili jako platící zákazníci a vyžadovali kvalitní výuku.
Ono jde o to, že studenti na to kašlou (taky jsem kašlal, studoval jsem dvě VŠ) a radují se, když nějaký kantor nepříjde na přednášku, že mají volno. Extrém je pak, že kantor z 12ti týdnů příjde třeba jen dvakrát!
Kdyby studenti platili, tak je to samo o sobě donutí k většímu úsilí a zodpovědnosti, a co je hlavní budou školu brát jako jakoukoliv jinou placenou službu a vyžadovat od ní maximum. Nebudou už chtít na vysoké celé období jen proplout a prochlastat, nebudou tolerovat učitelům excesy, došlápnou si na své učitele aby chodili včas do hodin, aby byli kvalitní, když ne, tak si na ně budou stěžovat a například budou více využívat konzultačních hodin, které se nyní využívají prakticky nulově.
Holt budou mít v ruce jasný argument „Si tě platím, tak makej“. Dostanou se na koně, jako každý platící zákazník. -
Lada (neregistrovaný)
Taky studuju, takže vidím z první ruky, jak ten univerzitní moloch mizerně funguje. Vy ale vážně věříte tomu, že až se zavede školné, tak se všichni vyučující a další vysokoškolští zaměstnanci chytí za nos a řeknou si: „Tak teď to konečně začneme dělat pořádně!“? A že by si studenti „došlápli“ na vyučující a přinutili je učit kvalitně? To je hotová sci-fi. Každý student, co má v hlavě aspoň půlku mozku, ví, že s vyučujícím si to nesmí rozházet, protože jinak potom u zkoušky spláče nad výdělkem…
Nehledě na to, že pokud by se k profesorům chovali stylem, který popisujete („Si tě platím, tak makej“), byli by – a oprávněně – považováni za nafoukané fracky. Takhle se přece slušný člověk nechová ani k prodavačce v supermarketu, byť by ho obsluhovala sebepomaleji. -
Flasi (neregistrovaný)
Po zavedení školeného opravdu nevznikne ze dne na den ráj na zemi. Rozhodně se nikdo nechytne za nos a neřekne si – aha vlastně. Vznikne ale tlak. Postupný tlak, který tu změnu přinese.
No to co popisujete je přesně to, co je špatně. Nevím, kde jste studoval vy, ale já na ČVUT FEL a bylo běžné, že si studenti na učitele stěžují. A bylo běžné, že se jim to někteří špatní učitelé snažili oplácet. Nicméně na kvalitních katedrách tam existuje dobrá zpětná vazba a učitel, který je studenty špatně hodnocen a jeho šéf uzná, že špatně učí, tak odchází.
Možná nejste nafoukaný fracek, ale ani nejste nejbystřejší – tlak na kvalitu nemusí být neslušným tónem – já platím, tak makej. Prostě je to normální vyžadování toho, aby učitel přišel na přednášku, nebo za sebe poslal dostatečně kvalitní náhradu. A aby sám dokonale ovládal to, co přednáší. Aby dodal dostatečně kvalitní materiály pro výuku. Aby škola zajistila zajímavé projekty a nabízela výměnné pobyty v kvalitních univerzitách. -
Jarmila (neregistrovaný)
Já se obávám, že to nebude žádné „si tě platím, tak makej“, ale prachsprosté kupčení s tituly. Nebylo by teda lepší, kdyby stát ty školy zavřel a udělal přepážku na poště, kde by se ty tituly kupovaly rovnou? DiS za 50 táců, Bc. třeba za 100, Ing. a Mgr. za 200, MUDr za 300, JUDr za mega? Stát by ušetřil (neprovozoval by školy, neplatil učitele), „studenti“ by výrazně ušetřili taky, minimálně čas, strávený na studiích, který se jim od letoška navíc nezapočítává do doby, odpracované na důchod. :-))
Pozor, pozor, hlášení místního rozhlasu v Hošticích: „Kdo ještě není JUDr, tak autobus do Plzně odjíždí zítra ráno v 8.00 od Obecního úřadu“. -
Rob (neregistrovaný)
Na to, aby studenti vyzadovali kvalitni vyuku neni treba zadneho skolneho – to mohou uz ted.
Pokud se student nechce ucit a chce jen titul, tak tomu skolne neodpomuze – naopak, student bude mit dojem, ze kdyz uz zaplatil, tak ten titul ma dostat.
A co se tyce placeni – vysoke skoly jsou uz ted castecne placeny z dani, takze napr. z penez tech studentu – argument „si te platim tak makej“ uz tu vlastne davno je.
Hahaha, pohadka o platicim zakaznikovi, co je na koni – ta je taky dobra. Vy asi nebudete z Cech, ze? Kdyby to tak v praxi bylo, sdruzeni SOS by bylo k nicemu…
To, ze placeni skolneho donuti studenty k usili a odpovednosti je nesmysl – pohadka.
Vsechno co jste popsal (ucit se, nechlastat, pozadovat aby vyucujici chodili do hodni a chodit na konzultace), to studenti mohou uz ted. A dokonce nekteri uz ted plati skolne (za nadstandardni dobu studia apod.). Ale stejne to z nich dobre studenty neudela. -
Flasi (neregistrovaný)
To je sice hezké, že teoreticky to všechno je možné už teď, ale v praxi to tak není a bez školného jenom sotva bude.
SOS sice existuje i ve světě plně platících zákazníků, ale snad úplně každému je jasné, jak se zásadně proměnil svět obchodu a služeb. Jak se proměnil od doby, kdy se to financovalo z peněz nás všech a nedobré výsledky konkrétní pobočky nevedou k tvrdým změnám, nebo jejímu zrušení do dnešní doby, kdy vás nějaký obchodník sice občas podvede, ale drtivá většina obchodníků si vás předchází a snaží se, abyste příště přišel zase.
A české vysoké školy placené ze společných peněz, se teď v určitém pohledu podobají socialistickému obchodu, kterému na zákazníkovi sice z globálního pohledu záleží, ale ne zase tolik. -
guest (neregistrovaný)
A kde berete tu jistotu, že se školným to tak bude v praxi fungovat? Já ji nikde nevidím. Aby nemuseli studenti platit úroky (za odložené půjčky), budou jim školné platit rodiče. Určitě to řada lidí bude řešit takto. Aspoň já mít dítě na vysoké a mít těch 20 000 ročně, tak mu je na to raděj dám hned než ho nechat jít do života s dalším dluhem.
A děti zazobaných rodičů, kteří jim cpou prachy horem / dolem (koupí jim auto, motorku apod. a teď jim navíc zaplatí ještě školné) to nijak neocení. Nebudou si studia nijak víc vážit, nebudou si došlapávat na učitele ve stylu „si tě platím tak makej“. Spíše si řeknou: „Fotr mi zaplatil školné, ja nemusím dělat, válím si tady šunky na kolejích a večer můžu jít pařit.“ Takže budou studovat hlavně děti bohatých rodičů na úkor talentovaných studentů. -
Flasi (neregistrovaný)
Prostě pokud budou studenti přímo finančně zainteresováni, tak budou více zainteresováni tlačit na tu kvalitu.
Na přístupu zlaté mládeže ke studiu se zavedením pro ně pakatelního školného nic nezmění, to jistě ne.
Pochybuji, že výše školného odradí od studia jiný typ studentů, než těch, kteří vlastně neví co chtějí a prodlužují si mládí.
A zavedení školného by mohlo na VŠ přivést ty úplně nejchudší studenty, kteří dnes nestudují, protože na to nemají. Ovšem za předpokladu, že jsou mimořádně talentovaní. Pro ty by školy mohly ze školného zavést taková sociální stipendia, která jim pokryjí náklady na studium – což dneska nikdo nedělá. Ale protože chudých a velmi nadaných málo, tak to obvyklé „ochránce chudých“ nezajímá. -
benzin (neregistrovaný)
Obedy se ve skolach plati uz dobrych dvacet let. Na kvalitu se taky tlaci uz dobrych dvacet let. A nejake plosne zvyseni kvality fakt nevidet. Na VUT-ku se zvysila kvalita menz takovym zpusobem, ze ji zrusili a nechali nad ni vznikonut novou dvakrat tak drahou, ktera sice dela kvalitnejsi jidlo, ale zase po cely rok tech samych osum druhu a vsechno je to smazene. Ale tohle nevzniklo protoze by studenti tlacili na kvalitu, ale ze si nekdo (kdo mel konexe) spocital za na tom muze vydelat. Taky proto puvodni menze byla zrusena, nez vznikla ta nova (Takze nejblizsi konkurence 10 minut autobusem).
-
Flasi (neregistrovaný)
Na západě, to tak funguje, proč by to tak nemohlo fungovat tady? Netvrdím, že to bude hned, netvrdím, že taková stipendia budou nabízet všechny školy – asi to budou zejména ty výzkumné. A pochopitelně se to bude týkat jenom těch chudých, co jsou mimořádně nadaní.
Spíš je vidět, že se nezamýšlíte a co nezapadá do jednoduchého scénáře „školné = špatné pro chudé“, šmahem označíte za nesmysl. -
benzin (neregistrovaný)
Chudyma se ohni pomerne lehce. Protoze archetip potrebneho chudaka je zakorenen. Ale skutecne existuje? Mate vy ve svem okoli nekoho kdo je nadany a prohlasi: „Nemuzu na vysokou protoze na to nemam penize.“ a pritom by na ni mel? Vzdyt dnes je vysoka skola v kazde dire. Dojizdeni na vysokou neni o moc vetsi financi zatez nez dojizdeni na stredni skolu. Navic se daji vysoke skoly studovat dalkove i kombinovane. U vysoke skoly (i preznecni formy) se da pracovat na plny uvazek (mel sem dva takove spoluzaky polovicni sirotky a kamaradku ktera je sirotek a vsichni odpromovali).
–
To ale neznamena ze si nedokazu predstavit socialni situaci, ktera zamezi studiu. Treba starost o rodinu, ktera prijde nenadale, nebo startost o mladsi sourozence, ale tomu stipendium nepomuze, protoze to nebude stacit k uziveni jeste dalsich krku. Pokud ale jde o uzeveni jednoho krku (k cemuz ma slouzit stipendium), tak to je pomerne snadne dosahnout i prividelkem. -
Flasi (neregistrovaný)
Studoval jste na dvou školách. Tak zavzpomínejte, kolik vašich spolužáků bylo opravdu chudých. Kolik spolužáků bylo z rozložených rodin, kde otec seká dluhy a matka chlastá? Kolik spolužáků bylo z rodin, které žijí střídavě z pomocných prací a sociálních dávek? Kolik vašich spolužáků nedostávalo z domova ani korunu (ani v prváku) a ani jim rodiče neplatili oblečení a podobné nezbytnosti – ba naopak ještě museli přispívat na provoz domů (museli, protože by to rodina neutáhla, ne proto, že rodiče učí dítě zodpovědnosti a hospodaření). Kolik vašich spolužáků bylo skutečně takovými případy?
Takže byli dva (já osobně zažil jednoho). A nula to není jenom proto, že jste studoval na IT školách – student IT, pokud má dobré odborné znalosti z průmyslovky a fakt maká, tak má šanci si kompletně zaplatit studium a životní náklady z práce – což v jiných oborech platí naprosto výjimečně. Např. v medicíně si v prvních letech studia nevyděláte skoro nic, protože 1) absolutně nemáte čas ani na poloviční úvazek a 2)máte kvalifikaci maximálně na podřadně placenou práci.
V mém okolí nebyl nikdo, kdo by explicitně řekl – nemám na vejšku finančně, proto na ni nejdu. Nicméně poměr opravdu chudých v populaci a poměr těch opravdu chudých mezi VŠ studenty se opravdu zásadně liší, takže ačkoliv to neříkají mě, tak na tu VŠ prostě nejdou.
Stipendium tomu právě pomůže – protože bude moc být tak vysoké, aby všechny potřebné náklady pokrylo. Nesmíte uvažovat v rámcích současných směšně nízkých stipendií. -
benzin (neregistrovaný)
Vsichni tri ktere sem takhle znal (a znal sem jejich financni situaci) se zivili mimo obor ktery studovali. Vsichni pinglovaly v restaracich. Bohuzel neznal sem dukladne financni situaci vsech mych spoluzaku, takze nevim jestli jich bylo vic ani jak velke procento to bylo. Kazdopadne je to dukaz, ze to jde.
-
Dnes jde na vysokou skolu nastupuje tolik studentu kteri v tom roce odmaturovalo. Tazke prekazoku neni cena vysoke skoly, ale mozna uz stredni :-D.
-
To ze vysokoskolaci v mensi mire pochazi z chudych pomeru je dane casto jiz vychovou a navyky rodiny. Tam kde se otec zivi remeslem i syn tihne vice k remeslu. Tam kde rodice na skolu kaslali a ziji ze socialnich davek, pochyti i jejich deti podobne navyky. Ale neni to protoze by na skolu nemeli finance, proste ji nemaji touhu studovat.
-
Medicina je extremni pripad. Nicmene skoly maji kromne prospechovych i socialni stipendia.
-
Kazdopadne tech kteri nedosahnou na studium kvuli financim je minimum. -
benzin (neregistrovaný)
Btw. muj deda vystudoval stavarnu hned po druhe svetove. Protoze mu otce popravili v koncentraku a matka byla nezamestnana, musel zivit ji i svoji sestru pri studiu. Navic byl ze slezke ostravy, takze pred valkou je Polaci odsunuli. Dostudoval a to bylo v dobe kdyz neexistoval internet a ani kopirky, takze veskere prednasky musel odsedet.
-
Q (neregistrovaný)
Ono na západě funguje spousta věcí, které u nás nefungují. Poslední dobou mi připadá, že u nás přestávají fungovat i fyzikální zákony.
Co se týče stipendií pro chudé – záleží, jak se chudoba nastaví. Co vidím na pravicové politice, tak u nás není chudý skoro nikdo, tudíž skoro nikdo nemá na stípko nárok. Zrovna tak řada invalidních občanů přestává být papírově invalidy, o nemocných simulantech ve zdravotnictví raději pomlčet. Problém je v tom, že se neurčí skutečně nějaká rozumná hranice, ale vypočítává se z peněz, které s. Nečas nebo Janota uvolní. Vezmu-li to polopaticky, tak občan nemající nohy byl invalidou a mohl pobírat důchod, dostal vozík, auto. Nějaký chytrolín nakoupí Grippeny a Pandury a musí se škrtat. Tak se škrtají důchody s tím, že si lidé musí spořit sami. Škrtne se i onen vozík, auto a invalidní důchod, invalida bez noh se nám zázračně uzdravil a je schopen pracovního procesu bez omezení. Zavede se školné … Vše nad zlomenou ruku a aamalgánové plomby bude nadstandardem, který si lidé budou platit. Zdroje tu jsou, ale záleží, jak se využijí. Zda na věci potřebné, které si pak občané nemusí hradit extra nebo se postaví lávka za X milionů …
Už dnes, když ještě není klasické školné, si školu (VŠ, ale mnohdy i střední) řada lidí dovolit nemůže (samoživitelky, nízkopříjmoví, lidé platící hypotéku či vysoký nájem a ostatní náklady s bydlení spojené, nemocní, invalidé atd atd.) , i když na to rozumem má. Takže jdou mnohdy studovat ti, co na to mají finančně, nikoliv však rozumově. A ono se pak stačí podívat na některé výplody VŠ vzdělaných pracovníků, jak vymýšlí, jak to udělat složitě (a draze), když to jde jednodušeji (a levněji). Zdravý člověk někdy nechápe , rozum zůstává stát, co je schopen vysokoškolák vykonstruovat na chujovinu nebo jakými nesmysly popsat papír, kterým se musí řídit půl republiky. A mnohdy jsou to kolektivní výtvory, čili není blbý jedinec, ale půl společnosti. -
Rob (neregistrovaný)
guest se ptal, kde berete jistotu. Jen jste zopakoval svoji pohadku (objekt sve viry). Nic vic.
Co kdyz skolne nebude mit ten efekt, ktery predpokladate? Chytnete se za nos a reknete – sorry, nevyslo to, zase to skolne zruste? To asi ne, co?
Tak par prikladu z praxe. Jak vite, tak na nekterych skolach se skolne uz ted plati – a mnohem vyssi, nez to ted navrhovane.
Na jedne z takovych skol uci znama. Kdysi se o tech studentech vyjadrila: „to nejsou studenti, to jsou platici divaci“. Z jejiho vypraveni jsem si nevsiml na zadny tlak na kvalitu. Jen tlaku „zaplatil jsem, tak chci projit a moc me neobtezujte zkouskami, na takove blbiny nemam cas, musim vydelavat a to jedine me zajima“.
Dalsi priklad – jestli jste koukal na Krausovo Uvolnete se prosim, tak jste si tam mozna vsiml jiste mlade herecky, co soucasne studuje soukromou vys. skolu – uz nevim presne jakou, bylo to neco v oboru mezinarodnich vztahu. Skolne opet nekolikrat vyssi, nez je to momentalne navrhovane. Behem poradu nekolikrat zminila, jak je dobra, ze si sama plati skolne. Pak se ji Kraus zeptal, co se tam tak uci. Tak si vzpomnela na zkousku, kterou nedavno delala (tusim politologie). A Kraus se ji zeptal, co se tam tak v te politologii uci. Nerekla jedine slovo – nic. Vubec nic z predmetu, ze ktereho delala nedavno zkousku.
Kde je na jejim prikladu ten tlak na kvalitu?
Probudte se – vetsina studentu dnes chce hlavne titul. Nejake uceni je jen obtezujici prekazka – stejne maji dojem, ze co se na skole uci, to nikdy potrebovat nebudou.
A ano, s placenim skolneho se zvysi prave tlak timto smerem. Naprosto nezadoucim smerem, dodal bych.
Prosazujete skolne, ktere jen zajisti dalsi byznys bankam, soucasne umozni statu vydavat na vzdelani jeste mene, nez dosud. Vsechno ostatni jsou jen pohadky, ktere maji nepopularni (a z principu nijak uzitecne) skolne prosadit.
A az bude prosazene, pak (podobne jako v Anglii) uz bude lehke to skolne dal razantne zvysovat. Soucasne se bude redukovat statni prispevek skolam, takze univerzity na tom budou financne stejne mizerne, jako jsou ted.
Chcete kvalitu? Lepsi pedagogy? Tak je zaplatte – zajistete jim, aby na VS meli platy alespon takove, jako by ziskali v praxi. Nebo vyssi.
Jak to vypada dnes? Mladi, jakmile maji rodinu, hypoteku apod. maji 2 moznosti: opustit VS a delat v praxi, kde dostanou mnohem prijatelnejsi plat, nebo delat VS jako vedlejsak vedle sveho podnikani.
A tak se VS postupne promenuje – studenti pracuji a skola je jen dalsi vedlejsak (jde o titul, tak co) a nekteri vyucujici uz k tomu pristupuji podobne. Taky se pro ne skola stava vedlejsakem.
Nic z toho kvalite neprospiva – pres to se tu porad ohanite jakousi kvalitou… Je to stokrat omlety lichy argument, ale Vam slouzi porad stejne. -
Pavel (neregistrovaný)
Dovolím si kontrovat jedním konkrétním příkladem ukazujícím, že ve svých úvahách zcela opomíjíte psychiku lidí.
Když jsem končil základní školu, tak nás (koncem 70. let) lákali do různých učňáků. Také jsme byli na exkurzi v učňovském středisku Vodních staveb. Jedno z lákadel, které nám nabízeli, bylo udělání řidičáku za 50 Kčs (tehdy stála autoškola kolem tisícovky). A říkali, že původně to dělali zadarmo, ale pak učni šli jen na jízdy (což je bavilo), teorii ignorovali a u zkoušek propadli. Když zaplatili tu padesátikorunu, tak udělali i tu teorii. Čili zaplacení pouhé jedné dvacetiny ceny už ty učně motivovalo k zodpovědnějšímu přístupu. A podobně bude fungovat i to školné. -
Q (neregistrovaný)
»Platit by se mělo symbolickou ale citelnou částku «. Jenže pro každého znamená „citelná“ částka jiný peníz. Pro někoho je 10 tisíc hodně, pro někoho není mnoho půl milionu. Asi tak jako s poplatky 30/60/90 ve zdravotnictví. Příjmové a majetkové rozdíly tu jsou totiž velmi velmi vysoké.
ČLÁNKY DO MAILU