"Poté, co vám vznikne nárok na starobní důchod, máte na výběr ze dvou možností. Buď ukončíte výdělečnou činnost a budete pobírat starobní důchod, nebo výdělečnou činnost neukončíte, budete dál pracovat a navýšíte si tak částku důchodu, až o něj jednou zažádáte." - takže už není možné při důchodu pracovat? Jak to mají OSVČ, můžou pracovat aspoň částečně?
A další dotaz: obecně se doporučovalo odcházet do důchodu s co nejvíce odpracovanými roky. Tedy nikoli opracovaných např. 40 let a 250 dnů, ale třeba 40 let a 20 dnů, protože při druhé variantě byl vyšší důchod. To se ale nikde nedozvím, ba dokonce ne ani na OSSZ. Jak se to tedy řeší?
Poživatel starobního důchodu může při důchodu pracovat. Pokud ovšem nepobírá starobní důchod "předčasný" - tam nemůže mít činnost zakládající účast na důchodovém, tedy sociálním, pojištění.
Doba pojištění pro žádost o starobní důchod se počítá na roky, nikoliv na dny. Na správě sociálního zabezpečení vás určitě budou informovat správně. Pokud jste OSVČ a pobíráte řádný starobní důchod, můžete mít výdělek bez omezení, ale odvádíte daně, ZP i SP. Pokud jste OSVČ a pobíráte předčasný starobní důchod, nesmíte ve výdělku překročit částku, která je stanovena jako základ pro odvod sociálního pojištění pro OSVČ pro ten konkrétní rok. Tedy můžete, ale bude vám pozastaven ten předčasný starobní důchod. Pak byste si žádala znovu a byl by přepočítán i s tím posledním výdělkem. Víte, paní Jarmilo, neregistrovaná, co mne na lidech baví, že se v každém režimu snaží vyždímat z té společné kasy co nejvíce a očekávají, že jim v těch jejich předpokladech o co největší výdělek bude někdo radit a pomáhat. Pracovníci na OSSZ jsou proškolení a jsou na toto odborníci. Sbírejte informace tam a nikoliv na internetu. A věřte, že ty zákony jsou udělany tak, aby na tom nikdo nijak zvlášť nevydělal.
Za celý život práce mít malý důchod...a vy ještě napíšete, že se každý snaží vyždímat ze společné kasy co nejvíc? A čemu se divíte? Celý život platit daně, stát se nepostará, když nemáte, naopak na rozkrádání státních peněz se podílí jiní než poctivě pracující. Budu litovat státní kasu, ale stát mě nechá na holičkách, když nebudu mít na jídlo. Jak tohle můžete vůbec napsat. Napište to nepřizpůsobivým, kteří nikdy nic nedělali, aby neždímali státní kasu!!! Ti totiš mají i ten důchod větší, než ti, kdo pracovali. Je dvojí metr, takže ano...vyždímat co se dá, tak jeto správné.
"Napište to nepřizpůsobivým, kteří nikdy nic nedělali, aby neždímali státní kasu!!! Ti totiš mají i ten důchod větší, než ti, kdo pracovali."
Zase jedna co věří bludům o vysokých důchodech "nepřizpůsobivých". Ti, kteří "... nikdy nic nedělali..." prostě žádný důchod nemají. Aby nějaký byl, musí být splněna doba pojištění (i u nepřizpůsobivých) a důchodový věk. Přes to nejede vlak. Když to nesplňují, jsou na sociálních dávkách (životní či existenční minimum + někdy něco na bydlení) až do smrti.
Pokud je to skutečně 7000 Kč důchodu za 38 let pojištění (procentní výměra by činila 57 % výpočtového základu), a jedná se o důchod vyměřený v nedávné době, znamenalo by to, že "výpočtový základ" i "osobní vyměřovací základ" (tedy průměrná hrubá měsíční mzda od r. 1986 v současné hodnotě peněz) by odpovídala 6544 Kč, tedy zhruba polovině dnešní minimální mzdy.
To naznačuje buď větší množství nepojištěné práce (dohody o PP), nebo odvod pojištění jen z části výplat (část peněz "na ruku"), nebo pouze částečný pracovní úvazek (a z toho plynoucí nízké mzdy), nebo samostatnou výdělečnou činnost s minimálními odvody.
Pokud by se jednalo o důchod vyměřený před dvaceti a více lety, tak u "starodůchodců" se bohužel dost negativně projevují valorizace v minulosti, které sice vždy kompenzovaly alespoň inflaci, ale pouze částečně (cca z 1/3) přihlížely k růstu mezd (a produktivity práce) a tedy i k růstu všeobedné životní úrovně. Každou valorizací se tak relativně snižují "historické" důchody v poměru k nově vyměřovaným.
Výběr na důchodové pojištění stojí na odvodech zaměstnavatelů a zaměstnanců. Ti také mohou očekávat přiměřený důchod, protože za celý život odvedli pořádné peníze. To je spravedlivá zásluhovost.
OSVČ si upravují vyměřovací základ, aby nemuseli moc platit, raději jen to minimum. To ví v tomhle státě každý. A protože za život do společné kasy málo odvedli, tak také v důchodu málo od státu dostanou. Takže ať nebrečí a raději si nepřiznané příjmy ukládají, aby měli na stáří z čeho žít.
OSVČ obecně nijak nebrečí, neb to brečení "za ně" dělají různí socialističtí, bolševičntí či odborářští "dobrotrusuvé" ;-)
Není od věci brát v potaz, že OSVČ bylo a je několik kategorií. Ti co spadají mezi OSVČ vedlejší (asi 45 % z celkového počtu OSVČ) budou mít většinou důchody nadprůměrné, protože se jim sečtou vyměřovací základy ze zaměstnání a odvodů ze samostatné činnosti. To jen na okraj.
Pokud se týká OSVČ hlavních, většině vychází v současné době důchody asi o 10 % nižší než ostatní důchody nově vyměřované, což není žádná velká katastrofa (je to víc, než průměrný důchod), a kdo má hlavu s tím počítá.
Těch extrémně nízkých důchodů, kterými se čas od času argumentuje (při snaze levice živnostníky více "podojit", neb "zlý kapitalista živnostník" je snažší cíl, než nadnárodní společnosti či místní oligarchové) jsou podle statistik jednotky případů ročně. A na vině je, častěji než nízké odvody, nízká doba pojištění, způsobená prací na dohodu v minulosti či třeba prací v nesmluvní cizině.
A to, že takový "pauzírník" či "pauzírnice" si pět let před důchodem vyřídí živnostenské opravnění a snaží se více či méně úspěšně "podnikat" na tom mnoho nezmění.
Jen na okraj - jsem OSVČ od r. 1992, někdy jako vedlejší, významnou část té doby jako hlavní. V současné době pobírám předdůchod (jinak řečeno, žiji za své) a do řádného důchodu mi chybí 21 měsíců. Kdybych nyní odešel do předčasného důchodu (trvale kráceného, a to výrazně), činila by jeho výše 13130 Kč (plus minus nějaká desetikoruna možné chyby výpočtu). Čili byl by to v podstatě průměrný důchod.
Jarmila, můžete souběžně pobírat starobní důchod a pracovat, samozřejmě v zákonných variantách. Příjem nad odpracovaný rok, pro výpočet starobního důchodu, se připočítává k výdělku za odpracované roky. Takže výdělek za 250 dnů bude větší než za 20 dnů, pro výpočet starobního důchodu. Je třeba doplnit, pokud vám schází méně než 90 dnů, do započtení dalšího roku a dalších 1.5%, je možno tyto chybějící dny, bez pobírání starobního důchodu, v rozsahu 1 až 89 dnů, po žádosti u ČSSZ odpracovat a tím si navýšit výpočet o již zmíněného 1,5% za další odpracovaný rok. Pokud chybí 90 dnů a více, tyto už zakládají nárok pro navýšení důchodu o dalších 1,5% za každých odpracovaných 90 dnů. Na ČSSZ si vyhledejte starší úřednice, je to jak s vínem,,čím starší, tím lepší", v tomto případě zkušenější.
Referentka z OSSZ mi sdělila, že je opravdu lepší odcházet do důchodu s ukončeným celým rokem, tedy jak píšete 40 let a 20 dní, protože se do důchodu započte celý předchozí rok, např. při odchodu 20.1.2020 se započte celý rok 2019. Pokud někdo odejde 31.10. 2019 a v dalších letech již nebude pracovat, tak se započte jen rok 2018.
Pravděpodobně chybka ve vzájemné komunikaci. To co uvádíte se spíše týká rozhodného období - obecně je lépe (pokud nedošlo k poklesu příjmů) odejít do důchodu počátkem kalendářního roku, než koncem roku předcházejícího, protože navýšení přepočtových koeficientů pro jednotlivé roky rozhodného období bývá vyšší, než valorizace již vyměřených důchodů
"Celé roky pojištění" se ale počítají ze součtu dnů pojištění (po zápočtu případných redukcí), a to jejich dělením 365 (viz § 34 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb.).
Někdy se samozřejmě povede posunem data, k němuž je vyměřen důchod, získat obojí.
Omlouvám se, napsala jsem to nepřesně: celková odpracovaná doba se netýká kalendářního roku, ale rozhodného období. Mně šlo o to, JAK se to dá zjistit, tedy ke kterému datu by se mělo požádat o odchod do důchodu, aby na tom pracovník nebyl bit, tedy aby neměl odpracováno těch 41 let a 320 dnů, ale 42 + např. 10. Pokud vím, tak OSSZ to nedělá a počítat to z informativního výpisu je zoufalá a ne zcela přesná práce.
Doba 35 let na vznik nároku na starobní důchod nemá nic společného s ročníkem narození, tedy 1965,1971 - je to snanoveno zákonem a je to počítáno od konce kdy vám vzniká věkový nárok na důchod. To znamená lidé odcházející letos musí mít odpracováno za celý svůj život minimálně 35 roků. Pokud nemají je to řešeno opětovně zákonem č.155/1995 Sb
V části, kde se píše o důchodovém věku a výdělečné činnosti je uvedeno, že pokud člověk dosáhne důchodového věku a má na důchod nárok, že má na výběr dvě možnosti - buď výdělečnou činnost ukončit a pobírat důchod, anebo dělat dál a zvyšovat si tím výši důchodu (v článku to sice není uvedeno, ale toto zvýšení dělá 1,5 % za odpracovaný určitý počet dní bez pobírání důchodu - nevím přesně kolik - 90? 180?). Nevím, jak je tohle myšleno, možná jde jen o nejasné vyjádření, ale samozřejmě je tu taky třetí možnost (zřejmě jen pro zaměstanace? to nevím jistě...)- pobírat důchod a přitom dál normálně pracovat a k platu/mzdě pobírat ještě ten důchod. Ale i v tomto případě si člověk svůj důchod navyšuje - nevím úplně přesně, ale myslím, že je to zhruba o 0,4 % za každých při pobírání důchodu odpracovaných 365 dní. O toto zvýšení se však musí žádat.
Samozřejmě že v dnešní době,kdy je drahota sedět pasívně doma jen s důchodem znamená chudobu.Jsem čerstvá důchodkyně,pracuji na plný úvazek dále.Člověk je mezi lidmi,pracovní proces nutí k aktivitě.Řadu let jsem vdova-tudíž důchod by byl jediný zdroj příjmu o totální sociální izolaci v paneláku ani nemluvím.Nechci být chudá a obracet každou korunu.Zvednou vám důchod o pár stovek a na druhou stranu zase zdražování všeho od bydlení až po potraviny.Výsledný efekt je pak jaksi nulový.
Podmínkou nutnou, nikoliv však postačující je, aby jste bydlel ve svém ! Máte-li platit nájemné bydlení a k tomu ještě měsíční inkaso a ostatní tj. potraviny, oblečení, léky a případně mimořádné výlohy např. vybavení domácnosti, je to potom na špagát. A to beze srandy. Samozřejmě se to týká singl tj. žijete-li sám nebo sama. Sorry Jako. ANO _?
To je dáno rozdílným způsobem valorizace důchodů a výpočtem nově vyměřovaných. Zatímco staré se valorizují o inflaci plus 1/2 reálného růstu mezd (bývalo to o 1/3 růstu, a po dobu dvou let krize jen o inflaci), nové se počítají z osobních vyměřovacích základů, u nichž je zohledněn celý růst mezd.
Jistou logiku je nutno vidět v tom, že valorizace o inflaci má důchodcům zachovávat kupní sílu jejich důchodů z doby vyměření (že je jejich "spotřební koš" často jiný než ten, z něhož se počítá inflace je věc jiná), zatímco druhá složka valorizace, tj. 1/2 růstu reálných mezd, vlastně přiznává důchodcům podíl na současném růstu produktuvity práce (vyjádřené nepřímo růstem mezd), a to i přesto, že se již současní důchodci na růstu produktivity práce nijak nepodílejí (a vlastně tak od aktuálně pracujících "dostávají něco navíc" na přilepšenou).
Na druhé straně, zohlednění celého všeobecného růstu mezd v okamžiku odchodu do důchodu má zase logiku v tom, že ten pracující člověk, který právě odchází do důchodu, se na tom zvyšování produktivity (a s ní souvisejícím růstu mezd) podílel po celou pracovní kariéru.
Tento rozdíl mezi valorizovanými a nově vyměřovanými důchody je markantní u "starodůchodců", kterými jsou zejména ženy, neb zatímco statistický důchodce zažije v průměru cca 18 - 19 valorizací a pak umře, tak statistická důchodkyně jich zažije 27 - 28. "Díky" možnému a běžně využívanému dřívějšímu odchodu do důchodu u současných důchodkyň (o 3 - 5 let) dokonce stále ještě dochází k tomu, že zatímco mužům či bezdětným ženám stejného data narození osobní vyměřovací základ díky růstu produktivity práce ještě rostou, pak těm "dříve odešlým" valorizační vzorec již část podílu na tomto růstu nepřiznává. (Podle mých propočtů může valorizace asi z 1/3 za "nízké důchody žen". Další 1/3 dělá dřívější odchod žen do důchodu a pouze 1/3 je dána nižšími platy.)
Dobrý den . Chci se podělit , o jednání pracovnice CˇSSZ . Ve středu 17.4. jsem se jel jakožto invalidní důchodce -v bláhové naději , že mně na tomto úřadu poradí-informovat o důchodu od r.2020. Jenže jsem narazil. V kanceláři seděli dvě MADAM. Na dámu sedící po levé straně jsem se slušně obrátil se svojí prosbou . Bylo mně sděleno touto 'Damou' ,podotýkám že docela arogantním způsobem ,NEMA PODKLADY PODLE KTERY'CH BY TOTP MOHLA SPOCˇI'TAT ' . Pro takovouto odpovědˇ. Jsemjel 50 km tam a 50 km zpět . Je zkrátka nová doba , co ty ve svých skoro 62 letech nás U'RˇEDNICE budeš vyrušovat. Byla přece jen pouhá středa! Toto je můj zážitek na ůřadě CˇSSZ.v Plzni -Jihu Lobezská 12.PS. na doporučení této paní, se mám přijít informovatm listopad-prosinec. Dovolte , abych této obětavé pracovnici touto cestou poděkoval za ochotu ,se kterou se mně ujala. SOMOLA
Nikdo jsme u Vámi popsané události nebyl. Takže může to být pravda i nemusí. Z podání jedné strany nelze činit žádné závěry. Je to subjektivní. Na druhou stranu se dnes dá komunikovat prostřednictvím mailů, sociálních sítí a nemusíte jezdit desítky kilometrů na úřad. Moje zkušenost za dlouhá léta je i taková, že Češi jsou největší stěžovatelé na celém světě. A většinou bezdůvodně, či ve snaze druhého poškodit. A nejvíce pláčou v hospodách, na ulicích a samozřejmě doma. Pokud se domníváte, že postup úřednice byl v rozporu se stanovenými postupy, že jednání bylo například nedůstojné, urážející porušující etický kodex zaměstnance ve státní správě - obraťte se na vedoucího, ředitele, nadřízený orgán... Neplačte zde. To je chování malého dítěte.
A položil jste si základní otázku, co jsem udělal pro to, abych neodcházel jako žebrák??? Mnoho zodpovědných občanů rozhodně jako chudáci do penze nebudou odcházet. Pokud mně zdraví dovolí, budu s ještě mnohem větší aktivitou poznávat daleký svět. Dnes lituji, že nemám tolik dovolené. Peníze na to mám, jen čas mi chybí. I přesto v průměru 2 krát ročně se vydám tisíce kilometrů od ČR. Přitom cestuji velmi levně, od letenek v akcích, přes levné ubytování i v hostelech, či pod stanem až po využívání místní veřejné dopravy. Co Vy vydáte za průměrnou dovolenou někde v Chorvatsku, za to já realizuji třeba 14 dnů někde ve Vietnamu, Malajsii či Thajsku. Neválím se u moře, ale cestuji po dané zemi.
To že to nezajímá Vás neznamená, že to nemůže být užitečná informace pro někoho jiného. Například v tom, že jej napadne, co ta "exotika" vlastně stojí. A zjistí, že pro důchodce (či "freelancera") může být třeba takový delší pobyt v Indii či jiné exotické zemi docela zajímavý, protože životní náklady jsou leckde výrazně nižší, než doma.
Vzhledem k tomu; že jsem měla společně s bratrem velmi slušně zabezpečené dětství; vrátila jsem rodičům starostlivost
v době nemoci a stáří @ž do konce života.
Zakládám si na tom, že ani jeden z nich nebyl jediný sem v ústavu; mimo nemocnice.
Péče trvala celých 11 let; za to se mi stát fakticky odvděčil bravurně; mám důchod na chcípnuti a ještě uznají jen to; co sami uznají.
Vzhledem k tomu; že jsem měla společně s bratrem velmi slušně zabezpečené dětství; vrátila jsem rodičům starostlivost
v době nemoci a stáří @ž do konce života.
Zakládám si na tom, že ani jeden z nich nebyl jediný sem v ústavu; mimo nemocnice.
Péče trvala celých 11 let; za to se mi stát fakticky odvděčil bravurně; mám důchod na chcípnuti a ještě uznají jen to; co sami uznají.
V osmnácti letech jsem začala vykonávat jako koželužská dělnice práci, která byla později zařazena ve II výkonnostní kategorii. Pracovníkům, kteří odcházeli do starobního důchodu do roku 1992 bylo přiznáno finanční zvýhodnění, těm, kteří odcházeli až po roce 1992 nikoliv. (V dnešní době jsou zmiňované Koželužny dávno zrušeny)
V této kategorii mně bylo uznáno 10 odpracovaných let (odcházela jsem do starobního důchodu v roce 2015), toto mně ale zvýhodněno nebylo.
Začátkem ledna 2018 byl do sněmovny podán ke schválení zákon o zvýhodnění pracovních kategorií, o odškodnění obětí komunismu a .t. d..., který lednem roku 2019 vyšel v platnost.
Opět jsem posílala upozornění na ČSSZ do Prahy nejprve e-mailem, na který jsem dostala odpověď, že nemám ověřen elektronický podpis. proto jsem ihned druhý den ten samý dopis ve stejném přesném znění odeslala v březnu tohoto roku doporučeně a do dnešního dne jsem ještě neobdržela žádnou odpověď.
Chtěla bych jen podotknout, že deset let fyzicky náročné práce v prostředí, zamořeném chemikáliemi, se mně nevratně podepsalo na zdraví, takže poslední roky před starobním důchodem jsem mohla pracovat jen na poloviční úvazek, takže výdělky byly velmi nízké. S přibývajícím věkem se potýkám se stále se stupňujícími zdravotními problémy, které mně způsobila fyzicky náročná práce ve škodlivém prostředí.
Kam se mám obrátit, aby mně bylo vysvětleno a zdůvodněno, proč mně ČSSZ v Praze neposkytne ani odpověď na doporučený dopis?
Pekně s nama vyje.... Škola se nepočítá a musí být odpracovaných 35 let. To by mě zajímalo jak někdo kdo studuje a začne pracovat třeba ve 25ti zvládne odpracovat 35 let. Během tak dlouhé doby skončí párkrát na úřadu práce i ten nejpracovitější člověk a pokud se tak stane po 55ti tak ho už nikdo nezaměstná.
Důchodová reforma nebude potřeba. Až půjdou do důchodu lidé narození po 1970 tak půlka z nich žádný důchod nedostane.
A to si k tomu připočítejte, že doba, po kterou jste na Úřadu práce, se pro důchodové účely bude počítat pouze ta, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, a do Vašich 50 let pouze 3 roky, zbytek se Vám nebude počítat jako doba odpracovaná. Já se obávám, že důchody řady mladších lidí, co byli v mládí rebely, načež si pořídili rodinu a konečně jim spadly růžové brýle mámení, si budou před důchodem těžce drbat hlavu. Vedle toho tu budeme mít neustále se rozrůstající skupinu lidí nikdy nepracujících, co celý život pobírají sociální dávky a které je těžko vůbec v nějakém oboru zaměstnat (viz tento "pracovník": https://www.youtube.com/watch?v=Smc44zf7FRE ). Takže strašení odchodem do důchodu v nějakých 73 letech může být proněkteré lidi nikoli strašení,ale bohužel realita.
Tak, na rozdíl od dnešní důchodové a předdůchodové generace je výše nástupních platů absolventů VŠ a "běžných" povolání poměrně výrazně posunuta ve prospěch těch absolventů škol, čili ti 25-30 letí jsou na tom poněkud lépe, než třeba v r. 1980 - 1990. Mají tedy zase jiné ekonomické výhody. A mnozí, kteří studovali "za socíku" si vedle studia přivydělávali (dnes také), a to pojištěnou prací, takže ten zápočet studia jako náhradní doby pro důchod není až tak významný. Důchodové pojištění za dobu studia po r. 2009 (která již není náhradní dobou) lze kdykoli doplatit změtně, což absolventům VŠ docela doporučuji, mají-li na to (on také může nastat případ, že se stanete invalidní, a pak to může být docela podstatné). Evidence lidí s VŠ vzděláním na ÚP se většinou počítá maximálně na týdny, nikoli na roky (já tu "čest" neměl nikdy). "Nejpracovitější člověk" nad 55 let málokdy čeká, až jej někdo zaměstná, pokud sezná, že o něj není až takový zájem jako o zaměstnance (a pokud umí něco jiného, než třeba administrativu ve státní správě). Přece není až takový problém nabídnout svou práci, znalosti a zkušenosti "na volném trhu" jako OSVČ. Osobně znám větší než malý počet živnostníků (a jiných OSVČ), kteří začali "podnikat" nikoli z touhy stát se kapitality, ale proto, že přišli o zaměstnání. A mnozí z dnešní předdůchodové generace evidenci na ÚP vnímali a vnímají jako "punc neschopnosti", zejména u těch, kteří do 25 let studovali.... Takže "na pracák ani omylem", leda v nouzi nejvyšší. Když u svých vrstevníků odečtu školy a počítám čistě jen odpracovaná léta, pořád docházím k 39 - 41 rokům bez jakýchkoli náhradních dob, přičemž pro nárok na důchod stačí buď 35 let včetně dob náhradních, nebo 30 let odpracovaných. Takže nějak nevidím "nesplnitelnost".
Ne každý má ovšem VŠ, že. Jsou mezi námi i lidi, co mají jen základní vzdělání, neb nesložili maturitu.Krom toho jsou mezi námi lidi, jejichž zdravotní stav jim nedovolí pracovat "na plné kule", ale mají dost podstatná omezení, kvůli kterým mohou pracovat pouze omezeně a následně nemají zrovna velký plat. Pak máme i dost osob, které by sice pracovaly,ale přišly o práci ve vyšším věku (obvykle 50+), ale opět už taky nemůžou dělat všechno, protože jakoukoli práci už prostě fyzicky nezvládnou, ale jejich zdravotní omezení nestačí ani na invalidní důchod nejnižšího stupně. A ne každý může být OSVČ, mnozí starší lidé se toho bojí, třeba jen proto, že třeba zákony pro nemocenskou u OSVČ jsou doslova ostudné.
Příspěvek byl reakcí na první příspěvek ve vláknu, kdy autor (Jarek) psal o studiu do 25 let a následné výdělečné činnosti, s tím, že 35 let pojištění se "obtížně stihne". Což odpovídá v 99 % případů studiu VŠ.
Maturant (i neúspěšný) zpravidla začně pracovat před 20. rokem, "vyučenec" či člověk jen se ZŠ i o pár let dříve. Samozřejmě, existují i mladiství lemplíci, kteří visí na krku rodičům a do třiceti let si "zkouší žít na nečisto".
Pokud se týká problémů věkové kategorie 50+ a pracovního uplatnění, mne se týká nejen 50+, ale i 55+ a 60+ :-). Takže opravdu vím, o čem je řeč. Ale stále mi přijde, že získání 35 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 30 let odpracovaných, není až takový problém.
Lidi lidi jsme otrokem teto zeme a navic me pripada,ze politici bojuji proti nam ve vsech bodech .vedi ze jsme ovce,co si ty jejich zakony nechame libit ,proto nas systematicky nici ,no na druhou stranu se cikani neumi kolikrat ani podepsat,ale spocitat si davky ,na co maji narok i nemaji to jim jde,aspon nekteri ten system vyziraji,kdyz my to neumime hahaha i kdyz za to my platime
Tak 35 let (to není konečná, ale bude se postupně navyšovat) je adekvátní. Když někdo skončí ve 24 až 26 let studium VŠ bude pracovat pravděpodobně do 70 let. Triviální matematickou operací nazvanou sčítání si spočítáte, do kolik bude muset minimálně pracovat. Minimálně do 60 let, spíše do 65. Ale 98% bude pracovat do 70 let. Jinak se jim důchod bude krátit a to dost. V případě, že si ve 3. penzijním pilíři našetří potřebnou částku, mohou odejít dříve a budou čerpat peníze ze svých úspor. Důchod se jim krátit nebude. Kdo peníze rozfofruje, bude až do konce nevolníkem. Jeho volba.
Celý život jsem poctivě pracovala v dělnických profesích,nikdy naštěstí nemarodila,vychovala jedinou dceru-ta vystudovala vysokou školu s červeným diplomen.Jsem na ni pyšná a hlavně za to jak se ke mě a manželovi chová.Mám duchod 13800kč a jsem spokojená,nekouříme,nepijeme,žijeme skromě,já chodím ještě na 4hod.do práce.Ono to chce hlavně myslet na ten duchod dříve.Takže lidi nenadávejte,máme se dobře.
Ano, chce to se na důchod připravovat po dlouhé období. Vytvářet finanční rezervy, mzdu či plat nerozházet za hlouposti (alkohol, tabák, hadry, zbytečnou kosmetiku,.... neměnit spotřební elektroniku po pár letech za novou atd.) Lidé se velmi liší, jak dokáží hospodařit. jeden si dokáže odkládat pravidelně tisíce z příjmu, druhý vše spotřebuje...
S velkou pravděpodobností žádný. Pokud ale zvládl získat alespoň 15 let pojištění, pak mu může být ve věku o 5 let vyšším, než je řádný důchodový věk muže stejného data narození, přiznán tzv. poměrný starobní důchod. Letos by se to například týkalo osob starých 68 let a 4 měsíce a důchod by měl nejméně 4040 Kč. O kolik by případně byl vyšší by záleželo na tom, jaké měl takový člověk v minulosti v rozhodném období výdělky, kolik let skutečně jeho pojištění trvalo, a jak by byly hodnoceny nepojištěné doby (tj. zda jako vyloučené či nikoli).
Mam 25 let odpracovanych a mam narok na duchod,jsem nyni v duchodovem veku ,ale me rekly damy,ze na duchod nemam narok az za 5 let neskutecne ,pracovala jsem jako pecovatelka starych lidi a mam dost nemocnou pater artrozu karpaly tlak vyssi ,cukrovku a nevim co jeste ,tak asi budu muset zazadat o invalidni duchod jinak to nevidim ,jeste 5 let to nedam -spatne zakony to nikde neni
Pokud máte odpracovaných (jen) 25 let, tak patrně nárok na důchod nemáte, i když máte důchodový věk. To už dlouho nestačí. Otázkou je, jakou máte celkovou dobu pojištění, včetně náhradních dob. (Studium před r. 2010, výchova dětí do 4 let věku atd. Také bylo možné si důchodové pojištění platit. ) Možná, že jste se také jen s "dámami" nedokázala domluvit, co máte doložit. Jinak podotýkám, že ženy, které v současné době odcházejí do důchodu, mají bězně 42 - 45 let pojištění. Takže 25 let fakt není mnoho....
Možná nějaký závěr zkusím udělat. Byl-li Vám důchod vyměřen letos (nebo relativně nedávno), je zřejmé, že Vaše dlouhodobé příjmy byly (při 46 letech pojištění a procentní výměře 9330 Kč) po přepočtu na současnou hodnotu peněz cca 13522 Kč hrubé mzdy, což je velmi blízko dnešní minimální mzdě.
Neumím posoudit, jako skutečnou cenu měla Vaše práce "na pracovním trhu", tedy zda odměny, které jste postupně od r. 1986 dostávala od zaměstanvatelů té práci odpovídaly. (Nicméně obávám se, že z hlediska místa a času to bylo odpovídající, protože jinak byste přešla k zaměstnavateli, který by platil lépe.)
Jinak, jen na okraj, přímé náklady zaměstnavatele na Vaše pracovní místo by byly cca 18200 Kč (a další nepřímé zhruba dalších 6000 Kč či více) měsíčně.
A ještě jeden pohled té hrubé mzdě 13522 Kč odpovídá čistá mzda 11375 Kč!!! Nebo-li Váš důchod je o 1225 Kč vyšší, než čistá mzda, odpovídající hrubé, ze které byl ten důchod vypočítán (prostě dostáváte víc, než jste vydělávala).
Jinak, na důchodovém pojištění za Vás bylo (zaměstnavatelem a Vámi) v současné hodnotě peněz odvedeno cca 2351000 Kč, které zvládnete "vyčerpat" asi za 15 a 1/2 roku. Důchod ovšem budete "statisticky pravděpodobně" dostávat ještě o 10 - 12 let déle, a to díky mimořádně solidárnímu českému důchodovému systému, který "bohatým bere a chudým dává".
Shrnuto, nevidím důvod, proč by se měli stydět Vaši zaměstnavatelé, Vy, nebo stát.
Osobně preferuji zásluhovost. Pokud vydělávám například 90 tisíc, tak by také moje penze tomu měla odpovídat. Platil jsem nesrovnatelně vyšší sociální pojistné, samozřejmě i zdravotní a daň z příjmu než člověk s 25 tisíci. To je nespravedlivé, ne že Vám vyměří penzi, která je jen řádově o pár tisíc nižší než by byla má.
Když čtu tyto vaše názory, tak mi je smutno, jaké tupce máme v naší společnosti. Pokud se nebudeme všichni snažit a dělat něco víc, než naše společnost žádá, tak se nedivte. Umíte akorát kritizovat. Podívejte se na sebe, jak jste nakládali se svým životem a jestli jste ho prožili ve štěstí, zdraví a radosti, i bez peněz, tak to je snad základ.
jsem kuchar a abych uzivil tri deti pracuji pres 20 let v zahranici. ano vydelam si slusne penize ale take kazdy mnesic platim do kasicky eu pres 15000 kc na danich. predpokladal jsem ze budu mit slusny duchod, tedy pokud se ho doziju. ale zjistil jsem ze mi stat nejakym duchodovym balickem snizil duchod skoro o 10000 kc mnesicne, takze budu pobirat asi o 3000 kc vyssi duchod nez ten co nikdy nepracoval,.chvala nasim politykum, stydim se za to ze jsem cech, protoze u nas si v podstate mohou politici navrhnout jakykoliv zakon nebo upravu beze strachu ze by nekdo protestoval.jen tak dal,,,,,,,,,
Nejvíce se mi líbí, když lidé nadávají, že mají malý důchod. Samozřejmě, mohly by být důchody vyšší, ale to by se nesměly dít i tyto negativní věci:
1. Buďto sami málo pracovali a tím pádem méně peněz zaměstnavatel odváděl státu,
2. Nebo zaměstnavatel posílal jen polovinu jejich výdělku na ČSSZ.
Není žádným tajemstvím, že někteří zaměstnanci dostávají sice celý plat jako jiní, (půl na ruku a další půlku na svůj účet), tím pádem ale za ně zaměstnavatel odvádí méně na ČSSZ a zaměstnanci s tím souhlasí, místo aby přemýšleli do budoucna
až budou žádat o starobní nebo i invalidní důchod.
Paní Maláčová se ale nad hořekováním těchto lidí smiluje a těm, co se celý život snažili a zaměstnavatel za ně poctivě odváděl, pomaličku z důchodu ubírá a těm méně pracovitým nebo "okrádaným"zase penízky přidává. A to nemluvím o dalších nepracujících.
Takže do budoucna: z á s l u h o v o s t se ruší a bude nahrazena zcela jiným zcela nespravedlivým způsobem.
Nechapu jak se mohl zvysit odchod do duchodu az po 35 letech odpracovanych-uz i Polsku je to po 20 letech a nemluve o zapadnich,ci severnich zemich-tak zeny ktere vychovaly vice deti a i kdyz maji narok podle veku na duchod,tak nesplnuji 35 let odpracovanych .tudiz nedostanou duchod -tak to je nemoralni a sprosty -ty zakony tady jsou fakt desne
V Polsku zeny chodi driv do penze.snad uz v 60letech. Tady v sudetech,v cechach pracuji polky a tuhle sem potkala svou polskou kolegyni z prace a ji chodi uz polsky duchod a tady chodi jeste do prace,do fabriky...tady v cechach ji jeste nevznikl narok na dilci duchod z cech!!!polské kolegyni je kolem 60let :)
Odpracovaných let (bez náhradních dob) stačí pro nárok na důchod 30. A ve věku o pět let vyšším než je důchodový věk muže stejného data narození stačí i jen 15 let, a to dokonce včetně náhradních dob. Jinak výchova dětí až do 4 let věku se započítává jako náhradní doba (U dětí s alespoň 1. stupněm závislosti až do 10 let. ) Možná, místo nadávání na zákony, by to chtělo se s nimi seznámit.
Ne. Pokud se týká invalidního důchodu 1. a 2. stupně, je míněn pouze jako kompenzace horšího uplatnění na pracovním trhu (předpokládá se, že budete nadále pracovat a vydělávat). Teprve 3. stupeň je považován za náhradu příjmu. Za náhradu příjmu je ovšem považován také starobní důchod, takže jaksi už není co "kompenzovat". Něco jiného jsou příspěvky na péči podle stupně závislosti, případně příspěvky na dopravu a podobně. To ovšem není "nějaké procento" k důchodu, asle samostatné sociální dávky.
"Na pracáku" o tom ví, s odpuštěním, starou belu. To není v jejich kompetenci. Je to složitější. "Částečný" ID přiznaný do r. 1995 se započítává, od r. 1996 nikoli (není to pracovní příjem ale sociální dávka). Nicméně, pokud si při dosažení důchodového věku požádá poživatel ID 1. nebo 2. stupně o starobní důchod. ten je počítán dvěma způsoby. Zjednodušeně, první je standardní, jako u jakéhokoli jiného žadatele o důchod. Tj. spočítá se celková doba pojištění, osobní vyměřovací a výpočtový základ za rozhodné období (zohlední se doby pracovní neschopnosti, péče o děti a td.) a na základě toho se vypočte důchod. Druhý způsob je, že doba pobírání ID je považována za vyloučenou, tj. do výpočtu osobního vyměřovacího základu (vlastně průměrného výdělku v aktuální hodnotě peněz) se zahrnují pouze příjmy a doby před vznikem invalidity, případně další doby, kdy ID nenáležel. Druhý způsob bývá obvykle výhodnější, leda že by invalidní důchodce měl vyšší příjmy, než před vznikem invalidity (více viz § 19 zákona o důchodovém pojištění).
Z toho co jste uvedla Vám to nikdo nevyvěští. Výpočet důchodu je docela složitá věc. Nicméně, pokud je vám 59 let a narodila jste se tedy patrně v r. 1960, je váš důchodový věk 63 let a 8 měsíců. Do předčasného důchodu pak můžete odejít nejdříve v 60 letech. Pokud byste toho využila, ztratíte 3 - 4 roky pojištění, což prezentuje 4,5 - 6 % na procentní výměře důchodu. Sankční krácení za cca 1340 dnů předčasnosti by pak činilo dalších 18,9 %.
Pro představu - pokud by váš osobní vyměřovací základ (průměrná celoživnotní hrubá mzda v současné hodnotě peněz) činil např. 25000 Kč, měla byste důchod při využití maxima předčasnosti asi o 4000 - 4300 Kč nižší než "normální" starobní důchod, který by při výše uvedeném osobním vyměřovacím základu byl lehce přes 15 tis. Kč (V dnešní hodnotě peněz.)
Toto dítě, pokud se nedožilo alespoň půl roku, se bohužel nepočítá. Nižší důchodový věk žen je odvozen od počtu vychovaných dětí, nikoli dětí, které žena porodila. Podle § 32 odst. (4) zák. 155/1995 Sb. " Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat." Nicméně toto ustanovení zmírňuje prováděcí vyhláška 284/1995 Sb. kde se v § 4 odst. (2) říká že "Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod (§ 32 odst. 4 zákona) se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o nezletilé dítě
a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, nebo
b) aspoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného podle zákona pro vznik nároku na starobní důchod."
Vás by se týkalo písmeno a), písmeno b) je případ, kdy např. vnuka vychovává "na stará kolena" babička.