Názory k článku Rok 2010 nejen na měnových trzích: přežije euro?

Eurozóna přežije jen stěží, myslí si část ekonomů (iDNES, 26.12.2010)

Jak prezidenta Clowse nijak zvlášť nemusím, v některých věcech má (bohužel) pravdu.

Euro přežije, za extrémně vysokou cenu - to jsou jeho slova.

Všichni kteří věští brzký konec EURa se na to dívají čistě ekonomicky, tedy naivně. Euro je ale politický projekt. Nelze čekat, že eurobyrokratické elity si nasypou popel na hlavu, uznají chybu a doporučí řekům, irům a portugalcům (nebo i španělům či italům?) aby odešli. Jednak se příliš angažovali v prosazování eura a teď by vypadali jako ještě větší idioti, než jsou a jednak euro berou jako jeden z kroků k budování jednotné a centralizované Evropy. A oni chtění pokračovat a ne ustupovat zpět.

Navíc je třeba mít na mysli, že samotné vystoupení z eurozóny problémy PIIGS nevyřeší (jejich samostatná měna bude slábnout, ale dluhy stále budou mít v silném euru). Odchod má smysl pouze tehdy, když napřed dojde k bankrotu (zbavení se dluhů). To ale spustí řetěz neb dluhopisy PIIGS sídlí v majetku bank Rakouska, Francie, Neměcka, Belgie, atd...

Podle mne tedy k odchodu z eurozóny nedojde. Prostě proto, že to je nevýhodné pro elity (na prospěch "obyčejného" občana se nikdo moc nekouká).

Takže reálné scénáře jsou vlastně dva (protože na třetí - záchranu Španělska a Itálie, nikdo mít nebude):

1) Dluhopisy PIIGS začně v ještě větší míře (a nesterilizovaně) nakupovat ECB za peníze které si natiskne (=hyperinflace)

2) Přeci jen na konec vznikne společný evropský dluhopis.

Eurobond je podle mne nejpravděpodobnější "řešení". Jeho negativní dopady se projeví později než u varianty 1, prodlouží agónii EU více, než varianta 1. A to to jde.

Navíc "řešení" 2 má pro eurobyrokraty ještě jednu skvělou výhodu: Kvůli eurobondu zcela jistě vznikne nový úřad, ze kterého se standardním bobtnáním časem vyvine evropská ekonomická/fiskální vláda (pokud tedy stihne dobobtnat ještě před úplným a neodvratným kolapsem EU).