Jsem těsně před důchodem .Před časem jsem odešla ze zaměstnání,kde jsem se setkala se šikanou a ponižováním.Teď hledám práci a nenejdu,protože všude chtějí mít mladý kolektiv.Do důchodu nechci protože se cítím velmi dobře. Ráda bych uplatnila to ,čemu jsem se v životě naučila. Jsem samostatná ,ráda se učím nové věci,mám oragnizační schopnosti,mám schopnost empatie,jsem pracovitá,umím na PC WORDa EXCEL,mám pedagogické vzdělání,pasívně německý jazyk.Někdy mně napadá,že společnost nestojí o lidi,kteří se v životě něčemu naučili.Tak nevím,máme my,co ještě něco umíme a nechce se nám do důchodu, odejít na věčnost? Nebylo by lepší pro společnost nás zaměstnat?Na úřadech práce jsou většinou starší lidé a matky s dětmi.Jsme neumistitelní.Věřte,je to zoufalství,být doma.Možná,že si tento příspěvek přečte mladší člověk a bude mít názor,že mám jít do důchodu.Ale určitě má rodiče a těm by to také řekl? Irena
Jsem na tom podobně.
Jsem z jižních Čech.
Nevěděl byste o něčem?
mail: mikimaus@seznam.cz
(toho mikimause si nevšímejte, byl to kdysi pokus z mladické nerozvážnosti a dneska občas slouží jako internetový nick)