Vlákno názorů k článku Končí kouzlo života na dluh, problémy Řecka zaplatí i Češi od Mike - U nás jsme na tom velice podobně jako Řecko...

U nás jsme na tom velice podobně jako Řecko a cesta je nápadně podobná. I u nás máme při přibližně stejném počtu obyvatel , podobné číslo o počtu státních zaměstnanců. V řecku jich je 1,25 mil. lidí a u nás je to na chlup stejný. Zdroj o stavu státních zaměstnanců , zveřejněný před nedávnem na aktuálně . cz. Kdo nevěří , tak at si to najde. V čem jsme na tom o poznání lépe je výšše dluhu. Ta je podstatně nižší a to díky nulové zadluženosti bývalého režimu.Ovšen tempo zadlužuvání naší země nabralo v posledních třech letech obřích rozměrů a jak známo , naše země nemá společnou evropskou měnu a tudíž by byla naše země mnohem dříve postižena snížením hodnocení ze srany agentůr. Ta situace může nastat velice brzo , po květnových volbách. A pak se zde začnou dít věci , které tato zem nezažila. Proto jediná možná cesta vede přes podstátné snížení státních zaměstnanců , zejména přebytečných úředníků , kterých je ve státní správě minimálně 30%, což přiznávají politici. Pokud toto nebude stačit , bude nutné přistoupit ke snížení přijmu u druhé skupiny , kterou stát platí a tou jsou důchodci.

Agenturám je jedno, jestli platíme eurem nebo ne. Ostatně rating máme snížený už dávno – od roku 1953. Nezapomínají. A výroky současných politiků jim dávají za pravdu, že kultura politiky „dluhy se dělají, ale neplatí“, zde přetrvává i dnes.

Řecko nás v ratingu podběhlo teprve až v poslední době.

Jinak souhlasím, že u nás, stejně jako v Řecku, na dluhy nejdřív doplatí důchodci, vysocí úředníci až nakonec.

To si každý musí rozhodnout sám. Prosté vybrání z banky je před nezodpovědnou politikou nezachrání. Kdo je rozumně utratí dříve než soused, bude na tom lépe.

Banky se musí rozhodnout, kde vezmou 100 miliard eur, které mají v řeckých dluhopisech, které Řecko nejspíš nesplatí.

A vlády se musí rozhodnout, kde si půjčí ty stovky miliard eur do záchranného fondu, na nichž se právě dohodly, a které nemají. Můj tip: Půjčí si je od ECB, která je vygeneruje jako protihodnotu za bezcenné dluhopisy krachujících zemí. Říká se tomu monetarizace dluhu. Jinými slovy zaplacení dluhu natištěním nekrytých peněz. Je to něco, co by nikdo neměl chtít. Stejně tak jako devalvaci – okradení spořivých a přilepšení dlužníkům.

Penize už nejsou kryté zlatem, nebo nečím jiným. jsou jen deklarovaným závazkem , že za poskytnuté zboží, službu zaplatíte timto platidlem :), jinak maji hodnotu papíru. Stát bude potřebovat peníze, banka je natiskne a ráda půjčí. Ovšem i to je časově omezené..

Bohužel Vás musím upozornit, že jste obětí propagandy. Nejsou peníze na sociální stát, tak stát omezíme. Už se ale neptáte proč najednou ty peníze nejsou, co s námi v Evropě dělá globalizace, kdo a z jakých daní plní státní pokladnu …? K nastudování:
http://www.youtube.com/view_play_list?p=A3A05669C49D88EE

Nevěřte tomu. Jak může opravovat ekonomy, když ani neumí spočítat průměr?

Viz 2.06 prvního dílu: Průměr 12násobného zbohatnutí 10% Němců a 3násobného zbohatnutí 90% Němců rozhodně nedává číslo 7, ale 3,9.

To je median.

Nikoliv. Medián není hodnota uprostřed extrémů, ale hodnota, kdy je polovina výsledků nad ní a polovina pod ní.

V Kellerově hypotetickém světě, kde je 10% bohatých 12× bohatších, 90% chudých 2–3× bohatších než dříve, a nic mezi tím, by byl medián 2–3.

On průměruje dvě hodnoty, aniž použije jejich četnost, což je to čistá demagogie!

Představte si modelový příklad: Auto za 300000Kč zlevní na 150000Kč, rohlík za 2Kč zdraží na 100000Kč. Jsem na tom v průměru stejně? Podle Kellerovy logiky jsem na tom dokonce lépe: Předtím byla průměrná cena auta a rohlíku 150001Kč, nyní jen 125000Kč.