Pro zastánce školného malá rekapitulace nákladů:na studium na VŠ
Od rodičů za jeden školní rok 10měs. x 4000kč= 40000 x 5roků studia =200000kč .K tomu je třeba připočíst dalších 1000kč/měsíčně (strava + ošacení + drobnosti) tj za 5 roků studia 50měsíců tj 50000kč.Další náklad ,který je třeba započítat je tzv. oportunity cost (náklady ztracené příležitosti)
pokud nebude studovat VŠ, bude po vyučení pracovat ,jsou ztracené náklady tyto: průměrná roční mzda vyučence (např. řemeslníka) 150000kč /rok x 5 roků (tj doba studia na VŠ) =750000kč
vše dohromady :200 tis+50 tis. +750tis. = 1 milion
A to vše jen pro to ,že se rozhodl jít na VŠ.( má na to i inteligenci jen 8 % v populaci)) Je jasné ,že po vystudování bude časem pobírat vyšší mzdu než vyučenec ,ovšem čas kdy dojde k vyrovnání nákladů mezi vyučeným a vysokoškolákem je dalších čtyři až pět roků .Tzn. 10!!! roků ,než se vyrovnají náklady a příjmy vyučence.Pokud bude zavedeno školné uvažovaných 30tis,bude to znamenat v horizontu pěti roků úbytek chudých a talentovaných a umožnění přístupu bohatým a netalentovaným ke studiu na VŠ.,Co to přinese ve vzdělání jedné generace o tom lze spekulovat,ovšem s jistotou lze říci ,že vyšší úroveň vzdělaných magistrů asi sotva..Vysokoškolské vzdělání v každém národě nepatří k privilegiu ,ale k nutnosti vychovat si vzdělanou inteligenci .To zastánci školného a vláda ODS nejsou schopni pochopit
Na to je jednoduchá odpověď - studujete-li pro blaho lidtsva, najděte si nějakého lidstva, aby vám studium zasponzoroval. Studujete-li pro svůj budoucí prospěch, připlaťte si ze svýho.
Pravím - přidejte si něco málo - i tak vám budou nestudující daňoví poplatníci přispívat. Dokonce i v případě, že vystudujíce, odstěhujete se do zahraničí, a dětem tech kdo vám platili studium, nepřispějete ničehož. Tohle zastánci studia za cizí peníze nejsou schopni pochopit.
Jezevče, tady s vámi nesouhlasím. Je pravda, že VŠ studuje za peníze všech. Ale je taky pravda, že společnost jeho vzdělání potřebuje, bez ohledu na to, že on na to má (předpoklady, ne peníze) a Franta ne. Společnost potřebuje učitele (třeba i té češtiny, projeďte diskusemi na netu a člověk by fakt zaplakal nad úrovní češtiny mnoha lidí, a to se říká, že přístup na net má jen bohatší vrstva a jakási "elita" národa. Tak triviální chyby češtiny, to je opravdu úroveň), potřebuje lékaře, zubaře, inženýry... Je sice pravda, že vzdělání vám může přinést jistou výhodu a třeba i vyšší výdělek, ale stoprocentní pravda to není. Řada opravdu bohatých lidí žádné vysoké vzdělání nemá. Jen pár příkladů:
- Karel Gott = elektrikář
- Lucie Bílá = švadlena
- Jaromír Jágr = nedokončená SŠ elektrotechnická, maturoval tuším před 3 roky, aby udělal radost mamince, když jí to slíbil
- Bill Gates = nedokončená VŠ
- Martin Kasa, majitel stejnojmenného internetového obchodu = nedokončená VŠ
Problémem VŠ je hlavně to, že bez VŠ vzdělání (+ příslušné praxe) prostě nemůžete vykonávat práci v některých oborech (lékař, stavař), protože titul by měl zaručovat, že o věci něco víte. O penězích to mnohdy opravdu není.
Tenhle stereotypní názor, že ti "bohatí" studenti nemohou být zároveň chytří studenti (stejně jako by ženská nemohla být zároveň hezká a inteligentní) mě vždycky iritují.
A přitom se to ze statistického hlediska spíše podporuje - vzdělaní (inteligentní) rodiče (s určitou pravděpodobností nadprůměrně vydělávající rodiče) budou mít s velkou pravděpodobností inteligentnější děti, než je obecný průměr.
Ano, není pravda, že každý má stejné startovní podmínky do života, někomu je rodiče vytvoří lepší (přiznám se, že jsem jedním z těch, kteří měli start do života výrazně ulehčen) a někomu horší, ať proto, že se sami v mládí neučili a tedy nezískali vzdělání které by jim dnes přinášelo slušný příjem, nebo proto, že většinu svého příjmu vezme jejich osobní spotřeba (jedno jestli jsou to koníčci, nebo neřesti (alkohol, cigarety, prostitutky :-)))).
Studium na vysoké škole je drahé už dnes a studenti ze sociálně slabých rodin si ho nemůžou dovolit už dnes (pokud si během studia nepřivydělávají).
Samozřejmě by bylo super, pokud by mohl jít studovat každý, kdo by o to měl zájem, ale na to jaksi nemáme. Takže tu kromě státních vysokých škol, kde se školné neplatí, existují i soukromé, kde se školné platí a přitom by tito studenti měli mít nárok minimálně na stejnou podporu, jako ti, kteří studují na státních školách.
Je to stejný případ jako s regulovaným nájemným, proč má někdo bydlet za dotovanou cenu a někdo platit plnou cenu?
Pokud není možné nějakou službu poskytnout za stejných podmínek všem, tak si na ní musí všichni přispívat (a podle toho, jak moc si stát může dovolit, tak to bude deset, dvacet, třicet nebo třeba i padesát procent). S tím, že u povolání, kde je kritický nedostatek buď "naverbuje" již vzdělané pracovníky ze zahraničí nebo musí jejich obor více dotovat (kronkrétně třeba ti zubaři nebo učitelé (alespoň některých předmětů - tělocvik může učit klidně ukrajinec, výtvarnou a hudební výchovu zase absolventi uměleckých vysokých škol, ale češtinu těžko).
Vzdělaní rodiče nemají inteligentnější děti. Mají stejný vzorek jako ti ostatní. Rozdíl je v tom, že jim poskytují jinou výchovu, a to od malička. Už v pěti letech je rozdíl u dítěte, kterému se rodina věnuje, vezme ho tu na výlet, tu do ZOO (a nemusí jít zrovna o vysoké finanční částky, stačí trochu kreativní rodič a spaní pod stanem někde na zahradě v Prdelákově), tu mu před spaním přečte pohádku a naučí ho nějakou dětskou dovednost, a naproti tomu u dítěte rodičů, kteří celé odpoledne jen čučí na telku a u ní sosají pivčo. Když jsem pracovala u dětí postižených, dostávalo se do zvláštní školy hodně dětí, které by třeba zvládly i školu základní, kdyby nebyli zanedbaní ze strany rodiny. Oblečení měli, ale neznali jedinou pohádku, jedinou říkanku, řada 6-letých děcek neuměla jíst příborem. Romské děti znaly bohatý a neskutečně šťavnatý slovník nadávek a v 6 letech měly takové znalosti o sexu, že i třicátník zíral. Bohužel pokud dítko zanedbáte v již útlém dětství, budete se po celý život potýkat s jeho nižší inteligencí (viz tzv. "vlčí" děti, děti odchované v přírodě např. šimpanzi. Po nějakém 6. roce života už u nich nemáte sebemenší šanci o vzdělání a socializaci).
Částka 1000kč/měsíčně na (stravu + ošacení + drobnosti) je celkem unreal vzhledem k tomu že jedny z levnějších kolejí dnes vyjdou na 2400Kč/měsíc. Pro neustálé zdražování dvě jídla denně v menze plus nějaká malá snídaně vyjde při výběru těch nejlevnějších jídel také na 2400Kč/měsíc. Takže to už jsme na nějakých 4800Kč/měsíc a to do toho ani nepočítám žádné ty drobnosti jako třeba učebnice, nějaké to triko, jízdenku na MHD nebo nové boty za ty staré prošlapané.