Obávám se, že seriózní zkušenost nebude mít nikdo. Přece jen masové investování do akcií u nás zatím rozhodně 25 let netrvá.
Rovnou musím upozornit na pár komplikací:
1) o akcie se musíte starat (zejména vybírat a reinvestovat dividendy, ale taky je dobré mít nějaký stop-loss), fakticky tedy musí být na Vašem majetkovém účtu, protože jinak by to bylo velmi komplikované. Musíte mít tedy silnou vůli, abyste se ubránil (a) tomu, že s nimi budete spekulovat, nebo (b) že je v nějakém okamžiku prodáte a utratíte.
2) jak nastavit investiční strategii. Lze předpokládat, že dítěti budete spořit třeba 2000 Kč měsíčně a chcete dítěti diverzifikovat portfolio. Za rok to je totiž jen 24 000 Kč, ale třeba akcie Philipp Morris stojí kolem 10 000 Kč, Komerční banka kolem 3 500 Kč atd.Takže na měsíční úrovni lze diverzifikovat těžko. Navíc akcie je třeba kupovat v určitých balících: kdybyste koupil 1 akcii ČEZ (což je asi u nás první volba), tak za akcii zaplatíte kolem 750 Kč, ale na poplatku dalších 40 Kč, což asi není to, co byste úplně chtěl. Slušné je to až kolem 5 000 (poplatek 0,8%), lépe 10 000 Kč (0,4%) v balíku.
Takže pravidelné investování by zřejmě znamenalo měsíční úložky na spořící účet a pak je jednou za rok investujete do akcií, přičemž každý rok si zvolíte 2-4 tituly. Pokud budou 4, tak asi ani nemá smysl je obměňovat, zas tolik slušných titulů na naší burze není.
Investice na zahraničních trzích je myslím ještě méně reálná, protože tam jsou obvykle poplatky fixní třeba 10 USD/EUR, takže při malých částkách krvácíte ještě víc. Navíc je tu otázka kurzového rizika. Ledaže byste si byli jisti, že dítě určitě bude studovat Harvard a proto jste mu záměrně investovali do amerických akcií :-)
Akciové fondy eliminují oba dva problémy, které jsem popisoval. Ale zase máte výrazně vyšší poplatek na vstupu a většinou je tam i významné management fee, což Vám obojí zase užírá.
Kdyžtak bych volil nějaký indexový fond, u kterého bývá většinou vstupní poplatek i management fee menší a přitom paradoxně dlouhodobě tyhle fondy bývají často i lepší, než aktivně spravované.
Ale můj osobní názor je, že spořit dítěti nemá ekonomický smysl. Pokud bude rodina spořit/investovat jako celek, tak dosáhne na úspory z rozsahu, bude schopna lépe diverzifikovat a celkově to bude výhodnější.
A navíc budete mít kontrolu nad tím, že když se rozhodnete, že si dítě ty peníze ve svých 18 nakonec/ještě nezaslouží, tak mu je prostě nedáte.
Když už to musí být, tak investuju na svém účtu a podepíšu s matkou dítěte komisionářskou smlouvu ve smyslu "7 akcií ČEZ je Ludmilky, protože jí babičky a tetičky daly do kolíbky dohromady 5 000 Kč a otec je svým jménem na její účet investoval".