Vlákno názorů k článku Stavební spoření: Za věrnost se platí! od pedro - Uz jsem to psal nekolikrat, nechapu, proc je...
-
pedro (neregistrovaný)Uz jsem to psal nekolikrat, nechapu, proc je to stalo ignorovano. Napisu to jeste jednou (naposled):
Prave proto, ze o poplatkach neni ve smlouve ani slovo, stavebni sporitelna poplatky nemuze jednostranne menit. Ceny se dle zakona o cenach stanovuji dohodou mezi prodavajicim (stavebni sporitelna prodavajici sluzby) a kupujicim (klient uzivajici sluzby). Ceny byly dohodnuty ke dni uzavreni smlouvy.
Pokud snad nemam pravdu, mohl by mi nekdo kvalifikovane vysvetlit, proc ji nemam? Diky.
-
Xaver (neregistrovaný)Nemáte pravdu hned ze 2 důvodů: Ve smlouvě sice není o poplatcích ani slovo, ale určitě je tam ustanovení, že smluvní vztah se řídí nějakými Obchodními podmínkami. A v těch OP už je určitě něco ve smyslu, že poplatky se řídí platným ceníkem nebo sazebníkem. Sice nejsem přesvědčen o tom, že je správné, aby si spořitelna do ceníku přidávala nové a nové položky (teoreticky tak je možné, že se tam objeví "poplatek za orální sex poskytnutý v Perlové ulici představenstvu"), leč zatím jsem k tomuto neslyšel názor odborníků (a i kdybych slyšel, bude to k ničemu, protože polovina jich bude říkat něco a druhá polovina přesný opak).
A za druhé, zákon o cenách říká hned v § 1 toto: "(4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy." -
pedro (neregistrovaný)Za součást smlouvy samozřejmě považuji i Obchodní podmínky. Některé spořitelny mají v Obchodních podmínkách napsáno, že poplatky mohou jednostranně měnit, jiné tam mají napsáno, že poplatky se řídí platným ceníkem nebo sazebníkem. V mém případě tam mám napsáno to o tom platném sazebníku. Ti, kteří mají ve smlouvě výhradu o možnosti poplatky jednostranně měnit to mají nejspíš jasné - nic s tím nenadělají. Nu a k těm druhým, kteří tam mají ustanovení o platném sazebníku.
Teď je tedy třeba zkoumat, co je to platný sazebník. Podle spořitelen je zjevně "platný sazebník" to co si právě vymyslí. To se mi opravdu nezdá. Nikde totiž není napsáno, že sazebník se stává platný dnem, který si spořitelna vymyslí. "Platný sazebník" tedy musí odpovídat zákonu o cenách (viz další odstavec). Dle mého názoru se zákon o cenách na tyto poplatky vztahuje, protože:
Zapomněl jste na to, že ony zvláštní předpisy jsou v zákonu o cenách explicitně vyjmenovány:
139/1984 - zrušen předpisem 318/1992
146/1984 - zrušen
31/1990 - zrušen
231/1998 - vyhláška o správních poplatcích - banka není správní orgán, netýká se
31/1990 - zrušen
240/1990 - zrušen
270/1990 - zrušenDe facto všechny tyto zvláštní předpisy, na které se zákon o cenách odkazoval, byly zrušeny. Z toho mi vyplývá, že se na bankovní služby zákon o cenách vztahuje. ?
-
Xaver (neregistrovaný)Možná by to chtělo trochu logiku :-). Představte si, že byste mi v r. 1989 prodal dům a ve smlouvě by bylo napsáno, že Vám jej zaplatím po 15 letech i s úroky, platnými bankovkami. To byste asi koukal, kdybych k Vám teď přikvačil s taškou plnou stovek s Gottwaldem (mezi odborníky zvanými pí*a s ušima), s odůvodněním, že v době podpisu byly platné, že :-))?
A k těm předpisům - je to sice hezké, ale zákon dál mluví jenom o prodeji, o zboží atd. Takže bych řekl, že poslanci schválili něco, co nemá ani hlavu, ani patu. A rozhodnout může pouze nezávislý soud. A protože mám s "nezávislostí" soudů značné zkušenosti a nemám na všimné soudcům, soudit se nepůjdu. Naštěstí mám možnost použít řešení ve svém prvním příspěvku. -
pedro (neregistrovaný)IMHO je moje logika OK - jde o to, co jsou to platné bankovky. Platné bankovky jsou zjevně ty bankovky, které vydá ČNB, neb je k tomu zmocněna zákonem (o ČNB ? Nevím). Naprotitomu není žádný zákon, který by zmocňoval stavební spořitelny vydávat "platné ceníky". Ceník je prostě obchodní nabídka - nabízí se určité služby za určité ceny. Jestliže si tyto služby za nabídnuté ceny koupím, je uzavřena dohoda o ceně ve smyslu zákona o cenách. Pokud by např. parlament určil, že ceny za služby stavebních spořitelen patří mezi regulované, kde je stanovena cena minimální, a to za vedení účtu 90 procent uspořené částky, tak - i v tomto případě mám pochybnosti, protože ceny byly dohodnuté jiné. Zákon o cenách má sankce typu pokut (nedodržíte-li rozsah regulovaných cen, můžete dostat pokutu). Ale ani slovo o neplatnosti takového právního úkonu.
Nu, necháme toho - stále jsem rozhodnut pro žalobu, kterou podám až v roce 2005 (teď nemám koho proč žalovat, ještě mi nikdo zvýšené poplatky nestrhnul). Ale snažím se získat všude možně právní názory na tuto věc. -
Xaver (neregistrovaný)Právní názor - vlastně je to zajímavé, články podobné tomuto se v posledních dnech objevily na iHeute, iHned, Peníze... a všude k tomu plká obyčejný lid, ale názor právníka nikde žádný, rovněž žádná z redakcí se neobtěžovala oslovit se žádostí o stanovisko třeba Ministerstvo financí... Třeba to bude tím, že by se pak představenstvo stavebních spořitelen na dotěrné finanční servery rozzlobilo a nezadávalo jim reklamu, případně je nenechalo za provizi sjednávat stavební spoření?
-
Petr Zámečník (neregistrovaný)Stanovisko Ministerstva financí je následující:
"Nemůžeme přikazovat spořitelnám, jak se mají chovat. Existuje-li podobné podezření, je možné obrátit se na ÚOHS, kterému přísluší podobná podezření prošetřovat. O změně zákona v tuto chvíli neuvažujeme."
Na získání názoru právníka pracujeme. -
Zdeněk Valečko (neregistrovaný)Naprosto souhlasím s názory pana Pedra ohledně neférového (a podle mě také sprostého a protiprávního) jednání stavebních spořitelen. Osobně mě dožralo, když jsem zjistil, že mi Buřina strhla 400 korun za 2003, a ještě víc když jsem se dneska dočetl, že na 2004 to bude 470!!!
Ke konci komentáře připojuji text, který jsme společně s tátou dali dohromady a snažíme se jej zaslat na různá místa. Osobně uvažuji o tom, že žalobu podám, nejdříve ale pošlu reklamační dopis. Ono totiž opravdu není jisté, že tzv. platný sazebník (BTW co je to platný sazebník? je to definovaný právní pojem?) se za rok třeba nezdesetinásobí.
Pokud máte zájem pomoci nakopat těm "hodným spořitelnám" zadek, rád Vám nastíním jednu vizi, jak by to možná šlo udělat.
Nyní obsah článku (zatím je na adrese http://www.tenzor.cz/valecko/stavebko.htm):
Spořitelny na svévolné zvyšování poplatků nárok nemají
Stavebním spořitelnám zvýšené poplatky neplaťte!
Není pravdou, že jsou klienti bezmocní proti svévolnému zvyšování poplatků, které si za své služby (vedení účtu) stavební spořitelny účtují. Dokonce nejste povinni platit ani jakékoli další nevyžádané služby (sledování úroků apod.). Co tedy máte udělat?
Kdo se nechce smířit s touto svévolí spořitelen, musí svůj nesouhlas s vyššími poplatky dát jasně najevo. S libovolným zvyšováním poplatků totiž nikdo z nás v uzavřené smlouvě nesouhlasil. Podepsali jsme pouze, že souhlasíme s poplatky podle platného sazebníku. A z logiky jakéhokoliv smluvního vztahu vyplývá a může vyplývat pouze jediné, že se tento souhlas vztahuje na podmínky (například sazebník), které jsoou platné v okamžiku podpisu smlouvy. Pokud by si některá smluvní strana chtěla dopředu vyhradit možnost do budoucna libovolně měnit cenu za své služby, musela by protistrana přinejmenším na takovouto jednoznačně řečenou podmínku ve smlouvě přistoupit. Nic takového všeobecné podmínky stavebního spoření samozřejmě neobsahují, protože by nikdo soudný na takovou podmínku nepřistoupil.
Jak se tedy bránit? Musíte poslat spořitelně výzvu doporučeným dopisem, ve kterém ji upozorníte na porušení smluvních podmínek z její strany. Zároveň musíte požadovat vrácení rozdílu mezi výší smluvní úhrady (dle ceníku platného v době uzavření smlouvy) a svévolně účtovanou vyšší částkou. Závěrem musíte uvést, že se jedná o pokus o smír, a že v případě, že spořitelna nebude do určitého termínu (např. 3 týdnů) reagovat na váš dopis nebo rozdíl do té doby nepřipíše zpět na váš účet, budete tuto úhradu vymáhat soudní cestou. Dlužno podotknout, že takto lze požadovat vrácení všech dosud nepromlčených částek (do tří let zpět), přičemž běh promlčecí doby se zastaví až okamžikem podání žaloby. Postižených klientů je cca 5,5 miliónů, a celkem se zřejmě jedná o částku přesahující miliardu korun. Takto může konat každý sám za sebe nebo se klienti mohou sdružit a jednat společně. Čím dříve se tak stane, tím menší část bude promlčena.
Jinak se nenechte zmanipulovat názory takzvaných "odborníků". Z občanskoprávní povahy této věci je zřejmé, že jediným právoplatným odborníkem v této věci je pouze a jenom soud. Všechno ostatní jsou pouze osobní názory. Tento můj osobní názor je podložen zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a občanským zákoníkem, což si každý může ověřit.
valecko(zavinac)atlas.cz -
LK (neregistrovaný)Fandím a držím palce. Nicméně následujícím bych si vůbec nebyl jist:
Pokud by si některá smluvní strana chtěla dopředu vyhradit možnost do budoucna libovolně měnit cenu za své služby, musela by protistrana přinejmenším na takovouto jednoznačně řečenou podmínku ve smlouvě přistoupit. Nic takového všeobecné podmínky stavebního spoření samozřejmě neobsahují, protože by nikdo soudný na takovou podmínku nepřistoupil.
Jsou oblasti, kde zkrátka máte smůlu. Povídejte se do smlouvy většiny (asi všech) bank, přesně něco v tom smyslu tam najdete. Podívejte se do smlouvy většiny (asi všech) cestovek. Najdete tam hrůzostrašná procenta penálí za storno, pokud stornujete Vy, ale stornuje-li CK (což si vyhrazují v případě nezájmu o zájezd apod.), budete velmi rádi, dočkáte-li se aspoň toho, co jste zaplatili, o žádném penále ze strany CK nemůže být ani řeč. No jo, pokud chcete mít běžný účet, jet na dovolenou z cestovkou apod., holt máte smůlu, protože není na výběr, ke komu jít :-( -
Xaver (neregistrovaný)Bohužel několik a stálo mne to dost peněz (ne na úplatcích, ale na advokátech, ty úplatky by možná vyšly nastejno). Nezapomenu, jak soudce v Plzni po skončení stání svlékl talár, pověsil ho na věšák a prohlásil (protistrana již odešla): "Tak, a teď si můžeme popovídat jako normální lidi" a začal nám vysvětlovat, jaký je žalobce debil, jak ho všichni soudci v Plzni znají jako věčného sudiče a nemají ho rádi... Za 14 dní jsem pak náhodou viděl žalobce sedět na chodbě před soudcovou kanceláří, po dalším stání přišel rozsudek a nestačil jsem čumět - žalobce všechno vyhrál... Zřejmě jsem špatně pochopil to, jak to chodí mezi normálními lidmi
-
pedro (neregistrovaný)To je pořád dokola - já nevím, jakou máte smlouvu s plynárnami (v tuto chvíli nemám u sebe ani svou vlastní smlouvu). Plynárny, odhaduji, budou mít tu výsadu oproti stavební spořitelně, že vám mohou smlouvu vypovědět. Oni vám navrhnou novou cenu plynu a když na ni nepřistoupíte, vypovědí vám smlouvu. To stavební spořitelna nemůže. Ta může vypovědět smlouvu tuším prakticky jen z důvodu neplacení. Už je to jasnější ? /daemon(zavinac)svoboda(tecka)cz/
-
Xaver (neregistrovaný)Nemůžeme přikazovat spořitelnám? No výborně, a proč MF vlastně schvaluje spořitelnám obchodní podmínky? Aby měla tlupa darmožroutů na ministerstvu pracovní náplň?
Když si spořitelny daly samy do OP, že poplatky mohou zvýšit při podstatné změné správních nákladů nebo poštovného, tak by snad ministerští úředníci mohli zvednout své tlusté prdele ze židlí v přetopených kancelářích a jít ty náklady překontrolovat. Dost pochybuji o tom, že se zvedly 8x, jako v případě poplatků ČMSS.
BTW za bolševika byl úřad povinen, pokud dostal podání od občana, které mu nepříslušelo, sám předat toto podání kompetentnímu úřadu. To už dneska taky neplatí? -
Pavel (neregistrovaný)chyba - samozřejmě že ve smlouvě žádné poplatky nejsou, ale Poplatkování je uvedeno ve Všeobecných podmínkách - např. u ČMSS : článek XXII - Náklady,úhrady a poplatky
1.Stavební spořitelna účtuje účastníkovi úhradu za vedení účtu a úhrady za další poskytované služby podle aktuálně platného Sazebníku úhrad ČMSS, který mu poskytne na požádání.
Kdy my Čecháčkové přestaneme nadávat na vlastní blbost?? Podepíšeme cokoliv, aniž bysme si přečetli vše (i malým písmem), zjistili si, na kolik nás to vyjde. A pak nadáváme a nadáváme jak nás chudinky všichni okrádaj... Proč si tedy před podpisem nějaké smlouvy nejdřív nezjistím všehny informace, ale opravdu všechny. Pak třeba zjistím, že ta strašně výhodná smlouva až tak výhodná zase není :-)) -
LK (neregistrovaný)Pěkně si protiřečíte. Píšete "Podepíšeme cokoliv, aniž bysme si přečetli vše (i malým písmem), zjistili si, na kolik nás to vyjde". Vzhledem k tomu, že ve smlouvě si ústav (a dělají to snad všechny, takže si nevyberete, to jen na okraj) vymiňuje právo měnit ceník, nikdy nebudete vědět, na kolik vás to vyjde, protože jednou se vrchní moneyžer blbě vyspí a druhý den se v ceníku objeví položka "Manipulační poplatek za práci se jménem klienta - 20Kč/písmeno/doklad" a máte po ptákách. A smlouvu zrušit nemůžete, abyste nepřišel o státní podporu.
Něco jiného je lidská blbost u smluv typu Zepter nebo Beck, tam stačí opravdu myslet a hlavně kupovat u slušných obchodníků. V bankovním a spořitelním sektoru je to ale prašť jako uhoď, všichni se chovají pěkně sviňsky a pokud nějaký podobný produkt (stavebko, penzijko, běžný účet...) potřebujete, nemáte možnost nakoupit u slušných, protože jich není. :-( -
Xaver (neregistrovaný)Vlastní blbost? Co když někteří naivně věřili, že alespoň něco bude fungovat jako v civilizovaném světě? Že když je v OP něco o zvyšování poplatků v případě vzrůstu správních nákladů, tak spořitelna bude zvyšovat podle toho?
Doufám, že už konečně všichni pochopili, že v tomhle bordelu se nedá věřit ničemu a nejméně vládě. Podívejte se jenom na dohady kolem nájemného, DPH pro hotely: Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil...
A k tomu zjišťování informací - asi před 14 dny tady byl článek, jak klient dopadl při zjišťování informací při výměně kreditky HVB...
ČLÁNKY DO MAILU