Hlavní navigace

Quo vadis, sKarto?

8. 3. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Nad pověstí sKarty se stahují další mračna. Bude projekt pro stát opravdu jen velkou a hlavně drahou ostudou, přestože rozpočet krvácet neměl?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo dokončení návrhu, který má změnit zákony upravující fungování sKarty. Novela je nyní v připomínkovém řízení a předpokládá se, že ještě v březnu by měla být předložena vládě. Nová právní úprava vznikla jako reakce na kritiku veřejnosti, výtky ombudsmana a Úřadu pro ochranu osobních údajů, který už ministerstvu udělil pokutu.

Ačkoli ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová uvedla, že úprava zákona je splněním slibu udělat sKartu vstřícnější, obsahuje návrh principy, které už beztak platí a navíc narušuje i vztah s Českou spořitelnou jako vydavatelem sKaret.

Novinky nebo jen konejšení?

Předloha, kterou najdete na webu Knihovna připravované legislativy stanovuje, že bude možné zasílat dávky také formou poštovních poukázek. Podmínkou ale je, aby si náklady na složenku hradil příjemce. Dosud je platil stát ze svého. Tato změna ale není žádnou horkou novinkou, pouze do zákona ukotvuje už v minulosti daný slib Jaromíra Drábka

Poštovné za složenku nebudou podle novely platit pouze ti, kteří čerpají pomoc v hmotné nouzi a pak příjemci dávek, u kterých je doručování poštovní poukázkou dáno nějakým objektivním důvodem (nebo např. u dávek okamžité pomoci).

Nová úprava musela také legalizovat způsob předávání osobních údajů příjemců dávek České spořitelně definicí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a specifikací dat, které je možné bance předávat. Ministerstvo si totiž za předchozí stav vysloužilo od Úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu s tím, že nápravu je nutné sjednat do konce června. Právě k tomuto datu proto začne platit i související část nové právní úpravy. Zbytek by měl nabýt účinnosti 1. října. 

Novela také dá uživatelům sKarty možnost volby, zda ji chtějí využívat i jako platební nástroj, či nikoli. To ale opět není žádné novum, protože takto karta fungovala od počátku a uživatelé ji nemuseli používat k placení ani k výběru peněz z bankomatu. Z tohoto pravidla zůstávají i nadále vyňati pouze příjemci dávek v hmotné nouzi, u kterých hrozí jejich zneužívání. Toto opatření tak i nadále zůstává jediným nástrojem, který má zneužívání prostředků z rozpočtu zabránit. 

Novela se totiž nijak dál nevěnuje zpětné kontrole pomocí elektronických daňových dokladů, které by umožnily u účelových dávek kontrolu jednotlivých položek nákupu. Dalo by se tak zjistit, zda jste si s potravinami za dávky nekoupili také basu piv. Zatím se tedy čerpání účelových dávek kontroluje pouze pomocí kódů kategorií obchodníků, což zneužití dávek nákupem alkoholu a cigaret nijak neřeší. Čtěte více: Sociální karta: Užitečný pomocník nebo další komplikace?

Od října bude do zákona ukotvena také povinnost příjemců dávek si sKartu převzít. Novela nařizuje tak učinit do půl roku od výzvy z úřadu práce, nijak ale nespecifikuje důsledky, které pocítí ten, kdo tak neučiní. Mluvčí MPSV Štěpánka Filipová médiím sdělila, že pokud neospravedlníte toto opomenutí povinnosti objektivními důvody, mohou vám být dávky pozastaveny.

Co potěší jedny, naštve druhé

Další a možná jediné opatření novely MPSV, které má šanci potěšit její držitele, by ale mohlo pro ministerstvo znamenat právní bitvu s Českou spořitelnou. Podle návrhu by totiž mělo být na každém uživateli sKarty, zda k ní bude chtít otevřít i tzv. technický účet. Nyní, v souladu se smlouvou, kterou ministerstvo s Českou spořitelnou podepsalo, vzniká tento účet automaticky každému, komu je sKarta vydána. Právě přes tento účet putují prostředky i v případě, že lidé nechtějí platební funkci sKarty využít a nechávají si zaslat dávky na své soukromé konto. 

MPSV si nechalo podle vlastních slov vypracovat právní analýzy, ze kterých vyplývá, že je tato povinnost v rozporu s Ústavou ČR. Jako ministryně nemohu a nechci předkládat návrhy, které by byly v rozporu se zákony nebo dokonce s ústavním pořádkem, hájí krok ministryně Ludmila Müllerová, která připouští, že je nutná i změna smlouvy s Českou spořitelnou, o které se jedná již od prosince. K dohodě o povinném zřizování technického účtu ale podle jejích slov zatím nedošlo. 

Naopak Česká spořitelna po zveřejnění tiskové zprávy MPSV o změnách, které přinese novela, vydala prohlášení, podle kterého tento bod omezuje původní záměr projektu sKarty a následně i společnou dohodu ministerstva a banky.

Česká spořitelna ve svém prohlášení připomíná, že dohoda mezi bankou, MPSV, premiérem a Českou poštou byla čtyřstranná a ukončení dohody by se proto mělo odehrát rovněž za účasti všech čtyř stran. Česká spořitelna připouští, že touto částí novely účast banky na projektu objektivně ztrácí smysl a navíc by mohla být až v rozporu se zákonem. Rolí banky může být v daném projektu primárně zprostředkování platebního styku, uvádí vyjádření banky.

Ani korunu navíc? aneb Cosi shnilého ve státě českém

Jak už jsme zmínili, novela obsahuje ustanovení, podle kterého nemusí příjemce dávek využívat kartu k platebním účelům, povinné je pouze využívání identifikační funkce sKarty. Dále novela zmiňuje, že sKarta MŮŽE mít i funkci elektronicky čitelného identifikačního dokladu, jehož obsahem je jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození u osob, které nemají rodné číslo, a to ve vztahu k Jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí, dále funkci průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů nebo také funkci platební.

Povinnou identifikační funkci návrh novely nijak blíže nespecifikuje. Jak ale uvedla sama ministryně Müllerová v článku Duel: sKarta je průšvih. Obraz o ní poškodila média, plánuje pořízení minimálně jedné čtečky sKarty na každý úřad, což stát přijde v další velké zakázce na další velké výdaje.

skoleni_15_4

Proč ale vlastně existuje platební karta, která nebude platebním prostředkem a bude sloužit k identifikaci stejně, jako plánované elektronické občanské průkazy? Jako dobrý důvod pro to, aby stát musel utrácet za nákup čteček? A pokud chtělo ministerstvo původně ušetřit za složenky, proč si náklady na jejich využití nemohli platit příjemci dávek sami tak, jak to předpokládá novela? 

Ačkoli při představování sKarty z MPSV zaznívalo ujištění, že náklady projektu ponese Česká spořitelna a státní rozpočet nebude krvácet, zdá se, že nakonec tomu tak opět bude. Dlužno dodat, že nezáviděníhodná situace České spořitelny (kterou si sama nezavinila) je varováním pro všechny finanční společnosti, které by v budoucnu uvažovaly o nabídce svých služeb českému státu bez poplatku. Sociální karty ve světě úspěšně fungují, bez ohledu na to, jaké logo vydavatele karty na nich je. U bank proto chybu nehledejte.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).