Hlavní navigace

Proč čínská ekonomika zpomaluje a jakým směrem se dále vydá?

Martin Pavlík

Ekonomický růst Číny již tři čtvrtletí za sebou zpomalil a dá se očekávat, že v příštím roce bude růst poprvé od roku 2001 nižší než 9 %.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Centrální banka otáčí kormidlo měnové politiky směrem od přísné k neutrální. Proč tomu tak je, kde hledat příčiny a jsou obavy ohledně výrazného propadu ekonomiky opodstatněné?

Důvody poklesu hospodářské aktivity můžeme hledat jak v domácí, tak ve zpomalujících zahraničních vyspělých ekonomikách. Začněme externími faktory.

Drtivá většina vlád vyspělých ekonomik kvůli narůstajícímu zadlužení států přistupuje ke konsolidaci veřejných financí v podobě snižování vládních výdajů. Tyto výpadky však nejsou zcela kompenzovány růstem soukromých výdajů, čímž dochází k poklesu poptávky po domácích a zároveň zahraničních produktech a službách. A právě zde pozorujeme jeden z důvodů ekonomického zpomalování Číny. Ta jako největší exportní rozvíjející se země zaznamenává pokles vývozů. Situaci nepomáhá ani zdražování čínského zboží z důvodu posilujícího renminbi a růstu mezd, čímž dochází k snižování konkurenceschop­nosti čínské ekonomiky na zahraničních trzích.

Jak závažný je problém snižujících se exportů? Nikterak veliký. Podíl čistých exportů (rozdíl mezi exporty a importy) na hrubém domácím produktu se rok od roku snižuje a zatímco tento podíl činil v roce 2007 přes 8 %, v letošním roce se bude pohybovat okolo 4 %.  Snižující se přebytek obchodu se zahraničím na celkovém hospodářském růstu bude mít s rostoucí kupní silou čínských spotřebitelů stále menší a menší vliv. Zde vidíme, že se růst čínské ekonomiky stává čím dál méně závislý na exportech a z této strany se při absenci neočekávaných externích šoků nemusíme bát negativních dopadů na čínskou ekonomiku.

Podívejme se nyní na domácí faktory. Čínská vláda a centrální banka pro podporu své ekonomiky stejně jako většina ostatních ekonomik v roce 2008 přistoupily k zvýšení vládních výdajů a snížení základních úrokových sazeb. Tato podpora však začala vést k tlakům na přehřívání se čínské ekonomiky, (růst HDP v roce 2010 tak dosáhl 10,4 %) a k výraznému růstu cenové hladiny, projevující se nejvíce například na trhu s nemovitostmi. Pro odvrácení nejhoršího začala centrální banka v roce 2010 šlapat na brzdu v podobě zvyšování základních úrokových sazeb, zvyšování likvidních požadavků komerčních bank (dále PMR), snížení podílu možných poskytnutých půjček komerčních bank k celkovým vkladům nebo zpřísnění standardů pro poskytování hypotéčních půjček. Cílem těchto kroků bylo právě přibrždění a přiblížení hospodářského růstu k 8 %, stanovených začátkem roku 2010 v rámci dvanáctého pětiletého plánu.

V polovině letošního roku bylo možné sledovat úspěchy provedených opatření, kdy tempo ekonomického růstu začalo zpomalovat a ruku v ruce s ním začala klesat také cenová hladina. Ta byla tažena dolů především klesajícími cenami potravin. V blízkým měsících by také mohl pozitivně přispět pokles cen nerostných surovin.

Přísné měnové podmínky v podobě drahého půjčování začalo způsobovat vysoké problémy malým a středním podnikům, jenž byly oproti velikým státním podnikům podporovány ze strany centrální a regionálních vlád daleko méně nebo vůbec. Problémy pociťovaly také komerční banky, které neměly jednak dostatek likvidity pro půjčování, a pokud měly, tak narážely na striktní limity nastavené centrální bankou. Zde začaly vznikat první tlaky na reakci centrální banky.

K otočení kormidlem měnové politiky centrální banky výrazně přispěla velice příznivá data z trhu s nemovitostmi. Poslední údaje potvrzují obracející se trend růstu cen a již v zhruba 50 % největších čínských městech (37 ze 70) dochází k poklesům cen nemovitostí. Ty však nedosahují představ centrální banky, která tak prozatím přistupuje jen k pozastavení restriktivní měnové politiky v podání snížení procenta požadovaných likvidních prostředků komerčních bank vůči depozitům. U snižování PMR centrální banka pravděpodobně vydrží až do druhé poloviny roku 2012. Pro ekonomiku důležitější snížení základních úrokových sazeb je však nyní nepravděpodobné, navíc by vedlo k možnému odlivu peněz z bank do lépe úročených mimobankovních produktů. Snížení úrokových sazeb není při současném odhadovaném růstu ekonomiky pro příští rok okolo 8,5 % nutný. Pro stabilitu růstu ekonomiky se navíc příznivě vyvíjí její struktura, která se vyznačuje každoročním zvyšováním podílu spotřeby domácností (letošní růst maloobchodních tržeb bude okolo 17 %) a začínajícímu poklesu podílu fixních investic.

K tomu, aby čínská ekonomika nezaznamenala výraznější propady budou centrální bance pomáhat lokální a centrální vláda. Ty dle pětiletého plánu chtějí zrealizovat přes 100 000 investic do infrastruktury a zároveň pro minimalizaci negativního dopadu na trh s nemovitostmi plánují výstavbu 36 miliónu bytů pro sociálně slabší rodiny.

Největší rizika tak pro čínskou ekonomiku nyní mimo domácího realitního sektoru představují externí faktory, v podání možného vyeskalování dluhové krize v eurozóně vedoucí k vysokému hospodářskému ochlazení nebo možnému stahování kapitálu zahraničních bank z Číny z důvodu vyhovění kapitálovým požadavkům centrálních bank. Při současném mírném zpomalování růstu čínské ekonomiky dochází z pohledu centrální banky a centrální vlády k požadovanému vývoji, což potvrzují zveřejňovaná makroekonomická data. To, že se ekonomika ubírá požadovaným směrem potvrzuje také nedávný výrok čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa o připravenosti centrální banky k pouhému dolaďování podmínek bankovního systému a centrální a lokálních vlád k proaktivní fiskální pomoci. Pokles hospodářského růstu výrazně pod 8 % v příštím roce je tak málo pravděpodobný a přiznejme si, co by za to daly vyspělé ekonomiky, kdyby rostly alespoň třetinovým tempem?

Autor je portfolio manager společnosti Conseq  



Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).