Hlavní navigace

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP vzroste o 800 Kč

1. 10. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Více peněz dostanou zaměstnavatelé působící na chráněném trhu práce už za měsíce červenec, srpen a září. Zvýšení příspěvku má osoby se zdravotním postižením ochránit před propouštěním.

Vláda 25. září 2020 schválila navýšení příspěvku pro zaměstnavatele působící na chráněném trhu práce. Jde o zaměstnavatele, mezi jejichž zaměstnanci tvoří osoby se zdravotním postižením (OZP) více než polovinu pracovníků. Na jednoho zaměstnance jim přidá 800 korun. Místo nynějších 12 800 tedy dostanou 13 600 korun. Navýšení má mít zpětnou účinnost, týkat se má už třetího čtvrtletí letošního roku. Více peněz tak zaměstnavatelé dostanou už za měsíc červenec, srpen, září. I osoby se zdravotním postižením si zaslouží lepší platové podmínky. Aktuálně je asi 60 tisíc lidí se zdravotním postižením, kteří jsou zaměstnaní, komentuje valorizaci Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí.

Opatření reaguje na zvyšování minimální mzdy a růst mzdových nákladů zaměstnavatelů, kteří lidi se zdravotním postižením zaměstnávají. V posledních pěti letech totiž tempo valorizace příspěvku neodpovídalo tempu růstu minimální mzdy a letos je už částka základní sazby minimální mzdy vyšší než maximální výše příspěvku. Cílem opatření je zabránit propouštění osob se sníženou uplatnitelností na trhu práce. Obavy z rostoucí nezaměstnanosti se pojí zejména s probíhající druhou vlnou pandemie koronaviru, počet lidí bez práce ale zatím nijak dramaticky neroste.

Lidí bez práce přibude počátkem října

Podle statistiky Úřadu práce ČR dosáhla míra nezaměstnanosti ke dni 25. září 2020 hodnoty 3,79 % a bez práce bylo celkem 276 665 lidí. Ještě počátkem měsíce září bylo přitom v evidenci úřadů práce více než 285 000 nezaměstnaných. Příčinou vyšší nezaměstnanosti na začátku měsíce je, že v tomto období přicházejí na úřad práce lidé, kterým skončila výpovědní doba. V průběhu měsíce z něj pak uchazeči, kteří si našli práci, pomalu odcházejí. Dá se očekávat, že na začátku října nezaměstnanost opět poroste, a to také v souvislosti s koncem sezónních prací.

Počet zdravotně postižených v evidenci úřadu práce zatím neroste

Podle pracovního portálu Profesia.cz byl ještě letos v srpnu podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných velmi malý. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání činil 13,6 %. Pokud tyto údaje porovnáme s přelomem roku, kdy byla nezaměstnanost na rekordně nízké úrovni, tak zjistíme, že podíl osob se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti byl oproti dnešku o něco vyšší, 15,6 %, v lednu to pak bylo 15,1 %. Což je dáno tím, že pro osoby s hendikepem je obtížnější si najít práci. Podle statistik jsou pro osoby se zdravotním postižením vhodná pouze 4 % nabízených pracovních pozic. Zatímco ale lidí bez zaměstnání celkově v posledních měsících přibývá, počet nezaměstnaných s hendikepem neroste tak rychle.

Z našich statistik vyplývá, že osoby se zdravotním postižením nejčastěji pracují v oblasti ochrany a ostrahy, v informačních službách, jako uklízeči a pomocníci v domácnostech nebo hotelích a administrativních objektech nebo i jako montážní dělníci. Aktuálně je pro ně podle statistik ČSÚ vhodných 11 884 nabízených pozic, nejvíce v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Dá se ale očekávat, že nezaměstnanost těchto osob poroste v dalších měsících rychleji, domnívá se Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Na pracovním trhu mohou ubývat místa vhodná pro zdravotně postižené

Podle Michala Nováka kromě zhoršující se situace na pracovním trhu můžou šancí na uplatnění osob se zdravotním postižením snížit také některé chystané legislativní změny. Jde například o plánované přijetí zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Ten má nově podmiňovat práci v oboru absolvováním fyzických testů. Je pochopitelné, že pracovníci, kteří v rámci náplně své práce musí občas řešit fyzické konflikty (třeba v supermarketech nebo zajišťují ostrahu citlivých objektů), musejí mít dobrou kondici. Aktuální výklad navrhovaných změn ale může znamenat ohrožení míst pro lidi se zdravotním postižením nebo zaměstnance starších věkových kategorií, kteří pracují například na pozicích operátorů dohledových center nebo na vnitřních recepcích společností.

dan_z_prijmu

Komplikovaná je nyní také situace v oblasti pohostinství a hoteliérství. Zahraniční turismus oslabený výpadkem v důsledku koronaviru zasáhla po zlepšení v letních měsících druhá vlna pandemie. Jedním z nejpostiženějších regionů je Praha. Už v prvních zářijových dnech v meziročním srovnání výrazně poklesla obsazenost pražských hotelů o přibližně 70 %, a tržby dokonce o 80 % (v porovnání s rokem 2019). Situace se nyní díky negativnímu vývoji šíření koronaviru dále zhoršuje díky rostoucímu odlivu turistů z okolních států, které přidávají Českou republiku a specificky Prahu na seznam rizikových zemí.

Ještě v srpnu jsme předpokládali, že za celý letošní rok bude celková obsazenost hotelů v centru Prahy v porovnání s loňským rokem okolo 30 %, přičemž tržby klesnou pravděpodobně až na 20 % úrovně roku 2019. Zařazení České republiky či Prahy na seznam rizikových zemí bude pravděpodobně znamenat ještě zhoršení této situace, říká David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví VŠE.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).