Navrhuji zavést tzv. informační minimum, tj. jednotnou metodiku pro výpočet několika základních (řekněme do 10) bankovních úkonů a tu stanovit jako bankovní informační minimum. Něco, jako se povedlo u tzv RPSN.
Tím spotřebitel dostává základní srovnávací měřítko.
Pokud vyžaduje specifické služby, už by bylo na něm, jak si to z ceníků vyzobe sám.
Jinak přesun poplatků z běžných služeb do „pokut“ za nedodržení pravidel mi nepřijde špatné, dokonce si troufám tvrdit, že je to do jisté míry i výchovné. Pokud to tedy není přivedeno ad absurdum, jak to mají ti podomní finanční půjčkovatelé.