Názory k článku Rozloučení s eBankou a s jejími sny (+online diskuze)

To je jasne, ruzova zahrada :D

No, moc nechapu jakou ma ten prispevek souvislost s predchozim... Ale kdyz uz jste to nakousl:

A co bude s mBank za par mesicu snad nekdo vi? ;-) I kdyz te by prechod na jiny system spis prospel :-D Navic to zatim vypada, ze RB upustila od napadu predelat system eBanky. Odejit muze clovek vzdycky :-D

Pobocky eBanka ma.

A ona ta DB bezi na strojich ktere nekdo dodal zadarmo, je v serverovne ktera nic nestoji, CEZ dodava proud zadadmo a admini se o ni staraji zadarmo? ;-) To je argument asi jako "Ta vydridusska mBanka uctuje 19 korun za ctvrty a dalsi vyber z bankomatu a pritom ostatni to maji typicky za polovinu." Zas treba za autorizacni SMS eBanka plati a vy ne.

Souvislost je jednoduchá: když jde změna TP zadara u RB nebo mBank (a tam za tím jsou taky ty počítače a databáze a IS...) tak proč ne v eBance, že jo?

Jestli RB od toho hloupého nápadu upustila, je to jenom dobře.

Pobočky nechci, na co? Co s nima? Co jsem u eBanky jsem byl na pobočce tak 5x a to kdoví jestli. Za 7 let... Na co jsou dobré pobočky?

Ale třeba za informační SMS dám 3,90.
Jenže jak omluvit těch 30 Kč za změnu TP?

Protoze ta banka si to vezme jinde (RB), nebo z toho nepotrebuje dotovat pobocky a dalsi cinnosti. Mooooc pekny prispevek na toto tema se zrovna dnes objevil zde na Mesci v diskusi k jinemu clanku, s dovolenim prekopiruji:

"Dovolím si vám oponovat. Pokud by totiž banky účtovaly své skutečné náklady, nikdy by účetní položka nemohla stát víc než 1Kč a vedení účtu by se pohybovalo také v řádech jednotlivých korun. Naopak výběry z bankomatů by se nemohly dostat pod 50Kč a výběry na pokladnách by na tom byly ještě hůř. Současně by jakýkoliv hovor s bankou nebo s bankovním úředníkem musel být striktně placen a třeba jen ohodnocení schopnosti splácet podnikatelský úvěr by se cenově muselo pohybovat na úrovni cen auditorských společností. K tomu všemu by bylo třeba připočítat určité procento zisku.
Současné situace je nastavena tak, že klienti platí za běžné, jen těžko postradatelné a často používané služby platí i násobky toho, co by platit mohli a na druhé straně banka částečně dotuje služby, které by klienti mohli nahradit něčím jiným, pokud b byly cenově neúnosné a současně takové služby, které jí přinášejí další příležitosti – typickým příkladem je dotování výběrů z bankomatů – bankám to přináší významný argument pro využívání karet, takže klienti, když už kartu jednou mají, potom ji alespoň někdy použijí i v obchodě a banka z toho má provize a také to, že lidé utratí víc a musejí si půjčovat, není třeba udržovat takovou velkou pokladní hotovost a platit víc pokladníků.

To je princip toho bankovního rozkládání poplatků. To není daň za aktivitu nebo neaktivitu. Banka účtuje korunu tam, kde by mohla účtovat haléř a zvláště, když takových korun vybere denně 10mil. A naopak naúčtuje na druhé straně 1000, ačkoliv by měla účtovat 1500, ale i deset takových „slev“ denně, protože se jí to vyplatí.

A podobný je také princip internetových bank. Omezit maximálně nákladné činnosti. Přilákat klienty na velice příznivé podmínky a vydělávat na jejich aktivitě. Zas vypíchnu jen jeden produkt – platební karty. Jestliže banka rozdá spoustu karet zdarma, navíc jen karet elektronických, jejichž využívání se dá dobře sledovat a řídit, vyplatí se jí umožnit třeba i několik výběrů v cizích bankomatech zdarma (vybudování vlastní sítě bankomatů by stálo obrovské peníze), ale zase ne moc, aby na tom neprodělala kalhoty. K tomu se dá počítat s tím, že lidé, kteří jsou ochotní komunikovat se svou bankou jen přes internet (já vím, je tam i telefon, ale to je jen nevýznamný doplněk), jsou současně lidmi, kteří využívají i jiné moderní služby, jako je třeba placení v obchodech. Pro banku to tedy bude znamenat podíl na provizi, kterou platí obchodníci za ty karetní operace do budoucna docela určitě i příležitost pro vydávání karet kreditních, charge card, poskytování kontokorentů apod."