Vlákno názorů k článku Šikana na pracovišti a jak se jí bránit od Thyme - Moje kolegyně mě šikanovala na pracovišti 6 let. Všichni...

Moje kolegyně mě šikanovala na pracovišti 6 let. Všichni to věděli, ale nikdo se mně nezastal. Za jejími zády ovšem ano – to jsem slyšela i názor, že „takové lidi je třeba řezat bičem“. Když jednou prohlásila, že jí někdo dělá zásahy do jejich programů a že si dovede představit, kdo to je, to už jsem nevydržela ani já a řekla jí, že nikdo z nás to rozhodně nebyl. Nic se pochopitelně nevyřešilo, protože se tenkrát nevedly logy. Ona říkala – „vidíte, já jsem to říkala, že se na to nepřijde, kdo to byl“. Vyhodili nás obě při reorganizaci.
Nový šéf byl můj známý, ale myslím, že dost trpěl mindráky. Strašně rád předváděl, jak je výborný programátor a se mnou jednal tak, že mi např. předhodil 1000 stránkovou knihu s Excelem a řekl mi,ať se naučím dělat makra. Obzvláště rád mi dával akutní úkoly ke konci pracovní doby, a musela jsem s ním sedět třeba do deseti v práci. Nebo v pátek, kdy jsme měla odjet z Prahy s mojí zahraniční návštěvou a on to věděl, mi dal úkol, který jsem nemohla splnit – vytisknout mzdové lístky pro jinou firmu na tiskárně, kterou bylo nutno přeštelovat, sledovat, zda se nezasekává a ještě to tisknout vzdáleně, bez možnosti cokoliv opravit, když se lístky v tiskárně pomuchlají. Všichni IT technici si odešli domů a já zůstala v pátek ve firmě jako poslední. Samozřejmě to dopadlo tak, že se to nedalo vytisknout a já jsem odešla. Když jsem to telefonovala šéfovi,řekl mi, že bych si měla uvědomit, kdo mě platí,apod. Vrchol byl, když po mně chtěl napsat program, kompatibilní s aplikací jiné firmy, přitom věděl, že to neumím. On se mi chlubil, že on nemá problém to zařídit se šéfem oné firmy, aby to někdo udělal u nich, a když jsem se ptala, proč to neudělá, řekl mi, že chce, abych to udělala já. A na závěr mi dal šibeniční termín. Dala jsem výpověď, přestože se všemi ostatními zaměstnanci firmy jsem měla výborné vztahy a práce mě bavila..

Thyme, na Vaši kolegyni bych připravil past, nebo aspoň, jak jste psala tehdy neběžnými logy. Pokud to nebylo ještě v době děrných štítů/pásek, tak logovat její činnost samozřejmě šlo (pokud sama nebyla hacker).

O novém šéfovi zpočátku píšete: dal vám "1000 stránkovou knihu" - to je normální, programítor takové knihy čte do druhého dne (tajemmství je, že přeskakuje jemu již známý balast), dával Vám akutní úkoly před koncem pracovní doby, akutní úkoly vždy přichází koncem pracovní doby, to je prostě nějaký "přírodní zákon". Z toho bych na bossin' neusuzoval.

Potom se to zřejmě změnilo. Napadá mně, jestli jste si to zpočátku(!) trochu nezavinila sama. Třeba čekal, vzhledem k tomu, že byl Váš známý, větší vstřícnost či pomoc v řešení pro něj problémových úkolů nebo zejména pomoc s jeho problémy s ukočírováním kolektivu. Píšete, že byl nový, tak pro něj byla pomoc mimořádně důležitá. Jistě udělal (jako každý) na začátku spoustu bot, z toho mohl mít ty mindráky, protože mu nikdo nepomohl.

Není důležitější konec než začátek či průběh. Dokonce bych řekl, že konec je to nejméně důležité. Ti co tvrdí opak lžou a skončí špatně, neboť zemřou.
- To jenom tak, pro obveselení.

Děkuji, opravdu jste mě pobavil :-)
Asi hlavně proto, že už to mám za sebou :-)
Věřte nebo nevěřte, ale vlítla jsem do toho znova :-)
Když jsem psala svůj příspěvek, netušila jsem, že dojde k x-té změně na pozici šéfa a ve snu mě nenapadlo, jakým šéfem bude můj ruský kolega:-).
Nevím, čím jsem si naběhla tentokrát.
Psala jsem technickou dokumentaci v angličtině, a šéf mi zakázal opravovat gramatické chyby ve stávající dokumentaci, jestliže to není v zadání úkolu - dokonce mi to dal písemně :-). Zato jestliže jsem popisovala aplikaci, a na obrázku z aplikace byla hrubka, měla jsem to ve Photoshopu odstranit :-). Protože firmu ovládli Rusové, byla skoro všechna zadání ve firemní TFS aplikaci v ruštině, a protože kromě mě neuměl nikdo z kolegů rusky, všechny úkoly šéf přiděloval mě, a všechny pochopitelně měly tu nejvyšší prioritu.
A zase jsem nestíhala, a tak mě neustále dělal kázání, jak jsem neschopná, nedůsledná, nerozumím zadání, a že on má kromě mě na starosti další podřízené,...A kolega se nudil a nabízel se, že mi pomůže, tak jsem mu jeden úkol přeložila a dala ke zpracování. Dostala jsme vynadáno, že mu přiděluji úkoly. A pak mi dal šéf úkol napsat 4 dokumenty v ruštině za jeden týden. A to jsem si měla sama zjistit, o čem mám psát a kdo mi v Moskvě dodá v daném termínu potřebné informace.
Odmítl moje argumenty, že neumím tak dobře rusky, a že nevím, na koho se mám obrátit a nerozumím tomu, o čem mám psát.
Takže jsem mu dala výpověď. Šéf nejdřív oněměl, pak jsme se pohádali.
A druhý den se přišel zeptat, komu má teda ty moje úkoly dát:-)
Nevím, kdo tu práci za mě dělal, já jsem odmítla a kolegové to nepsali.
Pustil mě do měsíce a naštěstí v tom měsíci byl tři týdny na dovolené a zbytek já.

A myslím, že máte částečně pravdu. Za mnohé si můžu sama svojí možná přehnanou ochotou a vstřícností. Ale ne za všechno. Náhodou jsem se potkala se svým, teď už bývalým kolegou, který pracoval pod mým ruským šéfem 4 měsíce. Měl s ním podobné problémy.

Měla jsem obrovské štěstí, že jsem celkem rychle sehnala pohodové zaměstnání. A šéfa mám až v Liptovském Mikuláši, heč! :-)

Reaguji po delší době. Tenkrát prý opravdu nebyla možnost z logu vyčíst změny v programu, nehledě na to, že jí do toho programu nikdo nelezl. Šéf despota je despota i nadále, ale raději ho povýšili a odsunuli do Polska. Já jsem změnila zaměstnání, dá se říci, že dva a půl roku bylo vše báječně, pak jen dobré, pak jakž takž, šéfové se velmi rychle střídali, všichni byli v pohodě, až na posledního. Bývalý kolega, Rus, neunesl tíhu zodpovědnosti a tvrdé, absurdní nároky kladené nejen na něj. Jak postupně odcházeli další kolegové, chtěl po mně více a více práce, a nešlo o kvalitu, ale množství "splněných" úkolů. Místo psaní dokumentace pro zákazníky v angličtině jsem opravovala ubohou dokumentaci psanou Rusy, s hrubkama, a nesměla jsem ty hrubky opravovat, protože to nebylo v zadání. Vždy jen opravit část, které si někdo všiml, že není v pořádku. Zadání byla v ruštině, ale šéf je nepřeložil kolegům, kteří rusky neuměli,raději všechny úkoly přiděloval mě a buzeroval mě, že nestíhám a že ho obtěžuje mě neustále poučovat, jak mám pracovat. Obvinila jsem ho před kolegy ze šikany, nepomohlo. Když mi dal napsat 4 dokumenty v ruštině v šibeničním termínu, a měla jsem si sama zjistit, kdo mi podá informace a o čem mám psát, dala jsem mu výpověď. Nejdřív oněměl, ale pak jsme se pohádali a já mu řekla, ať mě pustí co nejdřív, že pro něj už nic dělat nebudu. Naštěstí měl pak celý měsíc dovolenou - mě nechtěl pustit ani na týden, a to jsem měla dovolenou včas naplánovanou a zaplacenou - a bez něj firma mohla být celý měsíc.
Měla jsem štěstí jako hrom. Byla jsem nezaměstnaná jen měsíc a teď mám báječnou práci, kolegy i šéfa a ten je ještě daleko, takže ho vidím jednou za měsíc.