Vlákno názorů k článku Rozbil se kalkulátor, máte smůlu? od Pavel Soukup - Pan Platovský to popsal celkem přesně. Mám podobnou...

Pan Platovský to popsal celkem přesně. Mám podobnou zkušenost z pobočky v Pelhřimově. Ač jsem z Prahy, tak větší část roku pobývám na Vysočině. Poslední dobou se situace ještě zhoršila. Spořitelna upravila naprosto nepochopitelně pracovní dobu a otvírá až v 9 hodin a v poledne má hodinu zavřeno. To znamená, že se před vchodem vytvoří dost velká fronta lidí. To, co zaslechnu, by si ředitel asi za obrázek nedal. Jsou tam také důchodci, ale i podnikatelé a další klienti. V devět se otevřou dveře a nasupený dav se vrhne do budovy. Přitom dříve, když otvírali v 8 hodin, tak se to prý rozmělnilo a žádné fronty většinou nebyly. Ženy na přepážkách nás sice vítají s úsměvem, ale ten není moc upřímný. I když musím uznat, že jsou velice příjemné, odborně zdatné a slušné. Co jsem potřeboval vyřídit, tak se vždy obešlo bez problémů. Nedalo mi to abych se nezeptal na jejich názor. Jedna z nich (raději ji nebudu jmenovat, aby nepřišla o práci) mi sdělila, že klíč k řešení tohoto problému leží v Táboře a jmenuje se ředitel pan Kudrna. Možná, že pan Kudrna je u vedení z Prahy hodnocen, jako schopný vedoucí, ale psychologie vedení mu chybí. Něco jiného je pobočka v Táboře s něco jiného v Pelhřimově. Posuzuji to dle toho, že tuto pobočku v Pelhřimově navštěvuji již mnoho let. Ona paní dále prohlásila, že tak stupidní nařízení pracovní doby za celou existenci v bance nepamatuje. Přijde do práce a má 10 minut na to, aby se připravila na dav klientů. Za tuto dobu stačí pustit počítač, najet systém, připravit peníze a to je vše. Ještě prý by si měla přečíst pokyny od vedení z el. pošty, zda jsou nějaké změny apod. Pokud s nimi chce vedoucí něco důležitého projednat, tak je musí poprosit, aby přišli o hodinu dříve, aby to stihli do otevírací doby. Prý to již několikrát urgovali u ředitele v Táboře, snažili se to řešit přes odbory, ale bez výsledku. Když jsem si vyslechl její názor, tak musím smeknout klobouk. To aby někdo vydržel, tak musí mít železné nervy. Bankovní úřednice z Pelhřimovské spořitelny je asi mají. Ovšem jak ještě dlouho. Patří jim můj obdiv. P. Soukup.

Vsadim se, ze ten Kudrna bude jeste povysen do Prahy a uz ted urcite bere tucne odmeny za to, ze usetril Sporitelne na personalu a na mzdach. Divim se, ze ani opakovane stiznosti a odbory s tim nic nezmeni. Mozna by si ten chytrak Kudrna mel jeden takovej tyden za prepazkou v Pelhrimove vyzkouset.

Tak ten pan Kudrna, ten by tam vydržel tak hodinu, víc ne. Jednak nezná vše, co musí znát běžná pracovnice na přepážce. A pak by mu selhaly nervy. Nemyslím si, že by měl znát všechno, ale pokud chce rozhodovat o tom, kdo, co a kdy má dělat, tak se bez těchto znalostí asi neobejde. Prácí ve spořce znám velice dobře, ač nejsem z Pelhřimova, tak jejich problémům rozumím. Stejné je to totiž i Jindřichově Hradci. Později jsem zjistila, že to patří pod vedení V Táboře. Čemu ale nerozumím je to, že každá pobočka má svého šéfa. Co dělá šéf v Pelhřimově? To se neumí zastat svých zaměstnanců, nebo se bojí o svůj flek a před ředitelem drží ústa? Dále nechápu postoj samotného ředitele pana Kudrnu, který místo toho, aby budoval schopný tým spolupracovníků, tak je pomalu likviduje. Většinou mívaly banky problémy s vedením v Praze. Mnozí pražští manažéři ani nevěděli, kde jsou všechny pobočky, jak to na nich vypadá a vše porovnávali s Prahou. To se postupem času a vlivem privatizace jednotlivých bank částečně změnilo. Jak je vidět, tak ne všechno a ne všude. Držím kolegyním z Pelhřimova palce a přeji jim, ať vydrží. Šéfové přicházejí a odcházejí a pěšáci zůstávají. Bez nich se žádná banka neobejde.

To, že spořitelna není to pravé ořechové pochopí snad každý, průměrně uvažující člověk. Já přestal využívat jejich " báječných " služeb v roce 1995. Například mi vadilo, že při výběru vyšších částek za mnou ve frontě stojí ušmudlaný cikán, který se zašel zeptat, jestli náhodou nemá ještě nějakou pětku na účtě. Ale chápu, že pro většinu babiček a dědečků je přechod do jiného peněžního ústavu zcela nemyslitelnou věcí. Ovšem, ústav preferující takovéto klienty musí zákonitě jít časem ke dnu.

Pomlouvat někoho po sedmi letech je dost odvážné. Co když je ta spořitelna za tu dobu o kousek dál? Netvrdím, že je to nejlepší banka, ani že neexistují lepší, ale prostě mi vyhovuje. Jsem s ní spokojen. Co jsem kdy potřeboval, to jsem dostal. Úvěry, hypotéky, kontokorenty, homebanking apod. Vždy rychle a bez problémů. Personál je slušný a odborně zdatný. Na přepážce jsem byl naposled asi před půl rokem a to jen z důvodu předání kytičky bankéřce, která mě vyfasovala, měla svátek. Tak proč bych měl měnit?