No proč ne. Ale pokud se bavíme o 1000Kč/měs, tak to bych to zlato chtěl vidět.
Za to je tak jeden gram,. Ale u takto miniaturních objemů se platí velmi vysoké premium (přirážka nad burzovní cenu zlata).
U zlata i stříbra platí, že nejmenší rozumná velikost je jedna unce. Cokoli menšího znamená velké příplatky. No a unce zlata stojí přes 25 tisíc Kč.
Takže tu si měsíčně nemůže dovolit koupit každý, kdežto každý si může dovolit koupit jednu i několik uncí stříbra.
Stříbro má i jiné potencionální výhody:
1) Je ho nedostatek, protože ho spotřebovává průmysl. Kdežto zlato skoro nemizí, jen se hromadí.
2) Stříbro je podhodnocené. Resp. v historii dlouhodobě bývávalo tak 15x levnější, než zlato, ale nyní je 50x levnější. Důvodů bude asi víc: manipulace z cenou (J.P.Morgana spol) a také vytlačení stříbra z mysli lidí jakožto měnového kovu. Dnes lidi považují za měnový kov jen zlato. Ale reálně se v historii platilo častěji stříbrem! A tento trend se pomalu vrací, některé centrální banky začaly nakupovat do rezerv i stříbro.
Další výhoda stříbra je, že to jsou "drobáky". Až se zhroutí měny, tak jít si něco koupit za zlaťák bude velmi nápadné a nepohodlné. Zlato bude tak na zaplacení operace, koupi auta či bytu, atd... Ale na běžný nákup bude lepší stříbrňák. Navíc stříbrňáky se daj (ale ne v ČR!) koupit relativně výhodně i v menších jednotkých, než jedna unce. Zejména v zemích, kde se stříbrňáky ještě relativně běžně platilo, se dají koupit tyto starší používané mince na váhu. Například švýcarské franky (byly stříbrné tuším do začátku sedmdesátých let), dolary (totéž) a v německu je možné koupit stříbrné říšské marky - již od cca 5 EURo za kus (mají ryzost 60 a 90%) a jsou relativně malé - to budou ty pravé "drobáky" pro dobu po hyperinflaci, po státních bankrotech a po kolapsech nekrytých měn předlužených států.
Nevýhoda samozřejmě je, že to nejsou klasické naleštěné ryzí investiční mince kterých se ruka člověka nedotkla, ale ochmatané použité neryzí oběhové mince.
Samozřejmě, kupovat moderní uncovky z ryzího kovu je nejjednodušší.
Ale jde to i jinak. Už zhruba třígramové dukáty, c. k. desetikoruny a čtyřzlatky mají premium celkem rozumné, a v regionu střední Evropy mají dlouhou tradici. Nejde sice o ryzí zlato, ale o oběžné mince s vysokou ryzostí (986/1000 resp. 900/1000 resp. 900/1000). V Německu vám je smění i v leckteré směnárně.
Ze stříbra pak může mít smysl kupovat tolary. Levantské tolary s Marií Terezií a letopočtem 1780 se prodávají prakticky za cenu stříbra, a ještě dnes nejsou jako platidlo zapomenuty. (Před pár desítkami let se s nimi v Orientu běžně platilo.) Opět nejde o ryzí stříbro, ale o oběžné mince tolarového standardu (835/1000).
Investiční zlato se špatně padělá. Ryzí zlato je jedním z nejtěžších kovů, a všechny těžší kovy jsou velmi drahé. Pokud sedí rozměry i hmotnost, a pokud si dáte pozor na levný padělek z pozlaceného wolframu (úplně jinak zvoní), téměř se nelze nechat napálit.
Padělky stříbrných a zlatých mincí bývají lehčí nebo tlustší. Pozor například na cihličky millis silver (postříbřená měď).