Názory k článku Proč bychom měli investovat?

Máme dnes 1000 korun. Investujeme ho s manažery evropského formátu do podílových fondů. Zaplatíme tučné poplatky za vstup do jackpotu i za správu portfolia, a po jednom roce budeme mít na účtu 321 korun. Odečteme náklady a můžeme našemu makléři ještě dvacku donést, abychom svůj investiční účet srovnali na nulu.

Přičemž tu dvacku zaplatíme ze sociální podpory.

Auto jezdí na čtyřech kolech a v případě poškození jednoho kola ještě kousek dojede.
Člověk stojí lépe na dvou nohou než na jedné a v případě ztráty zaměstnání by mu zbyl aspoň nějaký příjem z investování (nebo z menšího podnikání při zaměstnání).
Takže je to jen o více zdrojích příjmu a pak nemusí v případě ztráty zaměstnání páchat sebevraždy jako nějakých 23 zaměstnanců francouzské firmy ?
Samozřejmě najít kvalitní investici trvá dlouho - je to hlavně učení se poznávat,co je pro mne výhodné a kde bych získal a netratil.
Čili : finanční gramotnost.
Poue čáp stojí dobře na jedné noze. Člověk,doufám,není čáp!

Takže je dobré založit rodinu, kdy druhý partner vypomůže v případě problémů!
Pokud si dobře vyberete a máte skvělé děti - je to lepší než investiční fond.

Do ceho investujete Vy?

Fondy, akcie a hlavně finanční vzdělávání.

Autor měl hled na začátek napsat, že je manažerem Pioneeru, a bylo by to jasný. Asi potřebujou obrat další várku zbohatlíků.

Nemyslím že je s Pioneeru...a keby aj bol,aspoň reálne ukázal ľudom,aké "výhodné" je mať penize napr.v banke. Nechápem že sú ludia voči investovaniu skeptický,čo si myslíte,že čo robí banka z vašimi peniazmi? No predsa ich investuje....ale zisky zhrabne ona,Vám da tak 2 % ročne a ešte sa to zdaní,tak paráda,nie? Pri takomto uvažovaní si radšej za tie peniaze kupne flašku a bude Vám heej :)

Ja mam pocit, ze banka je vetsinou investuje do pujcky, nebo hypoteky. Jenom relativne malou cast investuje skrze akcie, nebo jiny cenny papir.

Proč by nebyli? Po tom masovém tunelování a rozkrádání v 90. letech. Zvláště pak třeba u Pioneerů. Když hodnota akcií klesla na nějakých 25 %, prodali celé fondy Italům jako že odejdou z ČR. Když humbuk utichnul, vrátili se, zase koupili nějaké akcie a na český trh se zase vrátili. Teď školí další mezitím vyrostlé hejly v investování. Zapomněli říct, pro koho je jejich investování výhodné: pouze pro ně, případně jejich americké klienty. Český spořínek si může ruce upracovat až po ramena, protože těmto managerům je dokonale ukradený. S nimi nezbohatne úplně stejně jako s bankou, o svou investici přijde tak jako tak. Takže Čechům se nelze divit, že jsou finančně konzervativní. Svoje peníze si dovedou utratit sami, na to nějaké americké poraděnky nepotřebují. Před r. 1989 nám radili poraděnkové z Ruska, dneska z Ameriky. Obojí stáli za vyližkapsu. Toť asi k panu poraděnkovi. Jen nám měl říct, že hodnoty podílových listů ve fondech mohou i klesnout a že to taky v reálu dělají. Proč má v článku, že jejich hodnota jenom roste? Zajímavé, ale velmi velmi jednostranné. Copak nám pan poraděnko řekne k hodnotě dynamických fondů Pioneer? Pokud je mi známo, tak jeho hodnoty, vztažené k r. 1995 = 1, jsou dneska na stále ještě na hodnotách 2009 = 0,8. To je nějaké zbohatnutí? Hurá, investujme!

Víte, nedokážu se zbavit pomyšlení, dle Vašich reakcí paní Jarmilo, že tady v ČR vlastně všechno stojí totálně za ho ' no!
Že bychom se asi měli, promiňte mi ty výrazy, jít všichni " odstřelit nebo utopit " !
Protože tady se přece " nedá žít " !
Jak napsal někdo v jiném článku. Trochu optimistického pohledu na svět by Vám neuškodilo! A ne jen kritizovat, že je všechno špatné!
Ale pokud máte pocit, že to bylo " tenkrát" všechno lepší, tak není o čem diskutovat.
Trochu jsem odbočil od tématu diskuze, ale nedalo mi to!
Ostatním diskutujícím se omlouvám.

S clankem se da souhlasit, to co autor napsal, se mi zda logicke.

Proc ne pred 8 lety soused prodaval byt za 2mil. kdybych je tenkrat mel kopil bych ho ikdyz se to zdalo dost drahy no celych 7 let to novy soused co byt koupil pronajimal, loni byt ale chtel prodal za 4mil. zdalo se mi to moc ze to neproda za mesic jsme meli nove sousedy...

V roce 2005 jsem koupil byt v Praze v paneláku za 1 210 000 Kč. (Na jako investici, ale na vlastní bydlení.) Do rekonstrukce jsem dal asi 110 000 Kč a dneska bych ho mohl prodat za 2 miliony. Investice vynesla 50 % za 4 roky. Jistě, může to dopadnout i opačně.

Al ejde to. Staci se jenom tomu trosku venovat. Existuji i nakupy za ne zcela trzni ceny. Jako priklad bych treba uvedl nakupy bytu v drazbach s neplatici, exekucni drazby a podobne veci. Neni to sice moralni, ale je to mozne. Takove ty veci jako kupovat byty s duchydci na doziti, to uzje treba dalsi vec. Ale souhlasim s tim, ze koupit byt za trzni cenu je nesmysl. I kdyz treba ted ano. Ocekava se za par let jeho zhodnoceni.

že jsem vlastně ideální občan, byť k článku mám jednu zásadní výhradu. A to v tom, že mléko za 14,- Kč nekupuji. Bydlím v Praze, takže jsme stále zásobováni reklamními letáky. A když člověk tyto vezme a jednou za týden obrazí hyper a supermarkety, které jsou v našem okolí na cca 1 km2, tak v rámci různých akcí a slev ušetří docela slušný peníz. Třeba autorem zmíněný příklad nákupu mléka naprosto nesedí. Za 1000,- jím uváděných Kč bych v několika nedávno proběhnuvších akcích nakoupil 133 krabic a ještě by mi nějaká na kačka na žvýkačku zbyla. Jinak se rad autora držíme. Já i manželka máme rentu, celkem cca 40000,- Kč. Byt máme sice družstevní, ale již bez anuity, takže docela slušně prodejný. Další byt máme jako investici do budoucna, který v současné době pronajímáme s nějakou tou kačkou měsíčně na přilepšenou. Venkovskou nemovitost nepočítám, to jsou pořád ještě jen náklady. Finanční portofio máme rozdělené do několika účtů termínovaných vkladů s různými délkami ukončení a možností revolvingu při slušném úroku. Úspory ve valutách ve štrůzoku neschováváme, ale opět jsou jednak na spořícím účtu, jednak v podílovém fondu, takže opět pracují. Běžné účty se pohybují jen v rozmezí měsíční potřeby s možností zabrousit do kontokorentu bez větší újmy, t. j. s bleskovým splaxcením, aby nebyl placen úrok z úvěru. Vše, co je navíc, odchází na spořící účet.

(pokračování) Používáme kreditní kartu, přičemž dluh hradíme v bezúročné době, takže ušetříme peníze na běžném účtu, kde jde, byť minimální úrok. No, dá se, ale ještě to není ak úplně vychytané. Je ještě dost věcí, které bych rád zkusil a které by mohly něco vynést. Pravda je taková, že na to člověk musí mít čas a více se o tyto záležitosti zajímat.

No, vratné láhve jako investice? Možná jsem nepochopil vaše myšlenkové pochody, ale určitě je vám známo, že v současné době je jen zlomek lahví vratných. Takže na tom se zcela jistě moc nevydělá. A já už nejsem tak mlád, abych mohl konkurovat mladým zdravým bezdomovcům, kteří jsou v kontejnerech jako doma. Je to snad také váš případ?

A to je jeden z možných způsobů investování. Jiný člověk to bude řešit jinak,jen nekecat a dělat něco pro sebe sám.

Vy Pražáci se máte. Na každém rohu dobře zásobený obchod s nízkými cenami.

To nám na stotisícovém venkově se o tomhle může nechat jenom zdát. Obchodů sice přibylo, ale to, co se v letácích objevuje, slouží víceméně k nalákání zákazníků, kteří pak většinou zjistí, že akční zboží není, ale nevyjedou z prodejny s prázdným vozíkem, ale koupí podobné, ale dražší zboží. Mnohdy není sleva v letáku tak obrovská - vychází z ceny před akcí, kdy cenu týden před akcí obchodník pěkně vytáhne, aby pak sleva vypadala bombasticky - 33 - 50 %. Ve skutečnosti je zboží zlevněné třeba jen o korunu oproti běžné, dlouhodobé ceně a sleva je pak ve skutečnosti v řádu několika málo procent. Snad to i odporuje dobrým mravům či dokonce nějakému zákonu, ale v praxi se tak děje naprosto běžně. Mám to vyzkoušené.

A už mne to vytáčí. V pátek jsem chtěla koupit synovi nějaké čokoládové tyčinky, zlevněné z 6,90 na 5. Někdy jsou balené po 8 ks, dnes byly samostatně, nabrala jsem jich 20 ks, náhodou je totiž měli. Pokladní na mne vyhrkla 10. Domnívala jsem se, že se ptá na počet, aby nemusela počítat, tak jí říkám ne - 20. A ona zase 10. Pak jsem pochopila, že se jedná o maximální počet v přídělovém systému! Argumentovala jsem, že v letáku ani v regálu žádné omezení není uvedeno, ale bylo uvedeno na dalším místě výskytu těchto tyčinek, a to u pokladny. Pokladní jsem neoblomila, chápu, že nějaký manažer po kontrole kasy by mohl odhalit, že naskenovala vedením nepovolený nadlimit a že by jí na odměnách sebrali i to málo, co má. Ale že není managmentu trapné, že lidi kříčí právě na ony pokladní (jsem velice často svědkem, kdy se zákazníci dohadují nad nesprávně účtovanou cenou, na neexistenci zboží nabízeného v letáku atp.). Já taky jednala zvýšeným hlasem, protože 60 let po válce přídělový systém - to je síla! Domnívala jsem se, že zájmem obchodníků je prodat co nejvíce, aby měli vyšší zisk. Jak vidím v sousedním Německu, tam vám skutečně prodají hodně zboží, aby měli zisk (jsou zvyklí na nájezdy Čecháčků, byť nakoupí třeba 10 krabic zlevněného pracího prášku a k tomu nic jiného, nezlevněného). A u nás vám prodají méně, ale s vyšší marží, a jsou asi na stejné výši zisku. A je divné, že obchody na obou stranách hranic mají stejného vlastníka, přesto postupují zcela rozdílně. Paradoxem je, že dnes, v tom samém řetězci, ale v jiné prodejně, mi jich bez problémů prodali 30 ks, žádná cedule oznamující nějaký limit tam nebyla. A to jsem žádnou připomínku ještě nikam nepsala. Že by mne nějaký jiný nespokojený zákazník předběhl? Už jen čekám, kdy obchodníci zavedenou praxi, kdy ke zboží za akční cenu budete muset v nějakém poměru koupit i zboží neakční - takhle u nás ještě chvíli po revoluci úřadoval jeden řezník, který ke kusu kvalitního masa nutil i kus bůčku nebo jiného zboží jdoucí méně na odbyt. Jinak člověk nic nedostal. Nebo aby si zákazník musel na slevu - 1 ks - vystřihnout z letáku kupon, na něj ještě uvedl jméno, příjmení, adresu, pohlaví, číslo bot a běda, jak by získal někde ještě jeden leták a z něj chtěl uplatnit další slevu... databáze by jej odhalila.
Chápu, že se obchodník brání, aby mu zboží nevykoupili (proč jej ale tedy neobjedná více?) živnostnící do svých prodejen, ale chápala bych to, kdybych chtěla koupit paletu cukru nebo mouky. Ale 10 tyčřinek po 54 g? Jelikož se mi to nestalo poprvé (tuhle mi neprodali 10 l mléka - pro syna je to otázka týdne a každý den vymetat obchody, jak tomu bývalo za socíku, se mi opravdu nechce, a domnívala jsem se, že po revoluci stavěné velkoplošné obchody jsou určeny právě na větší, týdení nákupy), chtěla bych se zeptat, zda má obchodník právo takto omezovat mou osobní svobodu? Jestli by jim tam mohla ČOIka udělat šťáru, že nabízí v letáku něco, co buď nemají nebo dávají na příděl až na základě nějaké cedulky u regálu na krámě. Nebo SOS? Už jsem psala i maily vedení společnosti, ale výsledkem bylo vždy, že děkují za můj zájem a bla bla bla... Tenhle přídělový systém opravdu nemá s tržní ekonomikou nic společného.

Trochu jsem odbočila od cen. Na ještě menším venkově je mléko za 14 Kč naprosto normální, a to ještě nemusí jít o litrové balení, ale o 0,75 l!

Pokud jsem se všiml, tak se tím akčním zbožím nezřídka zásobují jiní obchodníci a s patřičným ziskem ho přeprodávají dál... Není problém vidět v Globusu Vietnamce s vozíky narvanými CocaColou v balení á 4 ks za 79,90,- Kč a v jejich večerkách je pak jedna láhev za 35,- ...

ale ty pocty v clanku se mi nejak nezdaji. Pisete, ze kdyz dam litr do trezoru, tak ma za rok realnou hodnotu jen 940 korun. Kdyz to dam ale do banky, kde mi(po zdaneni) pribyde 25,5, tak bude na konci realna hodnota 943,4 korun? To zkratka bije do oci. Nejsem ekonom, tak mi to doufam nekdo objasni. Diky.

Náhodou (v diskusi na penize.cz), jsem našel prezentaci katarské investiční banky. ke stažení zde.
http://www.pro-investory.cz/forum/posts/hrozi_propad_trhu/jak_to_vidi_katar/strana/1/#pid392

P.S.
Znáte někdo ten web?

No, klidně do toho jděte. Ale jen tehdy, pokud chcete mít neklidné spaní. Mám z toho pocit, jako když slyším "Nigerijské fondy" či "Nigerijské dopisy".

Velmi bohatí investoři mají investovanou ve fondech sice malou část prostředků, ale mají je tam.
13% - Alternativní investice (např. deriváty, měny, komodity)
20% - Nemovitosti (včetně nemovitostních fondů)
13% - Hotovost a vklady (včetně termínovaných vkladů)
23% - Investice s pevným výnosem (např. dluhopisy)
31% - Podíly ve společnostech (např. akcie)

Tak určitě je lepší peníze investovat než je nechat jen tak ležet někde na účtu. Když už, tak je mít aspoň na tom spořícím, i když člověk žádnou závratnou sumu nezíská. Dřív se aspoň trochu vypláceno stavební spoření, díky státní podpoře, ale nevím, jak to přesně funguje teď, každopádně už jsem si nové spoření nezakládala. Už je to nějakou dobu zpátky, co jsem investovala do nákupu zlata a do podílových fondů, ale teď po nějaké době musím uznat, že to byl dobrý nápad. Zpočátku jsem měla trochu strach, ale zbytečně naštěstí. Měla jsem samozřejmě i finančního poradce z GTI (společnost, co se zabývá investicemi a obchodováním na burze) takže jsem byla v nejlepších rukou. Určitý přehled už mám, ale vždycky je lepší si vyslechnout další názor a dobré rady.