Piketty sice nechává za sebe mluvit čísla, jen ta pečlivě vybraná, která souhlasí s jeho (předem stanoveným) názorem.
Problém s jeho čísly je v tom, že do příjmů nezapočítává sociální dávky a do výdajů zase daně. Takže mu pak vycházejí hasnumera zcela neodpovídající reálné situaci. Po zohlednění těchto příjmů a výdajů vyjde, že od 70. let se poměr příjmu nejbohatších a nejchudších nezměnil.
A naprosto pikantní jsou jeho návrhy na řešení - větší sociální dávky a větší zdanění bohatých, které by se ovšem v jeho metodologii vůbec neprojevily, a i kdyby bylo zdanění bohatých 100% a dávky chudým $1 000 000 ročně, stejně by mu vycházela stejná hausnumera.
"Problém s jeho čísly je v tom, že do příjmů nezapočítává sociální dávky a do výdajů zase daně. Takže mu pak vycházejí hasnumera zcela neodpovídající reálné situaci. Po zohlednění těchto příjmů a výdajů vyjde, že od 70. let se poměr příjmu nejbohatších a nejchudších nezměnil."
- Od 70-tých let se poměr příjmů výrazně změnil ve prospěch bohatých.
- Od 70-tých let došlo ve světě k výraznému snížení daňové progrese. U nás je dokonce od Kalousek 2008 pro nejbohatší celkové zdanění silně degresivní (limitně se shora blíží 15%, zatímco u minimální mzdy je 38%, u průměrné 43%).
- Sociální dávky jsou v podstatě zanedbatelná záležitost. Například ČR 2013, státní rozpočet cca 2150 miliard, z toho sociální dávky cca 35 miliard.
Takže tvůj závěr je tedy zjevně zcela mylný.
říká se tomu "rovnost v bídě". Ale o to přece jde. Autor kritizuje nepoměr příjmů mezi nejchudšími a nejbohatšími a ne vývoj životní úrovně (i těch nejchudších).
Pak by mu mohlo vyjít, že být chudým v některých (kapitalistických) zemích je výhodnější, než být průměrně vydělávajícím v těch socialistických. Případně by mohlo být zajímavé srovnání spotřebního koše chudého dnes a chudého před 50 lety (např.).
Za mých mladých let (šedesátá) se říkalo, že 1/3 lidstva hladoví, 1/3 má co dělat aby se najedla a 1/3 se přejídá. Dnes skupina přejídačů zůstala přibližně stejná (i když obézních přibývá), ale hladovějících je již polovina. Nejmarkantnější je to v Africe, ovšem tam za to nemůže kapitalismus , ale naopak návrat k feudalismu, někdy až otrokářství. Ovšem nedávno jsem četl, že Červený kříž v Británii obnovil potravinovou pomoc hladovějícím, ukončenou v roce 1946. Kromě výživy se i v západní Evropě zvyšuje počet analfabetů, překvapilo mě to Německu (dle jejich vlastních statistik).
Co by asi pan autor knihy říkal na to, že by se zdanil a přerozdělil i jeho plat?
Ale to nehrozí. On patří mezi ty, kteří jsou placeni zdaňováním těch, kteří v Evropě ještě něco reálného produkují. A celá jeho kniha je o strachu a odvádění pozornosti naštvaných plátců daně od něho a jemu podobných k bohaté vrstvě, která si své peníze vydělala reálnou prací a přerozdělení daní neschopným bankám a krachujícím firmám se jich netýkalo, jen to měli také zaplatit.
Autor je prostě opět salonní kecal, který by potřeboval praxi v reálném světě a ne být odtržený od reality na státem placené VŠ.
Kapitalismus dneška neumí řešit mnoho nelehkých problémů. např.:
nezaměstnanost, nedostatek peněz na vědu, vzdělávání, kulturu, zdravotnictví, penze, sociální sféru, veřejnou sféru aj..Rozumné by asi bylo, kdyby ta energie ( jíž říkáme finance) proudila v organismu společnosti lidstva plynule, bez oblastí nedokrvení až odumírání na jedné straně, či jejího městnání jinde.
Mozek člověka si také nárokuje zvýšený přísun kyslíku, energie atp.
v mnohobuněčném společenství organismu, ale moudře odebírá pouze
tolik kolik spotřebovává.
Myslím, že by se měli spojit tentokrát ne proletáři světa (to vedlo k destrukci), ale lidé vědoucí, myslící i milující a začít promýšlet varianty Nápravy
věcí lidských. Ty pak veřejně projednávat, hodnotit, učit na školách...
Jít tak pomalými ale jistými evolučními kroky po spirále společenského pokroku.
Tak ja si dovolim pokracovat v tvem hloupem prirovnani. Kolik mas v tele organu, ktere neslouzi celku k zadnemu uzitku? Asi moc ne, ze ano? A kdyz jsou casti s uzitkem marginalnim ci zapornym(napr. slepe strevo, nadorove bujeni), tak jejich vyriznuti organismu neuskodi a obvykle prospeje. Proc chces krvi zasobovat vredy?
Těmi vředy jsou různé organizace sající ze společného, aniž by odváděli příslušnou protihodnotu. Ekoteroristé, profesionální feministé, genderoví studenti, prakticky celá fakulta humanitní studií UK a další a další řady kecalů o blbostech, kteří prosazováním svých názorů tropí jen a jen škody. Lidé v nich se pak mohli uplatnit nějak lépe (třeba jako držáky na prádelní šňůry jako v té jedné antináckovské reklamě.)
Hezky si posedávat po kapitalistických salónech, popíjet kapitalistické víno a pojídat vybrané lahůdky a vykládat přitom o pozitivech komunismu.
Podle mne i dnešní nejchudší mají životní standard srovnatelný se životním standardem střední třídy v 80. letech a vyšší třídy ve 30. letech. Pro srovnání: můj pradědeček byl soudce za Rakouska a první republiky. Tehdy bylo běžné, že soudce s rodinou bydlel v bytě 2+1 a jeho rodina jedla k nedělnímu obědu "chudé rytíře" - chleba v trojobalu.
Rodinné domky z 30. a 40. let, které byly postavené jako vícegenerační, dnes běžně slouží jako bydlení nukleární rodiny.
Velmi hloupá argumentace.
To už mohu stejně hloupě napsat, že na začátku socialismu byl standard 1 pokoj a kuchyně pro 10 lidí, suché WC za barákem, studená voda na chodbě, koupel 1x týdně v neckách, všichni v jedné vodě, nebo v lepších rodinách v městských lázních. Topení na uhlí, nebo šišky z lesa. V lepších rodinách i rádio. Na konci ústřední topění, vlastní koupelna s teplou vodou, splachovací záchod atd.
Jenže nejsem pitomec, abych to takhle "zjednodušoval".
On ten argument není úplně špatný, akorát se musí vzít ne absolutně, ale komparativně.
Pokud na začátku socialismu byl "standard 1 pokoj a kuchyně pro 10 lidí, suché WC za barákem, ..." ale nikde jinde na světě nebyl vyšší, pak člověk, který takového standardu dosáhl na tom byl dobře.
Pokud na konci socialismu bylo standardem "ústřední topení, vlastní koupelna s teplou vodou, splachovací záchod atd.", ale všude okolo byl ten standard vyšší (+ barevná televize, telefon, vlastní auto, ...), pak kdokoliv dosáhl takového standardu na tom byl pořád dost špatně, že.
Váš argument je samozřejmě korektní. Oproti mému ale ilustruje jinou věc: Vy říkáte, že se zvedl průměr nebo standard. Já říkám, že se zvedl dolní okraj. Čili že i ti nejchudší se na bohatnutí společnosti podílejí. To je z filozofického pohledu neméně důležité, protože řada socialistických filosofů argumentuje právě těmi nejchudšími.
Já říkám zcela jinou věc. Ano, průměr se zvedl, ale nemělo to spojitost s tehdejším režimem. Mělo to zcela jiné důvody, a těhdejší ideologie tomu nebránila ani na jedné straně.
Čímž se dostáváme k tomu, že jak říkají dnes v USA, "dnešní děti se smiřují s tím, že nikdy nebudou mít životní úroveň, jako jejich rodiče". Takže NĚCO se za posledních 30 let skutečně změnilo. A opravdu se nemá smysl mlátit čepicemi, socialiskus versus kapitalismus.
A mimochodem, s těmi nejchudšími, je mi to trapné protože se nechci hádat, kvůli tomu tu nejsem, ale pouze musím konstatovat: bezdomovci. Čímž se vracíme k předchozímu, že bez ohledu na režim dnes (příliš) netrpí hlady ani ti nejvíce dole, oproti stavu před 80-ti lety, ale to opět má příčinu v něčem zcela jiném. (Za posledních 30 let si někteří pohoršili, jiní jsou "na svém".).
A ještě jedna věc: "socialistických filosofů"? To je přeci protimluv.
Tak předpokládám, že to má pouze souvislost s tím, že před 30lety nebylo tolik lidí s důchodem a díky populačnímu růstu po válce tu bylo spoustu mladých a pracovitých lidí + díky neřešení ekologie byly levné zdroje, což byl ideální stav pro blahobyt napříč všemi příjmovými skupinami.
Dnes totiž řešíme navíc:
- sociální pojištění je v mnoha státech čím dál větší problém
- nedostatek práce, kvůli stěhování výroby směr Asie
- přemíra ekologických opatření a prodražování výroby
- a konkrétně u nás pak, že ti co mají u nás největší zisky tak vyváží kapitál za hranice a daní se díky mezerám v zákonech jen to nejmenší možné minimum.
Tak, a teď si uvědomme, že první, třetí a čtvrtá položka, které uvádíte, nejsou způsobeny kapitalismem, ale naopak regulatorními zásahy do toho kapitalismu, tj. přesně tím, po čem pan Pikett volá.
Stěhování výroby do Asie naopak znamená, že ta Asie bohatne. To je totiž hlavní slabina Pikettových teorií: možná, že v rámci největších zemí ze skupiny nejbohatších zemí světa (země, které jsou bohatší než Spojené státy a Spojené království, jsou totiž taky mnohem menší) došlo ke koncentraci bohatství (i když už mnoho lidí poukázalo na to, že Pikett svoje data vybírá dosti účelově, takže to tak možná vůbec není). Ale celosvětově došlo k obrovské dekoncentraci bohatství do těch třetích zemí.
Nemáte úplně pravdu:
- po válce byla pracovní síla dosti zdecimována, mužská dost vybita. Bylo hodně válečných invalidů. O ty bylo třeba se postarat.
- hospodářství bylo v troskách. Proto byl až do r. 1953 přídělový systém.
- bylo třeba se starat o ty, kteří před válkou sociální pojištění neměli. Tíha byla hlavně na rodinách. Proto bylo zavedeno sociální pojištění všeobecné.
- dostatek práce sice byl, ale to bylo způsobeno válkou a vybombardováním řady měst i továren. A taky viz bod 2.
Ano, pokud hovoříte o Německu, Rakousku nebo SSSR, máte naprostou pravdu.
Ovšem v Československu byly dopady války relativně velmi malé: ztráty obyvatelstva velmi malé (ledaže počítáte vyhnané Sudetské Němce), navíc bez disproporčního dopadu na muže v produktivním věku. Nějaké vybombardované továrny sice byly, ale zase proběhly investice do infrastruktury, takže taky žádný velký dopad.
Hospodářství se dostalo do trosek mnohem víc právě tím vyhnáním Sudetských Němců a potom etatizací a kolektivizací. Kdyby k těmto dvěma avantýrám nedošlo a neodmítli jsme Marshallův plán, měli jsme mnohem lepší startovací pozici než kterákoli okolní země.
Všude v mediích je že příjmové nužky se musí rozevírat . Nechceme danit uspěšné a náš byvalý ministr financí nadával na rovnostářství . Takže chudí budou ještě chudší a bohatí bohatší . Tak to je , bylo a bude .A lidi to chcou jinak by nevolily ty strany co jsou posledních 10 let v parlamentu . Ty nám snižovaly korporátní a přímé daně a zvyšovaly spotřební daně. Měly to ve svém programu a lidi snad umí číst !
Lidi to nechcou, ale podléhají propagandě, že když se budou mít hůř, budou se mít vlastně líp. A v posledních volbách už naštěstí nevolili ty, kdo nejvíc snižovali přímé daně a zvyšovali nepřímé. A už je snad nikdy volit nebudou. Otázka je, jestli bude mít někdo dost sil, tu nerovnováhu napravit.
Ano, cely svet se riti do prdele. Tohle video ukazuje, jak kapitalizmus nici chude v krasnych grafech (titulky lze vybrat vpravo dole): http://www.ted.com/talks/hans_rosling_shows_the_best_stats_you_ve_ever_seen
Jeste ze se autor clanku a knihy postaraji o to, aby to skoncilo.
Kdyz kazdy zacne u sebe a zacne se vyhybat produktum nadnarodnich korporaci tak je asi to nejlepsi co muze udelat proti tomu "rozevirani nuzek". Je jasne ze ne ve vsech oblastech lidskeho zivota to je mozne. Napriklad kdyz chci telefonovat tak se nevyhnu tomu ze budu davat sve prostredky nejakemu operatorovi, kteri mezi tyto korporace patri. Ale urcite v jinych oblastech zivota se da vystacit s nahradou v podobe mensich ceskych znacek, kterymi lze nahradit ty zahranicni.
Mozna to zni smesne, ale nejezte v McDonaldu, nepijte Coca-Colu a nekupujte si IPhone a udelate proti tomuhle globalnimu kapitalsmu dost.
Když se na to podívám obecněji, vzpomínám si na citát, který jsem kdesi slyšel:
"Problém světa není v tom, že nedokážeme nakrmit chudé, ale že neumíme nasytit bohaté".
Obecně je majetek stovky nejbohatších lidí na světě naprosto irelevantní parametr. Oni ten majetek (většinou) nemají v tom, že by kradli a syslili zlaťáčky, ale v tom, že mají podíl nějakých firem.
Majetek jim roste proto, že roste hodnota těchto společností ale oni neumějí tento majetek proměnit na peníze či jiné statky 1:1 (protože třeba Bill Gates má akcie MS za X miliard USD, ale kdyby se rozhodl všech zbavit, klesne hodnota akcií MS, a tedy i ten majetek, který za ně získá).
Druhý problém je v tom, že když seberete peníze bohatým, a dáte je většímu množství chudých lidí, tak tím nezvýšíte životní standard, ale pouze inflaci.
Protože proč by pekař prodával chleba za 20 korun, když dělník teď nebere 20 000, ale 50 000? To může tu šumavu prodávat za 50 a taky něco trhnout, když na to ten dělník má. Výsledek je ten, že dělník si může koupit stále stejně chlebů, a bývalý boháč méně.
Ve výsledku si nikdo si nepolepšil, někteří si pohoršili (bohatí, a také ti z chudších, kteří vyráběli luxusní zboží pro ty bohaté).
Třetí věc je, proč jsou bohatí a ti chtějí být ještě bohatší a moc se nechtějí s nikým dělit (zejména ne s těmi, kteří by se takto obohatili bezpracně na jejich úkor).
Je to věc psychologie, sociologie a filozofie, delší na vysvětlení, kdo chce zhruba znát ten mechanismus, proč bohatí (ti, kteří mají víc, než jsou schopni utratit) chtějí být ještě bohatší, nechť se podívá třeba na dokument Alaina de Bottona: Status Anxiety (česky myslím Honba za úspěchem). Také tam ukazuje dopady úspěchu a neúspěchu a možná východiska.
> Druhý problém je v tom, že když seberete peníze bohatým, a dáte je většímu množství chudých lidí, tak tím nezvýšíte životní standard, ale pouze inflaci.
To zavisi na fazi ekonomickeho cyklu. V situaci, kdy ekonomika jede na plne obratky, nezamestnanost je minimalni a investice jsou omezene jen dostupnosti volneho kapitalu, tak by se tim nejspis zvysila jen inflace.
V situaci, kdy je nezamestnanost velka, produkce ma nevyuzite rezervy a volneho kapitalu je spousta ale nejsou investicni prilezitosti, pak by takova redistribuce penez nejspis vedla k vetsi poptavce, aktivizaci volnych vyrobnich kapacit, vetsi produkci a nasledne i investicim.
On ale problém není ani tak v lidech jako Gates či Slim... Ti mají většinu majetku v celkem reálných akciích, jak správně píšete, tak možnost plného zpeněžení je fakticky nulová. Kdyby chtěli svůj majetek proměnit do podoby hotovosti, tak se jeho hodnota sesype a asi by bylo úspěchem, kdyby se dostali na třetinu. A ať se nám to líbí nebo ne, tak tito lidé také něco společnosti přinášejí.
Větší problém je ale v lidech, kteří se živí čistě finančními spekulacemi, zejména těmi, kteří jedou v různých krátkodobých trendech atd. Tady dochází k tvorbě peněz defakto z ničeho a hledat společenský přínos v jejich bohatnutí je už podstatně složitější. A bohužel v poslední době se zvyšuje podíl právě této skupiny, což asi úplně dobře není.
Investoři by sami o sobě ničím špatným nebyli, viz třeba Waren Buffet, jenže problém je, že "tradiční investoři" jako právě Buffet jsou v jistém smyslu vymírajícím druhem, nahrazuje je "nová generace", v jejichž obchodech se přínos hledá mnohem hůře :-(
Krátkodobí spekulanti přinášejí na trh likviditu. Ti umožňují to, že když chci třeba zainvestovat a pokrýt to prodejem akcií, tak nemusím čekat několik měsíců, než nějakého "solidního" investora napadne ty akcie koupit, ale prodám je prakticky okamžitě.
A není pravda, že na tom všichni vydělávají, právě v oblasti krátkodobých spekulací nejvíc lidí prodělá i kalhoty. Jenže no se mluví jen o těch několika, kteří měli štěstí (ne rozum, tam jde opravdu jen o štěstí) a vydělali balík.
Kazdy, kdo jen trochu zna americkou realitu, musi na prvni pohled videt, ze typicka mzda $48.000,- v roce 1978 je absolutni nesmysl. Opravdu, behem minutky lze zjistit, ze median prijmu americke domacnosti v roce 1980 byl cca $44.000, takze median prijmu jednotliveho zamestnance na urovni $48.000 je blbost. Taky si lze najit, ze primy US domacnosti (ocistene o inflaci) od 80tych let vzrostly, takze i dalsi udaj uvadeny v clanku je z rise fantazie.
Co je napsáno v článku je bohužel smutná realita. To, že se teď část lidstva má dneska tak jak se nikdy neměla je sice fakt, ale zároveň je fér říci, že je to vlivem rozvoje nových technologií, vědeckých objevů a tím pádem neustálím zvyšováním produktivity a ne díky tzv. 1 % nejbohatších lidí. I bez jejich majetků by produktivita a bohatství rostlo. Přínos jejich práce lidstvu není zdaleka úměrný jejich zisku a majetků. Problém je, že jedna část lidstva - ta mnohem menší, neustále bohatne na úkor práce druhé, mnohem větší části, která buď stagnuje nebo jen mírně roste s výjimkou období po světových válkách. K tomu ještě lze přičíst, že rozvinutější část světa neúměrně využívá či zneužívá méně rozvinutou část a to jako levnou práci a levné zdroje, bez ohledu na lidská práva a ekologii - to co projde tam by tady v žádném případě neprošlo. To je důvod proč je na světě tolik chudoby a lidská společnost je na tom tak jak je. Když se někde bohatství a moc akumuluje tak zároveň jinde bude chybět.
Existuje totiž něco jako příjmová mobilita, viz článek http://www.mises.cz/clanky/blizsi-pohled-na-prijmovou-nerovnost-1436.aspx.
Zkráceně to znamená, že když patříte do spodních 10%, tak to neznamená být tam celý život, klidně se můžete propracovat do horní desítky, což se i v USA dělo.
V článku mě zvláště pobavily ty znepřátelené tábory, Krugman je socialistický demagog, který dělá ostudu ekonomické vědě, o Obamovi se netřeba vyjadřovat. MMF jako bašta globálního kapitalismu? Autor je opravdu humorista.
Pravda je taková, že socialismus přináší nezájem produkovat, zato ale větší zájem spotřebovávat existující zdroje.
Síla v kapitalismu ženoucí jeho entity od dokonalé konkurence k monopolům a postupné přeskupování majetku k jednomu zdroji (hra Monopoly) je sice opravdovým problémem, ale větší danění a společný majetek to vážně nevyřeší!