Názory k článku Složením peněz do advokátní úschovy se kupující nezprošťuje povinnosti cenu uhradit

- jest otázkou, stává-li se něčím jiným než sprostým zlodějem.
a askýtá se otázka, proč NS žalobu zamítl. snad že nebohý okradený by měl ještě dodat další žalobu za neoprávněné obohacení? není snad úkon advokáta více než zjevný?
na okraj dotaz autorovi - má úschovn smlouva u notáře jiný režim než advokátní úschova? (myšleno v režimu přenesené povinnosti plnit)

Myslim že je tam chyba jeli žalobce prodejce pak žalovaný je kupec.
Pak věta niže zmíněná nedává smysl.
"Dopisem datovaným 21. 9. 2006, který JUDr. E. P. obdržela 9. 10. 2006, požádal žalobce o převedení kupní ceny na svůj účet, dokládaje výpisem z katastru nemovitostí, že byl zapsán jako vlastník předmětů kupní smlouvy."

Jak mohl žalobce (prodejce) dokládat z výpisu katastru, že byl zapsán jako vlastník?

je vždy a v tomto ohledu je lepší deponovat peníze u zavedené banky za naprosto stejných podmínek (jejich uvolnění proti předložení zápisu z katastru). Může to být rochu dražší, ale bezpečnější.

Lepší je notář.

jak banka, tak notář mají stejné postavení jako advokát .... ba u notáře neuzavřete trojstrannou dohodu, která je pro klienty výhodnější

ono záleží na tom, jaký je obsah oné svěřenecké smlouvy ... i složením do advokátní úschovy se může prodávající zbavit povinnosti cenu uhradit .... záleží na tom, kterou z těch stran advokát zastupuje anebo zda se jedná o trojstrannou dohodu, ve které je přesně definováno, co se vlastně "stalo" tím, že peníze přistály na účtu .....