Současný prudký pokles ceny zlata (od začátku roku ztrácí 25 %) by mohl mít jeden pozitivní efekt. Řada investorů by si mohla uvědomit, že zlato je komodita jako každá jiná, jejíž držba nepřináší žádný výnos jako dividendu u akcií či kupónové platby u dluhopisů. Růst ceny zlata je způsoben především poptávkou ze strany investorů, kteří se k němu hromadně uchylují především v časech zvýšené ekonomické nejistoty. Postupně se k nim nabalují další zájemci a vzniká zlatá horečka, která vyžene cenu žlutého kovu často až na nesmyslnou úroveň. Jedná se o typické krizové aktivum. Jakmile období nejistoty pomine a dřívější rizika jsou buď vyřešena, nebo odsunuta stranou, začnou se investoři zlata hromadně zbavovat a opět přesouvat svou pozornost na tradiční investiční nástroje (akcie, dluhopisy či na ně zaměřené podílové fondy). Tyto nástroje, kromě toho, že nesou konkrétní výnos, mají také v porovnání se zlatem výrazně nižší náklady na úschovu a správu.
Dosavadní propad zlata v letošním roce je způsoben tím, že se postupně vrací na finanční trhy důvěra, už se hromadně neočekává totální kolaps finančního systému. Evropské státy se snaží bojovat s nadměrným zadlužením svých rozpočtů, kola minimálně americké ekonomiky se už zase solidně otáčejí a americká centrální banka (FED) plánuje začít postupně omezovat svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku. Tento krok FEDu snižuje obavy z rozpoutání vysoké inflace, která často bývá jeden z hlavních argumentů pro nákup zlata.
Nákup zlata může dávat smysl, pokud takovou investici vnímáme např. jako ochranu před změnou ekonomického systému – potom slouží jako uchovatel hodnoty. Dlouhodobý investor by však měl sázet spíše na více diverzifikované portfolio, které má větší potenciál ochránit jeho úspory před rostoucí inflací.