Pravidla týkající se financování činnosti první dámy se změní. Vyplývá to z novely zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, kterou během října schválila vláda.
Novela upravuje náležitosti prezidenta i jeho manžela nebo partnera, který se věnuje veřejné činnosti a účastní se protokolárních povinností.
Příjem prezidenta a financování činnosti první dámy
Prezidentovi republiky vzniká z titulu výkonu funkce nárok na plat ve výši 341 200 Kč. Určuje ho platová základna, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (letos 94 775 Kč) a platový koeficient (3,6).
Výdaje spojené s výkonem jeho funkce pak kompenzuje víceúčelová paušální náhrada ve výši 335 % platové základny (letos 317 500 Kč). Z té jsou financovány také potřeby jeho ženy při výkonu funkce první dámy.
Platová základna pro rok 2025 by měla vzrůst na 101 364 Kč, takže plat by měl po úpravě koeficientem odpovídat částce 365 000 Kč a zvláštní víceúčelová náhrada pak částce 339 600 Kč.
Pokud však má prezident manželku či partnerku (dále jen manželka) věnující se veřejné činnosti a protokolárním povinnostem, měla by nově být podle navrhované změny náhrada výdajů prezidenta snížena na 235 % platové základny na 238 300 Kč s tím, že manželce vznikne nárok na víceúčelovou paušální náhradu výdajů ve výši 100 % stejné platové základny. Vzhledem k šíři úkolů, které manžel (partner) prezidenta republiky plní při protokolárních povinnostech a v rámci další veřejné činnosti, se jeví žádoucí založit jeho přímý nárok na náhradu výdajů nutných pro účely plnění této role,
vysvětlují autoři návrhu v důvodové zprávě.
Nejde tedy o to, že by stát musel vynaložit další prostředky navíc pro první dámu v době, kdy mají po letech vysoké inflace Češi reálně do kapes hlouběji.
V tomto ohledu se dala hysterie kolem této změny nazvat shakespearovským Mnoho povyku pro nic. První dáma totiž v případě, že je ve své funkci aktivní, získá jen část (30 %) náhrady, která byla původně určena prezidentovi. I nadále tak bude výkon funkce první dámy financován z náhrady pro prezidenta, jen vyhrazená část poputuje přímo jí. Změny se mají týkat i všech budoucích manželek či manželů (resp. partnerů) příštích hlav státu.
Důchodové zabezpečení první dámy
Navíc stojí za zdůraznění, že kromě náhrady výdajů při výkonu funkce první dáma za svou činnost nedostává žádný plat, ač jí její pozice a účast na veřejné činnosti a protokolárních povinnostech jen těžko umožňuje setrvat v předchozím zaměstnání nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost.
Podle Jany Novákové ze společnosti Freedom Financial Services stojí za povšimnutí také otázka zdravotního a důchodového pojištění manželky prezidenta republiky.
První dáma si musí dosud platit ze svého zdravotní pojištění a doba jejího působení v roli první dámy se jí nezapočítává do důchodového pojištění, což má negativní dopad na výši jejího budoucího starobního důchodu,
poukázala Nováková na paradoxní situaci.
Zůstaneme-li u důchodového pojištění, situaci by mohl narovnat pozměňovací návrh k novele zákona o důchodovém pojištění, která také přináší změny v rámci tzv. důchodové reformy.
Zmíněný pozměňovací návrh zakotvuje i důchodové a zdravotní pojištění manželů nebo partnerů prezidenta republiky. V § 105 vkládá nový odstavec 2, podle kterého budou účastni důchodového pojištění, přičemž doba účasti na pojištění se má považovat za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu pojištění.
Jinak řečeno by se v případě schválení (novelu zákona o důchodovém pojištění nyní bude projednávat Senát) první dámě započítávala doba v této funkci pro účely nároku na důchod. Nevznikalo by jí tedy za „odměnou“ za její činnost ve veřejné funkci „slepé“ místo v evidenci důchodových dob, které by mělo za důsledek nižší penzi.
I prezident Petr Pavel před časem vyjádřil přání zajistit manželce právě dobu pojištění pro zápočet do důchodového pojištění s tím, že by se změna vztahovala také na manžele a partnery všech budoucích prezidentů republiky.
Doba výkonu funkce první dámy se započte do doby jejího pojištění (nevznikne jí tzv. neevidovaná doba). Vyloučená doba, během které první dáma byla bez výdělku, má pozitivní vliv na výši důchodu, neboť se období nulových příjmů nezahrne do výpočtu osobního vyměřovacího základu, a tím se nesníží výše důchodu,
vysvětlila podrobněji Nováková.
Náhradní doba pojištění (NDP) je období, ve kterém neodvádíte pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných let pojištění pro důchod. Typicky se jedná například o dobu péče o dítě při pobírání peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřská) či rodičovského příspěvku.
Pokud během NDP nemáte příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.
Jak první dáma nyní doplácí na svou funkci nižším státním důchodem
Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services spočítal, jak doba výkonu funkce první dámy nyní bez jejího započtení do dob důchodového pojištění negativně ovlivňuje výši budoucího starobního důchodu.
Výkon funkce první dámy po dobu jednoho volebního období prezidenta
První příklad počítá s výkonem funkce první dámy po dobu pěti let. Předpokládejme, že by manželka prezidenta při pokračování předchozí výdělečné činnosti, tzn. bez výkonu funkce první dámy, získala až do dosažení důchodového věku dobu pojištění 47 let. Při pětiletém aktivním působení jako první dáma se jí podle stávající praxe doba pojištění sníží právě o těch 5 let. Navíc je tato doba hodnocena jako neevidovaná doba, což má negativní vliv také na výši příjmu (tzv. osobního vyměřovacího základu), ze kterého se výše důchodu stanovuje,
vysvětlil Šafařík, který ilustruje dopady 5 let neevidované doby na výši starobního důchodu první dámy pro tři varianty příjmů z její předchozí, resp. i následné výdělečné činnosti (důchody jsou počítány na úrovni letošního roku a celkově vyplacená částka za 21 let pobírání důchodu je vyjádřena v současné hodnotě letošního roku – bez valorizace penzí).
| Výše příjmu | Starobní důchod (doba pojištění 47 let – bez neevidované doby) |
Starobní důchod vyplacený za 21 let (doba pojištění 47 let – bez neevidované doby) |
Starobní důchod (doba pojištění 42 let – neevidovaných 5 let) |
Starobní důchod vyplacený za 21 let (doba pojištění 42 let – neevidovaných 5 let) |
Měsíční rozdíl | Rozdíl za 21 let |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Podprůměrná mzda 30 tis. Kč | 20 249 Kč | 5 102 748 Kč | 17 815 Kč | 4 489 380 Kč | −2434 Kč | −613 368 Kč |
| Průměrná mzda 45 854 Kč | 23 026 Kč | 5 802 552 Kč | 19 874 Kč | 5 008 248 Kč | −3152 Kč | −794 304 Kč |
| Nadprůměrná mzda 60 tis. Kč | 25 504 Kč | 6 427 008 Kč | 21 710 Kč | 5 470 920 Kč | −3794 Kč | −956 088 Kč |
Zdroj: Freedom Financial Services
Při platnosti současné právní úpravy přijde první dáma na měsíční dávce důchodu o částku od 2400 do 3800 Kč měsíčně. Při předpokládané výplatě penze po dobu 21 let je to cca 613 000 až 956 000 Kč (bez valorizace).
Výkon funkce první dámy po dobu dvou volebních období prezidenta
Bude-li první dáma ve funkci 10 let, je logicky negativní dopad současné právní praxe ještě horší. Důsledky opět ilustruje tabulka. Výpočty jsou prováděny za předpokladu, že první dáma dosáhne důchodového věku za 10 nebo více let.
| Výše příjmu | Starobní důchod (doba pojištění 47 let – bez neevidované doby) |
Starobní důchod vyplacený za 21 let (doba pojištění 47 let – bez neevidované doby) |
Starobní důchod (doba pojištění 37 let – neevidovaných 10 let) |
Starobní důchod vyplacený za 21 let (doba pojištění 37 let – neevidovaných 10 let) |
Měsíční rozdíl | Rozdíl za 21 let |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Podprůměrná mzda 30 tis. Kč | 20 249 Kč | 5 102 748 Kč | 15 387 Kč | 3 877 524 Kč | −4862 Kč | −1 225 224 Kč |
| Průměrná mzda 45 854 Kč | 23 026 Kč | 5 802 552 Kč | 17 013 Kč | 4 287 276 Kč | −6013 Kč | −1 515 275 Kč |
| Nadprůměrná mzda 60 tis. Kč | 25 504 Kč | 6 427 008 Kč | 18 299 Kč | 4 611 348 Kč | −7205 Kč | −1 815 660 Kč |
Zdroj: Freedom Financial Services
Při současné právní úpravě se za deset let funkce první dámě sníží budoucí starobní důchod zhruba o 4800 až 7200 Kč měsíčně, přičemž celková ztráta za 21 let pobírání starobního důchodu dosáhne zhruba částky od 1,2 mil. do 1,8 mil. Kč (bez valorizace).
Pokud vznikly v minulosti první dámě, která setrvala ve své funkci 10 let, ještě další neevidované doby v délce více než 2 roky, nesplnila by podmínky ani pro nárok na starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku. Nárok na důchod by jí tak vznikl až po 5 letech, tzn. až ke dni dosažení věku 70 let,
upozornil na další úskalí Šafařík s poukazem na to, že Petr Pavel je prvním prezidentem ČR, který se v tomto ohledu veřejně zastal své ženy a všech prvních dam, které přijdou po ní.
