Vlákno názorů k článku Skončí státní podpora? od Bonifác - Zajímalo by mě, jestli mají Sobotka & his...

Zajímalo by mě, jestli mají Sobotka & his boys také nějaký kvalifikovaný odhad toho, kolik bude státní pokladnu stát nárůst vyplácené státní podpory v prvních letech po možném zavedení omezení výplaty státní podpory na stavební spoření. Proč? Jednoduše proto, že takovou věc nezavedete ze dne na den. Než se schválí novela zákona, uzavřou si stavební spoření se státní podporou i ti, kteří by to jinak neudělali a ostatní klienti si stihnou patřičně navýšit cílové částky nebo udělat souběžné smlouvy a ve správnou chvíli přehodit státní podporu na tu perspektivnější, apod. Strážci rozpočtu se budou divit, až budou vyplácet místo jedenácti miliard třeba dvacet. A zkuste s tím něco udělat. Těžko. Jako finanční a pojistný poradce, který se prodejem a servisem stavebního spoření profesionálně zabývá, se na tu legraci docela těším.

Za dva tři roky se pak nejspíš vše upraví do nějaké rozumnější podoby. Třeba tak, jak prý navrhoval před pár měsíci soudruh ministr Němec (ještě před svým historickým znemožněním se s návrhem vracení části pojistného plnění z povodní poškozených pojištěných nemovitostí). Ten prý navrhoval něco ve smyslu: 4500 pro každého po pěti letech a 6000 pro toho, kdo peníze použije účelově. Je to zajímavé pro nepostradatelné "přátelské klienty" a přitom to akcentuje účelové využití. Přitom absolutní výši výdajů by to nejspíš příliš nenavýšilo.

Podpora hypoték je kapitola sama pro sebe. Jestli se v poslední době podařilo, aby na hypotéku dosáhla i lépe situovaná část střední vrstvy, vrátí se tím nejspíš zpět k těm pár procentům nejbohatším. Smůla. I pro ty, kteří hypotéky již splácejí. Bůh je chraň před případným nárůstem úrokových sazeb.

Úplně jsem nepochopil větu o navrhovaném zrušení všech daňových odpočtů, vyjma úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypoték. Mají-li tím na mysli ukončení možnosti odepisovat si dvakrát dvanáct tisíc z penzijního a životního, můžeme si jít všichni rovnou nechat napsat parte. Při neřešení blížícího se důchodového kolapsu se dalo pochopit, že stát alespoň dává lidem možnost (a motivaci!!!) k vlastnímu zabezpečení se (nevyužiješ-li, tvoje smůla, mohl jsi, bylo to výhodné a tys ty peníze prožral, tak si trhni nohou a nechtěj nic po státu). Takový krok by byl na demisi. To by bylo popřením všeho, co se v tomto směru v této zemi v posledních letech dělo.

Nepochybuji o tom, že ministr financí je pod velkým tlakem celé vlády. Peněz je málo. Zkorumpované financování a věčné černé díry si žádají neuvěřitelné množství peněz. Tak ber kde ber. Je ovšem otázkou, kam až může sahat trpělivost tohoto, byť televizí, vepřovým a pivem zblblého, národa.

Máte moje sympatie, lépe bych to nenapsal.

Děkuji. Znám vaše příspěvky (nejen na tomto serveru) a obvykle s nimi rovněž vřele souhlasím.

Než se schválí novela zákona, uzavřou si stavební spoření se státní podporou i ti, kteří by to jinak neudělali - chápu dobře, že člověk s uzavřenou smlouvou o s.s. bude čerpat státní podporu v nezměněné výši až do doby ukončení platnosti smlouvy?

Je to tak. Výše státního příspěvku a podmínky jejího vyplácení jsou stanoveny ve smlouvě o stavebním spoření. I toto je důvod, proč mám smlouvy uzavřeny jaksi dopředu - druhým důvodem je výhodnější úročení dle starých všeobecných podmínek.

V právním státě je tomu tak. Stejně jako ti, kteří uzavřeli penzijní připojištění před novelizací zákona, mohou nárokovat dávku podle starých podmínek, tedy třeba už v padesáti letech (podle penzijního plánu toho kterého PF).

Pozor ale na to, že mohou nastat jistá omezení se změnou nároku na státní podporu na smlouvě, nebo se zvyšováním cílové částky. Podobná omezení dnes již u některých spořitelen existují se smlouvami na vyšší úrok. Originálně to vyřešila jedna spořitelna - chcete-li spořit za starých podmínek déle, než musíte, napaří vám dvojnásobný poplatek za vedení účtu.

Nicméně podstatné je, že dobře založená smlouva, pro jistotu ve správné chvíli převedená na státní podporu, vám může k čerpání státní podpory sloužit přinejmenším do vyčerpání výše cílové částky, i kdyby se na nové smlouvy státní podpora již celá desetiletí navyplácela.