Názory k článku Šrámy ocenění MasterCard Banka roku 2008

"z novin se kupují pouze ty, co v sobě mají program TV a ty, co lze rychle přečíst, tedy Šíp, Ahoj a podobné "
To je blbost. Možná to platí u Vás doma.

A s tím přístupem k internetu. Stačí si přečíst diskuze na zpravodajských servrech a hned je jasno, kdo má přístup k netu. Kolikrát se ty diskuze hemží chytrostmi, až to bolí.

Nechápu, co to píšete. Tady byla anketa, lidé byli vyzváni, aby hlasovali. Pak se hlasy sečtou, ale nevyhlásí se vítěz, nýbrž se udělá průzkum. A to je podle mě podvod na lidech. Jakej socialismus a kapitalismus? Kdyby organizátoři nechtěli slyšet "hlas lidu", tak přece nemuseli vyhlašovat tuto kategorii...

Musím se zastat hrdiny nové fronty. Politikum ze všeho dělá Jarmila, je to další její přehnaná reakce.

Já bych to nazval věcí přímo skandální a v bankovním sektoru za věc velmi odvážnou, která důvěryhodnost této soutěže poslala k ledu.

Je to přesně tak.

Neměli bychom se tedy dle stejné logiky vykašlat na volby a určit vládu dle reprezentativního profesionálního výzkumu?
Před každými volbami totiž pozoruji problém popsaný v bodu 2, že strany/politici dělají marketingovou kampaň, aby pro ně lidi hlasovali, čímž z toho udělali frašku. Většina z nich navíc výzvy doplňuje lživými slovy či úplatky ve formě vlaječek, propisek, občerstvení apod.

Aneb teď se vás zcela vážně zeptám - proč by žádost bank svým klientům, aby jim dali hlas v nějaké anketě, měla z hlasování dělat frašku? Pokud jsem to pochopil, nikdo nikoho k ničemu nenutil, za "hlasování" neplatil a bylo to čistě na klientech, zda jsou s bankou spokojeni a podpoří ji nebo ne. Já v tom nevidím nic špatného. Dodám, že jsem zcela mimo dění - v bance nedělám, v anketě jsem nehlasoval, čili se nad tím pozastavuji z principu a ne proto, že by se mě to nějak osobně dotýkalo.

Ještě dodám, že by bylo hodně fajn si uvědomit, že ankety podobné této budou z principu vždy nedůvěryhodné. Je to tím, že banky jsou různě známé a mají nestejný počet klientů.
Dejme si příklad: banka A, která je na trhu dvacet let a má 700 tisíc klientů, má i přes třeba mizerné renomé šanci, že aspoň 10% klientů s ní bude spokojeno (70 tisíc klientů). Také tu banku zná skoro každý, je prostě mediálně hodně známá.
Pak je banka B, ta je na trhu pět let, má 50 tisíc klientů, 80% z nich je s bankou spokojeno (40 tisíc klientů). Banka je mladá, nemá tu takovou tradici a moc lidí jí nezná.
Takže bohatě stačí, aby z hlasovalo v anketě třeba procento klientů bank a hned vidíme, že banka A získá 700 hlasů a banka B 400 hlasů, přestože relativní spokojenost je podstatně vyšší u banky B. No a pak banka A samozřejmě získá hlasy těch, co musí hlasovat za každou cenu (nebo aspoň s vidinou výhry) a pak logicky zaškrtne aspoň něco, co zná (čili spíše banku A než banku B).

I v úhlu tohoto pohledu pak snahy modifikovat výsledky tak, aby vyhrál někdo jiný, působí hodně jako "výsledky máme, teď vymyslet metodiku, aby vyhrál ten správný" než jako snaha o férovost.

Hlavně dodám, že nic objektivního v tomto tématu se nedá vystopovat, protože narozdíl od definice měřitelných veličin typu fyzikálních je "důvěryhodnost" něco, co se těžko dá nějak změřit.
Nicméně přesto s vaším závěrem nesouhlasím. Jednak znám řadu lidí, co se stávající bankou tak spokojeni nejsou, ale ještě to nepřerostlo onu kritickou mez, která je nutná k tomu, aby se dokopali ke změně.
Dále - to, že jsem u banky A neznamená, že bych si nemohl myslet, že banka B není důvěryhodnější. Podstatné je, že obě banky A i B přehračují určitou prahovou míru, od které banku vnímám jako důvěryhodnou. Asi nápodobně, jako že vím, že letadlo je bezpečnější než vlak, ale nebudu se bát používat ani jedno, ani druhé. A nemůžete usuzovat z toho, že mě vidíte ve vlaku, že si myslím, že vlak je bezpečnější než letadlo.

Takže si zcela reálně dovedu představit závěr, že banka B vyhraje. Ostatně ono bohatě bude stačit, když banka B bude mít uživatele, co často aktivně hlasují pomocí SMS či webu, zatímco banka A převážně uživatele, kteří jsou v důchodu a vrchol technologie, kterou ovládají, je pro ně dálkové ovládání k televizi. A jsme opět u toho, že výsledek bude vždy neobjektivní.

S těmi volbami nemáte pravdu. Volby nejsou mechanismem výkonu moci, tou jsou orgány státní správy a samosprávy. Volby jsou jen mechanismus, jak zjistit "vůli lidu", aby se, teď mi to nejde vůbec přes klávesnici, ale budiž, spravedlivě rozdělila moc na správné (lidmi preferované) politické subjekty.
A já jsem se divil, že vám nevadí, že jde o fraškovitou, reklamou ovlivněnou a nedůvěryhodnou šaškárnu a že radši nepreferujete metodu zjištění vůle lidu profesionálními výsledky zjištěnými odborníky, soudruhy z agentur pro výzkum veřejného mínění.

Všichni tazatelé nefixlují, ale hodně ano. Myslíte, že když bude tazatel např. příznivcem ODS (nebo jiné strany), že do dotazníků napíše, že všechni jsou pro ODS a podobné bla bla? Nebuďte naiva. Různě to namixuje, protože mu jde jen o jediné: nikoli o repre průzkum, ale o peníze, které za to dostane. Průzkum samotný je mu šumafuk. Každého průzkumu (např. omnibusového) se účastní cca 1.200 dotazovaných, takže přece jenom jakýs takýs repre vzorek z toho dostanete vždycky. Přibližně 1x měsíčně až 1x za dva měsíce se dělá tzv. omnibus. To se zjišťují názory na různá současná témata, kde jsou pak výsledky prodány médiím. Omnibusy tazatelé moc dělat nechtějí, je to hodně práce za málo peněz. Taky se v tom nemůže otočit tolik známých, protože jich ten dotyčný prostě tolik nemá. proč se používají známí? To máte jednoduché: výše píšu, že dotazovaný se podepisuje a uvádí celé jméno, adresu, telefon. Sice to není proto, aby ho za jeho odpovědi někdo šikanoval (ale lidé se toho po zkušenostech s totalitními režimy velice bojí a tak budou klidně odpovídat, ale ne s uvedením plného jména, na to neseženete prakticky nikoho). Jméno a spojení je proto, aby bylo možno ověřit, že v době mezi xx a yy se dotyčného někdo ptal a podle charakteru výzkumu se jim buď posílá odpovědní korespodenční lístek nebo jim někdo z call-centra zavolá. Problém je v tom, že tazatel třeba odvede práci solidně, ale dotazovaný na to časem zapomene (protože lístky chodí tak po 2-3 měsících) nebo to i zapře, i to se stává. Tazatel pak přijde o zdroj nepravidelného přivýdělku, protože je průzkumovou agenturou sankcionován, tak proč by si proboha komplikoval situaci? No, a v neposlední řadě známým nemusí pracně vysvětlovat, že to dělá pro peníze, navíc nemusí stát někde na ulici a doprošovat se pozornosti, protože to zabere hodně času. Navíc ti, co fixlují, odvedou práci rychleji a kvalitněji (bodejť ne, když ji mastí večer v kuchyni na stole), tím jsou lépe hodnoceni, dostávají práci častěji a občas dostanou i práci lepší, třeba průzkumy podnikové (velmi dobře honorované, takový byl třeba mystery-shopping České spořitelny, trval přes rok a bylo vidět, že nový rakouský management banky nemá ani potuchy o provozu dole), různé ochutnávky (těmi pak odmění svoje věrné dotazované, no neochutnejte zadarmo třeba láhev australského vína nebo výrobek, který ještě není na trhu, nebo dostanete k porovnání výrobek A a výrobek B a máte říct, který z nich je lepší a proč, třeba u sýrů jich bylo 2x po 200 g a to už je slušné množství) a tím mají šanci na vyšší výdělek.
Vy nevíte, že snahou jedné strany je udělat práci s co nejmenší námahou a stranou druhé za provedenou práci zaplatit pouze to nezbytně nejnutnější? Tak proč se divíte, že to platí i u průzkumů veřejného mínění?

Hodně taky záleží na otázkách a na jejich formulaci. Někdy jsou otázky neskutečně blbé a vyvolávají jednu jedinou odpověď, jindy po 20 otázkách nevíte kudy kam a jste ochoten odkejvat i třetí světovou válku.

Vy to možná nepamatujete, ale průzkumy voleb se svého času dělaly i v jejich průběhu, dělala to SC&C (třeba v průběhu voleb do EU), dokonce se to zveřejňovalo ve vstupech v TV. Dneska se to nedělá, je to v rozporu se zákonem jako nepřípustné ovlivňování volebních výsledků. Ale při evropských volbách jsme byli dva dny před volebními místnostmi a ptali se a ptali a 1x za 2 hodiny se to telefonovalo do Prahy do sčítacího centra.

Asi chce jít na mParty, ale nikdo ho nepozval.

Ale byla dobrá, hlavně šermíři-piráti, ale i kouzelník a řezník.