Restrukturalizace dluhu - to má být eufemismus pro krach? A jak má restrukturalizace dluhů zabránit krachu, když sama krachem je?
Tou restrukturalizací dluhů chcete zabránit pocitu, že státy mohou zkrachovat a přitom sám v další větě píšete, že příčinou krize bylo sebeuspokojení (předpokládám států, že nemůžou zkrachovat). Takže následky příčiny řešíte opětnou aplikací této příčiny.
Doplnění likvidity za podmínky zdanění majetku - přeloženo do češtiny, pomůžeme vám, když vyženete bohaté obyvatele. A jak potom zbylá chudina bude ty dluhy (předpokládám, že poskytnutí likvidity je eufemismus pro zadlužení příjemce) bude splácet?
Tohle je recept, jak zabránit pádu do žumpy tím, že do ní skočíme. Pak už do ní opravdu nespadneme.
Zlatá stredná cesta = nevýhody oboch. Vskutku perfektné riešenie.
Bohate by stačilo, aby sa štáty jednoducho zadĺžovať nemohli. Ak sa v roku X vyberie Y peňazí, tak v roku X+1 sa jednoducho bude môcť minúť iba tých Y. Štáty si nemajú čo požičiavať peniaze, nie sú to žiadni investori. A pokiaľ sa tak chcú chovať, tak nech do toho neťahajú občanov.
Samozrejme ruka v ruke s tým musí ísť kompletné oddelenie správy meny od politických subjektov. Akonáhle by nejaký Barosso, Merkelová, Sarkozy a pod. čo len otvorili ústa na politiku ECB, okamžite by boli zo svojho postu odstránení.