Hlavní navigace

Se zařízením víza nečekejte na poslední chvíli. Pravidla na hranicích se můžou měnit

Autor: Depositphotos

Jedete do vzdálenější destinace, kde je navíc potřeba vízum? Nespoléhejte na to, že o něj zažádáte až na hranicích, i když to daná země nabízí. Pravidla se mohou rychle měnit. Ne každý hraniční přechod má navíc oprávnění víza udělit.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Letní měsíce jsou pro řadu Čechů symbolem dovolené, odpočinku a relaxu. Někdo vyrazí poznávat krásy České republiky, jiný se podívá po Evropě. Některé pak láká exotika a netradiční destinace.

Do některých míst se podíváte jen s občanským průkazem, jinde potřebujete pas. A někam je nutné mít i vízum. Zejména s ním se nevyplatí otálet a spoléhat na to, že si jej zařídíte až na místě.

Cestování na občanský průkaz

Na občanský průkaz můžete cestovat od doby, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, tedy od 1. května 2004. Na občanský průkaz tak můžete vycestovat autem i letecky, ovšem pouze v rámci Evropské unie.  

Země EU, kam můžete vycestovat jen s občanským průkazem: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.

Kromě výše uvedených zemí EU můžete na občanský průkaz cestovat i na Island, do Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska, Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonské republiky, Srbské republiky, Gruzie a Moldavské republiky.

Má to však několik háčků. Například do Moldavské republiky můžete cestovat s občanským průkazem jen v případě, že:

  • tento průkaz je ve formátu ID1 a má strojově čitelné údaje s kontaktním elektronickým činem (malá platební karta),
  • tento průkaz je ve formátu ID2 a má strojově čitelné údaje (starší a větší typ občanského průkazu).

V Podněstří navíc můžete cestovat jen s cestovním pasem.

Kosovská republika sice uznává občanský průkaz jako cestovní doklad, ale musí mít strojově čitelnou zónu a biometrické údaje. Takový občanský průkaz ale Česká republika zatím nevydává, takže pro cesty do Kosovské republiky musíte mít cestovní pas.

Pozor na výjimky

Pokud na dovolenou letíte, také můžete použít občanský průkaz jako cestovní doklad. V takovém případě se rozlišují lety do Shengenského prostoru, kam můžete letět jen s občanským průkazem, a mimo Shengenský prostor, kam už potřebujete cestovní pas.

Do Shengenského prostoru spadají všechny státy EU a jejich zámořská území mimo Bulharsko, Rumunsko, Irsko, Kypr, Chorvatsko a Velké Británie. Naopak do Shengenského prostoru patří navíc Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, které zase nejsou členy EU, ale můžete do nich letět jen na občanský průkaz.

Dejte si však pozor na výjimky. Shengenský prostor není automaticky rozšířen i na zámořská území svých členských států. Do Shengenského prostoru spadají portugalské Azorské ostrovy, španělské Kanárské ostrovy a exklávy Ceuta a Melilla v Africe. Do těchto míst tedy můžete cestovat i na občanský průkaz. Musí se ale jednat o přímé lety ze států EU, nesmíte mít žádné mezipřistání mimo EU.

Do Shengenského prostoru ale naopak nepatří všechna zámořská území Francie, norské Špicberky, dánská autonomní území Grónsko a Faerské ostrovy, zámořské nizozemské autonomní regiony Aruba, Curacao, Sint Maarten, Bonaire, Saba a Sint Eustatius. Na ty se podíváte jen s cestovním pasem.

S pasem se dostanete všude

Pokud chcete mít jistotu, cestujte na cestovní pas a vyhnete se jakýmkoli nepříjemnostem v případe nečekaného mezipřistání mimo státy EU či neplánovaného tranzitu přes třetí stát.

Cestovní pas je zárukou toho, že se dostanete všude. Ovšem ne vždy je pas dostačující. Řada zemí vyžaduje pro vstup na své území ještě vízum. Zpravidla pak budete žádat o to turistické.

Vízum se dá získat 4 způsoby

Vízum do daného státu můžete získat zpravidla 4 způsoby. Tím prvním a nejklasičtějším je osobní návštěva zastupitelského úřadu daného státu. Tam vyplníte žádost, odevzdáte pasy, počkáte na rozhodnutí, které zpravidla trvá několik dní, a následně si na zastupitelský úřad jdete pasy a rozhodnutí a případné vízum vyzvednout.

Taková procedura může být pro řadu lidí časově náročná a poněkud nekomfortní. Během doby, kdy vyřizují vaši žádost o vízum, což mohou být klidně dva týdny, nemáte pas u sebe, a tudíž na něj nemůžete vycestovat. Žádost tedy musíte podat v době, kdy víte, že pas po následující dny potřebovat nebudete.

Kromě toho vás ale kvůli vízu může čekat i malý výlet. Ne všechny státy světa mají zastupitelské úřady na území České republiky, a pokud byste například chtěli cestovat do Namibie, musíte si o vízum zažádat v Berlíně. A pro vízum do Kamerunu budete muset až do Moskvy. A takových států je celá řada.

Informace o konkrétním velvyslanectví naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Vzhledem k tomu volí někteří lidé jiné, příjemnější možnosti.

Žádost o vízum provedená online

Vízum získané osobní návštěvou zastupitelského úřadu umožňují všechny státy, kde platí vízová povinnost. Některé navíc umožňují i udělení víza online cestou.

V takovém případě se vám situace značně zjednoduší. Na příslušných webových stránkách si požádáte o vízum, po pravdě vyplníte veškeré údaje, platební kartou zaplatíte online příslušný poplatek a vízum vám zpravidla přijde do 24 hodin elektronicky na e-mail. Tento dokument si vytisknete a celá záležitost je tím pro vás vyřešená.

Pokud ale budete žádat o vízum elektronicky, vždy se ujistěte, že žádáte skrze oficiální stránky, nikoli před zprostředkovatele. A nejste-li si jisti, zda daná webová stránka je oficiální, či ne, kontaktujte samotný zastupitelský úřad. Postačí jednoduchý e-mail, kde vylíčíte, o co vám jde a zda je tato stránka důvěryhodná a spadá pod daný stát. V případě, že nikoli, měl by vás samotný zastupitelský úřad nasměrovat na oficiální stránku.

Korespondenční cesta

Poněkud netradiční a pro někoho možná zastaralá metoda žádosti o vízum je korespondenčně. Takovou možnost ale neumožňuje téměř nikdo. Výjimkou je například Jihosúdánská republika. Ta má standardně zastupitelský úřad v Berlíně, ale umožňuje i korespondenční variantu.

Individuální přístup je potřeba domluvit i v případě cesty na ostrov Nauru. Ten má totiž generální konzulát v Melbourne v Austrálii a pak zastupitelský úřad na Fidži.

Žádat o víza až na místě je vždy risk

Poslední možností, jak vízum získat, je požádat o něj až na místě po přistání v dané destinaci, tedy zpravidla na letišti. A nebo na nějakém hraničním přechodu, pokud se do daného státu budete dopravovat po silnici.

Taková varianta je pro mnoho lidí pohodlná, ale je také nejvíce riskantní. Některé státy totiž uvádějí, že umožňují podat žádost o vízum až na místě, ale už nedodávají, že si nemůžete požádat na každém letišti nebo na každém hraničním přechodu. Pokaždé je proto potřeba se ujistit, že zrovna na tom konkrétním letišti či hraničním přechodu je možné požádat o vízum až na místě.

I tak však riskujete situaci, kdy bude letadlo odkloněno na jiné letiště, případně kdy vy sami zvolíte pro vstup do země jiný hraniční přechod, a ten zrovna nebude udělení víz na počkání umožňovat. V takovém případě jste v poměrně prekérní situaci a hrozí vám návrat domů a nevpuštění do země.

Situace na místě se může měnit

Navíc platí, že co platilo včera, nemusí platit dnes. Například Srí Lanka ještě donedávna umožňovala žádat o víza až po příletu na letišti v Colombu. Taková žádost sice byla o přibližně 5 dolarů dražší, ale šlo to.

Po dubnových teroristických útocích ale Srí Lanka tuto možnost do odvolání zrušila. Aktuálně se tak dočtete, že je bezpodmínečně nutné, abyste na území Srí Lanky vstoupili s již uděleným vízem a v žádném případě vám nebude uděleno až po příletu.

Veškeré informace o aktuální situaci v dané zemi naleznete v Přehledu všech upozornění na webu Ministerstva zahraničních věcí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).