Vlákno názorů k článku Stát láká k úsporám na důchod. Plánuje vyšší státní příspěvky a podporu dalších investic od Tomáš Smolík - Proč budiškničemové nezruší inflaci?
-
pepa (neregistrovaný)
Inflace je důsledek svobodného volného trhu, kdy se ceny stanovují rovnováhou mezi poptávkou a nabídkou. V ČSSR byly ceny fixní, inflace oficiálně nulová; když výroba nebyla přesně rovna poptávce, tak nastaly dvě varianty - a) v případě vyšší poptávky vznikl černý trh, b) v případě nižší poptávky se hromadily sklady.
Nulová inflace a hospodářství s nulovými daněmi (ODS pozor!) je dnes v jediném státě na světě - Korejské Lidové Demokratické Republice. Asi tak. Jsem rád, že ČSSR tuto cestu opustila, i se všemi negativy, co teď vidíme. -
N E S M Y S L (neregistrovaný)
Co to je za blbost?
Inflace je důsledkem toho, že PŘIBÝVAJÍ peníze (na což má rozhodující vliv centrální banka, v podstatě socialistická-antitržní monopolistická instituce centrálního plánování úrokových měr, peněžní zásoby, povinných rezerv, atd...).
Kdyby peněz bylo stále cca stejně (např. proto, že by penězi byly zlaté mince, které si nikdo jen tak ze vzduchu nevytvoří - jak to dělají centrální banky v rámci QE a měnových intervencí) a zároveň byl hospodářský růst (více zboží a služeb), tak by ceny nutně KLESALY, ne?!
-
pepa (neregistrovaný)
NESMYSLovi:
V Lidově Demokratické Socialistické Proletářské Marxistické Dělnické Rolnické Pracující inteligence Koreji můžete peníze přibývat, odčerpávat, množit, spalovat, vylepovat na záchodě, tak se tam inflace ani deflace nedočkáte. Prostě proto, že jsou ceny nastaveny státem. Ale dočkáte se prázdných regálů nebo regálů plných zboží, které nikdo nechce. Ale s cenami to nehne. A o tom to je, řekl by Pitkin. -
Richard Fuld (neregistrovaný)
A to právě ne. Nezáleží jen na objemu peněz ale také na rychlosti jejich oběhu v ekonomice. Trendem posledních dekád je sice zvyšování objemu peněz avšak současně také zpomalování rychlosti jejich oběhu. Proto není výjimkou situace, kdy současně s růstem peněžní zásoby dochází k tlakům na pokles cen.
Polemizovat o tom, zda je třeba se držet původní definice inflace jakožto růstu peněžní zásoby nebo současného a zcela přiléhavého chápání inflace jako růstu cen je celkem nadbytečné. Z praktického hlediska je pro každého důležité kolik si za své peníze koupí zboží a služeb (tedy jak se vyvíjí ceny) a jestli celkově došlo k nárůstu objemu peněžní zásoby nebo k jeho poklesu, může být každému úplně v podstatě ukradené.
Centrální banka má vliv jen na výši úrokových sazeb. Za růstem cen a objemu peněz stojí vždy poptávka a nabídka. Pružná nabídka peněz ze strany bank uvolňuje ruce nejen poptávce (spotřebitelům) ale i nabídce (producentům), kteří tak mají přístup k penězům, za něž mohou pořídit nové produkční kapacity, tak aby uspokojili rostoucí poptávku. Zlato je v tomto rigidní a nesmyslně omezuje jak poptávku ve spotřebě tak i nabídku v produkci. Zlatému standardu říkám systém zlaté svěrací kazajky. :-)
-
Pavel (neregistrovaný)
Aby peníze rychle obíhaly, musí být za co je utrácet. Vy na mnoha místech tvrdít pořád dokolečka, že deflace je způsobena poklesem poptávky, protože lidi nemají peníze a proto je nutné jim peníze rozdávat. Jenže to je jinak. Deflace je způsobena poklesem poptávky z důvodu nasycení trhu (nikdo nepotřebuje mít 10 televizí a 8 aut a pokud není technologický vývoj takový, aby se vyplatilo koupit nové, klidně můžou sloužit desítky let) a nedostatek prostředků je až následkem. K očištění trhu pak slouží krize - firmy vyrábějící zboží, které nikdo nechce, zkrachují a uvolní prostředky pro ty, kteří dokáží najít díru na trhu a uspokojit poptávku do té doby přehlíženou.
Jenže to, ce se děje nyní, problémy jen prohlubuje. Pomocí levných úroků a dalších pobídek se uměle drží při životě firmy, které měly dávno zkrachovat. inovátoři tak nemají prostředky pro vytváření nových výrobků, lidi nemají peníze za co utrácet, oběh peněz se zpomaluje, na to se reagauje další podporou zombie firem, ...
Jenže toto nejde takto oddalovat do nekonečna. A každým dnem oddálení řešení problémů bude ta krize, až přijde, hlubší a delší.
-
L. (neregistrovaný)
Takže když si člověk může půjčit, tak si těch 10 televizí a 8 aut koupí? Samozřejmě, že ne. Je to všechno o psychologii. Pokud člověk jezdí v 10 let starém autě co v něm zlobí tohle a občas tamto, tak uvažuje o novém, které by ty neduhy nemělo. Když si může levně půjčit a věří v dobrou budoucnost, tak si na něj půjčí a užívá si méně starostí. Když ale vidí budoucnost černě, tak radši jede na jistotu a nechá si to staré, i když ho občas dost s**e.
Třeba ve Velké hospodářské krizi v třicátých letech se vyskytoval podobný efekt u investic. Tehdy byla v módě striktní měnová politika, takže došlo k výrazné deflaci. A nastal dominový efekt. Člověk co měl volné peníze se rozhodoval mezi:
A) Budu peníze investovat, ale protože je krize, je velká šance, že o ně přijdu
B) Nechám peníze doma pod polštářem a vydělám na deflaci naprosto bezpečně 20% p.a.Samozřejmě, B byla mnohem lepší volba, takže ekonomika trpěla velkým nedostatkem peněz a krize se dále prohlubovala. To je ta deflační spirála, o které se pořád mluví.
ČLÁNKY DO MAILU