Názory k článku Rozhovor s Volksbank CZ: S klienty si na škatule nehrajeme

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 3. 2009 1:26

    anonymní
    Je zajímavé, že téměř všechny banky mají stejný poplatek za vedení hypotéky, a to 150 Kč měsíčně. Co tento poplatek tvoří?

    Klientovi je zasílán pravidelný výpis z úvěrového účtu, obstarání hypotéky je náročná záležitost, navíc postupné čerpání hypotéky vyvolává potřebu se k příslušnému úvěru stále vracet.


    Pokud se nepletu, tak poplatek za tak "náročnou záležitost" obstarání hypotéky činí dle sazebníku Volksbank "0,75 % z výše úvěru, min. 6.000,– max. 25.000,–". Postupné čerpání hypotéky je také dle sazebníku zpoplatněno, takže mi z uvedeného zůstává tak koruna na sjetinu výpisu a ta zmiňovaná desetikoruna za poštovné.
    Nějaká "úschova dokumentů a archivace" se týká všech bankovních produktů. Nebo snad já bance podepíšu nějakou smlouvu a ona jí následně hodí do koše? A přesto tyto služby mohou být u jiných produktů zdarma, takže o tak děsně nákladnou a složitou činnost taky nepůjde. No a zmiňované potvrzení o úrocích? Další sjetina za korunu. To snad nemyslí vážně zmiňovat každé uprdnutí.

    Nechápu tu paní, že má čtenáře Měšce za idioty. Když už nemůže říct, že žerou a mlaskají, až se to rozléhá všude kolem, tak má aspoň říct "bez komentáře". Ale takovéhle okecávky jsou navýsost trapné.
  • 13. 3. 2009 6:29

    Poblijón (neregistrovaný)
    Redaktor by se spíš měl bavit o tom, zda Volksbank poskytuje bankovní služby za stejnou cenu u nás a třeba v Rakousku. Shodou okolností mám u této banky podnikové účty jak v ČR, tak v Rakousku a rozdíly jsou přímo propastné. Cena vedení účtu, poplatky za transakci v dané zemi, poplatky za mezinárodní bankovní transakce, provize z příjmu úhrad platebními kartami atd. Nenajde se JEDINÁ sazba, která u nás je nižší než v Rakousku. Zkrátka hlupáky z východu je třeba dojit, holit a ještě jim třeba dát kudlu do zad. Na těchto porovnávacích argumentech bych postavil rozbití kartelových dohod stran poplatků našich bank vesměs vlastněných evropskými "matkami", přičemž vlastní náklady na provozování všech služeb jsou u nás nepochybně nižší (mzdy, cena SW, nájem a údržba budov. Snad jen daně zde máme vyšší, ale na straně druhé, kdo by si rád nepřiplatil na sociální solidaritu.
  • 13. 3. 2009 9:01

    anonymní
    Správně, souhlasím. To, co si banky dovolí u nás, to si jejich zahraniční vlastníci tam doma nedovolí. Někde jsem četl vyjádření nějaké tiskové mluvčí, že poplatky jsou u nás nastaveny do míry, jakou jsou ochotni klienti akceptovat. Nevím, jak ostatních, ale mne se nikdo nikde na spokojenost s poplatky neptal, a ani je nemám možnost nijak ovlivnit, protože si je banka každý měsíc automaticky zinkasuje. A pokud banka provádí nějaký anketní průzkum (buď na webu nabo telefénem), tak tam poplatková problematika není vůbec zanesena. A tuhle mi volali přímo z banky, jestli nemám zájem o KTK nebo kreditku, tak jsem jim řekl, zda se dívali na mé obraty a zůstatky. Miliony jako fyzoun nepodnikající tam sice nemám, ale zůstatky mají k nule nebo debetu daleko. Tak chtěli rychle hovor ukončit, a já jim začal přednášet zase své námitky či postřehy. Prý to budou posílat dál. Ale zatím jsem si nikdy nevšiml, že by banka mé postřehy nějak zohlednila, natož aby se někdo se mnou spojil a problematiku rozebral. Chápu, že běžný přepážkový bouchač smluv je tu od plnění plánu prodeje a nějaké blaho klienta je mu šuma fuck, i když se musí tvářit tak, že mu na blahu klienta co nejvíce záleží . Ale jde o to, aby se požadavky běžných klientů dostali k někomu, kdo o nich může rozhodovat. A nevěřím, že zrovna jen já mám tak extra požadavky, o které nikdo jiný z klientů nemá zájem. A je mi také jasné, že 20 přepážkových prodavačů nevběhne do ředitelny, a nesdělí požadavky klientů ředitelovi s tím, že ředitel dá k požadavku sám od sebe ještě nějaký bonus pro klienta - tak nějak v minulosti běžela nějaká reklama na nějakou banku ...

    Jelikož bydlíme na hranicích, a manželka dělá v práci se zahraničními transakcemi, založili si účet za hranicemi, v Německu. Poplatky se opravdu nedají s těmi našimi vůbec srovnávat, i když se naše banky capily se snížením poplatků v rámci eurozony. Pokud ještě zohledním platovou úroveň u nás a tam, vychází mi, že mají v Německu socialismus. Banka samozřejmě poskytuje služby nejen našim firmám, ale i občanům, a to v češtině - česká obsluha, české stránky - https://sicherheit.sparkasse-oberlausitz-niederschlesien.de/multilingual/cz/index.php. Nechci jim dělat reklamu, ale mrkněte a porovnejte. Samozřejmě, že z Prahy si asi nikdo nepojede otevřít účet do Německa, ale místním se to vyplatí.
  • 13. 3. 2009 10:17

    Pavel (neregistrovaný)
    No, tak jsem se chválě díval. Za vedení účtu chtějí cca 70 Kč měsíčně (2,50 eur) a platby přes internet jsou v ceně + výběry z bankomatů. Embosovaná debetní karta za 20 euro ročně. A za výběr z bankomatů mimo německé Sparkasse chtějí 1 % min. cca 160 Kč. Děkuji, nechci.

    Není všechno zlato, co se třpytí a ani v zahraničí není všechno zadarmo, porobuďte se lidi!

    Jejích ceník:
    https://sicherheit.sparkasse-oberlausitz-niederschlesien.de/module/static/nutzungshinweise/preisaushang.pdf?IFLBSERVERID=IF@@063@@IF

    Takže: Za Aktiv konto neplatím, příchozí platby mám zadarmo., výběry z bankomatů za 3 Kč u Volksbank a za 6 Kč u ČSOB. V zahraničí vybírám kartou mBank, opět zadarmo. Příchozí platby ze zahraničí (občas se nějaká najde) mi chodí na účet kámošovi do Citibank, má je zadarmo. Kde je problém? Do zahraničí platit nepotřebuji a když už, použiji opět kámoše nebo PayPay.sk

    A mimochodem, když už se bavíte o hranicích, tak Volksbank Loebau-Zittau má podle mě lepší nabídku, než tato Sparkasse (nehádám se). Ale taky není úplně zadarmo.
    http://www.vr-bank-zittau.de/inhalt/cz.html
  • 13. 3. 2009 14:03

    Roman (neregistrovaný)
    Ještě bych dodal, že u Aktiv Konta Plus se platí poplatek za odchozí platbu ve výši 6 Kč, a to i za inkaso. Spolu s poplatkem za výběr z bankomatu je to v podstatě jediné, za co u Volksbank platím. Přešel jsem tam od ČSOB, protože rozdíl v poplatcích je propastný. Jako druhý účet mám mBank, kam si přeposílám patřičné obnosy kvůli inkasům, platbám na jiné účty a pro výběry z bankomatů, platby platební kartou platím pro změnu z Volksbank. Příchozí platby si taky nechávám posílat do Volksbank, protože mBank nezobrazuje název odesilatele, což je, když prodávám nějaké věci přes Aukro, dost problematické. Jednou jsem prodával své knížky, které už nečtu, a během tří dnů mi do mBank dorazilo asi 70 plateb, protože mi aukce končily v jeden čas, a můžu Vám říct, že když tam nebyli odesilatelé, tak párovat to podle variabilních symbolů, byl fakt zážitek. Takže příchozí platby do mBank už raději ne, tam to posílám jednou platbou ze svého účtu spolu s výplatou, jinak bych se v tom nevyznal.
  • 13. 3. 2009 15:57

    anonymní
    Sice uteču od Volksbank k mBance, ale já na Aukru taky prodávám a párovat dle VS a textu pro příjemce nemám problém. Souhlasím, že zpracování informací o položce (odesílatel u příchozí nebo třeba kdo si strhnul peníze inkasem) je u mBanky mizerné, ale věřte, že text + VS jsou dostatečné na to, aby člověk platbu z Aukra pohodlně identifikoval.
  • 13. 3. 2009 16:53

    Roman (neregistrovaný)
    Pokud by se jedna platba rovnala jedné položce, tak ano, ale v okamžiku, kdy zájemce vydraží několik knih a může uvést jenom jeden variabilní symbol, je to párování o ničem. Těch zhruba mých 70 příchozích plateb během tří dnů bylo za asi 200 knížek. Špatně se to dohledávalo.
  • 13. 3. 2009 18:05

    anonymní
    Já Vás nechci přesvědčovat, že Vám to u mBanky má vyhovovat, ale pouze jsem podotkl, že pokud dražitel jako položku "Zpráva pro příjemce" uvede třeba svůj nick na Aukru, přijde mi to ekvivalentní tomu, že je tam uvedeno jméno. Navíc jméno účtu nemusí být nutně jménem dražitele, zatímco nick uvedený jako popis transakce je jednoznačný. Aspoň tak to vyhovuje mně. Pravda je, že to vyžaduje součinnost od dražitelů, aby tam ten nick uvedli.
  • 14. 3. 2009 10:00

    Roman (neregistrovaný)
    Neříkám, že je to nemožné :-) Ale chce to tu součinnost odběratelů, i když každý dostal e-mail o tom, co má do zprávy pro příjemce a o variabilního symbolu napsat, polovina z nich se tím neobtěžovala. Když mi přišla platba, kde ve zprávě pro příjemce nic nebylo, variabilní symbol taky ne, tak by se hodil aspoň název účtu odesilatele - se všemi jsem si e-mailem dopisoval, takže by to pomohlo. Tak jsem musel hledat podle částek.

    Ale všechny banky mají své výhody i nevýhody. U Volksbank mě velice nemile překvapilo, že jim přes víkend jaksi nic neprovozuje - když platím o víkendu jejich platební kartou, neprojeví se mi v Internetovém bankovnictví blokace příslušné částky, abych pravdu řekl, člověk do zaúčtování nějak ani neví, kolik mu na účtu opravdu zbývá. Docela mě tento přístup zarazil, protože se mi to u žádné z mých dosavadních bank nestalo.
  • 16. 3. 2009 10:11

    anonymní
    Těch účtů je tam na výběr více. A podle nich vypadají i poplatky. A uznejte, v přepočtu k jejich platům je to pro ně sranda.
    Žitavská Volksbank neobsluhuje bohužel v češtině. Těm, co umí šprechtit, to až tak nemusí nevadit. Ale po zkušenostech, že v našich bankách člověk nerozumí právním kličkám, i když jsou v češtině, nechtěl bych řešit nějaké nedorozumění v němčině. Na druhou stranu si tamní banky nedovolí takové vyjebávky s klienty jako u nás, protože by se to brzy rozkřiklo po okolí a pracně budované bankovnictví pro české klienty by šlo do kélu.

    Používat k transakcím cizí účet bych se bál, byť jde o kámoše. Takových "přátelství až do hrobu" už bylo, a dnes se soudí. Čímž nechci vaše přátelství odsuzovat či mu nedůvěřovat, ale já osobně bych nevyužíval účtů ani v rodinném příbuzenstvu. Ono vše funguje, pokud nejde o peníze ... A ty už rozkmotřily nejedno příbuzenstvo či manželský svazek. Ale Vaši volbu nenapadám, je to čistě vaše osobní věc, každý má právo i volby 1. noci ...
  • 13. 3. 2009 16:05

    Patrik Chrz
    Někde jsem četl vyjádření nějaké tiskové mluvčí, že poplatky jsou u nás nastaveny do míry, jakou jsou ochotni klienti akceptovat. Nevím, jak ostatních, ale mne se nikdo nikde na spokojenost s poplatky neptal, a ani je nemám možnost nijak ovlivnit, protože si je banka každý měsíc automaticky zinkasuje.
    Právě sis sám odpověděl. Akceptovat ≠ je s tímto poplatkem spokojen, ale je ochoten ho zaplatit. A tím, že ho platíš, jsi ho akceptoval.
    Kdyby dělali anketu, tak samozřejmě většina lidí by odpověděla, že chce služby zadarmo, ale proč by je banka poskytovala zadarmo, když jsou ochotni akceptovat (zaplatit) víc?
    Aktuálně jsou na trhu nabídky účtů, které poskytují základní služby zdarma (FIO, mBank, Poštovní spořitelna (produkt Postžiro zadarmo). Komu z nějakého důvodu nevyhovují, tak je využívat nemusí, pokud je ochoten akceptovat vyšší cenu jinde.
  • 13. 3. 2009 17:48

    Pavel (neregistrovaný)
    Ačkoli vaše příspěvky čtu jinak velmi rád a v drtivé většině jim dávám za pravdu, zde bych byl poněkud v opozici. Jaký výběr ma zdejší bankovní klient? Ano, jsou tu možnosti s velkým příchozím příjmem u jedné a nebo dvou bank a nebo lze vybírat ze tří produktů poněkud nižší kvality. FIO přestože nabízí srovnatelné služby byla ješě donedávna pouze záložnou, nevím, zda-li už je aktuálně bankou. Polská mBank sice disponuje službami zadarmo, ale jejich implementace je velmi pomalá a amatérská a stále ještě jí sem tam něco chybí. Postžiro zadarmo je hezké, ale také to není úplně košer banka, když jede přes ČSOB. Navíc mi není jasné, kdo se ptal těch milionů zahraničních klientů tam venku. Že by tam byli tak aktivní klienti, co se při změně poplatků v desítkách milionech přehlašují jinam? Myslím že ne. Takže názor, že si o tom mají rozhodnout klienti svých chováním nelze brát jako směrodatný. Zde je třeba zásah státu a nebo jiná akce vedená shora. Minimálně na ujasnění mantinelů. Ani ty totiž nejsou jasné.
  • 13. 3. 2009 18:09

    anonymní
    Vaše reakce mi přijde typicky levičácká. Státe, postarej se o mně. Mohl bych se zeptat konkrétně, v čem vám mBank, FIO či Postžiro (což jsou instituce, které vedou účet zdarma i bez vysokých příchozích plateb), nevyhovují tou "nižší kvalitou"? Jestli instituce je nebo není papírově banka je myslím zcela irelevantní, pokud jsou vklady pojištěny a pokud nabízená služba splňuje nároky na ní kladené.

    Za mně osobně mohu říct, že mám zkušenost s mnoha českými bankami a že by mBank nějak zásadně zaostávala, to ani náhodou. Neumí nějaké věci, co ostatní banky umí, některé má hůř naimplementované, ale pokud vám těch pár věcí navíc stojí za 2-3 tisíce ročně či kolik platíte vaší bance, stojí, je to vaše volba.
  • 13. 3. 2009 19:05

    Patrik Chrz
    Přesně tak. Navíc nikomu není bráněno v tom aby využíval produkty více ústavů.
    Chceš embosku? Pořiď si mBank. Chceš jinou kartu než VISA (kvůli větší pravděpodobnosti akceptace v zahraničí?) - pořiď si FIO s Maestrem. Chceš mít bez poplatků nákup letenek u Ryanair? Pořiď si Postžiro zadarmo a Visa electron.
    Trochu je zde omezena možnost vkládat hotovost (mBank neumožňuje vůbec, Postžiro zadarmo nasadilo prohibitivní ceny, pokladní hodiny FIO jsou na pytel), ale kdo to opravdu potřebuje? A když, tak je tu několik možností (poštovní poukázkou (dle sazebníku pošty), za 9 (?) Kč v prodejnách Žabka (a brzy možná u dalšího řetězce), přes Sazku a Fortunu (neoficiálně), přes týdenní termínovaný vklad např. u České spořitelny).
    Chceš platit do a ze zahraničí? Udělej si (zdarma) smlouvu s nějakou devizovou společností - jejich kurzům a poplatkům nemůže konkurovat žádná banka v ČR.
    Kreditní kartu vydá zdarma Citibank, kontokorent je možné získat u FIO, nějak mě nenapadá jaké služby by ještě běžný klient mohl chtít.

    Zásah státu opravdu není to pravé ořechové. To bychom tu opět mohli mít pouze SBČS a internetové bankovnictví bychom neměli dodnes.
  • 14. 3. 2009 13:01

    Pavel (neregistrovaný)
    Nu, chtěl jsem zavést diskuzi o tom, proč tomu tak je a nikoli jak to řešit z pozice občana, kterej nemá nic lepšího napráci než oťukávat nejlevnější banky. Mimochodem mBank už má embosku? Donedávna jí neměla. A pojištění na VISA kartu nemá ani dnes. Mě nejde o to, že to nemá, to bych jim nezazlíval, ale že na náš bankovní trh srovnatelný se světem nepohlíží srovnatelným úhlem pohledu jako třeba na jejich domácí polský. Já bych se styděl přijít s něčím podobným na trh země, která je minimálně srovnatelná s jejich domácím. A dodělávat na koleně se zpožděním třeba SIPO. Ale máte pravdu, komu to vyhovuje, ten nechť si to zařídí.
  • 14. 3. 2009 13:51

    Patrik Chrz
    Mimochodem mBank už má embosku? Donedávna jí neměla
    Ano, od začátku roku má embosku. A že jí donedávna neměla? No a? Důležité je snad to, co je nyní. Za to co bylo nebo bude si nic nekoupím :D
    A pojištění na VISA kartu nemá ani dnes.
    No jak se to vezme. Jednak má něco, za co si ostatní banky nechávají platit (pojištění proti ztrátě), zdarma - "Majitel odpovídá za transakce provedené pomocí ztracené karty do chvíle nahlášení ztráty karty mBank do částky ve výši 4.500,- Kč. " a pak tu má možnost on-line nastavování různých limitů. Co se toho týče tak nemá aktuálně na trhu konkurenci.
    A že nemá pojištění léčebných výloh? Stačí se podívat na jeho podmínky na jiných kartách a většinou jsou to naprosto vyhození peníze.
    SIPO je české specifikum, taková z nouze cnost typu drbání se pravou rukou za levým uchem (no nic, taky ho využívám), jeho služby se můžou být bez problémů nahrazeny jednotlivými inkasy. A že ho dříve neměla? No a co, nyní ho má - opět stejná analogie s emboskou.
    A není na trhu jediná - aktuálně jsou tu ještě zmíněné dva další produkty se službami zdarma, tak kde je problém?
  • 14. 3. 2009 13:56

    Patrik Chrz
    ...ještě k té embosce, je samozřejmě ZDARMA; a když říkám zdarma, tak tím myslím opravdu zdarma, nikoliv zahrnuta v ceně za vedení účtu - opět české unikum.
    Stejně jako blokace karty zdarma (běžně si banky u embossovaných karet účtují dva tisíce).
  • 16. 3. 2009 13:08

    Q (neregistrovaný)
    Vývoj jde stále dopředu. Tak se může stát, že nějakou službu, co poskytuje konkurence, neposkytuje mBank, ale taky třeba i jiná banka, co už tu je na trhu déle a má i kamenné pobočky. A taky jí to nikdo nevyčítá, a své klienty si najde.
    Já když byl ještě nedávno u Spořitelny, tak jsem třeba dostával papírový výpis z účtu až v polovině dalšího měsíce, a neobsahoval obraty za skoro posledních 10 dní před koncem měsíce. Možná, že tomu dnes již tak není, že Spořitelna dohnala (a možná i předehnala) konkurenci, ale vracet se k ní proto nebudu. Mne stačí výpis mezi 3. a 4. v poštovním kastlíku. Někdo výpisy na papíře nepotřebuje, může ušetřit. Většinou se dá podívat na obraty v internetovém bankovnictví (když funguje). Pak ale výpis na něco potřebuje, a zaplatí za mimořádný výpis tolik, jako kdyby dostával pravidelně celý rok výpisy standardně za poplatek dle sazebníku. Ale co jsem někde četl, není problém pro banku, aby si výpis v internetovém bankovnictví nechala zpoplatnit.
    Já osobně nejsem u mBank, a SIPO taky nemám a ani po něm netoužím. Když slyším kolegy hovořit o problémech se SIPEM a na jak dlouhé lokte je řešení jakékoliv reklamace nebo změna plateb... Platím z účtu formou trvaláků (neomezený počet zdarma, pro rejpaly pak v ceně balíčku), takže absence SIPA by mi nevadila.
    Nechápu, že »Mě nejde o to, že to nemá ...« a o kus dál »Já bych se styděl přijít s něčím podobným na trh ... A dodělávat na koleně se zpožděním třeba SIPO«. Každému vyhovuje něco jiného. Někdo jiný zase nepotřebuje třeba embosovanou Visu. Jiní si zase kupují předražené, spartánsky vybavené škodovky, ačkoliv jsou na trhu značková auta s lepší výbavou, za menší peníz, mnohdy i o třídu výš. Taky je nepřesvědčíte ...
  • 14. 3. 2009 12:55

    Pavel (neregistrovaný)
    Ale no tak. Jaká levičácká? Mimochodem v tom případě natažená žebrající ruka o pomoc státu třeba v USA nejenom zavání, ale je přímo levičáctvím. Nehledě dále na to, že třeba socialistická Francie je v tomto směru mnohem dál. Ale dost, tohle byl hloupý výkřik do tmy z vaší stany. Jde o to, že po mnoha desetiletích vlády jedné strany a totální regulace státu nelze implementovat tržní kapitalismus tak, jak to dělali páni Klaus, Ježek a spol, neboť to povede ke zlodějině. Ať už velké typu Poldovky či kuponové privatizace a nebo malé, to je to bankovní lobby. Je zde bankovní kartel, který je třeba limitovat státem, to se nedá nic dělat. Pomoc státu není žádné levičáctví, ale normální služba, kterou si občaní platí ve formě daní.
  • 14. 3. 2009 13:40

    Patrik Chrz
    Pomoc státu není žádné levičáctví, ale normální služba, kterou si občaní platí ve formě daní.
    A to je přesně ono - nakonec to lidé stejně zaplatí ve formě daní. A to nejen ti, kteří tuto službu chtějí a využijí, ale i ti, kteří o ni nemají zájem. Samozřejmě zaplatí o mnoho víc, o to, co spotřebuje sám systém, ať legálním způsobem (na platy úředníků) nebo nelegálním (to, co jim zůstane za nehty).
  • 16. 3. 2009 9:09

    anonymní
    Nejsme snad v době kamenné. Stát prostě něco regulovat musí, když podnikatelské subjekty nejsou schopny či ochotny stanovit nějakou rozumnou hranici, za kterou by už neměly jít.

    Pokud používáte chodník nebo silnici, taky neplatíte (až na výjimky) taky žádné poplatky, je to financováno z daní, ať daně platíte či nikoliv, ať chodník či silnici využíváte či nikoliv.
  • 16. 3. 2009 9:20

    Patrik Chrz
    Jenže čím více toho stát reguluje, tím více peněz to stojí (a ve výsledku klidně i víc, než kdyby to klient platil přímo). Ano, určitou základní službu (zákony a jejich vymáhání) poskytovat musí. Stejně tak dopravu (silnice, chodníky, železnice) a některé další služby, např. tzv. přirozené monopoly (voda, energie), protože v této oblasti je konkurence velmi omezená - těžko si někdo nechá domu natáhnout "druhé trubky" na vodu od levnějšího dodavatele.
    Ale u bank by se měl starat jen o bezpečnost vkladů (kombinací dozoru, regulace a pojištění vkladů) a ne o to, jestli stojí položka na účtě 3 Kč nebo 8 Kč.
  • 13. 3. 2009 19:10

    Patrik Chrz
    Postžiro zadarmo je hezké, ale také to není úplně košer banka, když jede přes ČSOB.
    Jen pro upřesnění - Poštovní spořitelna nejede přes ČSOB, Poštovní spořitelna je součástí ČSOB, je to jen marketingový název pro část služeb ČSOB. Nějak nechápu v čem je problém? Nízká důvěra v ČSOB nebo kde je zakopaný pes?
  • 14. 3. 2009 13:03

    Pavel (neregistrovaný)
    Nemám rád něco, co se jako banka pouze tváří. Je to pošta a nebo banka? Nevím, proč Poštovka není součástí ČSOB, a je mi to jedno. S ČSOB jsem i díky nedůvěře skončil již dávno a zatím mě nepřesvědčili o opaku.
  • 14. 3. 2009 13:38

    Patrik Chrz
    Poštovní spořitelna se jako banka netváří a s poštou nemá společného nic kromě toho, že má na nějakou dobu pronajaté služby od České pošty. Takže Poštovní spořitelna je součástí ČSOB, ale protože je zaměřená na segment trhu, který na jméno "spořitelna" slyší, využívá tento název.
    Je to standardní postup, který se používá i v jiných oborech, kdy jedna firma prodává identický nebo mírně odlišný produkt pod různými názvy a za různou cenu.
  • 8. 5. 2009 0:22

    Miros (neregistrovaný)
    Řada obyvatel si stále stěžuje na bankovní poplatky, hlasují o absurdním bankovním poplatku, ale změna banky je obtěžuje. Když se známých zeptám, proč tedy banku nezmění, reagují s tím, že je to pro ně příliš pracné (měnit inkasa, nahlašovat změny účtů na úřadech, elektrárnách, apod.). Bank s velmi levnými službami není málo.

    Z mého pohledu pro ně není potenciální úspora natolik zajímavá aby investovali čas do změny banky. Jsme prostě národem, který až příliš dlouho nebyl motivován se o sebe samostatně postarat. Jsme líní. Budeme-li flexibilnější ve změnách ve prospěch levných bank, banky se pak naučí zlevňovat základní služby. Budeme si pak u nich připlácet pouze za skutečně kvalitní služby (poradenství).

    Samostatnosti ani péči o vlastní peníze (i budoucnost) jsme se bohužel dosud nenaučili. Stačí se seznámit s průzkumem finanční gramotnosti národa :-)
  • 14. 3. 2009 13:51

    cml11 (neregistrovaný)
    "A nevěřím, že zrovna jen já mám tak extra požadavky, o které nikdo jiný z klientů nemá zájem. "

    Mě taky občas volají z mé banky s nabídkou produktů a tak ten hovor vždy využiju k tomu, abych zmínil kde bych očekával změny. Už se mi i stalo, že k těm změnám plošně došlo, ovšem poté to bylo drasticky vykompenzováno někde jinde, kde bylo do té doby všechno celkem OK.

    Jediná skutečně fungující metoda jak přimět banku něco změnit je opravdu hlasování nohama. Pokud mi banka nechce vyhovět v něčem co u konkurence mohu mít, tak je potřeba převést příslušné operace ke konkurenci. Jedině tak banka zjistí pokles aktivity klientů v dané oblasti a začne řešit co s tím.
  • 14. 3. 2009 14:08

    Patrik Chrz
    Jediná skutečně fungující metoda jak přimět banku něco změnit je opravdu hlasování nohama.
    Přesně tak. Myslím, že na vstupu mBank vydělali všichni i ti, kteří si u ní účet nikdy nezřídí. Poštovní spořitelna také se svým produktem
    Postžiro zdarma nepřišla jen tak z ničeho nic, ale jako reakci na odliv klientů k mBank, která se za tu krátkou dobu, co je na trhu dostala na 6. místo v počtu klientů a to je myslím docela úspěch (a to ti klienti, kteří byli extrémně citliví na cenu již předtím přešli k FIO).
    Samozřejmě tu stále budou klienti kteří buď z lenosti nebo z pohodlnosti zůstanou u své staré banky, ale je to jejich volba. Někomu prostě na pár tisícovkách za rok nesejde a utratí třeba i mnohem víc za větší blbosti, tak proč by si nemohl dopřát ten luxus mít účet u "velké čtyřky"? Ale pokud bude odliv k nízkonákladovým bankám / záložnám výrazný, tak i tyto banky budou donuceny minimálně nezdražovat když ne přímo zlevnit.
  • 16. 3. 2009 9:09

    anonymní
    »hlasování nohama«. Je zajímavé, že snad všechny banky nehovoří o úbytku klientů, ale naopak o jejich přírustku. Když přišla na trh mBank, dost lidí k ní šlo. Ostatní banky o úbytku v prvních měsících činnosti mBank nehovořily - dalo se to vysvětlit tím, že lidé po přechodu k mBank stávající účty nezruší, ale nechají ještě nějakou dobu v činnosti. Nyní bych již předpokládal, že lidé, jsou-li s mBank spokojeni, účty jinde ruší. A nějak jsem nezaznamenal, že by ostatní banky na úbytek klientů nějak reagovaly. Buď tedy úbytek klientů nenastal (což si mi zdá velký luxus i v době krize, aby klient měl třeba tři různé účty jen proto, že na jednom je karta zdarma, na druhém výpis zdarma a na třetím jsou 2 výběry z bankomatu zdarma - přičemž většinou klient v praxi zaplatí za ony 3 účty víc než by dělaly poplatky za ony všechny služby zdarma při jednom účtu - jestli mne chápáte, jak to myslím) nebo nastal a banky to nechtějí přiznat. Takže aby dosáhly stejných zisků jako v minulosti, pumpují o to více ty stávající klienty, kteří neodešli jinam a zůstali věrni svým vydřiduchům ? Jak jinak si vysvětlit dvouciferný růst zisku např. u ČS, která "prezentuje", jak jsou její služby pro klienta levnější a výhodnější?
  • 16. 3. 2009 9:15

    Patrik Chrz
    Nejspíš to bude aplikací pravidla 80/20 - 20/80. Tedy že 80 % klientů přináší pouhých 20 % zisku a naopak 20 % "top" klientů přináší 80 % zisku.
    Takže zbavením se těch "dolních" klientů hodně ušetří na nákladech a přitom na výnosech se to tolik neprojeví.
    Můžeme se na to dívat všelijak, ale těm horním 20 % je nejspíš zcela fuk kolik platí za vedení účtu nebo za transakce.
  • 14. 3. 2009 10:54

    SocPredator (neregistrovaný)
    K věrnostnímu programu žádného partnera nepotřebují. Myslím, že to je hodně diplomatická odpověď. Na slevy u prodejců už prostor není, teď nezbývá než si ukrojit z vlastní marže. GE už začala a nabízí 0,5% (nic moc, protože je podmíněno poměrně drahým účtem)
    Bohužel Volksbank zaspala a nemá už moc šancí najít partnera do cobrandu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).