Hlavní navigace

Názory k článku Srovnejte si daně!

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 23. 10. 2001 12:19

    Milan (neregistrovaný)

    Vzato kolem a kolem zjistíme, že vlastně žádná demokracie neexistuje a nejlépe to dokumentují daně. Proč májí naše poměrné daně (v procentech z příjmu, zisku) ještě progresivní zdanění? Jedinými dvěma východisky ve vztahu k demokracii a státu tedy vidím v tom, že všichni budou platit stejnou (absolutně) roční daň (daň z hlavy) a u voleb budou mít stejně rovný hlas, anebo budou lidé platit relativně stejnou daň (stejné procento z příjmu), ale u voleb budou mít tomu odpovídající počet hlasů (tzn. rozdílný podle objemu zaplacených daní). Ve státě přeci nemůže rozhodovat lůza, která nic nevydělá nebo podvodníci, kteří daně neplatí. Stát živí jen poctiví daňoví poplatníci a jim by tedy měla náležet skutečná moc hlasovat a rozhodovat. Vždyť si to přeci zaplatili, jsou schopní a nejlépe zainteresovaní na prosperitě státu.

  • 24. 10. 2001 7:57

    Ivan (neregistrovaný)

    V této zemi je žije část obyvatel, která daně neplatí vůbec
    (důchodci, nezaměstnaní, invalidé, vojáci základní služby,
    ženy na mateřské dovolené, studenti starší 18 let, apod.).
    Nevím jestli tuto skupinu obyvatel považujete za lůzu? Aby
    tato skupina obyvatel získala podle Vás volební právo, musela by platit též daně - daň z hlavy - např. 500,-- Kč měsíčně.
    Např. žena na mateřské dovolené dostává měsíčně cca 2500,-- Kč.
    Pokud by platila též rovné zdravotní (např. 500,-- Kč) a rovné
    sociální pojištění (např. 500,-- Kč), zůstalo by jí měsíčně
    cca 1000,-- Kč. Pracovník s měsíční mzdou např. 50 000,-- Kč
    by též zaplatil 3 x 500,-- Kč a zůstalo by mu 48 500,-- Kč.

    Každý stát kromě daňových poplatníků však potřebuje též děti
    - jinak každý národ vymře. Co když někdo přijde s nápadem, že
    volební právo může mít pouze ten kdo má dítě? Potom bezdětný pracovník s měsíční mzdou např. 50 000,-- Kč volební právo mít
    nebude? Nebo ten, kdo má 5 dětí, bude mít též 5 hlasů?

  • 24. 10. 2001 11:22

    Petr Zámečník (neregistrovaný)

    Stat vybira dane prave na hrazeni materske dovolene, placeni socianlniho a zdravotniho pojisteni studentum, socialni davky, duchody (a samozrejme statni aparat). Pokud tedy stanovi dan z hlavy, lide, ktere stat povazuje za potrebne (at jiz, ze jsou perspektivni, na zaslouzenem odpocinku ci v obtizne zivotni situaci), podobne jako dnes od statu obdrzi vice, nez kolik mu zaplati. Jde pouze o zpusob zajisteni prijmu rozpoctu.

  • 25. 10. 2001 8:10

    Ivan (neregistrovaný)

    Pracovník s měsíčním příjmem 50000,-- Kč zaplatí měsíčně na
    zdravotním a sociálním pojištění a záloze na daň cca 16000,-- Kč. Pracovník s měsíčním příjem 10000,-- Kč zaplatí cca 2000,-- Kč a pracovník s měsíčním příjmem 6000,-- Kč zaplatí cca 1000,-- (viz výpočet čisté mzdy na mesec.cz) + platby zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění.
    Při jednotné sazbě, např. 500,-- Kč zdravotní, 500,-- Kč sociální a 500,-- Kč zálohu na daň, tj. celkem 1500,-- Kč měsíčně na hlavu zůstane např. ženě na mateřské dovolené 1000,-- Kč (2500-1500) a důchodci s nižším důchodem 4500,-- Kč (6000-1500). U těchto lidí dojde buď k podstatném poklesu příjmu nebo se dostanou pod úroveň životního minima a peníze jim budou doplaceny zpět.
    Je potřeba zvážit, zda platby ve výši např. 1500,-- Kč od všech osob vytvoří stejnou sumu jako současný systém plateb. Dále je třeba zvážit reakci nízkopříjmových osob na jednotnou daň (mají stále volební hlas). Bylo by dobré si uvědomit, že člověk, který dnes vydělává např. 50000,-- Kč měsíčně může mít zítra automobilovou nehodu a stane se invalidou, který bude plně závislý na svém invalidním důchodu. Bude to stále stejný
    člověk. Nevidím důvod proč by měl přijít např. o volební právo.

  • 24. 10. 2001 18:23

    Patrik Chrz (neregistrovaný)

    Paušální daň je neuskutečnitelná (pokus proběhl v Británii a neujal se). Stejně tak volba podle částky zaplacené daně by mohla přinést určitá rizika. Např. nadvládu různých nadnárodních koncernů kdy by se prostě mohlo stát, že bychom potom kromě daní mohli platit mnohem víc různých poplatků - které by nám ovšem nezadávaly větší volební právo - tak jako teď platíme z každého prodaného prázdného média, kopie a bůhvíčeho ještě.
    Ale napadá mě něco možného. Volební právo by měl jen ten, kdo za určité období (třeba 5 let) státu více zaplatil, než od něj dostal (všemožné podpory, přídavky, příplatky, příspěvky, ...). A to alespoň o 1 Kč. Tím by se vyřadili ti, kteří se snaží "žít na státní útraty" a zároveň by se neumožnil extrémní vliv těch, kteří platí velké daně.

  • 27. 10. 2001 11:05

    aaa (neregistrovaný)

    Jenom bych upozornil na nasledujici:
    Chudi (tj. prijmy ze zavisle cinnosti ) - plati dane poctive, nemaji moznosti jak si snizovat danovy zaklad

    Bohati (podnikatele, spolecnosti) - danovi poradci - neplati noc at je sazba 5% nebo 50 % ze zakladu dane, protoze zaklad dane je 0

    Reseni: pevne procento z prijmu (trzeb) a stat ohlida prijmy (trzby).
    Zadna osvobozeni, zadne vyjimky.

    Vysledek:
    Zakon o dani z prijmu ma 2 paragrafy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).