Hlavní navigace

Stavební povolení vyřídíte rychleji. Co dalšího změní nový stavební zákon?

16. 7. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Rychlejší získání stavebního povolení, jednotné řízení o povolení stavby, míň papírování díky digitalizaci. To jsou hlavního novinky schváleného stavebního zákona.

Nová úprava stavebního zákona má platit od 1. července 2023. Poslanci jejím schválením přehlasovali senátory, kteří jim úpravu vrátili s řadou výtek. Mezi nejkritizovanější části zákona patřilo rušení obecních stavebních úřadů, centralizace státní správy a nedostatečná ochrana veřejných zájmů, například památek či přírody.

Nyní však kontroverzní novela, která má řadu odpůrců nejen v senátu, ale i v opozici, mezi starosty či ekologickými organizacemi, finálně prošla schválením. Přinášíme nejzásadnější změny, které přinese.

Stavební povolení rychleji

Získání stavebního povolení by se mělo výrazně urychlit. Stavební úřad by měl rozhodnout:

  • do 30 dnů v případě jednoduché stavby,
  • do 60 dnů v ostatních případech.
  • do 120 dnů u staveb, u kterých bude posuzován vliv na životní prostředí EIA.  

Lhůty se mohou prodloužit až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny.

Pokud stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách, převezme řízení nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení dokončí namísto nečinného obecního stavebního úřadu.

Ten naváže v řízení na fázi, ve které došlo ke změně příslušnosti z důvodu nečinnosti prvoinstančního stavebního úřadu. Pro krajský stavební úřad pak platí stejné lhůty pro vydání rozhodnutí.

Jen jedno stavební řízení

Nově bude jen jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a dalších zvláštních postupů. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že se tímto opatřením zabrání opakovanému projednávání věci.

S tím souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Rozhodnutí stavebního úřadu bude vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob. Samostatná zůstávají například stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánu státní památkové péče v ochranném pásmu kulturní památky a památkové zóny, stanovisko hasičského záchranného sboru, vyjádření báňských úřadů, veterinární správy a některá další. Odvolací úřad kromě toho nebude oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Tím už by se mělo zabránit přehazování žádosti mezi úřady. Například v případě, že se proti stavbě někdo odvolá.

Státní úřad místo obecního – jednotná soustava stavebních úřadů

Vznikne jednotná soustava státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To má vyřešit problém rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Podle Pavla Černého z advokátní kanceláře Frank Bold vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy, uvedl Černý. 

Přechodem stavebních úřadů pod stát vznikne čistě státní stavební správa. To umožní sdílení úředníků, což by podle MMR mělo přispět k dodržování lhůt. Dnes je totiž 16 procent stavebních úřadů jednohlavých. Díky digitalizaci nebudou muset úředníci cestovat, naopak ze svého úřadu budou schopni řešit žádosti na dálku.

Některé ekologické organizace však upozorňují na rizika spojená s vytvořením centrálního stavebního úřadu. Například ekologická organizace Zelený kruh upozorňuje, že systém, kdy stavební úřad vystupuje zároveň jako orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů, orgán ochrany zemědělského půdního fondu a památkový úřad, představuje světový unikát. Podle organizace zákon radikálně omezuje pravomoci Ministerstva životního prostředí, upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou posuzovaných projektů a ignoruje fakt, že potřebujeme řešit změnu klimatu.

Přísnější metr na černé stavby

Zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolení černých staveb postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné dodatečně povolit, jen pokud stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě.

Dodatečné povolení stavby bude mimo jiné podmíněno úhradou pokuty. Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby podána ve stanovené lhůtě, nelze ji dodatečně povolit. 

Mírnější podmínky budou platit v případě, kdy stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek. I pokud některá z těchto podmínek nebude splněna, stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud stavebník jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu větší újma, než jaká vznikne nenařízením odstranění stavby, vysvětlil Černý.

Konec papírových žádostí

Novela počítá s kompletní digitalizací. Všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury budou podle MMR probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek stavebník nově podá žádost elektronickou, kterou do systému nahraje včetně projektové dokumentace.

Na portálu stavebníka budou dostupné mimo jiné informace o stavu řízení, informace o provedených správních úkonech a vydaných rozhodnutích atd.

Dodržování lhůt ze strany úřadů má zajistit fikce souhlasu, která stanoví, že pokud se dotčený orgán nevyjádří, bude to pokládáno za bezvýhradný souhlas. Fikce souhlasu bude platit i pro orgány, které nebudou integrovány pod stavební úřad. Fikce souhlasu se však neuplatní pro závazné stanovisko o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Novela podle starostů koncentruje moc státní správy

Stavební zákon má řadu kritiků z řad ekologických organizací, opozice a také mezi starosty. Podle nich úprava centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou.

U vzniku původní verze návrhu stavebního zákona stáli mimo jiné advokáti Frank Bold a jeho vývoj podrobně sledují. Výslednou verzi novely nepovažují za ideální.

Zákon neobsahuje řadu dílčích pozitivních změn, které obsahoval původní návrh pro připomínkové řízení nebo pozměňovací návrhy. Ty však schváleny nebyly zejména kvůli odporu Ministerstva pro místní rozvoj či dalších resortů, uvedl Pavel Černý.

Podle něj mimo jiné nebyla využita možnost více posílit pravomoci obcí v oblasti územního plánování. Byla oslabena původně navržená konzistentní podoba integrovaného rozhodování a zároveň nebyly do zákona doplněny silnější záruky ochrany veřejných zájmů při tomto rozhodování – zejména výslovný princip závaznosti odborného posouzení věci úředníkem s odpovídající kvalifikací. Ochrana před nečinností úřadů tak zůstala „na půli cesty“, protože sice byly stanoveny závazné lhůty pro rozhodování, nikoli však efektivní nástroje pro jejich vymáhání.     

Přesto vzhledem k velmi špatnému stavu současné právní úpravy považujeme schválení zákona za lepší řešení než odložení nezbytné reformy stavebního práva o řadu dalších let. Nejpodstatnější jsou následující aspekty nové úpravy, dodal Černý.

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).