Názory k článku Rodiče prodali dům synům. Dostali zlomek kupní ceny a teď budou platit nájem státu

Ten článek je tak brutální konstrukce, že to nemůže být pravda. Anebo jsem fakt naivní. Nicméně, pobavil mě dovětek za článkem. Nenadávejte právníkům... Je to totiž přesně opačně. Tahle sorta lidí nejenže byla u základů našeho novodobého právního státu a výrazně se podílela na tvorbě legislativy, ale jako jediní mysleli na budoucnost a do každého zákona implementují kličky a obezličky, aby současně platil a současně se dal obejít. Takže je v tom takový bordel, že politici se v tom nevyznají a nevyznají se v tom kolikrát ani v legislativním výboru, či jak se ta skupina parlamentních advokátů jmenuje. :-) Vždycky platilo, že nejlépe se v zákoně orientuje ten, co ho tvořil. A ti se dají spočítat na prstech jedné ruky. Pracují hlavně pro kontroverzní podnikatele a zkorumpované politiky. Protože jsou nejlepší? Hmm... Nenadávejte na právníky... To je dobrý! Lepší než článek sám. A to by mě ještě zajímalo, jak stát vypočítal dlužné nájemné. Protože to vidím tak, že majetek stejně skončí ve spárech exekutora. No nenadávejte na exekutory... Třeba. :-) No nic. Jdi makat, aby mi vláda nevyčítala, že málo odvádím a aby měli na energie ti, co do práce nemusí, nechtějí nebo tak něco... Nenadávejte ani na ně.

Současně nevíme, proč rodina volila tento zvláštní postup už od okamžiku prodeje nemovitosti, kdy zřejmě nebylo dohodnuto, resp. očekáváno okamžité nebo rychlé zaplacení kupní ceny.

.... fiktivní nájem za účelem pobírání příspěvku na bydlení a zároveň vyhnutí se danění onoho "nájmu" ?

Zářným příkladem je nový občanský zákoník. Ten český má o 739 paragrafů více (3127 §) než německý (BGB. 2388 §), přičemž ustanovením německého znění porozumí i cizinec s dobrou znalostí němčiny, ale českému častokrát nerozumí ani právník, pokud si nezaplatí školení.

Tak ono kdybysme to chtěli jó zjednodušit tak si vystačíme i s desaterem božích přikázání.
NOZ např. pojmul vetší část obchodního zákoníku, který byl pak zrušen. Jste si jist že v Německu je to taky tak, když chcete hodnotit podle počtu paragrafů?

Nejlepší je, jak jako zločinec vypadá člověk, který se chce vyhnout zdanění svého zaplaceného majetku, a "stát", který každému drze sahá do peněženky, je vlastně ten správňák a morální autorita...

Autor článku radí z uvedeného ojedině+lého případu : "Neexperimentujte s rodinným majetkem, když ho chcete přenechat potomkům. Radši si ho nechte nebo zůstaňte u osvědčených postupů ".
Z bohaté praxe dodávám: " Zůstaňte u osvědčených postupů, rozhádání dědicové ( s pomocí přivdaných a přiženěných) potom vše mezi sebou prosoudí a nikdy se již rodina nedá dohromady.

Pěkně krkolomný postup, nechápu. Přitom mohli udělat zcela jednoduchou věc, smlouvu se syny uzavřít u notáře a dát si do smlouvy věcné břemeno využívání. Mohli mít klid a pokoj. Takhle jak to udělali to nemohlo jinak dopadnout.

Když člověk dědí, dědí majetek i závazky a naštěstí se může vzdát dědictví, když závazky převyšují majetek.
Když stát loupí, i když od "zločince" (z článku nevíme, jaký "zločin" spáchal), tak převezme jen majetek. Takže vlastně oloupí i lidi kolem oloupeného.

Jakoby to byla moje rodina, místo toho naučit se naslouchat, podporovat a zajímat se o své děti, a pak dostat na přilepšenou k důchodu něco z lásky zvolí metodu číslo dva, ignorovat, přikazovat a vymýšlet komplikovanou právní machinací jak si koupit lásku za něco, co si do hrobu stejně nevezmou.

Ještě bych chtěl sepsat smlouvu s manželkou, že mě bude do konce života milovat, a po mé smrti vše dostane, a za to celý můj život bude moje služka, zkusíme s právníkem vymyslet jak to sepsat, nějaká metoda na to musí existovat, nějakým zápočtem by to nešlo? A kdyby mi to nevyšlo, budu nadávat na stát.