Názory k článku Stáří jako hřích

oni nepracují, protože musí, ale protože je to baví ... az na to, ze cesky predduchodce pracovat musi, protoze nemel prilis sanci si za svuj produktivni zivot nasterit na spokojeny duchod a zravidla neni financne zajisten.

není to jen o našetření. v každém věku si každý člověk potřebuje něco dokázat, a když ho to baví o to lépe.

To jsou jen takový kecy o tom, že práce má člověka bavit. Jsou taky práce, které se udělat MUSÍ a o nějakém bavení se při práci není ani řeč. Myslíte, že popeláře jeho práce baví? Že před ranním nástupem na šichtu oběhne sídliště a radostně oňuchá všechny popelnice, protože se mu po tom smradu stýská? Jenže si hoši přiznejme, že bez jeho práce chcípneme ve špíně. Myslíte, že mámu baví vyměňovat dítěti posranou plínu nebo vyprat pozvracenou postel, když je dítě nemocné? Ale kdo to za ni udělá? Služka?
Ano, je dobře, když jsou práce, které nás baví, ale rozhodně jich není většina.

i práce, která vás baví sebevíc má v sobě spoustu rutinních prvků, ale jen jejich pravidelným činěním se zdokonalujete.

To je fakt. Ale co máte z toho, že jste se rutinně naučil lépe a rychleji nahazovat popelnice na Kuka-vůz nebo svižně přebalit posrané dítko? Vyšší plat pro popeláře? Dítko povyroste a Vám je rutinní provedení tohoto úkonu dokonale na kočku, ledaže byste šel pracovat do kojeneckého ústavu. Dají Vám tam vyšší plat, protože mohou přijmout více dětí, které Vy rychle rutinně přebalíte?

spíš si připadat užitečný a že někdo o vás stále stojí.

autor dr. Vinter by se mel spise zamyslet nad svou komunistickou minulosti, pred tim nez nam zacne prednaset sve arogantni vymysli, jakozto neuspesneho a vyhozeneho manazera, ktereho jiz nikdo nechce zamestnat pro uplnou neschopnost, do te doby dokud jeho Dr. Vinter otec alias STB agent Vítr a za komunistu sef komunisticke Zivnobanky v Londyne, drzel nas synackem ochranou ruku, tak jej vsude drzeli. Ted je to uz jen prominentni komunisticky ditko, ktery se placa v kapitalismu.
Vydavatele by meli lustrovat od jakoho povlu zverejnujou clanky.

... kterou mohu jen potvrdit.

osobne patrim (a jeste malou chvili budu) do te 25-20 kategorie, a v tymu mam kolegu pres 60! (tzv prduch - pracujici duchodce). Myslim ze prave ten rozdil mezi nami a ruzne pr. zkusenosti davaji nasemu tymu preve tu vyrovnanost a vsestrannost. Jen jeste dodam, ze pracuji ve velmi prograsivnim odvetvi - IT. (casto mi muj kolega vypravi o pocitacich pres tri mistnosti :-D)

P.

Sef IT v nasem podniku uz ma duchodovy vek, je mu pres 60 let. A presto ho porad radi v podniku mame. Je chytry, prijemny clovek, a hlavne oboru rozumi, porad se vzdelava a prace ho bavi. (A taky nam casto vypravi o salovych pocitacich pred 30 lety) :-)

pokud sleduje vše za posledních x let, tak musí být na výši. Proč řešit jeho věk.

podle mě má určitě kolikrát jiný pohled než ti mladí, inventivu skloubí se zkušenosti a proveditelností. A schválitelností!

Starší asistentka má své výhody, odrostlé děti, zázemí atd. Navíc nemocnost takového člověka vzhledem k tomu, že prožil celý život v kanceláři je relativně nízká. Ale co ti ostatní? 50letý manuelně pracující vám nikdy nedá takový výkon jako jeho mladší kolegové. Přizpůsobytelnost starších k novým technologiim je rovněž nízká. Starší lidé se všeobecně obtížněji učí nové věci. Sám autor musí uznat, že něco jiného je učit se ve dvaceti a učit se v padesáti. Prostě už to hlava nebere.

Myslím, že to ta hlava bere jinak. Moje zkušenosti byly vždy velice uspokojující. O některých z nich někdy příště.

Take si myslim, ze otazka horsiho zdravi a snizene schopnosti ucit se u starsich pracovniku je z velke casti predsudkem. Starsi pracovnici mohou mit o neco malo castejsi marodku, na druhou stranu u nich odpada riziko paragrafu pri peci o male deti a maji daleko zodpovednejsi dochazku na pracoviste, nez ti zacinajici.

I s jejich ucenim to zdaleka neni tak problematicke. Jak rika pan Vinter, v pokrocilejsim veku funguje ucebni proces o neco jinak, nez u mladych. Funguje jinak, ale take velmi solidne.

To není pravda ! Můj děda dělával (ještě za života , země ať je mu lehká) ve Škodovce a pak v Siemensu , jezdil po elektrárnách a spravoval je a byl tím nejlepším zaměstnancem i v 62 letech !!! Tudíž nejde o věk , ale o to jestli je to baví , páč zájem je tím nejlepším lékem na "stáří".

Lucko, sice nevím kolik je vám let, ale připadá vám, že v 62 je člověk starý?

s tímto názorem plním souhlasím. i můj děda pracoval do vysokého věku a vše skončilo až jeho smrtí. ale jistě to byla krásná smrt, jen usnul a asi se mu zdály hezké věci. nikdy nepřestal se bavit a pracovat.

Milý mladý muži, jsem sice uz stará bába = prduch, ale chtela bych Vám říci, že slovo přizpůsobitelnost se píše s měkkým "i".
Ve Vašem mladém věku by to snad přijala i Vaše hlava.

U nas to bohuzel funguje jinak. Vetsine 50+ letych bylo v roce 1989 +/- 40 let a od toho se casto odviji jejich pristup k praci. Ti lide proste chodi do zamestnani a praci berou jako nutne zlo. Kazdy kdo ucil 50+ cloveka pracovat na pocitaci potvrdi, ze problem vubec neni v tom, ze chapou a uci se pomalu. Problem je, ze velka cast z nich to bere asi takto: Zase nejaka nova pitomost. Takovych uz jsem zazil. My jsme to cely zivot delali jinak/bez toho a taky to fungovalo. Ja mam par let do penze, prece si nemyslite, ze tady budu studovat jak efektivne pracovat s pocitacem.
Problemem te generace nejsou jejich schopnosti a mensi dynamika a podobne HR kecy. Problemem je jejich pristup (vetsiny z nich). Musi to byt pro ne strasne tezke, nechat si od mladeho paka v saku vysvetlovat co a jak delam spatne, kdyz tu vec delali uz v dobe, kdy ten mladik tahal kacera po dvore, ale to ten pristup proste neomlouva.
Casto je to ale i problem toho, ze sefa na nejake vyssi pozici dela clovek, ktery ma 30-35 let proste nechce mit v tymu cloveka, ktery ho vekove prevysuje. Prave proto, ze ten clovek ma mnohem vice zkusenosti a mohl by ho v budoucnu ohrozit.
A dusledkem je bohuzel to, ze nalepku neprizpusobivych a nevzdelatelnych dostanou i ti z nich, kteri jsou uplne jini. Napriklad kdyz muj otec skoncil jako reditel stredne velke firmy, tak i kdyz zkousel najit praci (a byl ochoten jit na nizsi pozici i plat), tak zadnou praci nesehnal. Musel si zalozit vlastni firmu (coz v jeho oboru neni moc idealni, protoze tam je prostor pro male firmy dost omezeny a tak nedela presne to, co by chtel).

Máš i nemáš pravdu... Nejde paušalizovat, jenže to se bohužel ve firmách i v personálních agenturách děje - je Vám více než 45? Jste nezajímavý a neperspektivní...
Nikoho nezajímá, že takový člověk by si svého místa vážil a vydržel v něm, raději vezmou hošíka s 3letou praxí, který se rozkouká, nabere zkušenosti a zmizí za lepším.
Mně je 47 a pracuji v IT branži, i když v době mých studií vypadal počítač tak, že jsme v pondělí odpoledne odevzdali děrnou pásku, naklepanou na dálnopisu, a v pátek ráno se nám vrátila obálka s výsledkem "Chybna paska" :-).
Pracoval jsem ve před léty ve státní správě, kde nebylo moc co na práci (ostatně jako dnes). Zatímco mí kolegové si vzali noviny a četli, já jsem sedl k PC a učil se s ním pracovat.
Bohužel je mně to málo platné - zavolám do agentury, sdělím vzdělání, praxi, znalost jazyků, hýkají nadšením, ovšem do doby, než pošlu životopis s datem narozením - dali jsme přednost jinému uchazeči...

Nepausalizuji. Pisu o vetsine a myslim, ze vetsina takova opravdu je. V tom, ze na to ta mensina doplaci a ze personalni oddeleni zbytecne apriori odmitaji dobre uchazece, se shodneme.

Casto je to ale i problem toho, ze sefa na nejake vyssi pozici dela clovek, ktery ma 30-35 let proste nechce mit v tymu cloveka, ktery ho vekove prevysuje. Prave proto, ze ten clovek ma mnohem vice zkusenosti a mohl by ho v budoucnu ohrozit.

Tak tohle můžu 100 % potvrdit. Mě se to naštěstí (ještě) netýká, ale když vzpomenu na "výběrová řízení" (v uvozovkách, protože o vítězích bylo vždy předem rozhodnuto) na jakékoliv pozice v mé staré práci, tak starší lidi naprosto neměli šanci. Jak se říká, každý úředník má zájem na rozšiřování okruhu svých podřízených, ne konkurentů :-)

.... a samozřejmě jde o to, že na mladšího člověka se "lépe řve". Přecejen je pohodlnější "sepsout" (ať právem nebo neprávem) někoho, výrazně mladšího, než někoho, kdo by vám mohl dělat rodiče.

Otázka je, zda na sebe necháte "řvát". Jestli ano, je to váš problém. Věřte mi, že v každé společnosti se vede monitoring lidí, kteří neumějí řídit a řvaní je výborná možnost, jak se někoho zbavit. Mám to vyzkoušené.

Jenže právě typicky mladý člověk po škole obvykle "snese" mnohem víc. Jednak nechce, aby v životopise měl, že z prvního zaměstnání utekl hned během prvních měsíců, jednak nemá zkušennosti "jak to chodí jinde".
A to "řvaní" nemusí být vždy jen o "zvýšení hlasu". Může jít o prosté "nařízení bez diskuse", popřípadě nějakou formu "šikany". A ať se to vezme, jak se to vezme, prostě každému se lépe šikanuje člověk který by mohl být synem/dcerou, než otcem/matkou.
A co se týče monitoringu - no jak kde. Čím větší je "pyramida řízení", tím menší tušení mají "ti nahoře" o tom, co se děje "dole". Většinou si udělají obrázek podle toho, co jim řeknou ti "těsně pod nimi" a ti zase mají informace od někoho kdo je zase "pod nimi", ...atd. A pokud se náhodou jednou za čtvrt roku ředitel vypraví mezi "plebs", tak to připomíná spíš potěmkinovu vesnici. Takže o nějaké "kvalitě monitoringu" mám celkem pochybnosti. Např. v mé staré práci byla moje vedoucí jeden měsíc vyhodnocena jako nejlepší (a myslím, že právem) a druhý měsíc, když probíhala "škatulata hejbejte se" vyhozena.
Naštěstí teď tohle nemusím řešit. Teď dělám práci, kde jsem ve "svém oddělení" jediným zaměstnancem a to je to, co mi plně vyhovuje.

to nemá s věkem co dělat. záleží na každém, jestli po sobě se nechá "vozit".

To jistě. Ale také záleží na tom, co si je kdo ochoten dovolit. A mám zkušennosti, že na staršího člověka to spoustu lidí ani nezkouší, prostě má před ním automatický respekt.

Milý(á) Anke,
taky už patřím k těm starším a musím se jich v jednom zastat, a sice postoje "takových pitomostí jsme už viděli". Někdy v 70. letech sem dorazily převratné sovětské pracovní metody, jako "nepokračuj ve vadné práci" a podobně (teda ony prý dorazily už někdy v 50. letech, ale v 60. letech jsme na ně v polotickém uvolnění jaksi zvysoka dlabali), jen měly vzletné údernické názvy, jako Basovova metoda podle jakéhosi akademika s maturitou, který objevil Ameriku. To totiž Rusové po dlouhém a namáhavém bádání např. zjistili, že nejlepší výživou pro tele je kravské mléko (co na tom, že to věděla každá hospodyně už v 19. stol, ta holt nebyla sovětský akademik). Podobné blbiny jsme se změnou režimu po r. 1989 přejali znovu, ale tentokrát z Ameriky. To bylo controllingových a jiných převratných metod, často takových, na které stačil selský rozum. Takže až budete kritizovat starší, že honem neletí a neaplikují věci podle nových moderních a děsně převratných metod, tak se jich zeptejte, proč to nedělají. Třeba pak dojdete na to, že stará metoda (výrobek) byla a je lepší.
Jeden příklad: po r. 1989 jsem pracovala v jedné firmě. To bylo období, kdy každý dlužil každému a firmy se bránily vystavováním proformafaktur. Až zaplatíš, dostaneš zboží. Firma to dělala tak, že sice vystavila proformafakturu, ale zboží přesunula do meziskladu. Vedení firmy mělo plnou hubu moderních metod, marketingu a tak, ale že máme ve skladu celoroční produkci, na to jaksi nepřišli. Viděli to ale skladníci a lidi z výroby, viděla to banka ve výkazech (rychle stoupaly zásoby), neviděl to ale ředitel, ten holt viděl jen světlé zítřky. Expedientky ze zoufalství chodily do meziskladu, zase rozbalovaly už zabalené zásilky pro proformafaktury, braly z nich zboží a rozesílaly zákazníkům. Nakonec se jedna z nich nakrkla, ne řediteli si vynutila písemný slib, že ji nevyhodí za to co mu řekne a posléze mu to vybalila. To už byl ve skladech takový bordel, že nikdo pořádně nevěděl, co ve skladu je a co ne. Skončilo to překvapením ředitele (mohl fabriku na rok zavřít, zboží bylo dost. Ale co lidi?), celé vedení dál zůstalo na svých místech, jen se zrušil mezisklad a zboží se vrátilo do skladu. Co myslíte, jakpak se tam asi lidi měli tvářit na nově zaváděné metody řízení?

Ja nemam zkusenosti se zavadenim novych manazerskych metod vedeni podniku. Ja mam zkusenosti se zavadenim techniky. Pocitacu a automatizovaneho systemu.
A velka cast 50+ lidi reagoval jak jsem popsal. Nekteri byli vylozene nastvani, ze se musi ucit psat v nejakem textovem procesoru, kdyz to maji za par let do penze. A k cemu jim takova hloupost v zivote bude?

Vas priklad je sice hezky, ale myslim, ze s problemem vubec nesouvisi. Kdyz reditel nevi co se mu deje v podniku, tak jsou vsechny manazerske teorie sumafuk.

A jestli si nekdo mysli, ze stary postup je lepsi, tak at to oznami sefovi a ten ho za to pochvali nebo vyhodi. A mel by delat to, co chce sef a jak to chce sef.

"A jestli si nekdo mysli, ze stary postup je lepsi, tak at to oznami sefovi a ten ho za to pochvali nebo vyhodi. A mel by delat to, co chce sef a jak to chce sef."
Ano, tomu se říkalo pasivní rezistence. Pokud se to těm dole, co měli zkušenosti větší než mladičký nezkušený séf se znalostmi řízení výroby z příruček, jaksi nezdálo, pak stačilo jediné: splnit do puntíku šéfův příkaz a čekat, jak to dopadne. Většinou se to dělalo těm, co byli děsní frajeři a nad ně nebylo. Viděla jsem jednou, jak lze zdola zlikvidovat šéfa, a byl to fakt hučák. Stačilo ho jen doslova poslouchat a když byl dotlačen do úzkých, tak na něj jen jednoduše nemít čas.
Probůh, proč by měl podřízený říkat šéfovi, že starý postup je lepší? Za to není placen. Podřízený je placen právě za to, že je podřízený a že má pracovat tak, jak to chce nadřízený. A pokud to nadřízený neumí a nedovede přitom vyjít s podřízenými, pak je mi to sice hluboce líto, ale v tom případě má smůlu.

I použití Vašeho textového procesoru se dalo rozumně vysvětlit. Ty to sice napíšeš v ruce nebo na stroji, ale já tam chci udělat malou změnu. Když to budu přepisovat ručně, ztratím čas. Nebo víš co? Když si myslíš, že stará metoda je lepší, tak to budeš přepisovat ve svém volnu, třeba v sobotu a neděli. Zadarmo, protože novou metodu nechceš.
Máte ale pravdu v tom, že v době zavádění stolních PC si řada lidí myslela, že se tahle novinka neuchytí, ale když přišli na to, kolik práce šetří, už by se k psacímu stroji nevrátili ani za nic. Dneska i starší lidé klidně používají mobily a další moderní techniku a vrátit by se nechtěli.

Nejak jsem nasi diskuzi prestal chapat. Prislo mi, ze jste nejak omlouvala a branila odpor lidi k nove narizenym metodam.
Proto jsem napsal, ze mohou klidne sefovi svuj nazor na tyto metody sdelit, ale delat musi podle toho co naridi sef.
A ted mi prijdete, ze vy to jakoby rozporujete, i kdyz pisete totez.
Proc by mel podrizeny informovat sefa o lepsim postupu? Protoze by i tomu podrizenemu melo jit o blaho firmy a o uspory.

Myslite, ze zavadeni pocitacu probihalo bez vysvetlovani? Ze dodavatelska firma pouzivala pri skoleni karabace a rakosky?
Ja jsem na zaklade svych zkusenosti proste ziskal pocit, ze nekteri 50+ zamestnanci nemaji nejmensi zajem si usnadnovat praci a ucit se nove veci a zlepsovat chod firmy (nedejboze uradu). A takove lidi bych ja do sve firmy (jestli nekdy nejakou budu mit) rozhodne nechtel. Jak uz jsem psal - pausalne nebrat lidi nad 50 je blbost, ale ma to realny zaklad, protoze u jinych vekovych skupin jsem tenhle postoj prakticky nevidel.

moje matka se na počítači naučila po 60. a nemůže si to vynachválit i program vnoučků si tam zadává. Není to úžasné.

Bohužel tento názor je plný pouhých politických sloganů, tady před rokem 1989 nebyla džungle plná opic.
Starší lidé se možná hůře učí novým věcem, ale právě zkušenost jim umožňuje poznat, jestli ta nová věc není již dávno známá hloupost, která se neosvědčila. A právě po roce 1989 jsme byli svědky závádění tzv. nových věcí, které tu již dávno byly jen pouze s jinou ideologickou nálepkou. Například systémy řízení jakosti. Využívání počítače není ani již pro starší pracovníky problém, protože cca před 5-10 lety se masově rozšířili do firem a navíc se počítače používají většinou k velmi jednoduchým úkonům. Generační spor bude vždy. Starší lidé mají i své výhody, více si váží zaměstnání i výše platu, díky zkušenostem vědí jak se mají uchopit
různých úkolů, nezmatkují, méně riskují a nemají přebujelé sebevědomí, protože život je již naučil.

Nevim jak vyvozujete, ze tvrdim, ze tady byla dzungle plna opic. Byla tady (v naproste vetsine podniku) v kancelarich neskutecna pohoda. A dneska je v kancelarich zatraceny cvrkot.
Organizace prace ve fabrikach byla na nesrovnatelne nizsi urovni, nez je to dnes (zejmena ve fabrikach vlastnenych zahranicnimi investory), coz melo za nasledek, ze se spousta delniku neprepracovala. Nekteri udrzbari hrali s mistry hru na celodenni schovku apod.
Do prace se nikdo nechodil strhat, pohoda, pianko, leharo.
Dneska je pristup zcela jiny, ale jeste pred 5 lety byla spousta pracovniku, kteri se s tim neminili smirit. Zejmena z te vekove kategorie o ktere se bavime.

Jak uz jsem psal vyse - jednalo se prave o ty pocitace. A pro nektere 50+ pracovniky to byl veliky problem. Problem slovesa CHTIT.

Ani dneska se lidi nechodí do práce "strhat". Známý nastoupil do supermarketu. Před nástupem plná huba keců o péči o zaměstnance. Pak dostali smlouvy na 6 hodin denně, k tomu odpovídající plat s tím, že po uplynutí zkušební doby dostanou vyšší. pracovní doba denně 9 a více hodin za plat odpovídající těm 6 hodinám v pracovní smlouvě. Makali jako diví. Týden před uplynutím zkušební doby byli propuštěni všichni. Tohle tam trvalo rok a ještě dneska tam není stabilní kádr pracovníků.
Známý tedy nastoupil jinam. Měl problém, protože sehnat v 52 letech práci není legrace. Poučen se už tak nehonil a je za stejný peníz a za polovinu udělané práce jinde.
Vážený, ono i dneska nemá smysl se v práci honit, když jediné, co Vám přitom přibyde, je práce... Jak si kdysi za socialismu dělali legraci: za dobře odvedenou práci budeš vyfotografován před rozvinutou zástavou (dostaneš čestnou plaketu, šéf Ti potřese pravicí a další formy "odměny" si laskavě dosaďte sám. Peníze to bohužel nikdy nebyly, tenkrát ani dneska).

Nekde je pracovni tempo vyssi, nekde nizsi, ale celkove a v prumeru je vyrazne vyssi, nez pred rokem 1989. Nerikam, ze je a ma byt smysl zivota, strhat se v praci a upracovat se k smrti, ale spousta sefu proste vysoke tempo vyzaduje.
A spousta mladych bere vysoke tempo jako samozrejmost, protoze nic jineho ani nezna. Na rozdil od tech starsich, kteri si pamatuji to nizsi. To je to o cem pisu.
Jestli nekde pracujete vice a usilovneji nez ostatni a sef vas za to neodmenuje penezi, tak je mozna na case zmenit lokal.
Jestli to myslite ne v ramci jednoho podniku, ale napric pracovnim trhem, tak i tady je moje zkusenost, ze se platy lisi.
Lidi pracujici u linky ve spolecnostech vlastnenych zahranicnim investorem (a fungujici se "zapadni" organizaci prace) berou vic (za vice prace), nez pracujici u linky v klasickych ceskych podnicich.
Supermarkety jsou tak trochu vyjimka, protoze tady zadne velke ceske retezce supermarketu nebyly.

každá doba má svá specifika, s tím se nedá bohužel nic dělat.

žila jsem v SSSR a vím, co se tam dělo. a že tam nic nebylo. Tam se na ČSSR zhlíželo s úctou.

Díky autorovi!
Dravost zejména ekonomických "pemprsáků"je nebetyčná; my téměř v důchodovém věku jsme pro ně odpad...
Ale kdopak v mladičkém podniku zná souvislosti, tendence a vývojové trendy? Kdo má zkušenosti otloukané partajní byrokracií ( a dalo se přes ní i dobré věci prosadit!) a dalších "objektivních" bariér?! Že dneska je voně nalajnovaná cesta. Snílci!!!
Takže i "starého dědka" divocí mládenci - budou-li rozumní - dokáží použít. Vždyť nadarmo se neříká o historii jako matce moudrosti...
Všechny mladé divochy ZDRAVÍ čilý DĚDA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nemáte už také dost toho "baby managememtu" v naší politice?

Nemáte už také dost toho "baby managememtu" v naší politice?

Zkušení padesátníci mají nejen třicet let zkušeností a budování kontaktů - ale taky třicet let budování zlozvyků, větší platové požadavky, a přiznejme si že i unavenější mozek. Díky rodinnému zázemí jsou obvykle daleko méně přizpůsobivější než mlamoj bez závazků. Padesátník má tedy výhody a nevýhody, a ty ocení zaměstnavatel.
Ostatně domnělá diskriminace zaměstnávání ztepilých staříků má stejnou námitku, jako údajná diskriminace zaměstnávání žen: kdyby byli důchodci schopni zaměstnavateli vygenerovat přidanou hodnotu neúměrně vyšší než jejich mzda, byl by o ně takový zájem, že jejich plat vystoupá až na nějakou rovnováhu. Vše.

zase tolik neintrikují. Naopak, oni hledají povzbuzení svého mozku, a třeba i svého stereotypu. Víte, kolik miliardářů po 70sedátce stále aktivně řídí své firmy, které vybudovali?

K tomu rodinemu zazemi atd. u "stariku":

Pri shaneni zamestnani byl v mem pripade u zamestnavatelu ocividny zajem najit nekoho, kdo se blizko zamestnavatele usadi, ma rodinu i s detmi a je u nej velka pravdepodobnost, ze se po ziskani zkusenosti neprestehuje nekam jinam.

Druhou kategorii byly samozrejme personalni agentury, pro ktere jste po tricitce prestarly a hrozi, ze byste na obsazenem miste vydrzel dost dlouho a ta agentura by nemela za rok co delat.

To je zvlastni, pane Vintre, ze jste si nevsiml, jak sam diskriminujete uchazece. Vy se dokonce chlubite tim, ze jste predem odmitl cerstveho absolventa skoly, coz je take pomerne problematicka skupina na pracovnim trhu. Abych predesel neplodne flamewar, radeji nebudu upozornovat na to, ze diskriminujete i atraktivni uchazecky (co je na tom spatneho, mimo Vasi osobni slabosti?) A proc proboha chcete na tuto praci zenu a ne muze?

Take mne zaujalo, ze pozadujete uchazece "stredniho veku" a o par odstavcu dale pisete, jak je nespravne diskriminovat starsi pracovniky. Proc jste tedy nepozadoval pracovnika "stredniho a vyssiho veku"?

Asi docela chapu, co jste chtel svym prispevkem rici. Ale spise jste nevedomky ukazal, jak je nejaka forma pracovni diskriminace ulozena hluboko v kazdem z nas. I ve Vas.

Je to opravdu zajímavý úhel pohledu. Víte, že jsem takto vůbec neuvažoval, že vlastně svým požadavkem mohu někoho "diskriminovat", i když bych toto slovo v této souvislosti určitě nepoužil.

Nemám vůbec nic proti absolventům (tkám) SŠ nebo VŠ, už vůbec ne nic proti mladým a hezkým absolventkám, nic proti mužům, ani lidem vyššího věku. V té době se mi to zdálo jako optimální řešení, a fungovalo to.

Je také pravdou, že ve své další funkci, jsem jako svoji asistentku přijal mladou a atraktivní dívku, která se právě vrátila ze studií v USA. A opět to fungovalo. (Ne, že bych již nestál o "služby" své bývalé asistentky, ale ta za tu dobu povýšila a měla lukrativnější post v mé "staré" instituci.)

Tím chci poukázat na to, že opravdu nezáleží jen na věku, ale též na schopnostech a vůli každého odvést vždy maximálně nejlepší pracovní výkon a stále na sobě pracovat.

"Tím chci poukázat na to, že opravdu nezáleží jen na věku, ale též na schopnostech a vůli každého odvést vždy maximálně nejlepší pracovní výkon a stále na sobě pracovat."

Zkuste tenhle bezesporu logický názor prezentovat v tzv. personálních agenturách... BTW trhám se smíchy, když vidím, jak 19leté holčiny bez jakékoli životní zkušenosti a praxe, jen s nějakými přečtenými příručkami a absolvovanými školnímï, dělají "zkušené personalistky"...

Když dosadíme do firmy mladého jinocha a děvu, tak po roce až dvou zdrhnou jinam a personální agentura má zas jistou práci se sháněním nového pracovníka pro klienta, takový padesátník by tam nedejbože chtěl vydržet až do důchodu, že?

I mne překvapuje, když personalistkami jsou takovéto dívčiny. Kromě nedostatku odbornosti mají myslím i nedostatek životních zkušeností a přesto rozhodují o tom, jestli to místo dostanu, či ne. Zpravidla jsou minimálně jako první filtr v 1. kole pohovorů, než se toho ujme velký personální ředitel, ale co naplat, důvěru u mne rozhodně nevzbuzují. Jedna, když viděla můj diplom ze zahraniční univerzity, tak jí nenapadlo nic chytřejšího, než mne začít testovat, jestli opravdu mluvím anglicky...

Kdo z vás uměl lépe anglicky?

Zeptala se vás také jaké jsou vaše cíle za 10 let?

Pokud ten Váš diplom byl z univerzity ve Sverdlovsku, tak se jí ani moc nedivím ;-).

je pravdou, že tyto mladé dívky jsou takové první "překladiště". Kolikrát jsem měl dojem, že mají přede mnou více respektu než otázek. Ony vyplní formulář, a pak jej předají dál. Pochopitelně se člověk přesně nedoví, jak jej vyplnily.

Je to velká škoda, že není využito životních a pracovních zkušeností. Dnes pracují například dva mladí lidé spolu a dělají chyby, které zdržují a dokonce zlikvidují výsledek.
Stačí tak málo. Dát ke staršímu mladého a předání zkušeností je zajištěno i s negativy(pokud za ně považujeme určité fígle).
Bohužel, mylné představy podnikatelů:
Mladí - výhoda pro podnikatele.
malé mzdy a častá, vyhovující pro obě strany, fluktuace.
Stáří - nevýhoda z důvodů vyšší mzdy.
prý nepřizpůsobivost k novým technologiím.

Jsem těsně před důchodem .Před časem jsem odešla ze zaměstnání,kde jsem se setkala se šikanou a ponižováním.Teď hledám práci a nenejdu,protože všude chtějí mít mladý kolektiv.Do důchodu nechci protože se cítím velmi dobře. Ráda bych uplatnila to ,čemu jsem se v životě naučila. Jsem samostatná ,ráda se učím nové věci,mám oragnizační schopnosti,mám schopnost empatie,jsem pracovitá,umím na PC WORDa EXCEL,mám pedagogické vzdělání,pasívně německý jazyk.Někdy mně napadá,že společnost nestojí o lidi,kteří se v životě něčemu naučili.Tak nevím,máme my,co ještě něco umíme a nechce se nám do důchodu, odejít na věčnost? Nebylo by lepší pro společnost nás zaměstnat?Na úřadech práce jsou většinou starší lidé a matky s dětmi.Jsme neumistitelní.Věřte,je to zoufalství,být doma.Možná,že si tento příspěvek přečte mladší člověk a bude mít názor,že mám jít do důchodu.Ale určitě má rodiče a těm by to také řekl? Irena

jaká je vaše profese a v kterém kraji byste chtěla pracovat?

Jsem na tom podobně.
Jsem z jižních Čech.
Nevěděl byste o něčem?
mail: mikimaus@seznam.cz
(toho mikimause si nevšímejte, byl to kdysi pokus z mladické nerozvážnosti a dneska občas slouží jako internetový nick)

Studoval jsem v průměru s o 20let staršími studenty na komb. studiu, a zatímco jsem byl zpočátku za šprta ve třídě(věčnej student-aniž bych se vlastně učil),tak po určité době mě tito páprdové naprosto převálcovali.Já se učil stylem nasaj a odhoď(jako všichni VŠ studenti), oni si poznatky přebrali do své hlavy stylem pozvolného vstřebávání a porovnání s praxí,to vše při píli a vytrvalosti způsobilo,že tito studenti by mohli dané odborné předměty učit. Jelikož je to zajímalo (mě jen před zk), jsou naše znalosti z VŠ diametrálně odlišné,chytrý zaměstnavatelé by toho mohli dobře využít,jednou to budeme muset pochopit i tady.