Vlákno názorů k článku Sobě i dětem spoříme málo. Na stáří se to snažíme dohnat, ale nestačí to od MOJE JMÉNO - Nespoříme dítěti ani korunu. Vzorně se o něj...

Nespoříme dítěti ani korunu. Vzorně se o něj staráme, snažíme se jej vychovat nejlépe jak to jde a hlavně mu umožníme vystudovat. Nevidím ani jediný důvod, proč bych měl dítěti celé jeho mládí spořit do jeho začátků. To snad nemůže ani nikdo myslet vážně. V první řadě zabezpečuji do budoucna sebe a manželku a od potomka očekávám, že se jako vzdělaný a dobře vychovaný člověk bude schopen o sebe plně postarat.

No vidíš ty hlavicko, my s manzelkou děláme to stejné a jeste k tomu oboum detem od narozeni sporime...stejně to delali i moji rodice a po preslici jsme nevymreli...

To je hezké, pokud to stíháte v jiné, nežli symbolické výši. Ale nepochopil jsi, že jde o stanovení priorit. Pokud stíháš to první a druhé, naspořit i něco dětem je fajn. Ale až pokud to první a druhé stíháš.

My jsme dětem (je jim 30+) spořili od narození. Bylo to formou pojištění a od 15-ti let stavební spoření. Hodně jim to pomohlo s pořízením vlastního bydlení. Přestali jsme jim spořit, když jim bylo 20. Doporučuji to všem, protože po malých částkách to tak necítí rodinný rozpočet.