Stát se chystá kompletně přepracovat systém sociálních dávek pro chudé rodiny. V těchto dnech Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokončuje paragrafové znění návrhu reformy, jejíž budoucí vizi už má ujasněnou, ale není vyloučeno, že se ještě změní některé dílčí parametry. Nová pravidla, jejichž návrh má redakce serveru Měšec.cz k dispozici, by měla začít platit od roku 2025.
V současné době stát pomáhá příjmově chudým domácnostem dvěma typy dávek:
- Státní sociální podpora (SSP): Přídavky na dítě a příspěvky na bydlení. Dalšími dávkami státní sociální podpory jsou jednorázové porodné, pohřebné a rodičovský příspěvek – na ty však má nárok každý, koho se týkají, bez ohledu na výši příjmu.
- Hmotná nouze (HN): Příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Další dávkou hmotné nouze je mimořádná okamžitá pomoc, která je však pouze jednorázová a neřeší déletrvající finanční podporu domácnosti.
Dávka státní sociální pomoci
Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení by měla od roku 2025 nahradit jediná dávka státní sociální pomoci (DSSP), která v sobě bude všechny tyto dávky zahrnovat.
Dávka složená z částí určených na pomoc s úhradou nákladů na živobytí, bydlení a péči o děti, vždy podle individuálních potřeb, bude vycházet z příjmů domácnosti zvýhodňujících platy, mzdy a odměny z práce. Cílem tohoto pracovního bonusu je zvýhodnit to, že se dospělí členové domácnosti snaží pracovat a vydělávat vlastní peníze.
DSSP maximálně odráží princip, že podporu má mít jen ten, kdo pracuje nebo se snaží,
píše se v materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Současný systém funguje tak, že žadatelé dostávají od státu dávky na základě 4 stále se opakujících žádostí o jednotlivé druhy státní sociální podpory i pomoci v hmotné nouzi, přičemž většinou u každé z nich musí dokládat dokumenty, které prokazují, zda mají na podporu nárok.
Výše nové dávky státní sociální pomoci se bude stanovovat vždy pro období 3 měsíců, a to na základě příjmů a potřeb rodiny v uplynulých 3 měsících (nikoli kalendářních čtvrtletích).
Dávka státní sociální pomoci bude patřit všem členům domácnosti. Jak už bylo řečeno, DSSP bude podmíněna snahou všech členů domácnosti pracovat – samozřejmě vyjma dětí, seniorů, postižených členů rodiny a osob, které jsou závislé na péči někoho jiného. Všichni dospělí, kteří jsou zdraví a schopni práce, se budou muset snažit o pravidelný výdělek.
Úřad práce si zkontroluje majetek i stav na bankovním účtu
Při posuzování žádosti o DSSP bude Úřad práce (ÚP) kontrolovat majetkové poměry žadatelů o dávku. Nejen tím, že osloví zaměstnavatele s dotazem na příjem a banky s dotazem na úspory na účtech členů rodiny, ale bude pátrat i po nemovitém majetku v katastru nemovitostí a také v registru vozidel. To vše po sdělení příslušných skutečností do žádosti o dávku samotným žadatelem a s jeho souhlasem.
Nově si také vyžádá údaje o stavu bankovních účtů přímo u bank, ve kterých mají členové domácnosti své účty. Možnost komunikovat přímo s bankami, zaměstnavateli nebo například s dodavateli energií kvůli přeplatkům budou mít ÚP už od 1. července 2024 díky změně zákona o pomoci v hmotné nouzi připojené k novele zákona o státní sociální podpoře, kterou nyní v polovině prosince 2023 podepsal prezident Pavel a která vešla v účinnost 28. prosince 2023.
Proces komunikace s bankou byl zatím doplněn jen do zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož přímou novelizaci obsahoval tisk k zákonu o státní sociální podpoře (část III., bod 15).
Tuto povinnost zanesl do novely pozměňovací návrh, který se do ní dostal na poslední chvíli při projednávání Sněmovnou a který Sněmovna bez problémů schválila. V médiích se rozhořela diskuse, zda se nejedná o bezprecedentní prolomení bankovního tajemství.
Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen ‚peněžní ústav‘), jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.
(Znění § 50a novely zákona o pomoci v hmotné nouzi)
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka však upřesnil, že se tato úprava týká pouze případu žadatelů o dávky hmotné nouze, kdy tito žadatelé už nyní musejí doložit své výpisy z účtu, což je podmínka pro poskytnutí této formy pomoci.
Navržená úprava umožňuje na dálku ověřit žadatelem tvrzené skutečnosti o jeho majetkových poměrech, tedy existenci účtů a finančních prostředků na nich. Navíc vždy postupujeme se souhlasem klienta. Podmínkou pro přiznání dávky je právě souhlas žadatele, že úřad může ověřit potřebné skutečnosti. O porušení bankovního tajemství tedy nemůže být řeč, protože vše je podpořeno právními předpisy,
uvedl ministr Jurečka a dodal, že ÚP rozhodně nebude mít možnost nahlížet do povahy platebních transakcí a třeba sledovat, co si žadatel zakoupil.
Zjišťování stavu účtů není pro hmotnou nouzi novinka, nová je jen ta přímá komunikace ÚP s bankami k dokládání výpisů z účtů žadatelem o dávku,
komentuje novinku v zákoně Alena Zieglerová, odbornice v oblasti zaměstnanosti a příjmů z Institutu pro sociální inkluzi. Zároveň je členkou pracovní skupiny MPSV, která chystanou reformu sociálních dávek připomínkuje. Polovina roku 2024 bude zkouškou této praxe, ale teprve redesign od 1. 1. 2025 toto přenese k využití také u osob v současné státní sociální podpoře, které spíš než lidé v hmotné nouzi vůbec nějaké účty a majetek mají. Současní příjemci příspěvku na bydlení zatím žádný majetkový test nepodstupují,
dodává.
Místo čtyř žádostí jen jedna jediná
Zpět ale k chystané reformě sociálních dávek.
Nová jednotná dávka sociální podpory se má skládat ze čtyř částí:
- Dítě
- Bydlení
- Živobytí
- Pracovní bonus
Dítě
Součást DSSP „Dítě“ bude patřit rodinám, které mají příjem do 4násobku životního minima. Její výše bude záviset na výši celkového příjmu domácnosti a na počtu dětí. Svoji roli bude hrát i snaha o vlastní přičinění o finanční soběstačnost domácnosti. V této chvíli jsou navrhované částky:
- 500 Kč na každé dítě při příjmu rodiny do 1,3násobku životního minima,
- 1000 Kč na každé dítě pro rodinu s příjmem 1,3–2násobku životního minima,
- pro rodiny s příjmem 2–4násobku životního minima: bude postupně klesat.
Tuto součást DSSP však Úřad práce nevyplatí v případě, že nebude některá z osob z domácnosti pracovat, nebo si práci aktivně hledat, ačkoli by mohla. Nárok nebude mít ani rodina, jejíž dítě má ve škole neomluvené hodiny. V případě, že zákonný zástupce bude uznán vinným z přestupku spojeným s neplněním povinné školní docházky, rodina dávku za složku Dítě nebude dostávat po dobu 3 měsíců.
Odborníci, včetně zmocněnkyně vlády pro lidská práva, ovšem namítají, že odnětím části dávky dítě jen přijde o podporu, kterou by naopak mělo dostat.
Debata se vede o tom, že by při potížích měl Úřad práce částku na dítě posílat přímo škole na podporu jeho školní docházky, například formou úhrady školního stravování, kroužků nebo pomůcek,
podotýká Alena Zieglerová.
Bydlení
Žadatel bude muset předložit platný právní titul k bytu nebo k nebytovému prostoru, který splňuje základní standardy a je užíván k trvalému bydlení. Náklady na bydlení budou muset být vyšší, než je definovaná část rozhodného příjmu, a zároveň tato část nesmí být vyšší než uznatelné náklady na bydlení.
Co tvoří uznatelné náklady na bydlení:
- Nájemné podle smlouvy, avšak maximálně do výše nájemního normativu, který se liší u bytových a nebytových prostorů. U nebytových normativů se bude krátit na 80 % nájemního normativu (výše částek nákladů na bydlení pro rok 2024). Pro rok 2025 se ovšem uvažuje o snížení stropu pro výši částky na bydlení nikoli na celý normativ, ale jen na jeho část, např. jen na střední, tj. mediánovou, hodnotu.
- Srovnatelné náklady vlastníků, družstevníků a pro užívání na základě věcného břemena.
- U domácností s příjmem 1,3násobku životního minima a nad tuto hranici energetický paušál.
- U domácností s příjmem do 1,3násobku životního minima skutečně uhrazené náklady na energie max. do 1,2násobku výše energetického paušálu.
Živobytí
Tato část DSSP má patřit rodinám, jejichž příjem je nižší než 1,3násobek životního minima. Výše dávky bude odpovídat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečte 30 %.
Osobní částka na životní potřeby bude ve výši existenčního minima (s výjimkou nezaopatřeného dítěte, příjemce invalidního důchodu 3. stupně a osoby starší 68 let, kde činí výši životního minima). Tato částka se má navýšit až na životní minimum jednotlivce, podmínkou však bude hledání vhodného zaměstnání, spolupráce se sociálními pracovníky, dodržování školní docházky dětí a podobně. Jako snaha o vymanění se z nepříznivé příjmové situace bude vnímán také vstup do oddlužení a splácení dluhů.
Tuto část DSSP žadatel nedostane, pokud kontrola bankovních účtů domácnosti prozradí, že její členové mají v rozhodném období zůstatek na účtech vyšší, než je 3násobek součtu částek na životní potřeby členů rodiny.
Pracovní bonus
Pracovní bonus se bude odvíjet podle výše příjmů z výdělků členů domácnosti. Pro domácnosti s příjmem do 1,3násobku životního minima má činit 40 % celkových příjmů z pracovní aktivity. Pro domácnosti s příjmem vyšším než 1,3násobek životního minima bude tato část DSSP postupně snižována.
Příklady, jak se bude dávka počítat
Jak by se měl v součtu lišit dosavadní systém jednotlivých dávek a budoucí systém jediné dávky (DSSP), si ukážeme na konkrétních příkladech rodiny matky samoživitelky, která žije v Praze a má v péči 2 nezletilé děti. Její náklady na bydlení jsou 17 tisíc Kč měsíčně.
Jak se budou její dávky vyvíjet, si ukážeme na třech různých výších příjmu, a to 10 tisíc, 20 tisíc a 30 tisíc Kč měsíčně.
Domácnost s příjmem 10 tisíc Kč měsíčně, matka má nárok na 3 dávky
Současnost
- Rodina získá přídavek na dítě ve výši 3160 Kč,
- dále příspěvek na bydlení ve výši 12 998 Kč
- a také dávky v hmotné nouzi ve výši 5165 Kč.
Celkem stát domácnosti přispěje částkou 21 323 Kč.
DSSP od roku 2025
Rodina podá jedinou žádost (DSSP) a získá jednu částku podpory. Ta v sobě bude obsahovat výše uvedené části:
- Dítě 1000 Kč,
- Bydlení 13 046 Kč,
- Živobytí 4323 Kč,
- Pracovní bonus 4073 Kč.
Celkem domácnost získá 22 442 Kč, což je o 1119 Kč více než při současném systému několika dávek.
Domácnost s příjmem 20 tisíc Kč měsíčně, matka má nárok na 3 dávky
Současnost
- Přídavek na dítě 3600 Kč,
- příspěvek na bydlení 10 061 Kč,
- dávky v hmotné nouzi 1249 Kč.
Celkem rodina dostane dávky ve výši 14 470 Kč.
DSSP v budoucnu
- Dítě 3000 Kč,
- Bydlení 10 109 Kč,
- Živobytí 0 Kč,
- Pracovní bonus 3542 Kč.
Jednotná dávka bude v tomto případě činit 16 651 Kč, což je o 2187 Kč více než v současnosti.
Domácnost s příjmem 30 tisíc Kč, matka má nárok na 2 dávky
Současnost
- Přídavek na dítě 3160 Kč,
- příspěvek na bydlení 7006 Kč.
Celkem má rodina šanci získat 10 166 Kč.
DSSP v budoucnu
- Dítě 2050 Kč,
- Bydlení 6978 Kč,
- Živobytí 0 Kč,
- Pracovní bonus 1099 Kč.
V jedné dávce tak domácnost dostane 10 127 Kč, což je v podstatě totéž jako v současnosti, o 39 Kč méně.
ČLÁNKY DO MAILU