Půjčky a úvěry, kde sazba "již od" začíná někde na 15% RPSN, ale spíše někde kolem 24% RPSN, jsou zlodějina a jinak to nazvat nelze. Zajímavé, že na západ od nás jsou sazby podstatně nižší i při vyšších příjmech. To je taky způsobeno "jazykovou bariérou", kterou tak rádi operujeme u vyšších cen zboží? Nebo je to tím, že už jsme spíš jen podřadnou kolonií, kterou je třeba řádně vysát?
Zasadnim duvodem pro stanoveni vyse uroku je bonita klienta. Mate-li nizkou bonitu, dostanete vysoky urok. Dale je potreba si uvedomit, ze v tech urocich co platite, jsou zapocitany ztraty ze spatnych uveru. Pokud zde mame vice neplaticu nez v Nemecku, pak se da ocekavat, ze uvery budou drazsi nez v Nemecku.
Dle meho se muze kazdy svobodne rozhodnout, ze si uver nevezme. Ja jsem si napr. pujcku s RPSN 12% nevzal, protoze mi urok prisel prilis vysoky.
Hmm spis je to tim, ze u nas jsou lidi to ochotni zaplatit - resp. urcita skupina lidi. Ale vlastne RPSN okolo tech 20% je vcelku rozumna sazba pro ucely, na ktery si to lidi pujcuji - ale neni problem dosahnout mnohem mensich uroku (resp. presneji skutecne tech RPSN, to se nekdy dost lisi), jen se proste nesmi jit hned do mega kamennych bank.
Naše daně dotujou stát dost královsky na to, aby mohl poskytovat půjčky bez úroku. Na co všechny ty banky jsou? Jestli se tam zhodnocujou peníze, tak jenom pro ty největší zloděje, co si je dokážou nahrabat na náš úkor. Nač je stát jinýho, než na to, aby umožňoval zakládat rodiny a chránil lidi? Zač naši vládu dotujeme, za tu hrůzu a nejistotu, co nám udělala ze života? Exekutory by měli posílat nejdřív na vládu; všechno zpackala, tak by za to měla odpovídat. Peníze, co z nich politici žijou, jsou naše.
Proc by mel stat poskytovat pujcky? Cim mene pravomoci date statu tim mene korupce tam bude. Zacne-li stat poskytovat bezurocne pujcky, tak akorat vznikne vyhodny obchod s bezurocnyma pujckama, ktery bude kontrolovat par zkorumpovanych a navic jeste znici konkurenci na relativne volnem trhu s bankovnictvim.
K tomu, abyste se mela dobre nepotrebujete velky nabubrely stat, ktery zdani jedny a bude davat druhym. Co potrebujete je mala vlada s co nejmene pravomocema a budete se mit lepe. A kdybyste chtela vedet, kde to tak funguje, tak treba Svycarsko.
Já ještě pamatuji STÁTNÍ spořitelnu, kde byly úroky z vkladů 2% - bez výpovědní lhůty, 3% - u 6měsíční výpovědní lhůty a 4% u roční, z logiky věci vyplývá, že musí být celková hladina úroků + poplatků vyšší a také byla „účelové“ půjčky (na určité věci) okolo 3,5%, ale na hotové peníze bylo 8%. Prostě úroky vkladatelům musí zaplatit ti, co si půjčují. . A i státní spořitelna byla účetně oddělena od státu – musela si na sebe vydělat. Jinak půjčka je vždy spojená s rizikem (a tomu je i úměrný úrok), tedy případné ztráty by zprostředkovaně nesl daňový poplatník Nezanedbatelná je i obsluha dluhu a tu by opět nesl daňový poplatník. Jak bych k tomu přišel třeba já, který půjčku nemá a z mých dlaní by se platila obsluha dluhu někoho jiného? Jinak kdo a hlavně jak by posuzoval, kdo státní bezúročnou půjčku dostane? Nebo by byl na ni zákonný nárok (stát by měl přece ctít zásadu rovnosti občanů). To je myšlenka ještě fantastičtější než komunismus (kdy by naopak peníze nebyly a každý by pracoval podle svých schopností a bral si podle svých potřeb).
Spotřebitelský úvěr v západní Evropě a u nás je hodně odlišná věc z hlediska financované částky. Lidé si tam prostě půjčují větší objemy. Ale provozní náklady věřitelů se už tak moc neliší, protože třeba počítače stojí všude stejně.
Takže věřitel u nás má v poměru k financované částce větší provozní náklady - a to se do ceny úvěru musí promítnout.
Srovnejte si to s kreditními kartami, které třeba ve Spojeném Království najdete s podobnými sazbami jako u nás, protože kreditní karty slouží pro menší částky. V cizině ještě víc, než u nás: věřitelé tam prostě nechtějí dávat malé úvěry, radši dají kreditku.