Vlákno názorů k článku Rozbijeme český oligopol bank, říká generální ředitel mBank od Q - "Proč musíme v Česku platit vyšší bankovní poplatky...

Nenech se mýlit. Když budeš platit kartou, myslíš, že si obchodníci ty náklady nezapočítají do ceny? Když si výrobní firma vezme úvěr s vysokými poplatky, myslíš, že si to nezapočítá do nákladů a tím pádem se to nezobrazí v konečných cenách? Když dovozce bude mít vysoké náklady díky dražším úhradám do zahraničí, kdo jim to v konečném důsledku zaplatí? A když banky nevydělají přímo na tobě, vydělají na někom jiném, kdo ti to zase zprostředkovaně naúčtuje.

A když nebudu platit kartou, tak obchodník cenu o ty náklady sníží? Proč mají super- hyper- hobby- markety nižší ceny, než malí obchodníci, i když berou karty? Že by to nebylo jenom v těch kartách?

Nesníží, ale banky nevydělají.

Super-, hyper-, hobby- markety mají nižší cenyi když berou karty především proto, že mají nižší nákupní ceny než malí obchodníci a díky svým objemům i nižší poplatky při platbách kartou.

No, je to trochu extrémní příklad, ale budiž. Naštěstí to v reálu funguje trochu jinak a firmy docela sledují náklady, takže koupě Jaguárů ve velkém těžko bude připadat v úvahu u výrobce rohlíků. Ovšem jejich náklady na úvěry a bankovní poplatky se v rozpočtu určitě objeví a tudíž i cenách pečiva.
Pokud jde o platby kartou, tak to hodně souvisí s marží v odvětví - hospoda se 150% marží se určitě nebude tolik ošívat, když jí banky naúčtuje pár procent, stejně tak prodejci potravin s několika desítkami procent průměrných marží. Takovým se vyplatí, že lidi u nich utratí bezhotovostně víc, než by utratili v hotovosti. Kdežto třeba koncoví prodejci počítačů s několika málo procenty marže už musejí sahat i k takovým zoufalým krokům, jaké popisujete.
No, ale myslím, že především s ohledem na stoupající náklady na práci s hotovostí (do toho si můžeme započítat i průsery G4S) a na rizika, která to přináší, stejně se ty náklady na bezhotovost začnou rozpočtovat standardně a u všech, takže nebude už bit prodejce u zboží s nízkou marží, ale pouze zákazník. Zatím je tu sice hodně argumentů pro hotovost, ale když si vezmete, že banky už začínají přecházet na povinnou identifikaci i u vkladů od 1000EUR výše kvůli praní špinavých peněz, tak nás asi bude čekat spíše dřív než později ten americký systém, kdy každý, kdo platí hotově víc než jen pár dolarů vypadá podezřele.

Jednoduse - 90% klientu ma nejen to co jste napsal vyse, ale i kontokorent, hypoteku, investuje pres ne a tam jim to pekne osoli i za to co maji "zadarmo". Proste poplatky jsou srovnatelne, jen je jina jejich struktura takze pri vhodnem (ale netypickem) vyberu to vypada, ze jsou mensi.

To je asi tak jako se ptat "Jak to Tesco dela ze dava igelitky zadarmo a Albert ne."

To není zrovna dobrý příklad. :o))

Ty igelitky od obchodníků jsou hroznej sajrajt. Co se týče nosnosti, nic proti, ale co se týče odpadů, tak v tom je to mor.

No právě. Ve spalovně. Co myslíte, že vyprodukujete ze spalování uhlovodíků?

Kdyby byla z papíru, tak by to bylo jen o trochu lepší, ale přecejen by to nenadělalo tolik sajrajtu ať už při spalování nebo i při vniknutí do přírody.

Asi si řeknete, že jedna spálení taška z PE nic nezmění, jenže ona není jedna, ony jich jsou miliony.

Za to, že nechodíte na nákupy "vycpán", tak za to byste měl platit. Takže žádná taška zadarmo, ale pěkně si to platit. A ohánět se srovnáváním dvou extrémů - socialistického obchodu a extrémního konzumu, to je hodně slabá argumentace.
Jiná věc je, že budete tvrdit, že peníze za koupi těch tašek jen zvýší zisk obchodníků. Ano. To je chyba. Tyhle peníze by měly být odváděny na likvidaci odpadu, ale to je nejspíš jen utopie.

A která banka to je? Minulý týden jsem jednomu svému klientovi hledal na netu přehled transakcí na jeho účtu v Anglii a výběry v zahraničí mu zpoplatnili 4,-GBP.

Nationwide. Tusim je jedna z mala, ktera to dela. Taky u nich sporim za 5.95% p.a.

Tak vidíte. Není to ani tam plošné, že je všechno zadarmo. (bohužel asi tak, jako tady není plošné, že je něco zadarmo :o))

Sazby v GBP a v Kč není možné tak jednoduše srovnávat. Přecejenom rozdíl základních sazeb je víc než 2% a od toho se odvíjí jak rozdíl sazeb úvěrů, tak depozit. (tímto neobhajuji nízké sazby běžných účtů i termínovaných vkladů v českých bankách. Ovšem pokud já vím, tak mnohé britské banky běžné účty neúročí vůbec, takže mohou více navyšovat sazby u spořících produktů).