Mám také zkušenost se stavební spořitelnou, rovněž špatné. Ty zkušenosti jsou 2. Ta méně závažná, když jsem žádal o překlenovací úvěr a ještě po 2 měsících se nic nedělo, mě vedla k tomu stavební spoření zrušit i za cenu ztráty st. podpory. Je to již skoro 4 měsíce a dodnes peníze nemám. Stavebním spořitelnám nevěřím a jsem zvědav, co s nimi provede vstup do Unie. Ta závažnější zkušenost je, že mi byly poskytnuty jako prodejci nepravdivé informace a já sklízel rozčilené reakce klientů. Ani v jednom případě se nejednalo o Buřinku!
Můj postoj ke spořitelně je tu všeobecně znám a dost lidí popuzuje, ale podívám-li se na poslední článek o jejich přímém bankovnictví a reakce uživatelů a na zkušenost paní doktorky se st. spořením, pouze mě to utvrzuje v tom, že cokoliv co souvisí se spořitelnou má nějaký zádrhel nebo nekvalitu. Podíváte-li se na anketu, pak ani ona nehovoří ve prospěch spořitelny......
Ve vyjádření spořitelny se cosi píše o kompenzaci, mohli byste uvést - nebo paní doktorka - v čem spočívala?
To, jakými nemocemi trpí naše nejlidovější banka, i to, že jsou těmito nemocemi do značné míry nakaženy i další společnosti její skupiny, není nic nového. O tom, že by se něco takového stávat nemělo, není sporu. V této zemi se bohužel děje neuvěřitelně mnoho věcí, které jsou v rozporu se zdravým rozumem a nemají co společného s vyspělou evropskou společností na počátku třetího tisíciletí. Nejen v bankovním a pojišťovacím sektoru. Možná za nějaký čas skutečně budeme včleněni do EU. Přesto ještě hodně dlouho budeme mít blíže na Balkán.
S chutí jsem se ale zasmál, když jsem si přečetl Váš příspěvek, pane kolego. Druhý český moloch, který se chová ke klientům podobně, se jmenuje .... No jistě, Česká pojišťovna, to ví každé děcko. Teď nemám na mysli úroveň obchodníků v terénu. Ta se drží na určité úrovni především díky tomu, že by se jinak jako spolupracovníci na ŽL (nezaměstnanci) nejspíš neuživili. Také byli od ČP řádně organizačně odděleni. Mám na mysli vyřizování likvidací pojistných událostí, změn smluv, výpovědí smluv, apod., tedy toho, kde se věci vyřizují s onou "přepážkovou babou". Tady s přehledem Českou spořitelnu strčíte do kapsy.
To, že jste byl kdysi, v samém počátku stavebního spoření v Čechách, nekvalitně vyškolen, to jste již před časem psal. I to, že díky tomu stavebnímu spoření dodnes nerozumíte a proto mu ani nedůvěřujete. Je to pro Vás nepříjemná konkurence. Z vlastní zkušenosti vím, že když se klient rozhoduje, zda peníze vloží do stavebního spoření nebo do životní pojistky, většinou volí stavební spoření. A dlužno podotknout, že většinou správně. Udivuje mě ovšem, že jste ani po možná osmi letech neprojevil snahu doplnit si vzdělání (a tím i nabídku svým klientům) a vyškolit se lépe. Pokud byste se přece jen chtěl vyškolit a nesehnal nikoho jiného, udělal bych si na Vás případně někdy čas, že jste to Vy. To k prvnímu problému.
A k tomu druhému. Pokud máte pocit, že Vám úvěrový poradce neposkytuje kvalitní službu, nic Vám nebrání obrátit se na jiného a případně na tohoto podat stížnost. Budou-li na něj chodit stížnosti, nejspíš brzy přijde o úvěrovou licenci a to bude jen dobře. Problémem ale bývá často i to, že si někteří klienti představují vyřízení úvěru ze stavebního spoření jako svačinku v McDonaldu. Vše vyřízeno za pět minut. Ono všechno chce své. Není-li si klient schopen na vyřízení udělat dostatek času a řídit se pokyny úvěrového poradce, nemůže se pak divit, že se výsledek jaksi nedostaví. I to se totiž stává. Odfláknout se to nevyplácí.
U výpovědi smlouvy o stavebním spoření platí výpovědní lhůta -- tři měsíce od prvního dne v měsíci po doručení. To jste nevěděl?