Já jako klient banky vidím problém i úplně někde jinde, a to v tom, že banka hazí všechny peníze od všech klientů do jednoho pytle.
Já si třeba vůbec nepřeju, aby moje banka moje peníze na mém běžném účtu někomu půčovala. Prostě je má nechat ležet na účtu bez užitku, přece nejsou její. To, že mi banka zprostřekovává platební styk ještě neznamená, že si s penězi může delat co chce.
Pak když přijde banka na buben tak jsou v čudu i peníze, které ji defacto na investovaní nikdo nedal ani nepůjčil.
To byste se ale nedoplatil na poplatcích. Pokud chcete, aby s vašimi penězi nikdo nenakládal, nedávejte je na běžný účet, ale držte si je v hotovosti. Nebo si pronajměte bezpečnostní schránku. Mimochodem uváděný "problém" s krizí souvisí jen velmi, ale opravdu velmi zprostředkovaně. :-)
Ono to ale s tou krizí celkem souvisí...
Kdyby to bylo odděleno, to znamená, že banka by mohla hospodařit jen s penězi, které ji k tomu byly půjčeny, nemusel by stát z peněz daňových poplatníků hradit takové ztráty při kolapsu bank...A bylo by to spravedlivější...
Držet peníze v hotovosti v polštáři je úplná pitomost...
Už ten nesmysl jménem Zeitgeist nešňupujte, vážení.
Banka půjčuje na protihodnotu, ne na dobré slovo. Protihodnotou je nějaká věc, pojištění nebo třeba zaměstnání a z něj pocházející příjem.
Problémem finančního sektoru je neustálý tlak na produkci. Čím větší, tím lepší, na kvalitě nesejde. Zároveň je poměrně snadné se do tohoto růstu zapojit. Co třeba traktorista, který se náhle stane finančním poradcem nebo hypotečním makléřem. No není to úžasné? Naseká sračky a vydělá, o nic jinýho nejde. A spokojené jsou i finanční ústavy, kterým klienty zajistí. To stejný platí pro bankovní i nebankovní půjčky.
Chce to víc kontroly. Nejen věcné (třeba jestli nemovitost, kterou je ručeno, skutečně existuje v deklarované podobě), ale i, řekněme, morální. Co třeba prozkoumat smlouvy všech těch superprodejců, jak jsou vlastně pro klienty zajímavé.
No jenze cena protiohdnoty, je ve skutecnosti cenou daneho obdobi. Pokud se seknete a onen rust nebude, nebude pri pripadnem neuhrazeni dluhu mozne kryt dluh protihodnoutou, protoze i protihodnota strati hodnotu (je neprodejna, neni komu ji prodat).
Takze ve skutecnosti sou dluhy kryty virou v to, ze to dluznik zaplati, nebo najdu nekoho kdo to splati (koupi protihodnotu) za nej. A to jde jenom v pripade ekonomickeho rustu.
A penize sou tak vlastne generovany z niceho. Cim snadneji penize pujcim, tim snadneji najdu nekoho na to aby koupit protihodnotu. Takze nevyhnutelne to povede v nadhodnocovani protihodnoty a jednoho dne se to stane neunosne.
Ten problém je opravdu nìkde jinde. Ona totiz ta nove objevena regulace bank, proti ktere Klaus a spol nadava uz totiz davno plati - tedy ze plati pomerne prisna pravidla o tom co smeji banky s vlozenymi penezy delat, jak klasifikovat rizika uveru, kolik do ktereho rizika vlozit penez,aby celkove byly penize klientu v bezpeci. Druha vec je ze banky tahle pravidla neustale obchazeji. Cili - staci kdyz se budou dodrzovat stavajici zakony, a kdyz je nejaka banka porusi, tak halt by mel jeji generalni reditel skoncit v base. Ale obavam se, ze takove ciste levicove a populisticke opatreni nikdo nenavrhne...
to mate bohuzel pravdu, ale na druhou stranu existuji celkem striktni pravidla, jak banka muze s temito prostredky nakladat...dam vam za pravdu v tom, ze na tom urcite neprodelava...
me trapi hlavne jedna vec, a to, ze v dnesni pretechnizovane dobe, kdy prikaz k uhrade z jedne banky do druhe cestuje nekolik milisekund, trva nekdy i vice jak dva dny, nez se penize doruci...